AdventureGames

pátek 3. dubna 2026

Hotel U mrtvého alpinisty

Žánr: Sci-fi, Výrobce: Electronic Paradise, Distributor: Akella, Rok vydání: 2009, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, Lonely Wood, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 55%

Poznámky:

1. Z nějakého důvodu jsem nebyl schopen uložit ani jediný obrázek ze hry. Print-screen selhal, nahrávaní videa také. Naštěstí mi poradil pan Martin "Kovi" Kovář, s tím, že ve hře funguje klávesa F9, která uloží obrazovku do složky .../Documents/ElectronicParadise/Hotel/ScreenShots.

2. Článek na Vortexu o tom, jak se hra lokalizovala.

Na hru hotel U mrtvého alpinisty jsem byl opravdu zvědavý. Proč? Sám jsem kdysi přečetl knižní předlohu a fakt se mi líbila. Bratrům Strugackým se podařilo navodit velmi stísněnou atmosféru panující v hotelu, kde je uvězněno několik lidí, mrtvola v pokoji a tichý boj mezi gangstery a mimozemšťany. Naproti tomu lidé kritizovali (estonskou) filmovou verzi hotelu U mrtvého horolezce, která se prý vleče a nedaří se jí navodit tu pravou atmosféru z knihy.

Pak jsem zase viděl super reklamu na facebooku od Lonely Wood, zvučná jména jako Petr Ticháček, který se podílel na překladu a říkám si, jdu do toho! Jenže když už jsem hru měl koupenou a chystal se ji zahrát, zahlédl jsem komentář od Pluta na databazi-her s hodnocením pouze 30%! "Stojí hra vůbec za to?", říkal jsem si.

Hru jsem tak odložil na více než rok! Až v rámci jarních prázdnin roku 2026 jsem si zakoupil fyzickou verzi knihy, znovu ji přečetl a popsal v minulém příspěvku. A okamžitě poté jsem začal pařit samotnou hru, abych měl co nejlepší srovnání. Co na ní říkám se dočtete v příspěvku níže.

Úvodní obrazovka hry.

Mé jméno je Glebsky, Peter Glebsky

Pokud nepatříte mezi fanoušky sci-fi literatury a knihu ani film jste nikdy nečetli nebo neviděli, rád vám trochu z příběhu popíši. Ústřední postavou knihy, filmu i hry je Peter Glebsky, policejní inspektor, který si přijel odpočinout do malého hotýlku kdesi v alpách. Ten hotel se jmenuje U mrtvého alpinisty a doporučil mu ho jeho kolega, inspektor Zgut. Po dobu čtrnácti dní si má v hotelu vychutnávat horské slunce, lyžovačky a spoustu likérů s přídavkem alpské protěže (to je taková bylinka).

S čím však nepočítá, jsou podivní hosté a vražda ukazující na spory mezi gangstery a mimozemšťany. Jo, opravdu je tu od každého trošku. Říkáte si, že to musí být zajímavé? No uvidíte sami v dále v textu...

Příjezd do hotelu stylovým Moskvičem :)

Zpět do hotelu - ten vlastní jistý Alek Snewar a služebnou mu dělá dívka jménem Kajsa. V hotelu je s nimi i bernardýn Lelius, který zde zůstal po mrtvém alpinistovi, který kdysi v horách zahynul. V hotelu je ubytován podivný fyzik Simone Simonet, významný kouzelník du Barnstoker s neteří Brun a starý tlustý zbohatlík Mauses se svojí ženou Olgou. Později do hotelu přijíždí i muž severského vzhledu Olaf Advarafors a podezřelý skrček Hincus [čti Hinkus]... a ... a ... a co dál?

No bohužel nic! Hru dohrajete za cca 3 hodiny a z toho 2 a půl hodiny jen lítáte po obrovském hotelu, mluvíte se všemi zmíněnými lidmi a sem a tam si vyřešíte nějaký ten puzzle. Autorům hry se totiž vůbec nepovedlo navodit atmosféru stísněného prostoru a podivných charakterů.

Hotel je na rozdíl od knihy velký jako kráva (sestává se z velkého sklepení, obrovského atria, prvního patra, druhého patra, skleníku a střechy) a všichni ti lidé se drží striktně dialogů z knihy bez špetky invence. Pocit naprostého zmaru pak dodává podivný (originální) dabing.

Takový menší hotýlek.

