Broken Sword 3: The Sleeping Dragon

Český název: Broken Sword 3: Spící drak, Žánr: Adventura – detektivní, Výrobce: Revolution Software, Distributor: THQ, Rok vydání: 2003,  Info: wikipedie, mobygames, databazeher,  Dostupnost: Steam, GOG, Čeština: Ne.

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 60%.

 

V roce 1996 a 1997 se firma Revolution Software zapsala do herních dějin 2D point-and-click hrami Broken Sword 1 a 2. Čas však v herní branži plyne neuvěřitelně rychle a je nutné držet krok s dobou, která volá po výměně pixelů za polygony. Ani Revolution Software nezahálí a již v roce 2000 uvádí na trh 3D adventuru In Cold Blood s "bondovskou" tématikou. Zároveň se začíná diskutovat o pokračování série Broken Sword jejím třetím dílem. Jak jinak než ve 3D. Po třech letech a celkově po šesti letech na měsíc přesně od BS2 je hotovo!

Přiznávám se, že mně hra v roce jejího uvedení na trh nezaujala. Alespoň tedy podle recenzí v dobových časopisech. Čekal jsem větší grafickou podobnost s předchozími díly a tak jsem se k němu dostal až nedávno. Jak to teda nakonec vypadá a o co v příběhu jde?

Úvodní obrazovky*

* Upozorňuji, že mi nešlo vyfotit obrázky ze hry a tak jsem si obrázky pořídil z Youtube kanálu - především z Adventure Vault

Rovnou na úvod napíši, že příběh se opět točí kolem tajemných Templářů. Děj nám začíná tam, kde skončil fanouškovský BS 2.5 (uvádím ho zde, protože chci, abyste si ho zahráli :-) ). A zdá se, že i přes četné happy-endy to Georgovi s Nicol stále nevychází - po pár měsících vztahu přichází odloučení, aby se oba později zase shledali. Ani zde tomu nebude jinak.

Georgův výlet do džungle

George se vrátil do Ameriky do právnické kanceláře starající se o patenty. Jednoho dne však obržet zvláštní vzkaz od vědce jménem Cholmondely odněkud z Konga, který se v něm pyšnil, že postavil stroj, který umí vytvořit nekonečnou energii. To by mohlo být terno za všechny prachy! Bohužel těsně předtím, než George stihne muže najít, je svědkem jeho vraždy bandou, které šéfuje jistý Susarro, který se s ničím moc nemaže.

Je Vám tato akce povědomá? Přesně tak. I napotřetí si k příběhu sedl samotný Charles Cecil a ve hře je cítit jeho styl psaní a přemýšlení. Nejprve pozvolna, nenápadně a pak bum! Hrdina je vržen do víru událostí, které Vás doslova vtahují do děje a s každým malým úspěchem se herní doba sezení za počítačem protahuje. Ani v případě Goerge to není jinak. Shodou náhod objevíte maličká vodítka posouvající Vás do Glastenbury v Anglii, aby jste vypátrali dalšího nebožáka, který má u templářů taky nějaký ten vroubek. Jedná se o Bruna Ostvalda a jestli Vám toto jméno něco říká, pak máte paměť jako slon! Skutečně je to ten vědátor z hotelu Ubu v BS1, který si zde četl noviny a kyselej byl jak prdel. Možná ještě více než onen legendární recepční.

Menší porovnání BS1 a BS3

 

Naštěstí právě díky tomuto člověku se dozvídáte celou pravdu o aktuálním stavu řádu Templářského a i to, že pár následujících dní bude opět velmi krušných, kde Vám bude nejeden lump usilovat o život. Susarro byl totiž pravou (nebo levou?) rukou samotného "grand mastera", který byl (zaspoileruji když řeknu "měl být") usmrcen v prvním díle poté, co jste na něho odpálili celou jeskyni pod St. Ninians.  Nástupce Susarro však nelení a proměňuje celý řád na Kult Draka (Cult of the Dragon) s cílem dokončit, co dříve společně s grand masterem začali - najít místo nekonečné energie s jejíchž pomocí by ovládli svět. Pokud je někdo proti, je bez milosti odstraněn z cesty. Na pomoc má Susarro zabijáka Flapa (co se stalo s Quidem nevíme) a taky nájemnou vražedkyni Petru, která potrápí především Nico.

