Žánr: Adventura - fantasy, Výrobce: Simbiosis Interactive, Distributor: Telstar Electornic Studios, Rok: 1996, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Shareware, Čeština: Původně přeloženo, nyní bez češtiny.
Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%
Pro dnešní příspěvek jsem si opět vybral jednu zapadlou a značně zaprášenou hru. Hru, která graficky působí nadprůměrně a dřívější recenzenti se nad ní skutečně rozplývali (viz konec příspěvku), ale po stránce příběhové by scénárista (trio autorů - Alexander Jacobs, Laurent Cluzel a Jens Hultgren) zasloužil přes držku. Proč, to se dočtete v řádcích níže. Jen vás musím varovat - příspěvěk je tentokráte plný spoilerů!
![]() |
Úvodní obrazovka hry |
Důkladněji o příběhu
Příběh se zdá být primitivní, ale díky scénáristům je nutné dávat dobrý pozor od začátku do konce a někdy i číst mezi řádky. Proto se dobře usádlete do pařanských seslí a pozorně čtěte, ať se po dohrání vyhnete nepříjemnému "WTF" pocitu.
Hra se odehrává na smyšlené planetce (nebo na tom co z planetky zbylo) jménem Balkhan [Balkán nebo Balkejn], kterou před stovkami let navštívila rasa známá jako "Mecubarz [Mekjubárz]" - astrální bytosti (bez těla) z vesmíru a pod snůžkou keců o tom, jak Balkhan promění v ráj se na planetce usadili. Ve skutečnosti však původní obyvatele zotročili a využívali jejich těla k tomu, aby v nich mohli přežívat.
Lidé se však nechtěli vzdát a tak Ismael [Išmajl], vrchní kněz uctívačů rasy Macubarz, přesvědčil další čtyři spiklence, aby ukradli tyranům jejich technologii. Co však bohužel zapomněl zmínit bylo, že ji chtěl jen pro sebe. Mise se bohužel nezdařila, zrada byla odhalena a zatímco se Ismaelovi podařilo uniknout neznámo kam, čtyři spiklenci byly po zásluze potrestání.
Hněv rasy Mecubarz byl nezměrný. Původní planetu zdeformovali tak, že z ní zbyl jen planetoidní střep (viz obrázek níže), ten navíc rozdělili na 4 samostatné oblasti a poslední zbytky zemských energií uzamčeli do čtyřech drahokamů jež spojili se čtyřmi spiklenci - proměnili je v monstra s údělem strážit ony drahokamy až do konce jejich bídných životů.
![]() |
Celá země Balkhane. |
Když viděli, že planetu už nemohou dále využívat, odcestovali prostě jinam a zbylý lid nechali trpět pod nadvládou oněch monster.
Je jasné, že pokud to půjde takto dál, z lidské rasy nikdo nezbyde. Poslední šancí je tedy nějaký hrdina, který by mrzký osud zbylé lidské rasy mohl zvrátit poražením oněch monster a získáním mocných drahokamů.
--------------------
Nyní se hodí udělat symbolickou tlustou čáry, protože až sem se vše jeví dobře a já nemám připomínek. Vypravěč působí přesvědčivě a už jsem se začal těšit na pořádný pohádkový příběh. Jenže pak to přišlo - nenápadná vsuvka, kterou většina lidí ani nevnímá, ale která definuje vše a která se vysvětlí až na konci celého příběhu (u Evropské verze).
"Dobrodružství, ve kterém se ocitnete je příběhem mladého hrdiny, který se nevědomky vydá na dlouhou cestu podivným světem zrozeném v mysli jednoho velmi nemocného člověka ..."
"Sakra, cože?", říkal jsem si...
Puberťák hrdinou
Ponechme onu poslední větu zatím stranou a podívejme se na hlavního hrdinu. Čekali byste nějakého panoše, rytíře nebo snad prince? Samá voda. Quickthorpe, jak se hlavní hrdina jmenuje, je obyčejný nadržený puberťák nesnášející kočky a vyrůstající celý život za neprostupnými zdmi v poslední lidské vesničce. Rodinu nemá (pravdu se dozvíme opět v závěru) a o světě za zdmi nemá ani páru.