Adventurně bez nápadu

Pokud byste chtěli vědět něco více o adventurní části, tak mohu zmínit, že prvním úkolem bude zaparkovat auto do garáže (v knize žádná garáž není - auto stojí před domem) a překážkou bude zamrzlý zámek. Pokud však objevíte rychlovarnou konvici a termosku, problém jistě vyřešíte.

Druhým úkolem bude ... chvilka překvapení ... svolat lidi k večeři! Jenže majitelovi nefunguje zvonkový systém a tak mu budete muset trošku pomoci, běhat po hotelu a zjišťovat, jakou barvu má tlačítko zvonku v daném pokoji a pak pospojovat správně barevné drátky a čísla pokojů.

Oprava zvonkového telefonu.

Třetím super-duper úkolem bude vybrat si jídlo k večeři. No vážně! Všichni ti milí hosté vás neustále vysírají tím, že vám kecaj do toho, co máte a nemáte jíst. Vezmete si houbovou polévku - nelíbí se to jednomu hostovi, vezmete si hovězí - nelíbí se druhému, atd.

A pak až dojíte? Pak prosím pěkně končí první den. Nic jste nezjistili, nic se nestalo (ona zmíněná vražda je až v posledních 30 minutách). Bez znalosti knižní předlohy si tak asi budete říkat: "co to sakra hraju, proč to hraju a o co tu jde?". A to je vlastně dobrá čtvrtina hry pryč!

A co druhý den ráno? No máte se vysprchovat, ale sprcha je obsazena a náš super-duper detektiv se rozhodne zjistit, kdo se to koupe a vy s ním tak OPĚT musíte obíhat hotel jak idioti (opět mimo knižní předlohu). Ne pardon, idioti nejste, protože idiotský je ten scénář, který je totálně mimo. Hra prostě nepůsobí adventurně vůbec dobře. A ačkoliv jsem popsal cca hodinku hraní, stejné chujoviny budete provádět do konce hry.

Hru bohužel nezachraňují ani minihry, kterých je sice několik, ale které jsou opět bídně provedené. Máte zde např. možnost zablbnout si zapřaženi na lyžích za motorkou (minihru nemůžete z nějakého důvodu vyhrát), máte zde možnost zahrát si kulečník se Simonetem (štěstím je, že automat je naprostý debil), zaházet si šipky (ani nevím jak jsem vlastně vyhrál) či dát si partičku black jacka (to ujde, ale je to nuda).

Minihra co nemůžete vyhrát.

Black Jack.

Kulečník.

Zajímavá změna na konci? Bohužel ne!

Až doposud jsem hru kritizoval, přesto mě jedna věc dokázala (mile) překvapit. V knize je totiž hlavním mimozemšťanem pan Mauses a jeho žena Olga je robotem. Stejně tak je robot Olaf Advarafors. Při náhlém sesuvu laviny se však rozbijí robotům generátory a oba se tím pádem vypnou. Olga je Mausesem oživena skrz příruční nabíječku, Olaf má však smůlu - není zde nikdo, kdo by ho oživil a končí tak v podivné křečovité pozici se zkrouceným krkem.

Jenže ve hře se vám může stát (a já opravdu nevím, jak jsem toho dosáhl, ale stalo se), že místo Olafa "byl zabit" Simonet. A tím pádem ani Mauses a Olga nebyly těmi, za které jsem je díky knize považoval. Z hlediska příběhu tak svitlo malé světélko naděje, že alespoň ten konec bude propracovaný, ale bohužel nebyl.

Pokud jste nečetli knihu, pak vám děj ke konci knihy vyzradím:

Petr Glebsky v něm bude řešit osobní dilema, zda-li má mimozemšťanům pomoci nebo ne. Mimozemšťané totiž dříve spolupracovali s gangstery (prostě první lidi, které potkali byli holt zlí a ne hodní). Jakmile však zjistili, jak se situace má, od gangsterů se odprostili a chtějí ze Země odletět. Jeden by řekl "fajn", ale náš hlavní hrdina je zarytý zásadový policista. Vydání osobních věcí mimozemšťanů blokuje a nebýt hoteliéra Aleka a fyzika Simona, nikdy by je nenechal odejít. No a díky všem těm průtahům, které Glebsky dělá nestihnou mimozemšťané utéci a jsou "zadrženi" a odvlečeni v helikoptéře, která se však nikdy nenajde. Až v epilogu se můžeme dočíst pár detailů okolo a také to, jak svého rozhodnutí Glebsky lituje ...

Poslední rozhovor ve hře.