Nico stále pod La Liberte

Nicol přichází na scénu samozřejmě také a po vzoru BS2 je druhou hratelnou postavou - zcela ekvivalentně k Georgovi. A jako přes kopírák je i ona vtažena do děje možná ještě rychleji než George. Editor jí totiž domluvil schůzku s jistým IT programátorem Vernonen, který prý našel důkazy o tom, že svět může co nevidět zaniknout. Než však Nicol stihne dojít na domluvenou schůzku, Vernon je surově zavražděn nájemnou vražedkyní z východního bloku - v tomto případě z České republiky a rovnou z Prahy :). Nicméně jak všichni víme, tak dokonalý zločin v podstatě neexistuje a tak i ona zanechává malé stopy, které Nikol sbírá a dává dohromady - paruku, vypálenou nábojnici a sportovní auto a zase díky jejím kontaktům proniká hlouběji a rozkrývá celou podstatu vraždy.

Vetřelci brzy přistanou. Nebo už přistáli? :-)

Jako Rómeo a Julie

George a Nicol se nakonec potkají a až do konce hry to táhnou spolu. Ve hře tedy musíte logicky využívat obě jednotlivé postavy, aby si vzájemně vypomáhali. Nečekejte však nic náročného ve stylu Gobliiins. Jednou prostě oslovíte Nicol, jindy zase George s žádostí o pomoc. Typický příklad je hned v divadle L´Heiroglyphe, kdy potřebujete podrazit nosník stropu, ale sám na to nestačíte a tak malá pomoc od Nicol prostě bodne. Viz obrázek níže.

Pojď mi trošku pomoc, ne?!

Od okamžiku shledání také začíná to pravé detektivní dobrodružství. V nově vytvořeném týmu Vám pomáhá i starý známý André či aktuálně zachráněný Bruno Ostvald a ve výsledku se snažíte najít "Šalamounův klíč" k možnosti ovládat onen pověstný stroj na nekonečnou energii. Zločinci však chtějí úplně to stejné a věci zkomplikují únosem jednoho člena Vašeho týmu, kterého prostě musíte zachránit, kdesi v Praze.

Všichni členové týmu! Zleva André, Bruno, Nico, George.

 

Matička Praha nebo Moskva??

Zmínka o Praze mě z počátku nadchla a těšil jsem se, jak ji budu trošku prolézat. Zklamání přišlo velmi brzy. Zaprvé mě trošku naštvalo, že George s Nikol se v Praze pohybují trabantem, který jim ještě k tomu zdechne a zadruhé jsem nerozdýchal, že v jakémsi "no-name" hradě či zámku všichni mluví rusky. Jako ano, jsme na východě od Anglie, ale mluvíme česky a trabantem jsme v roce 2003 opravdu nejezdili. Ach bože :(

Legendární Trabant 601

 

No nic. Pokračujeme. Cesta do konce je od zhruba poloviny příjemně náročná. Nechybí napětí a plno zvratů. Ať už v podobě přeživších původního řádu Templářů, tak v podobě Grand mastera, který přežil zasypání v BS1 a plánuje si zemskou energii využít po svém. Navíc, pokud přežijete Prahu s extrémním množství bedniček a s plížením jako v nějakém Splinter Cellovi, pak už to bude všechno docela fajn. 

Angličtina pro pokročílé? Kdeže. Historicky je to už ale složitější.

Na celé hře a vlastně i celé sérii mám rád jednoduchou angličtinu, kterou skutečně pochopí každý. Na druhou stranu jsem v tomto dílu nesnášel drobné historické nepřesnosti či to, že se mluvilo o něčem, o čem jsem měl úplně jiné představy. V některých momentech se příběh snažil jít až příliš do hloubky a propojovat, pro mě nelogicky, různé historické události či věci a to mi nesedlo ani v nejmenším. Jednou se mluvilo o "staré civilizaci", pak o "Artušovi", o "Šalamounově klíči", o "Voynichově rukopisu" o "Energetických liniích Země, tzv. Ley-lines" o "Armilání sféře" a ... och ježiši, ve hře je toho tolik ...