A jak se stal oním hrdinou? Z nějakého důvodu byl prostě vybrán místními obyvateli a tento výběr byl posvěcen nejvyšším knězem (pravý důvod jeho výběru je vysvětlen opět na konci). Ten mu ještě v rychlosti řekl o čtyřech drahokamech, které musí najít, o zabítí jejich strážců a zamkl za ním bránu. Milý chlapík :-).
![]() |
Give´em hell, Quickthorpe :) Aneb "pošli je do pekla" a už vypadni. |
Oněmi drahokamy jsou smaragd se sílou plodnosti, diamant se silou věčnosti, safír se silou vody a větru a rubín se silou ohně. To je sice skvělý popis, jenže kde ony diamanty hledat? To už bude na Quickthorpovi, potažmo na vás!
Hledej šmudlo, hledej...
Po intru tak na řadu přichází konečně hráč, aby s Quickthorpem procestoval ony čtyři krajinky a v každé našel jeden drahokam. Prostý úkol, který se však plní o poznání hůře. Začínáte v Zamrzlé krajině, která mi z celého světa přišla asi nejlépe nakreslená. Quickthorpe se pomalu seznamuje s vnějším světem, s historií Balkhane a bohužel také s tím, že si bude muset dávat pořádný pozor na to, co udělá, nebo komu co řekne. Ve hře totiž můžete zemřít a to až nezdravě mnohokrát - stačí například špatně sáhnout na nějaký předmět (použití prstenu), nehezky odpovědět lupičům nebo strkat nos kam nemáte (zlobrova jeskyně).
Z adventurního hlediska mi první část přišla naprosto v pořádku. Předmětů sice sbíráte více než je zdrávo, jejich kombinace je však poměrně logická (např. straku odlákáte na semínka, zlobrovi se vyhnete schováním za keř, ledového obra rozpustíte, aj.)
![]() |
Ledový obr |
Druhá část odehrávající se v Zemi mlhy je provedena taktéž obstojně, ale přišla mi, že už nesedí tak moc pohromadě jako ta předešlá, některé charaktery mi začaly připadat úplně zbytečné (žebrák na náměstí, Gargoilové) a obtížnost se měnila od dětsky trapné (prosté sebrání lízátka z ruky mláděte Gargoila, aniž by se něco stalo) až po velmi komplikované. Například takového větrného džina zničíte až tehdy, nasypete-li prášek od víly do flašky s vodou, ale došel jsem na to až stylem všechno-na-všechno.
![]() |
Mlžná země. Pozor na Jemimu - umí pěkně potrápit hrou na buben. |
Nejinak na tom byla i Pohlcená pevnost a Země stínů. Pohlcená pevnost mi vadila asi ze všeho nejvíce, protože jednak mě nikam neposunula (z historie Balkhanu se fakt nic nového nedozvíte), jednak jsem přestal nějak tušit kam jít a co dělat (do samotné pevnosti se nepodíváte) a jednak mi neseděl želvák vlastnící televizi :-). Všechno zachránila až Viverna, třetí monstrum, která hráčům poprvé poodhaluje pozadí všech problémů nebo Ismael, který s podivem stále žije a tahá za nitky ještě proradněji než Dart Sidious ve Star Wars.
![]() |
Ismael v celé své kráse. |
Země stínů mi přišla odfláklá už úplně a je na ní vidět, že autory tlačil poměrně čas a vůbec se nezabývali detaily okolo. Kdo byl například ten vězeň, který se probral po 30 letech, aby hned zemřel? Proč čtvrté monstrum v zemi ohně je jakási kudlanka? Nebo proč zde nebyla vymyšlena nějaká zápletka s kostlivými strážci místo toho, že je stačí požádat o ID kartu a je vaše.
![]() |
Klasická cesta přes smrťáka a řeku Styx. |
Ale abych jen nekritizoval, Fable je z hlediska adventurních hádanek poměrně solidní a mohu vám garantovat, že než najdete všechny čtyři drahokamy, řádně vám zavaří.