Hra má tedy nepřekvapivě konce dva - ten knižní a ten, který by nastal, kdyby se Glebsky zachoval "správně". Jenže samotný konec je tááák násilně ukončen, že hráč, který nečetl knižní předlohu může mít nepříjemný "wtf" pocit o tom "co to zase mělo znamenat". Je to prostě jen pár nic neříkajících cut-scén úniku lidí, přeletu helikoptéry a vytí psa Leila. A je to nesmírná škoda, protože teprve posledních 30 minut hry mě začalo bavit a jen to chtělo trošku dokončit.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Hra je klasická 2.5D point-and-click adventura ovládaná myší. Levým tlačítkem chodíte, sbíráte věci a komunikujete s dalšími postavami. Průzkum aktivních lokací či předmětů zde není implementován (divné u detektivní hry, že?). Pravé tlačítko myši slouží k otevření menu, ve které se nalézá brašna (inventář) a deník. Deník samotný je u detektivních her skvělá věc, protože supluje poznámky hráče, které by si stejně musel dělat na papír. Nejinak je tomu i zde. Deník se vyplňuje automaticky podle pokroku ve hře a najdete v něm informace o všech postavách ve hře, myšlenky detektiva Glebskeho a mapku hotelu (není bohužel určena na rychlé cestování).

S inventářem je to složité. Sice do něho nasbíráte kolem 20 předmětů, použití ve hře je však značně omezené. Použijete jich tak 5 a zbytek buďto použít nejde, nebo jsem nepřišel na to jak.

Ve sklepě je např. generátor, který asi slouží k tomu, aby někde rozsvítil. V různých koutech můžete najít i trychtýř (sklep) a klínový řemen (půda), ale nepovedlo se mi najít palivo. Tím pádem absolutně nevím, zda-li je to jen nevyužitý puzzle nebo nějaká odbočka od děje, kterou jsem neodhalil.

Ukázka inventáře.

Ukázka deníku.

Grafika

Grafická stránka hry velmi povedená. Ve hře jsou realisticky vykresleny (předrenderovány) jak exteriéry (zasněžené svahy, hory), tak interiéry hotelu v němž je velké množství drobných objektů a dekorací. Jen škoda, že nejsou aktivní.

Dohromady je zde kolem 100 obrazovek, což je tak akorát, aby se člověk v hotelu neztratil (ze začátku jsem ale bloudil). Většina exteriérů je udělána samostatně pro den i noc a opravdu hezky se na ně dívá.

Terasa na střeše - den.

Terasa na střeše - noc.

Hra běží ve fixním rozlišení 1024*768 a nedá se v nastavení změnit. Detaily nastavení lze pozměnit v souborů "game_options", který se nachází v .../Documents/ElectronicParadise/Hotel/.

Zvuk

Hra obsahuje kvalitní zvuky - kroky, vrzání dveří, vítr, praskání dříví a jsou součástí aspoň nějaké atmosféry (která je jinak docela nezáživná). Hudebně se mi hra moc nelíbila. Je to totiž hrozný mix žánru vážné hudby, kdy v pokoji u du Barnstokera hraje Romeo a Juliee: Fantasy Overture od Čajkovkého nebo 5. Symfonie (Osudová) od Ludwiga van Beethovena a hraní na elektrickou kytaru, která neuvěřitlně silně hraje v dalších pokojích. Do toho se po hotelu procházíte v takové mírně temné hudbě jako z nějakého hororu. Prostě to složení je fakt děsné a nějak nejde dohromady.

Původní hra vyšla v ruštině, později i s anglickým překladem. Česká verze na Lonely Wood však obsahuje dabing od studia Fénix ProDabing. Logicky to tedy není žádné top provedení, ale když jsem měl možnost slyšet anglický dabing, byl jsem rád i za ten amatérský :).

Hodnocení

Už dlouho se mi nestalo, abych se při hraní hry tak strašně nudil. Pokus o převedení knihy bratrů Strugackých se podle mě absolutně nepodařil. Autorům se totiž nepovedlo vystavět stísněnou atmosféru, ani se jim nedaří zaujmout charaktery nebo, nedejbože, jejich dialogy.

Jediné dvě pozitiva tak vidím v grafice, která se autorům fakt povedla a v nelinearitě příběhu, který se umí otočit tak, jak by jste to asi nečekali. Pár plusových bodů získává i snaha Martina Kováře o českou lokalizaci včetně dabingu.

50%

Další obrázky ze hry

Portér mrtvého alpinisty.

Atrium hotelu.

Hlavní ubytovací část hotelu.