Mapa energetických linií Země - ley lines

 

Armilární sféra.

Excalibur! Nalezen pod Glastonbury Tor - skutečná lokalita.

Aby jste se do toho nezamotali, moje rada zní jednoznačně - po ničem nepátrejte! Berte jako fakt, že Vernon rozluštil Voynichův rukopis, že Šalamounův klíč není kniha ale nějaký klíč staré a zaniklé civilizace a že místo největší energie najdete přes Armilání sféru. Když tyto věci přijmete, pak vše dává naprostý smysl :).

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání bylo, s ohledem na předchozí díly, kompletně přepracováno a na myšku si v tomto díle nesáhnete! Celou hru skutečně používáte jen a jen klávesy - jak na pohyb, tak na výběr věcí z inventáře, tak i na jejich kombinaci. Ze začátku jsem tento styl nesnášel a Revolution za to proklínal až do třetího kolene, ale později jsem si na to zvykl. Co jiného mi taky zbývalo, že?

Z hlediska hry bylo toto ovládání nutné. Autoři se totiž pokusili zkombinovat adventuru s troškou akčnějších scén známých z Indiana Jones (and Infernal Machine) či Tomb Raider. Vaše postavička tak skáče po skalách, leze po římsách, přestěhovává bedny, které využívá jako schůdky k dosažení nějakého místa, atp. Mně osobně se tento styl, ZROVNA V TÉTO SÉRII, nelíbil. Jednou - dvakrát jsem ty bedny rád posunul, ale jakmile se začaly objevovat téměř v každé nové lokaci, začínalo mi to lézt pořádně na nervy a upřímně, kdybych si chtěl hrát s bednami, pak si zahraji Sobokan.

Jako poslední věc bych rád zmínil, že ve hře můžete, stejně jako v předchozích dílech, zemřít. Vývojáři tuto možnost ještě potrhli tzv. Quick-time eventy, kdy máte jen pár sekud (to znamená tak cca 2-3 sekundy maximální), aby jste stiskli jistou klávesu a například uskočili rozjetému autu než Vás srazí, otevřeli dveře ledničky než Vás vražedkyně zastřelí, bouchly Flapa po palici vázou než Vás uškrtí, aj. Já osobně bych se bez těchto věcí obešel.

Z hlediska grafiky se lidi z Revolution Software moc nepřevedli. Na rozdíl od prvních dvou dílů, které využívali engine Virtual Theatre, který si firma sama napsala, tak ve třetím díle použili engine RenderWare od třetí společnosti Criterion Software. Na tomto Enginu běželo například Grand Theft Auto III, San Andreas či Vice City a určitě si všichni pamatujete, jak "krychlově" všechny postavy vypadaly. V případě BS3 se jedná o podobný efekt. Sice se grafici u hlavních postav snažili, ale u těch vedlejších to žádná sláva není.

 

O zvuk se zasloužil Ben McCullough, který byl "draftován" z projektů Gold and Glory a In Cold Blood nicméně kvalit Barringtona Phelounga z BS1 nedosahuje a vlastně nepřináší vůbec nic nového. Dabing si drží dobrou kvalitu hlavně díky Rolfu Saxonovi, který dabuje George. Hlas Nicol byl opět změněn a aktuálně ji mluví Sarah Crook. Celkově je to takový průměr. 

 

 

Závěr:

Jedná se o kvalitní pokračování se silným a zajímavým příběhem. Hratelnost je však hrozná a 3D se taky dvakrát nepovedlo. Historické věci se z části musí zaignorovat a podobnost některých postav (Flap - BS1 vs BS3) nesmíte řešit už vůbec. 

To stejné platí i pro příběhové nelogické scény, kdy například Nico odkryje trezor ve Vernonově bytě, ale už ho neotevře. Trvá pak další hodiny než se do lokality dostanete zpět - dávno po policii, které si asi ničeho nevšimla?!! To se dříve u BS série nestávalo. 

