Curse of Enchantia

Český název: Curse of Enchantia Žánr: Adventura – pohádková, Výrobce: Core Design Distributor:  Core Design / Virgin Interacvite, Rok vydání: 1992,  Info: wikipedie , mobygames, databaze-her, Dostupnost: Abandonware, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 50%

 

ULTIMÁTNÍ hint na úvod

Pokud hledáte jak hru vypnout, vyzkoušejte CTRL+C. Na nic jiného jsem totiž i přes detailní pročtení manuálu nepřišel.

Nová firmička se zkouší prosadit

Firmička Core Design vznikla léta páně 1988 ve městě Derby v Anglii. Byla založena Chrisem Shringley, Andy Greenem, Robem Toonem (Amiga programátor), Terry Lloydem, Simonem Phippsem, Dave Pridmorem, Jeremey Heath-Smithem (producent her), Kevinem Norburnem a Gregem Holmesem (uff, to je ale jmen). Většina zmíněných byla bývalými zaměstnanci firmy Gremlin Graphics, matadoři tehdejší doby.

Od svého založení se věnovali hrám na Amigu a Atari ST, případně i na konzole firmy Sega. V roce 1992 pak zkusili oslovit adventurní fanoušky hrou popsanou v dnešním příspěvku - Curse of Enchantia. Nejprve hru plánovali více akčnější (něco jako Heimdall), ale v průběhu prací se to otočilo na adventuru s prvky z plošinovek (např. side-scrolling, ústup před padajícími předměty, méně rozlehlé lokace při řešení hádanek, atp.).  Hra měla být "lehká" a rychlá. To vedlo autory k vypuštění veškerého textu, ať už popisků nebo dialogů. 

Jméno hry mělo původně být Zeloria, ale v průběhu vývoje byla hra přejmenována na Enchantia. Toto pojmenování navrhl výtvarník Rolf Mohr. Producent Jeremy Heath-Smith pak přidal ono "Curse of"

Hra vyšla na Amize a PC a ve své době zaznamenala nebývalý úspěch (především díky výtvarnému provedení). V následujících letech vydal Core Design ještě hry Universe (1994; nepřímé pokračování Curse of Enchantia) a The Big Red Adventure (1995). V roce 1996 byla vytvořena hra Tomb Raider a bylo tak definitivně jasné, jakým směrem se vývoj her ve studiu bude ubírat.

 

Úvodní obrazovka hry

Za devatero horami ...

Za devatero horami a devatero řekami, úplně v jiné dimenzi a v jiném čase existuje malá zapadlá zemička jménem Enchantia. Tuto zemi kdysi ovládala sorta těch nejstrašnějších čarodějnic, jaké kdy žily. Ty zde páchaly nevyslovitelné činy a obyvatelé země se jen tiše modlili, aby jejich utrpení už jednou provždy skončilo a aby mohli žít zase v klidu a míru.

Bohužel se tak nestalo. Navíc se objevila jedna čarodějnice, která svojí zkažeností předčila všechny ostatní. Ta objevila kouzlo na nekonečné mládí, ale nedokázala ho použít. Do kouzla jí totiž chyběla jedna důležitá přísada - malý živý kluk. Věděla sice v jaké dimenzi se lidé nachází, ale neuměla se k nim dostat. Chtělo by to vyčarovat ohromný transportní portál, jenže toto kouzlo daleko přesahovalo její moc.

Bezejmenná čarodějnice - hlavní antagonistka.

 

Její touha po neomezeném mládí byla však silnější. Přesvědčila další dvě čarodějnice, aby se vydaly na cestu do lidského světa. Jenže cesta byla tak magicky náročná, že okamžitě ztratili veškerou svoji sílu. Této situace čarodějnice využila a seslala na ně ničivé kouzlo. Jejich těla byla násilně rozložena a poslední zbytky čarodějné esence přistála na neznámém poli.