Ve sklepení.

V garáži.

V jedné z mnoha slepých ulic.

Na návštěvě u Mausesových.

Simone Simonet - zabit?

Společná večeře.

Loutka Brun? :-) Tady se to nějak vůči knize přehodilo.

Rozhovor s Alekem v jeho kanceláři.

středa 1. dubna 2026

KNIHA: Hotel u mrtvého alpinisty

Hotel

U mrtvého alpinisty

Info: ~~oficiální stránky~~, Dostupnost: www.knihobot.cz

Rok vydání: 1970

Počet stran: 145 (140 hlavní příběh, 5 epilog)

Jazyk: Čeština, překlad Jaroslav Piskáček 1972

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák

Hotel U mrtvého alpinisty je známá sci-fi kniha od ruských autorů Arkadije a Borise Strugackých a taktéž hra z roku 2008 od ukrajinského studia Electronic Paradise. Pravděpodobně vám však v daném roce unikla, protože i přesto, že byla téměř pro český trh hotová, vydavatel Hypermax ji nakonec nikdy nevydal.

V posledních několika letech se však původní lokalizační manažer Hypermaxu, Martin Kovář, rozhodl hru vzkřísit. Získal komunitní patch (má opravovat až povyšovat původní verzi) a první za kým zašel byl Petr Ticháček, který jazykově zrevidoval svůj původní sedmnáct let starý překlad. Další velkou pomoc získal od lidí točících se okolo Fenix ProDabing, kteří pro hru vytvořili poměrně povedený dabing. Celé své úsilí pak korunoval získáním práv na vydání hry na svém on-line obchodu Lonely Wood Store (kde například najdete i Dračí Historii nebo výbornou to záležitost jménem The Lost Crown).

Mě tato historie hry zaujala a řekl jsem si, že si hru nejenom pořídím a zapařím, ale že si schválně přečtu i originální příběh, který v České republice vyšel díky překladu Jaroslava Piskáčka v roce 1972 a zkusím o něm sepsat pár řádků, které najdete právě v tomto příspěvku.

Jako vždy však dávejte pozor - příspěvek významně spoileruje.

Titulní strana knihy - bernardýn Lelius a inspektor Petr Glebski

Kdo je autorem?

Autorem je bratrské duo Arkadij a Boris Strugačtí, ruští spisovatelé, kteří se stali známí díky románům jako Piknik u cesty, Je těžké být bohem nebo Špunt. Sice to tak nemusí znít (a ani se to po prvních přečtených stranách nezdá), ale většinou se jedná o velmi povedené sci-fi knihy nebo povídky. Bratrské duo tak právem patří zakladatele moderního sci-fi.

Arkadij (vlevo) a Boris (vpravo)

Detektiv, gangsteři a mimozemšťani?

Příběh se má následovně. Policejní inspektor Peter Glebsky přijíždí do hotelu U mrtvého alpinisty užít si zaslouženou dovolenou. Užívat si má celkově 14 dní klidu, lyžování a likérů s alpskou protěží. Jenže už po příjezdu je jasné, že se tak nestane. Hotel obývají podivní hosté (viz hlavní postavy níže) a inspektor s každým navazuje kontakt ve stylu výslechu někde na policejní stanici. Detektiva v sobě prostě nezapře.

Do hotelu navíc přijíždí postupně další lidé, kteří se chovají ještě podivněji než ti předchozí. Korunu všemu však nasadí náhlý sesuv laviny v kombinaci s nálezem mrtvého těla jednoho z hostů.

Detektiv se pouští do vyšetřování, ale ať se snaží jakkoliv, stopy nikam nevedou. Dvakrát až třikrát vyzpovídá každého z hostů, zmapuje jejich pohyb, přesto mu něco uniká. Zdá se, že se zde odehrává něco, s čím se ještě nikdy nesetkal.

Poději mu dochází, že zde určitě jsou dvě skupiny lidí - ti hodní a ti zlí. Není však schopen učinit jakýkoliv závěr, dokud mu nepomůžou přátelé z hotelu - Alek (majitel hotelu) a Simone (bláznivý fyzik), kteří mu odhalí celou pravdu o menším boji mezi mimozemšťany a gangstery.

Na scénu však přichází dilema policejního inspektora - má umožnit mimozemšťanům prchnout z planety i přes vědomí toho, že dříve pomáhali gangsterům, kteří se je nyní snaží najít a pomstít? Pomůže nakonec Peter Glebsky dobré věci, nebo bude svých rozhodnutí litovat? To už si musíte přečíst sami :-). Spoiler: Nepomůže, přesto příběh dopadne neutrálně a na konci je vzpomínkový epilog po 20 letech.