Dal bych tak 65%, ale dalších 5% si dovolím ubrat z toho důvodu, že u Anglánů očividně v Praze mluvíme rusky a jezdíme trabantem 601čkou. To mě skutečně dostalo. 

Celkově tedy 60%

Swigridova kletba 

Český název: Swigridova kletba, Žánr: Adventura – pohádková, Výrobce: Agawa, Distributor: JRC, Rok vydání: 1996

Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: ShareWare only, Čeština: Ano.

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 35%

Swigridova kletba je česká adventura, která vyšla v roce 1996 od vývojářského studia Agawa. Tato firma byla založena v roce 1995 Petrem Mandíkem (viz. preview ve SCORE na konci příspěvku) a Petrem Bartáčkem. První jejich hra byla sci-fi adventura Mise Quadam, u které si pamatuji, že ji Andrej Anastasov ve SCORE č.23 neskutečně zkritizoval. Tým se však nevzdal a zkusil svoje štěstí i na podruhé. Tentokrát s titulem trošku pohádkově laděným a navíc nadabovaným - Swigridova kletba.

Jak hra celkově vypadá a měla šanci konkurovat tehdejším světovým titulům? 

Úvodní obrazovka

 

Ledový čaroděj se zlobí

Hra nás přenese do Manahonského kraje, který již po staletí sužuje ledová kletba seslaná zlým čarodějem Swigridem. Každým rokem totiž musí nejváženější občan kraje zatroubit na kouzelný roh Kerké, aby přišlo jaro. Bez tohoto rituálu by se kraj změnil v ledové království. 

Jenže dokážete si jako ledový čaroděj v důchodovém věku představit, že každý rok Vám už po desetiletí nějaký bídný smrtelník troubí na roh pod okny? Není proto divu, že Swigrid roh ukradl a pokud by se nenašel žádný dobrodruh, který se mu může postavit, pak je z krajem ámen.

Pasáček hrdinou

Naštěstí jste tu Vy. Osamocený pasáček ovcí Robin (Vaše jméno se dozvíte tak v půlce hry!?!), který se rozhodne, že kraj zachrání tím, že se postaví zlému čarodějovi, zabije ho a ukradený roh navrátí manahonským. Tak moment ... když zabije čaroděje, proč ještě brát roh? A moment č. dva ... kdo je vlastně ten Robin? Pokud máte tendenci se ptát a být zvídaví, tak zde to prosím vynechejte.

První obrazovka ve hře - Robin.

Děj je relativně plochý, lineární. Bez malého upozornění, že na Swigrida platí pouze 3 kouzelné kameny, tzv. Quády, tak by na něj Robin šel jen holýma rukama. Já to osobně hodnotím jako velmi promarněný potenciál, protože hra samotná má přes 50 herních obrazovek a nápad na příběh o zlém kouzelníkovi a ukradeném rohu mi přijde jako originální a dobrý!

Ve hře se pohybujete skrz 4 hlavní lokace - vesnička a okolí, zámek ze kterého byl roh ukraden, temný les a Swigridův hrad. Mezi jednotlivými lokacemi, tedy konkrétně mezi vesničkou - zámkem a zámkem - temným lesem Vám hra seřadí inventář a odstraní věci, které nepotřebujete. 

Nejtěžší a na zákysy bohatá lokace je zámek. Zde existují celkově tři adventurní špeky, či spíše špíčky. První z nich je, že jakmile vezmete pochodeň z věže, je nutné ji použít na tmavou obrazovku mezi sklepem a zámkem. Dalším zádrhelem bylo, že jsem musel získat modré pírko. Strážný mi řekl, že mám slaninou nakrmit ptáka (mimochodem žerou ptáci slaniny a sýry jako v této hře?) na ochozu, ale ochoz nebyl nijak označen. Prostě musíte kliknout kdekoliv na místo připomínající onen ochoz. Poslední věcí bylo, že jsem vše dokončil a nevěděl co dál.  Až když jsem se vrátil k vězení, byla zde vybouraná průrva. Trošku to vypadalo tak, že autoři nevěděli jak dál a tímto trikem to vyřešili.