V dalších letech pak přesvědčila i zbylé čarodějnice z celé Enchantie, aby převedli svoji sílu na ni. S touto neuvěřitelnou silou se pak rozhodla vyčarovat onen portál. Zbytky esencí od podvedených a mrtvých čarodějnic zapůsobil jako "přijímač" a portál tak mohl být vytvořen.

Shodou nešťastných náhod se na místním poli nachází i náš hrdina Brad. Ten si sem šel zahrát baseball se svojí sestrou Jenny. Při jednom momentu, kdy se Brad připravuje odpálit hozený míček ... BUM ...  a Brad je přenesen do Enchantie.

Brad - hlavní hrdina hry.

Trošku více logiky by neškodilo ...

Brad se na počátku ocitá v palácovém vězení a cíl je jasný. Dostat se ven, zjistit co se děje a pokusit se vrátit zpět do své dimenze na Zemi. Jak jinak než poražením zlé čarodějnice, která celou Enchantii drží v šachu.

Brad ve vězení - jediná podoba s LotT.

 

Ze začátku to všechno sice vypadá jednoduše, Brad se většinou pohybuje jen v pár lokacích a předmět, který sebral v lokaci jedné, obvykle použije v lokaci stejné nebo hned v té následné. Čím dál jste však v příběhu, tím složitější je i řešení oněch hádanek. Prostředí jsou již mnoha-obrazová a často nemáte potuchy, co v nich vlastně máte dělat. 

Než například doputujete do místního městečka, musíte se dostat přes změť tunelů kdesi v podzemí. Každá odbočka v tunelu skrývá nějaký předmět nebo nějakého tvora, který je potřebný pro další postup. Konkrétně v tomto případě pro to, aby se Vám odemkla studna přání a vy si mohli přát tolik potřebou helmu proti padajícímu kamení. Jenže. Chodíte sem a tam, sbíráte předměty, zkoušíte je kombinovat. Ale jak a proč?  Ve hře mi neskutečně chyběly nějaké dialogy, interakce nebo alespoň indície, které by člověkovi naznačily, co a proč udělat.

Studna přání - můžete si vybrat klidně i peníze a ženskou, stejně skončíte s helmou.

Další psycho je již zmíněné místní městečko, které sice hýří životem, ale je vám to k prdu. Potraviny si nekoupíte a z hospody Vás vyženou. Jednou ze dvou aktivních lokací tak bude obchůdek místního mága. Za těžce získané penízky vás pak pošle na samé lepší lokace. Jednou je to Konec světa, podruhé Smetiště světa a napotřetí Vás pohřbí zaživa do rakve - no díky milý příteli, to nám to pěkně zjednodušuješ!

Pohřben zaživa. Štěstí, že se v rakvi povaluje další kost.

Místní Upír - díky vám se ze hřbitova odstěhuje.

S místním obchodníkem oblečení, tedy druhou aktivní lokací ve městě, to nebude jiné. Po nějakém nesmyslném vyzkoušení dívčích šatů (?!) Vás vyžene na Severní pól, kde dojít na to, koho a jak uspokojit bude ještě složitější než v onom podzemí, které jsem už zmiňoval. Chcete příklad? Řekněme, že v kapse máte popel a přijdete k Ledovému jezeru. Napadlo by někoho zkombinovat (hodit) popel s jezerem, aby jste přilákali ohnivého draka, který Vás přes jezero převeze? Mě to teda nedocvaklo.

Pokud hodíte prach do jezera, objeví se "drak".

 

Pokud se Vám však zadaří, vězte, že v každé přitroublé lokaci, ať už je to Konec světa nebo Severní pól nebo cokoliv jiného, získáte něco, vždy nějaký předmět, který Vám pomůže se zlou čarodějnicí řádně zatočit a vrátit se domů. 

Tak hurá do toho! Přeji Vám pevné nervy, já už žádné nemám ...