Historický fail
Předpokládejme, že drahokamy jsou nalezeny a my jsme téměř u konce. Já se však musím vrátit na začátek příspěvku, kde jsem schválně uvedl několik informací, které vám asi vrtaly do teďka hlavou. Celý původní příběh se má totiž tak, že náš skvělý pubertální hrdina Quickthorpe je psychicky narušený vrah (onen "velmi nemocný člověk" zmíněn v úvodu), který ve svých 3 letech vyhladil celou svoji rodinu (proto se o ní nikde nemluví) a v ústavu dostal ke svému výročí knihu o historii země Balkhane (onen povedený úvod), do které se začetl a představuje si, jaké by to bylo, kdyby se místo vraha stal hrdinou. Dokonce i schopný vypraveč, který mě nebývale oslovil je rázem degradován na obyčejného "dozorce", který s Quickthoprem rozmlouvá.
![]() |
Skutečná podoba Quickthorpa - vyšinutý vrah uvězněn v ústavu. |
Proč to autoři takto udělali asi zůstane navždy záhadou. Možná to byl opravdu záměr (marně v tom hledám nějakou "bajku"), možná jen došly peníze, kdo ví?! Každopádne není divu, že závěr jinak celkem vydařené hry vyvolal po vydání na evropském trhu vlnu kritiky (ačkoliv české dobové recenze o tom pomlčely). Stejně špatného ohlasu se obával i americký distributor Sir-Tech, který v poslední chvíli přikázal, že se konec musí předělat. No a aby se vývoj zaplatil, autoři museli chtě-nechtě poslechnout.
Pamatujte proto, že vedle původního konce existuje i tzv. alternativní, ve kterém usmažíte proradného Ismaela (který od počátku tahal za nitky) a navrátíte se jako skutečný hrdina do rodné vesničky za svojí milou (ačkoliv podivně vyřčené intro a všechny ty zvláštní psycho dialogy ve hře zůstávají a nedávají žádný smysl).
Ovládání, grafika, zvuk
Ovládání
Fable je klasická 2D adventura a hlavní postavu ovládáte zásadně myší. Na první pohled to vypadá jen na její levou část, ale nenechte se ošálit, pravé tlačítko je důležité taktéž. Měníte jím totiž smysl kurzoru - nohy (jit), oko (prozkoumat), pěst (použít) a dlaň (vzít). A to prosím nejen na úchvatně nakreslených pozadích hry, ale i v inventáři, kde více než kde jinde musíte číst nápovědu ve spodní části obrazovy, co daný kurzor aktuálně dělá.
Tak například vezmete předmět z inventáře, posunete jej na nějakou osobu a kliknete. Jenže osoba předmět nechce. Hmm. Problém bude nejspíše v tom, že defaultně kurzor využívá příkaz "použít", jenže pro živé osoby to musíte pravým tlačítkem ještě přehodit na "dát". Pak už bude vše v pořádku. No, co si budeme, user-friendly to určitě není a v žádném případě bych ovládání nenazýval revoluční tak, jak se uvádí v historických časopisech.
Inventář je taktéž poměrně nepřehledný. Aktivuje se stiskem Insertu nebo kliknutím "okem" na Quickthorpa a vyskakuje v podobě okna ve Windwos 3.11. Do něj pak sbíráte plno pi-, pardon pytlovin, které kolikrát ani nepoužijete. Tak např. na konci první části mi v inventáři skončilo 21 předmětů a hádejte kolik z nich jsem použil v části druhé? Ani jeden! A ve třetí části? To už jich bylo 44 a já z části první použil pouze nůž od bandity, abych mohl otevřít mušli.
![]() |
Ukázka použití předmětu. |
Specifikou je také to, že ačkoliv majoritu předmětů kombinujete mimo inventář, najde se pár kombinačních možností i uvnitř (šátek + štít = vylešťěný štít nebo maso + smradlavá ponožka = návnada pro žraloka). Stejně tak se někdy vyplatí věci prozkoumat (např. magický roh, který v sobě má špunty do uší) nebo věci "použít" (rukavice pro sebrání ovoce, špunty do uší proti zvukům bubnu, ohnutí sponky pro otevření truhličky, kopí sloužící jako odrazová tyč, aj).
A naposled dodávám, že menu hry vyvoláte stiskem Enteru (funguje vždy!) nebo kliknutím "pěstí" na hlavního hrdinu (při smrti hrdiny někdy nefunguje). V menu si nastavujete rychlost hry, hlasitost zvuků, přítomnost zvuků, nebo titulky. Můžete zde také hru uložit (8 pozic) nebo nahrát. Pokud chcete hru vypnout, pak stačí zmáčknout Esc.