Jeden ze Swigridových přisluhovačů.

Swigrid v plné kráse.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání doznalo od Mise Quadam značných úprav. Vše se řeší pouze myší, respektive jejím levým tlačítkem - sbírání předmětů, mluvení, kombinování, atd. Na jednu stranu je to fajn rychlé, na druhou stranu Vás to naštve, že nemáte šanci se o ničem dozvědět trošku více. Váš inventář je přehledný a nachází se na spodní části obrazovky. Během pohybu mezi důležitými lokace se navíc inventář promazává od nepotřebných věcí - například ve Vašem domě, ač to není zobrazeno textem, lze sebrat cibuli, kterou ale nikde nepoužijete. Pokud se dostanete do druhé lokace za převozníkem, pak cibule zmizí - zaplať pánbůh. Na uložení máte cca 39 volných pozic - kéž by to bylo i v jiných her!!! V závěru zdůrazním, že ve hře existují tzv. slepé konce či úplné úmrtí. Nicméně na vše jste předem upozorněni a je jen na Vás jak se rozhodnete. 

Jako příklad uvádím situaci, kdy chcete směnit perlu za peníze na místním tržišti. Babka vlevo Vám nabízí dva stříbrňáky, dědek vpravo tři stříbrňáky. Pokud přijmete nabídku babky, dostanete dva a dva máte v zásobě. Jenže pro převozníka potřebujete pět. To jaksi fungovat nebude a hru si klidně můžete nahrát znovu, neboť není šance jak získat ten poslední stříbrňák.

Grafika běží v rozlišení 640x480 a na moderních monitorech působí jako pidi okénko, které si musíte zvětšit stiskem kláves ALT+ENTER. Grafika je dílem externí malířky a obecně působí hezky - snad až moc pixel-artově. S tím je spojen klasický pixel-hunting, kde například nůž (2x3 pixely) u Vás doma  můžete lehce přehlédnout, viz obrázek níže.

Nůž v almaře - však není ani vidět, že?

 

Co se týká hudby, tak během hry hrají smyčky cca 3 tracků. Dá se to chvilku poslouchat, ale protože mi hudba přebíjela mluvené slovo, tak jsem ji vypl a bylo vymalováno. Dabing je amatérský a byl proveden autory hry či jejich kamarády. V určitých chvílí dokonce působí až směšně (Swigrid). Musím taky říci, že dialogy jsou ve směs vágní - žádná hloubka, žádné důležité informace, žádný vtip.

Závěr:

Není o čem přemýšlet. Nápad byl skutečně dobrý ale výsledné provedení je horší - působí takovým "odfláknutým" dojmem bez šance se měřit se zahraničními tituly. Zkušený adventurista s hrou nestráví více než 3 hodiny. Celkově bych hru hodnotil cca 35% s tím, že pár (desítek) bodů navíc si určitě zaslouží jiné hry, jako Agent Mlíčňák, 7 dní a 7 nocí, apod.

Dobové časopisy:

Preview ze Score č. 31 z července v roce 1996. Určitě si ji přečtěte. Je na ní pěkně vidět, jak autoři - ač studovali a pracovali, tak ještě k tomu tvořili hru tzv. na koleni. Na jednu stranu to obdivuji, na druhou stranu to pak dopadlo jak to dopadlo.

Přihodím i recenzi se Score č.38, kde Jan Tománek má velmi podobný názor jako já - nápad dobrý, provedení nic moc.

 

Další obrázky ze hry:

 

Robinův dům

Na obrazovce můžete urvat slunečnici - ale k ničemu Vám není.

Konec první lokace.

Tržiště ve vesnici.

Ochoz bez ochozu :)

Vysvobozený čaroděj z podoby prasete.

Robin s Hejkalem.

A se skřítkem...

Sněhové pláně.

Před Swigridovým hradem.

U zkamenělých soch.

 

 Memento Mori

než začnete hrát - pozor!