 

Program - jinak dokonalost sama o sobě

Nelogičnost je slovo, které tuto hru plně charakterizuje z hlediska adventurních hádanek. Na druhou stranu je až neuvěřitelné, jak hra funguje dobře z hlediska všech základních mechanismů. Jen si například vzpomeňte na všechny dead-endy u her firmy Sierra On-Line nebo u české legendy Tajemství Oslího ostrova, která vznikla o celé dva roky později! Často se hry nedaly ani dohrát a požitek z hraní byl ten-tam. 

Curse of Enchantia je v tomto ohledu klenot. Program je zpracován tak pečlivě, že žádné dead-endy nehrozí. Nikde se také nevyskytuje pověstný pixel-hunting, všechny předměty se lesknou už z dálky (alespoň ve verzi pro DOS s 256 barvami; u Amigy to mohlo být horší). Skvělé také je, že jakmile opustíte jednu lokaci, do lokace se většinou už nevrátíte. Back-tracking se tak drží na úplném minimu.

Sem a tam se sice postava zasekne a je vidět, že path-finding byl ještě v batolecím věku, stejně tak side-scrolling není úplně plynulý, ale to vše se dá odpustit.

 

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání hry je dvojího charakteru. Uživatel má možnost si přepínat mezi klávesnicí (stiskem klávesy K - keyboard) a myší (stiskem klávesy M - mouse). Menu si vyvoláte stisknutím tlačítka ESC a to se objeví na té straně monitoru, ke které je blíže myšítko. Může to být jak dole, tak nahoře. Použití klávesnice je sice někdy krkolomné, nicméně funguje. 

Minimálně tedy do okamžiku, než zkusíte s Bradem řešit klasické kombinační věci. Dáno do kontextu tehdejší doby, jakákoliv jiná hra obvykle mívala typicky dvě rozhraní (pokud nepočítáme novátorské vládání od Revolution Software). Zaprvé to bylo příkazové (use, take, give, talk - alá Lukas Arts) a zadruhé ikonkové (Sierra On-Line) a scénář musel tento styl ovládání respektovat. Pokud například nabídka neobsahovala žádnou funkci "fight", pak se prostě v příběhu žádný boj nemohl objevit.

U Curse of Enchantia mám takový pocit, že někdo napsal scénář a pak si vehementně prosazoval provádět akce tak, jak je popsal. Pokud například bylo ve scénáři "Brad hodil popel do jezera" není to stejné jako "Použít popel na jezero". Výsledkem je tak neskutečné množství zmatečných ikon, které uvádím níže. 

Zleva doprava to je "Inventář", "Vzít", "Použít", "Prozkoumat", "Mluvit", "Bojovat", "Skákat". Přičemž klasické a ultimátní "Použít" se rozpadá na další sérii ikonek níže.

"Odemknout", "Vložit", "Zatlačit nebo Táhnout", "Jíst či Pít", "Obléct", "Hodit", "Dát", "Zkombinovat / Přidělat / Spojit".

Díky všem těmto věcem mám tak problém označit hru jako "klasickou" point & click adventuru, neboť na nic neklikáte. U dané věci, kterou chcete sebrat musíte stát v blízkosti (někdy opravdu v těsné), následně ji prozkoumat vyvoláním ikonky "Prozkoumat" a pak teprve vzít vyvoláním ikonky "Vzít". 

Šílenost. Většinou jsem se pokoušel něco nějak vzít a neuspěl jsem a tak jsem šel dál. Jenže ta věc mi pak chyběla a neaktivovala se žádná další událost. Typickým zástupcem budiž získání pistole v ledovém paláci. Po vstupu do jedné místnosti je vidět nějaký předmět na ledové poličce. Jenže nejde prozkoumat. Koště, které máte nejde "Použít", nejde "Zkombinovat", nejde ani "Hodit". Tak sakra, kde je problém? Zkrátka jen v tom, že správně je podle programátorů "Bojovat s koštětem". Bože!