Hlavní postavy

Příběh se odehrává v hotelu U mrtvého alpinisty a v přilehlém údolí, kterému se říká Trychtýř.

Peter Glebsky - je to hlavní postava, policejní inspektor, který si hotel vybral podle básnění jeho kolegy, inspektora Zguta. Má v něm strávit 14 dní - jen on a hory.

Alek Snewar - majitel hotelu a přilehlého údolí. Obchodník každým coulem. Holohlavý a statný.

Kajsa - služebná v hotelu, mírně obtloustlá paní s nižším IQ.

Lelius - pes, bernardýn; v hotelu zůstal když jeho pán (onen mrtvý alpinista) zahynul.

du Barnstoker - světoznámý kouzelník, hypnotizér a šprýmař; v hotelu rád schovává hostům jejich věci.

Brun(hilda) - je s du Barnstoker, je to dítě jeho zesnulého bratra, má přezdívku "děťátko" a v celém příběhu se vedou spory o tom, zda-li je to holka či kluk. V 11 kapitole je konečně řečeno, že se jedná o pohlednou dívku, která se před světem jen maskuje za kluka.

Simone Simonet - fyzik a otravný vtipálek, stále hraje biliár a lozí po stěnách (tomu se vůbec neporozuměl). Později nalezl "mrtvou" paní Mausesovou.

Pan Albert Mauses [čti Mózes] - starý pán, hodně senilní a nervní, nosí monokl. Zároveň je to mimozemšťan, který se v době svého příletu na planetu Zemi zapletl s gangstery, kterým pomáhal pod přezdívkou Belzebub. Jakmile poznal, že tito gangsteři jsou ti špatní, utekl od nich. Bohužel hlavní šéf gangsterů, tzv. Šampión, vyslal za Belzebubem své nejlepší zabijáky.

Paní Mausesová - žena pana Mausese, velmi překrásná paní - není jasné, zda-li jí je 20 nebo 40. Zároveň je to "robot" - osobní stráž pana Mausese, alias Belzebuba, alias mimozemšťana.

Olaf Andvarafors - obrovský hromotluk připomínající severského vikinga; jednoho večera je nalezen u sebe v pokojí mrtvý (břichem dolů, hlavou otočenou o 180°, ruce nataženy do stran). Zároveň je to robot - technik a řidič vesmírného plavidla.

Hincus [čti Hinkus] - do hotelu přijel později s Olafem, má to být první zástupce v případech nezletilců toho času na zdravotní dovolené. Zároveň je to ale i zabiják s přezdívkou Buba, který do hotelu vystopoval mimozemšťany a chce je zlikvidovat. Jen si není jistý kdo to je. Srandou je, že do hotelu přijíždí s Olafem taxíkem, aniž by tušil že Olaf je robot :-).

Luarvik. L. Luarvik - podivný pán, který se v hotelu zjeví při pádu laviny a který nemá jednu ruku. Prý je mechanik a řidič. Urgentně hledá Olafa Andvaraforse. Zároveň je to další mimozemšťan jako pan Mauses.

sobota 28. března 2026

King´s Quest III: To Heir is Human (Redux by AGDI)

Žánr: Adventura – fantazy, Výrobce: AGD Interactive, Distributor: AGD Interactive, Rok vydání: 2011, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: AGD Interactive, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 85%

V dnešním příspěvku uzavřu sérii King´s Quest. Divné tvrzení, že? Však série byla uzavřena osmým dílem. To je sice "oficiální" pravda, ale pokud patříte mezi hardcore hráče této série, pak jistě víte, že po celou dobu zůstávala jedna věc nevyjasněna:

Proč jsou všichni proti rodině krále Grahama?

Jen si vzpomeňte - nejprve byl princ Alexander ukraden z postýlky (III. díl), následoval infarkt krále (IV. díl), poté zase pomsta Mordacka (V. díl; toto je pochopitelné), velmi podivné zmínky o kultu Černé kápě (VI. díl) a trůn bez rodového dědice (VIII.dil)...

Autoři z AGD Interactive si těchto několika věci všimli také a už v remaku druhého dílu si připravovali půdu na vysvětlení celého příběhu. Základní bylo prozkoumat knihovnu ve městě Kolyma a postavit se falešnému rádci, který ukončil druhý díl kletbou:

"Proklínám tě natřikrát - ať hned to nejhorší tvůj rod uzří:

Brzy sám poznáš, jak v těžké tísni ocitnou se nejbližší tví.