Grafika
Grafika od bývalých Disneyovských tvůrců je na hře asi vůbec to nejlepší a dovolím si tvrdit, že nebýt tak "podivného" příběhu, hra by určitě tak rychle nezapadla. Vše je krásně nakresleno ve SVGA a množství různých animací bere dech. Stejně tak je velmi působivé, že téměř každý předmět či aktivní lokace má svůj nakreslený detail, který se dá dále prozkoumávat (např. každá druhá mrtvola ukrývá nějaký ten klíček, atd). Přitom nemluvíme jen o prostém "zoomu", ale o novém detailním obrázku.
![]() |
Ukázka detailu lokace. |
Zvuk
Z pohledu zvuku budete asi trošku zklamáni - pěkná hudba totiž hraje jen v intru a outru zatímco v průběhu hry dominují klasické zvukové efekty (skřípění dveří či různých cedulek, cvrlikání ptáků, praskání ohně v krbu, hukot větru a mnoho jiných).
Hra je poměrně dobře nadabována ačkoliv dialogy jsou strašně ploché a nezajímavé. Nebýt navíc toho, že na konci zjistím, že Quickthorpe je vyšinutý vrah, nepochopil bych ani jeho pubertální a sexistické narážky o "roztrhaných šatech a skotačení v jezeře", "velkém klacku" nebo o mnoha jiných.
![]() |
Podivných dvojsmyslů je ve hře několik. |
Hodnocení:
Slovo "Fable" můžeme volně přeložit jako "Bajka" a ačkoliv jsem motiv bajky hledal kromě intra marně a ačkoliv ke hře mám své výhrady, nemohu ji dát nízké hodnocení.
Fable je totiž podle mě výborná hra s nepovedeným příběhem, který musíte pochopit a přistoupit na něj. Jen tak si hru vychutnáte a nebudete po dohrání naplněni klasickým "WTF" pocitem z toho, co jste to zase jednou hráli.
Protože vše ostatní bylo již detailnně řečeno, hře dávám 65% a pro vás doporučení, aby jste si ji alespoň zkusili a uvidíte, zda vám sedne nebo ne.
Dobové recenze
Další obrázky ze hry
![]() |
Zmrzlá země. |
![]() |
Pozor na chatrný most! |
![]() |
Ve sklepení místní čarodějnice. |
![]() |
Místní bohyně jezera. |
![]() |
Podivný skřet. Důležitý je však dutý strom. |
![]() |
Uvnitř studny a tunelů, kterými se dříve přesouvali zotročení lidé. |
![]() |
Ledový obrz - první monstrum. |
![]() |
Áá, dopravní prostředek. |
![]() |
Mlžná země |
![]() |
Bažinaté údolíčko. |
![]() |
Proradný pavouk - ale stačí zatroubit na roh a je pryč. Btw. od kdy pavouci slyší? |
![]() |
Krásná víla. |
![]() |
Uvnitř bývalého příbytku strážného brány. |
![]() |
Na náměstíčku podivného Mlženého paláce. |
![]() |
Uvnitř knihovny. Z knihovníka musíte dostat Zlatý klíč. |
![]() |
Ancor - hadí démon a druhé monstrum. |
![]() |
Na cestovatelské lodi. |
![]() |
Mapka "Pohlcené pevnosti". |
![]() |
Na tuto krasavici pozor - umí se z ní vyklubat pěkná Siréna. |
![]() |
Želvák závislý na televizi. Odkud jde v moři vysílání je mi záhadou. |
![]() |
Nenechte se zmást - kolem tohoto úhoře to nepůjde. |
![]() |
Viverna - třetí monstrum. Poměrně sdílná duše. |
![]() |
Cesta do pekla. |
![]() |
Vyobrazení rasy Mecubarz a toho, co dělali s lidmi. |
![]() |
Ve vězení. |
![]() |
Nějaký další nebožák - bohužel nemáme šanci zjistit kdo to byl. |
![]() |
Venku z vězení. Kostlivci si vás nevšímají, protože mají pauzu na kávu. |
![]() |
Smrťáček a řeka Styx. |
![]() |
Poslední monstrum - Chax. |
![]() |
Zavři knihu, končíme. |
![]() |
Quickthorp uvězněn v blázinci. Realita je krutá. |
![]() |
Konec příběhu. |