Jestli chcete další nelogickou akci, máte ji mít. V jedné pasáži máte zatarasený další postup obřím balvanem. Nicméně máte jakýsi oblázek. Co třeba "Použít oblázek na balvan" - ne. Tak co třeba "Hodit oblázek na balvan" - taky ne?! Tak kde je zase problém? No stačí si oblázek "Obléknout". Brad si ho dá na hlavu, pak z nebe spadne další šutr a ten šutr pak hodíte na balvan - jako WTF???

A jestli si říkáte, že přeci tento postup musí plynout z nějakého rozhovoru nebo z průzkumu, pak Vás zklamu - nic takového ve hře neexistuje! Hra totiž neobsahuje vůbec žádné dialogy, žádné interakce. Další NPC postavičky tam jen tak stojí a není zde žádná šance zjistit, co chtějí a proč. U pár jedinců to vydedukujete - typickým představitelem budiž Eskymák, který má nahozenou udičku v díře v ledu, ale očividně se mu nedaří. Přitom hned o obrazovku vedle vyskakuje ryba z vody. Jenže u někoho si říkáte co s tím debilem vlastně máte dělat? Příklady zde uvádět nebudu, neboť je to cca 70% hry :-/

A pokud si myslíte, že se onen příběh, který jsem sepsal v úvodu, dozvíte někde po cestě, pak jste opět na omylu. Ve hře nic takového není! To všechno bylo napsáno v manuálu hry a bez něj bych totálně nevěděl, jak se hlavní hrdina vůbec jmenuje.

 

Grafická stránka hry je extrémně dobrá. Na hře pracovali tři autoři, Rolf Mohr, Billy Allison a Stuart Atkinson. První zmíněný, Rolf Michael Mohr, britský kreslíř byl zodpovědný za veškerý background a nutno podotknout, že se mu povedl. Inspirací mu byly hry od Sierry, především King´Quest V (1990) a Space Quest IV (1991). Všechny pozadí nakreslil ručně (tužkami a akrylovými barvami) a následně je musel naskenovat do PC kvůli digitalizaci. Všechny sprity (hořící pochodně, padající kamení, plynoucí voda) byly nakresleny stejným autorem v programu Deluxe Paint.

Animátoři Billy Allison a Stuart Atkinson vytvořili v DPaintu neskutečné množství animací a dokonce až tolik, že je měli problémy vměstnat do hry a na současné počítače, které měli omezenou paměť a prostor.

Hra běží v rozlišení 640x480 a využívá paletu 256 barev (8-bit color). Verze na Amigu musela být upravena na 32 barev, z toho 8 připadlo na postavičku a zbytek 24 na pozadí).

Autor Nuke (Martin Iveson) do hry vytvořil poměrně hezké krátké smyčky hudby, které k daným lokacím opravdu sedí. Zvuky krajiny (padání šutrů, zakopnutí piráta, sebrání předmětu) jsou do hry přidány také a jen zvýrazňují pocit z hraní.

Hodnocení:

Hra Curse of Enchantia je velmi zajímavá hra. Má dokonalou grafiku, pěkné animace a obstojnou hudbu. Ve hře snad neexistují dead-endy, není zde žádný extra back-tracking ani pixel-hunting a příběh opravdu odsýpá. Jenže tím veškerá chvála končí. Zcela k zbláznění je systém ovládání a absence dialogů či vůbec čehokoliv, co by hru dělalo v průběhu hraní zajímavější. 

Zvláštností také je, že hra vypadá, jakoby byla určena pro menší publikum, ale domnívám se, že i kterýkoliv hardcore hráč by s ní měl neskutečné problémy a já upřímně obdivuji kohokoliv, kdo ji kdy bez návodu hrál a dohrál.

50%

 

PS: Ačkoliv se někdy můžete dočíst, že hra připomíná Lure of the Temptress, je to lež jako věž. Ty dvě hry mají společného jen to, že obě začínají ve vězení.

Dobové časopisy:

Hra v ČR nebyla nikdy recenzována. Jedinou zmínkou je tak návod v časopise Excalibur č. 14, který hru zároveň i ohodnotil 80%. Za mě trošku vyšší hodnocení, ale proti gustu ...