Pak jako sok tvůj sešlu kouzlo, jež srdce tvé zpomalí.

Ať z tvého rodu navěky zmizí právo vládnout v Daventry."

Výše uvedenou kletbu od jisté tajemné postavy říkající si "Otec" jsem pro účely příspěvku přeložil tak, abyste v ní viděli ony odkazy na všechny problémy rodiny krále Grahama. A pokud vás tyto detaily zajímají, určitě věnujte pár dalších minutek níže sepsaným odstavcům.

Úvodní obrazovka hry

Ve jménu Otce, syna i ducha svatého

Pokud patříte mezi hráče, kteří žmoulají návod v ruce a adventury hrají "jen z nutnosti", pak jste nemuseli pochytit pár důležitých faktů z minulého dílu.

V knihovně ve městě Kolyma vám totiž místní knihovnice doporučila několik knih. Jedna z nich se jmenovala příznačně "Staré pověsti" a popisovala historii království Daventry zhruba před tisíci lety. Tehdy prý žili dva mocní mágové, doslova mýtické a polobožské postavy - Lengenimor (ten hodný) a Morgeilen (ten zlý). Během tzv. Velké války mezi pradávnými mágy se z dosud nevyjasněných důvodu rozhodl Lengenimor vzdát své nesmrtelnosti a vládnout na zemi mezi lidmi. Stal se tak podle pověstí prvním králem. Jeho nástupcem byl pak jeho nejlepší rytíř Granthithor, který založil dlouhou pokrevní lidii vládců království Daventry. Staré pověsti také zmiňují, že Morgeilen byl svým způsobem oslaben, ale nikdo neví, co se s ním přesně stalo.

Staré pověsti. Četli jste je poctivě?

Ale já to vím a vy to díky mně budete vědět také!! On se totiž oslabený Morgeilen stáhl do ústraní a přijal jméno "Otec". Založil zlotřilecký spolek Černé kápě s účelem získat "jistý předmět", který ještě za svého života stvořil Lengenimor a který může kterémukoliv mágovi obnovit jeho bezmeznou moc (něco jako Kámen mudrců).

Cestu k tomuto předmětu může ukázat jen královská koruna, která však nemůže být ukradena, ale předána dobrovolně. "Otec" si tak řekl, že musí na rodinu krále zatlačit, aby krále psychicky vydeptal tak, že mu korunu rád vydá.

To se však přepočítal!! King´s Quest III Redux začíná!

Dávno ztracený syn nalezen

Pokud jste hráli původní příběh nebo snad remástr od Infamous Adventure, pak je vám zápletka již známá a nemá smysl ji tajit. Alexander, dítě krále Grahama a královny Valanice, byl ještě jako malé dítě unesen z královského hradu a vychováván jako otrok zlým kouzelníkem Manannanem z Llewdoru (tentokráte na žádost "Otce").

Příběh může začít.

Jak dále víme, únos se stal před sedmnnácti lety a nebylo to vůbec poprvé. Manannan prostě má rád služebníky, kteří mu spravují dům a přilehlé hospodářství, ale už nemá rád když vyrostou a začnou mu vzdorovat. U svých dřívějších služebníků, které všechny pojmenovává Gwydion, tak stanovil hranici osmnácti let věku, při jehož dovršení je služebník zabit a nahrazen jiným. A tento čas se kvapem blíží.

Knihovna a v ní deník posledního Gwidiona.

S Alexandrem tak musíte spěchat (čas zde hraje svoli roli - viz ovládání), musíte se zbavit svého otrokáře Manannana, odhalit svůj původ (to že jsem vám ho vykecal ještě neznamená, že ho Alex zná) a navrátit se zpět k vaší rodině. To jsou nezměněné cíle hry vůči originálu.

Cenu pro scénáristy!

Takže už víme, že nám příběh pokračuje přesně tam, kde skončil v remaku druhého dílu a navíc se drží reálně v mantinelech třetího původního dílu.

Například v samotném Llewdoru mě mile překvapilo přidání pár informací o bývalém Gwidionovi, který to už proti Manannanovi tak nějak nezvládl. V městečku v knihovně tak nově nacházíte pěkně psaný deník a dokonce místní dívka o něm mluví jako o člověku hudebně nadaném. Menší obměnou si pak ještě prošla medúza, kterou tentokráte nezabijete zrcátkem, ale musíte u ní zlomit její kletbu.