Excalibur č.14.

Samotný návod.

V návodu je skvělá mapka!

Další obrázky ze hry

Pod hladinou.

Těsně před vstupem do jeskynního labyrintu.

Maníci meditující rozbíjením kamenů, s.r.o.

Out-of-order. Žádné přání nebude.

Uf. Konečně venku.

Co je za piráta, který zakopne.

Místní městečko - kromě kouzelníka a krejčího však s žádnou interakcí nepočítejte.

Konec kapitolky "Na konci světa". Brad se naučí dokonce i "Open Sezame"

Mužík s obřím ptákem.

U krejčího. Chcete oblek Batmana?  

Na severním pólu.

U Ledového jezera.

Před palácem Ledové královny.

Souboj s Ledovou královnou.

Před obchůdkem krejčího.

Uprostřed městečka.

Na smetišti.

Na smetišti. A já stále proč mi nedošel můj dopis.

Na smetišti dějin u pirátské lodi.

Na obláčku.

Upír to bohužel s námi nevydržel.

U umrlencem před koncem hry.

Téměř před palácem.

Palác zlé bezejmenné čarodějnice.

Tajná chodba.

Finální souboj ze zlou čarodkou.

Konec dobré, všechno dobré.

Kolik je maximum, nevím. Na youtubu jsem viděl nejvyšší SCORE 473 /98. 

Polda 2 & Polda 2: Remástr

Český název: Polda 2 Žánr: Adventura – detektivní, Výrobce: Petr Svoboda / Zima Software Distributor:  Zima Software, Rok vydání: 2023,  Info: wikipedie , mobygames, databaze-her Polda 2 & Polda 2: Remástr, Dostupnost: Steam,  Čeština: Ano.

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 70%

 

Když se podíváme jen pár let zpětně, musíme si otevřeně přiznat, že moc českých či slovenských adventur nevzniklo a k celkovému součtu můžeme použít jedinou ruku, u které navíc chybí dva prsty vlivem novoročních radovánek s petardami. V roce 2023 se nám tu sešly jen dvě hry - Slovenská Live of Delta z Košic a Česká Beyond the Wall ze Židlochovic. O rok dříve pak zazářil jen Polda 7 a v roce 2021 je to nula. Nula, přátelé!

Nicméně byl to právě Polda 7, který nakonec dovedl jeho autory na myšlenku "zremástrovat" jednoho jeho 24 let staršího předchůdce. Stalo se tak po ohlasu fanoušků, kteří automatový retro výlet do doby Poldy 2 nejen ocenili, ale dokonce se dožadovali, aby autoři vytvořili remástr celé hry.

No a proč to nezkusit, neboť se zdá, že remástry fungují. Koukněte třeba na Gabriela Knighta či Monkey Island nebo nedávno oznámený Broken Sword. Ani Petr Svoboda tedy dlouho neváhal, zavolal svého dvorního čmárala Jakuba Mareše a po krátké diskuzi vznikla HitHitová kampaň. Autoři původně chtěli jen 600tis, nakonec se však vybralo něco málo přes 1 800 000Kč. Úspěch byl dokonce tak velký, že Polda 7 natrvalo zlevnil v on-line distribuci.

Jakub Mareš - zdroj www.youtube.com

 

Jaký byl příslib kampaně? Tak zaprvé hru kompletně přemalovat do širokoúhlého (4K) rozlišení a přitom zachovat původní styl Dana Falty a Karla Matějky. Zadruhé vyčistit trošku zvuky a zatřetí dodat hru před Vánoci 2023 s následným příslibem dodělat pár obrazovek o tom, jak se z policajta Poldy stal soukromý detektiv (Polda 3).

Já osobně byl na celé dílko opravdu zvědavý, kampaně na HitHitu jsem se zúčastnil a vybral jsem si zde limitovanou edici hry. Ta dorazila těsně před Vánoci v pěkné plastové krabičce, na které je dokonce mé jméno. Uvnitř krabičky byla instalační příručka, tahák ke hře, osobní poděkování s podpisy a certifikát pravosti. Jako bonus přišla i stylová podložka pod myš. Krása! 

Limitka od Zima Software (Petr Svoboda Software, s.r.o.)

Ale hlavně přišla ona hra, na kterou jsem se tolik těšil a o které bude dnešní příspěvek.

Úvodní obrazovka Poldy 2: Remástr

Možná bych mohl hned v úvodu napsat kapitolku o grafice, vychválit jí do nebes a hodnocení uzavřít. To by však bylo až moc odfláknuté, neboť hra má hodně co nabídnout. Má totiž střelený příběh a poměrně hezké adventurní zákysy, které se v dnešní době už moc nevidí.

 

Z Lupan do Metropole Marsias

Jak jistě víte, polda Pankrác je rodák z městečka Lupany, fiktivního to městečka kdesi (asi) v České republice. Tam se jej rozhodli umístit autoři stojící za prvním dílem. Po (zaslouženém) kasovním trháku se však, na rozdíl od distributora Zima Software, nechtěli na žádném pokračování již podílet. Nervy spojené s prvním dílem jim podle jejich slov zcela stačily. 

Zima Software si však nechtěla tento zlatý důl nechat utéct (adventury na přelomu milénia frčely) a rozhodla se pro pokračování. Najala nový tým v čele s grafikem Danem Faltou, kterému sekundoval Karel Matějka, zvukařem Romanem Džupinkou, programátorem Petrem Svobodou a scénáristou Janem Kvasničkou. Poslední jmenovaný pak našeho hrdinu přemístil do velkoměsta Marsias, s případem ještě těžším než v prvním díle.

Vývoj měl šibeniční termín, byl to necelý rok a vše mělo být připraveno na Vánoce roku 1999. Tým však byl více než dobrý a tak již v půlce roku byly všechny obrazovky hotovy a ladily se poslední detaily jako například animace postav a dabing.

Květen 1999!

První herní obrazovka - Pankrácova kancelář

Klonovací šílenství

Polda 2 má poměrně slušnou fiktivní a komediální zápletku. Cílem autorů totiž bylo užít maximum známých věcí z tehdejší doby a pokusit se ony věci nějakým způsobem zparodovat. No a jak dostat do hry co nejvíce osobností oné doby než "klonováním". Ve hře tak postupně narazíte na Napoleona, Caesara, Hitlera, Esmeraldu, Laru Croft a spoustu dalších. O zábavné gagy tak určitě nouze není!

Příběh je rozdělen na 3 zdánlivě spolu nesouvisející případy, které se však nakonec krásně propojí. V prvním případu Pankrác dostává informaci o požáru hotýlku Růžová Budoucnost a zmizení jakési Klaudie Š. (zjevná parodie Claudie Schiffer - německé supermodelky). Po příjezdu na místo činu však začíná být jisté, že požár někdo úmyslně založil. Druhý případ je vykradení hradu Klonenburg, odkud se ztratil legendární přístroj na Klonování profesora Zweištajna (parodie na Einsteina). Třetí případ je pak o vypárání pachatele, který vyhrožuje legendárním klonům v reservaci Paradise. 

Originál

Ve Spálené ulici, kde hotýlek Růžová Budoucnost lehl popelem. Remástr

Je tedy jasné, že někdo dostal na všechny tyto klony nehoráznou pifku a chce je nějakým způsobem zničit. Kdo a proč to je, to bude na Pankrácovi (respektive na Vás) aby to zjistil.

I v roce 2023 je to výborné adventuření!

Jak jsem již napsal dříve, osobně mi nepřijde, že by hra nějak zestárla. Z hlediska adventurních hádanek hráč dostane hru střední až těžší náročnosti s minimem dialogů. Zhruba 3/4 hry s Pankrácem projdete hrou jako nůž máslem, bez jediného zákysu. Poslední čtvrtka, především v resortu Paradise, Vám pak ukáže menší peklíčko. Pouštění kraba do domku k Laře Croft, krmení dřevěného kohouta, nalití pracího prášku do nápoje Esmeraldě, tak aby se jí prý "vypraly čočky" když prd vidí, mi prostě přišlo až moc tuhé. 