Avšak zbytek první kapitoly, kdy se Alexander snaží dozvědět více o sobě samém, následně zlikvidovat Manannana a dostat se z ostrova je téměř beze změny.

Životně důležitá návštěva Orákula v jeskyni.

V druhé části hry, která se odehrává na pirátské lodi a ostrově pokladů se autoři trošku vyřádili, ale hra si stále drží pěkný drive a nenásilně prohlubuje pár informací o prvních bájných kouzelnících, o kterých se mluvilo již v předešlém díle a Alexandr také nachází bájný předmět, onen jakoby Kámen mudrců, který už staletí hledají všichni v klanu Černé kápě.

Seran - první z mágů a první z pirátů.

Poslední část, ve které musí Alexander utéci pirátům, překonat horské průsmyky a dostat se do Daventry, aby zachránil svoji sestru před tříhlavým drakem, se opět drží ryze v mantinelech původního dílu. Osobně jsem byl zklamán jen z toho, že celý "spor" s "Otcem" nebyl více epický. V závěru hry jsem čekal nějaký pořádný souboj, kdy Graham natrhne Otci prdel, ale nic z toho se bohužel nestalo.

Adventurní puzzly si dovolím vzít ve stejným pořadí jako o něco výše popisované změny v příběhu. Začnu však dvěma zásadními odlišnostmi - zaprvé vás bude štvát, že se v první části zkrátil čas na zlikvidování Manannana o téměř polovinu (více v sekci ovládání) a zadruhé kouzlo na to, jak ho proměnit v kočku se nedá naučit hned, ale bude nutné podstoupit velmi dlouhou cestu, která s časovým limitem ze hry dělá top složitou záležitost.

Ona totiž stránka, na které se nachází ono kouzlo chybí a i když se dá najít v lese (v kouzelném kameni naplněném vodou za použití kouzelného korbele), řešení vás určitě hned tak nenapadne. Musíte totiž odlákat poetu, který korbel hlídá. Ale aby vypadl, tak chce nějaký hudební nástroj. Hudební nástroj visí v hospodě, ale bude vám vydán až poté, co něco zahrajete. No jenže Alexander hrát neumí a musí se naučit NOVÉ kouzlo o Hudebním talentu. To je už pěkně zacyklené co?

Vytržená stránka s kouzlem.

Mimoto ani do tajné Manannanovy laborky se nedostane jen tak raz-dva jako dříve. Vstup je totiž chráněn pákovým mechanismem a abyste se dozvěděli pořadí správného zatažení za páky, je nutné prvně navštívit knihovnu. Znovu je však mít na paměti, že jakékoliv takovéto běhání a odhalování nových věcí žere neskutečně čas, který však nemáte.

Pákový mechanismus v Manannanově pracovně.

Já osobně hru napoprvé ani nedohrál a napodruhé jsem ji dokončil těsně v poslední minutě. Zaplať pánbůh, že se to však podařilo.

Jakmile se však člověk dostane z ostrova Llewdor, je to už adventurní lahoda. Putování na ostrově pokladů až k místu posledního odpočinku bájného Serana jsem si vážně užil. Tři nastražené pastičky (most a váhy, opatrné našlapování, výběr správných kamenů) byly vcelku originální a bavily mě.

Jedna ze tří pastí - jen stoupnout na ten správný kámen.

V poslední fázi jsem překonal jen Yettiho (tomu neodletíte jako v originále, ale musíte ho uspat), jeskynní bludiště (cestu rozbije Yetti) a trojhlavého draka a byl poměrně veselý konec. A víte co bylo vlastně nejdůležitější? Že na rozdíl od remaku druhého dílu se ve hře už neobjevily žádné veršované hádanky, díky kterým jsem málem zešílel.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

King´s Quest III Redux je po vzoru remástru KQ I a remaku KQ II proveden jako 2D point and click adventura a jede opět na enginu AGS (adventure game studio). V horním menu je lišta nabízející klasické ikony pro chůzi, průzkum, sebrání a dialogy. Oproti oběma předchozím hrám však lišta dostala poprvé takový temnější (a zároveň atraktivnější) vzhled.

Point and click lišta.

Ve stejném řádku je i inventář. Ten je vůči předchozímu remástru od Infamous Adventure proveden tak, že předměty, které jsou pro Manannana důležité (pokud je máte, tak vás zabije), jsou zobrazeny jakoby magickým modrým obrysem. Díky tomu přesně víte, jaké předměty máte schovávat ve vašem pokoji pod postel a které si naopak můžete ponechat a promenádovat se s nimi po domě.