 

Originál

Esmeralda. Největší pytlovina na světě, ale v roce 1999 megahit na Nově.

Naštěstí autoři do hry přidali zobrazení aktivních míst a také předmětů, které lze kombinovat mezi sebou nebo s něčím ve scéně. Díky tomu hráč nemusí prakticky koukat do návodu. V případě záseku v podstatě stačí projít pár lokací, pomačkat mezerník a voila! hádanka je vyřešena. Nebudu Vám lhát, párkrát jsem to tak udělal.

Ve hře se nachází i několik adventurních lahůdek. První je legendárně známa jako "Knihomol knižní" a máte v ní uhádnout počet stran, které prožere knihomol knižní podle zadání Bašty na B.I.S.u.

"Na poličce knihovny vedle sebe stojí deset knih. éé Každá z nich má é sto stran. Knihomol knižní se do nich pustí přímo éé od první strany první knihy a prožere listy až do té éé poslední strany poslední knihy. Když prožere i tu, snaží se éé spočítat, kolik stran prožral é celkem? 

[802]

Originál

V B.I.S. u Bašty

Upřímně i přesto, že jsem hru už hrál několikrát (před 24 lety) a mám doktorát z mechaniky, byl jsem z řešení trošku (nepříjemně) zaskočen. Je to totiž tak jednoduché, až je to blbé. Jen se na to musíte dívat, řekněme, z "trošku jiného úhlu".

Další dvě hádanky jsou již podstatně jednodušší. V první hádance se musí uhádnout názvy knih, které je nutné zatlačit v knihovně k otevření tajného vchodu do sklepa v Hybrináriu a ve druhé zase musíte namíchat "známý" drink ZeToR za využití různých drinků na baru (např. Zelené, Toníka a Rumu :). Protože hra nemá žádné minihry, jsou tyto jobovky příjemné zpestření jinak poměrně lineárního hraní.
Navíc obě tyto hádanky trošku protáhly jinak poměrně krátkou herní dobu, která bývá uváděna kolem 5hodin (já hru dohrál cca za 7 hodin). 

A co si budem, ani tu hloupou bombu jsem nezneškodnil napoprvé a letěl vzduchem minimálně 5x.

Ne vždy se vše povedlo napoprvé.

Ovládání, grafika a zvuk

Polda 2 a stejně tak jeho remástr je klasická point & click adventura a Pankráce ovládáte výhradně myší. Dokonce jen levým tlačítkem, to pravé zůstává neaktivní a ve hře tak nemůžete hledat žádné detailní prozkoumávání (ještě, že tak - hra by pak byla neskutečně ukecaná). Polda navíc dostal do vínku pohybovat se zrychleně dvojklikem. Stejným způsobem může přeskakovat i dialogy. V remástrované verzi si těmito vychytávky dokonce můžete odemknout různé achievementy (dohrání hry pod hodinu, pod 45minut, atd.)

Inventář je přehledný, dostupný v horní části obrazovky. Stupidní však je, že někdy je těch předmětů tolik, že nemáte tušení co s nimi. Některé předměty dokonce seberete a nikdy nepoužijete. Legendární je například model letadélka Messerschmitt, které dokonce klíčkem natáhnete, ale nikde a nikdy nepoužijete  :-/

Inventář a zobrazení aktivních předmětů, které aktuálně kombinovat.

V remástrované verzi můžete využít dvě tlačítka navíc. Pomocí klávesy F3 se přepínáte mezi původní a remástrovanou verzí. Klávesou F4 přepínáte stejným způsobem hudbu. Musím se navíc přiznat, že změnou pozadí mezi původní a remástrovanou verzí jsem strávil opravdu hodně času!

Grafická stránka původní hry byla "hezká" a v porovnání s Poldou 1 se změnila do takového Lucas Arts stylu. Všechno jako by bylo tak trošku zakřivené podobně jako v Day of the Tentacle. Celkově autoři vytvořili tímto způsobem kolem 50 pozadí, 45 postav a více než 160 aktivních předmětů. Bystrému očko adventuristy také neunikl 2 vrstvý paralaxní scrolling ve Spálené ulici a na pláži v resortu Paradiso. Trošku však bolela celková zkostnatělost animací jednotlivých postav a některé mi přišly jako by byly součástí pozadí (typickým příkladem budiž moře, které je statické).

V remástr verzi se tedy Jakub Mareš musel hodně otáčet. Překreslil nejen pozadí, ale také všechny postavy a dodal jim tolik chybějící animace. Moře se tedy vlní, hipíci se pohupujou, jako by byli zhulení, Hitler se nad Vámi povyšuje a Laře Croft div nevypadnou prsa z podprdy. Některé postavičky, jako například Hrabě s modrou krví či samotná Klaudie Š. jsou pak vůči svým originálů k nerozeznání. A to je dobře!

Originál

Sklepení v Hybernáriu

Za zvuk byl v Remástru zodpovědný Vlado Hudec. Já však zvukový sluch příliš nemám a tak mi přišlo, že hudba a obecně zvukový podkres je stále stejný. Sem a tam sice lepši zní, ale není to nic, z čeho bych si měl trhat rodidla. Hudba tak zůstala skoro původní, taková jakou ji vytvořil Jaroslav "Džupinka" Perlovský. Stejně tak dabing. 

On upřímně nebyl velký důvod něco měnit, přeci jen v roce 1999 měli dvorní dabéři série - Sobota, Lábus, Nárožný a Faltus o více než 20 let méně a jejich hlas nebyl tak zastřený typickým "chraplákem". 

Hodnocení:

Polda 2 (remástr) je výborná česká adventura! Z hlediska příběhu je zajímavá, z hlediska hratelnosti svižná a z hlediska klasických zákysů vyvážená. Původní hru bych hodnotil zhruba stejně jako Poldu 3, remástr však dominuje svojí grafikou, kterou Jakub Mareš vylepšil neuvěřitelně perfektně s úctou k původním autorům. Navíc pan Petr Svoboda je u mě neuvěřitelný borec a doufám, že tuto značku bude dále tak hezky opečovávat jako doposud..

 

Dávám hezkých 70%.

Dobové recenze:

Polda 2 byla jedna z mých prvních adventur (původně neoriginální). V pozdějších letech jsem si ji koupil v edici GAME4U. Stejně tak jsem si sehnal i Poldu 1.

Recenze na Poldu 2 vyšly samozřejmě v obou největších časopisech té doby. Ve SCORE č. 73. a LEVELu č. 12/1999 a oba nešetřily chválou.

Další obrázky ze hry:

 

Před Hybridáriem - originál.

Před Hybridáriem - remástr.

U klauna v maringotce - originál.

U klauna v maringotce - remástr.

 

Před hradem Klonenburg - originál.

Před hradem Klonenburg - remástr.

Uvnitř hradu - originál.

Uvnitř hradu - remástr.

Klonoskop ukrade - remástr.

Před doupětem - originál.

Před doupětem - remástr.

Mapka města  - originál.

Mapka města - remástr.

Vrakoviště letadel - originál.

Vrakoviště letadel - remástr.

U Hipíků - originál.

U Hipíků - remástr.

Resort paradise - originál.

Resort Paradise - remástr.

DNA fabrika - originál.

DNA fabrika - remástr.

Na letišti - originál.

Na letišti - remástr.

Finální obrazovka s Klaudií Š. - originál.

Finální obrazovka s Klaudií Š. - remástr (fakt brutus!)

Tak už i Polda bude mít svoje DLCéčko :) [downloable content]