Ukázka inventáře.

Po vzoru originálu nebo remástru od Infamous Adventure chodí Manannan na delší procházky (celkově 2x) a jednou si i schrupne. Na rozdíl však od obou her je v této hře zobrazena časomíra, která se ještě barevně mění. Zelená barva znamená, že si můžete dělat co chcete, při oranžové by jste už měli být v domě a při červené je nutné být nejen v domě, ale mít všechny podezřelé předměty schované. Na jednu stranu je to jasná pomoc, na stranu druhou autoři ji do hry nepřidali zadarmo. V předchozích hrách máte čas 25 minut, v Redux verzi jen cca 11 minut!! Osm prvních minut je zobrazeno zeleně, následné 2 minuty oranžově a poslední minuta červeně. To jinými slovy znamená, že časový limit je vůči předchozím hrám snížen o více než polovinu a můžete mi věřit, že při prvním hraní vám limit na 100% dojde!!

Cestování po Llewdoru je možné opět pomocí kouzelné mapky, kterou ukradnete kouzelníkovi z jeho skříně. Lokace jsou téměř totožné jako u původní hry nebo remástru. Jediné přidané místo je tu jeskyně medúzy.

Mapka země Llewdor.

Grafika

Grafická stránka hry je podle mého názoru dokonalá a prošla několika modifikacemi, než s ní byl tým designérů spokojen. Nejdůležitější roli zde zastupoval John-Paul Selwood, který většinu původních návrhů kompletně přepracoval tak, jak vidíte níže. To on dodal všem pozadím onu "hloubku". Pro něj osobně se jednalo o vyvrcholení letitého působí u AGDI.

Porovnání dvou pozadí. Zdroj AGD Interactive.

Většinu jeho tvorby prováděl následovně. Nejprve si vše naskicoval na papír (11x14 palců) a předložil kde schválení. Jakmile se tým autorů shodl na prvotní skici, bylo pozadí naskenováno do počítače, kde začalo vybarvování ve Photoshopu (v.7). Po opětovném odsouhlasení výsledku se autor pustil do "zpixelovatění" a úprav tak, aby hra běžela v rozlišení 320x200 (moc nerozumím proč to tak dělali).

Zvuk

Zvukové efekty jsou kombinací vlastních nahrávek a profesionálních knihoven - Manannanův dům praská dřevem, u pobřeží slyšíte šumět moře a kouzla mají hutný efektní zvuk.

Hudbu složil Brandon Blume, dvorní skladatel AGDI, který vytvořil kompletně nový soundtrack. Každá podstatná scéna má svůj motiv. Detaily piloval Tom Lewandowski, který se na hudbě podílel u předchozích dílů.

Celou hru doprovází kompletní anglický dabing - od vypravěče až po vedlejší postavy. Dabing je výborně proveden a kvalitou navazuje na předchozí díly. Robert Adamson namluvil prince Alexandera, John Bell propůjčil hlas hned několika klíčovým postavám - vypravěči, Manannanovi i pirátskému kapitánovi. Postavu krále Grahama opět nadaboval Josh Mandel, Lori Ann Cole propůjčila svůj hlas medúze. Obecně se udává, že se na hře podílelo kolem 20 profesionálních herců.

Hodnocení

Tady není o čem. Redux verzi třetího King´s Questu považuji za vůbec nejpovedenější remástr / remake, který jsem kdy hrál. Tedy samozřejmě až po oficiálním remástru Quest for Glory 1, na který nedám dopustit. Hra má neskutečný drive a pokud jste hráli i všechny předchozí hry, pak ji prostě hrajete tak dlouho, dokud ji nepokoříte a to i přesto, že pokoření nemusí být hned při prvním pokusu. V každém momentě se totiž těšíte na to, co nového se dozvíte.

Pár mínusek se ale přeci jen najde. Za první velké mínus považuji brutální časový nátlak v první části hry v zemi Llewdor, který mě donutil si hru zopakovat a sem a tam kouknout do návodu. Za druhé mínus považuji nudnější ukončení děje "Otec" vs Graham. A naposledy, velmi mi chyběla možnost nakopat Manannana coby kočku do zádele tak, jak to šlo ve verzi od IA :-).

85%

Další obrázky ze hry

AGDI - obrázek od AGD Interactive

IA - obrázek od Infamous Adventures

Original - původní obrázek z King Quest III z roku 1985.