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák

 

Když jsem Memento Mori začínal hrát, neměl jsem ani šajnu o tom, jak si hráč musí během své hry dávat pozor na určitá rozhodnutí. Neboť podle Vašich rozhodnutí se odvíjí konec hry následovně:

 

Hra za Laru:

• Pokud všechno uděláte správně, pak Vás čeká povýšení.
  

• Pokud se dopustíte určitých chyb, pak budete pracovat na stejné pozici - tedy stále dobrý.

• Pokud však pokazíte během hry vše, pak budete z Interpolu propuštěni.
  

Hra za Maxe:

U Maxe si musíte dávat větší pozor, neboť

• Pokud vše uděláte správně, pak Vás Lara v poslední moment zachrání před zřícením se z okna sanatoria a Vy se za 14 dní zotavíte ze všech psychických problémů.
  

• Pokud se dopustíte určitých chyb, pak se zřítíte z okna sanatoria. Sice přežijete, ale budete v kómatu a nikdo nebude vědět, zda se někdy vůbec probudíte.
  

• Pokud vše pokazíte, pak se zřítíte z okna sanatoria a nepřežijete - smrt vyhrála!

 

Na co si dát tedy pozor?

Hra za Laru:

1.

Hned ze začátku hry na Vás kolega Pierr hodí práci v podobě identifikace rozdílů mezi dvěma obrazy, originálem a falzifikátem. Těchto rozdílů je tam celkově 5 a je výhodné je označit všechny. Ač to nejde na 100% přesně, snažte se co možná nejlépe.

1. Tvář muže vlevo v okně

2. Jiný tvar podlouhlého předmětu u zídky vzadu

3. Malá rybka v tlamě velké ryby

4. Nůž muže, co zabíjí prase

5. +- Ruka muže sedícího vpravo (já tento rozdíl nepoznal a nic se nestalo)

Pierra nezapomeňte informovat o Vaší práci.

2.

V Lisabonu, když se dostanete z bytu, máte jen několik sekund se vyhnout policii a dostat se na letiště. Fígl je v tom, že se musíte vrátit na staveniště a podívat se na billboard, kde najdete číslo na Taxi, kterým se na letiště dostanete.

3.

V Edinburgu vraťte před odchodem PDA zpět na stůl! Ale pozor, použijte hadru a setřete otisky. Toho že pak Lara sahá holýma prackama na všechny kliky okolo si prostě nevšímejte :)

Hra za Maxe

1.

Jakmile se v Ermitáži dostanete za tajné dveře, seberte kamenou kostku a poté co s ní rozmlátíte nějaké potrubí jí nezapomeňte použít na dveře tak, aby zůstaly otevřené a Ostankovič Vás našel.

2.

U tetičky si nechte vyložit karty. Buďte slušní.

3. 

V knihovně nezapomeňte na pojistky u žebříku. Vždy ji zajistěte předtím než polezete nahoru!!

Pokud vše uděláte podle výše hrubého popisu, tak Vám gratuluji. Vše dopadne na výbornou a můžete se vesele vrhnout na hraní druhého dílu.

Memento Mori

Český název: Memento Mori / Pamatuj na smrt, Žánr: Adventura – detektivní, Výrobce: Centauri Production, Distributor: Cinemax / DTP entertainment / Bohemia Interactive, Rok vydání: 2008 (od 2014 na Steamu),  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam; Score č. 220, Level č.194, Čeština: Ano.

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 80%

 

Viděli jste Šifru mistra Leonarda? A pamatujete jak se hlavní protagonista, odborník na symboliku Robert Langdon, nedobrovolně ocitl ve stoletém sváru mezi církví a Převorstvím sionským v honbě za svatým Grálem, potomcích Ježíše a božstvím obecně? Pokud je Vaše odpověď 2x ano, a pokud se Vám tento styl příběhů líbí, pak vězte, že Memento Mori se Vám bude líbit dvojnásob. 

Zmíněné Memento Mori, v překladu Pamatuj na smrti či Pamatuj, že jsi smrtelný, vzniklo v roce 2008 a osobně si myslím, že autoři (Karel Matějka, Aleš Ulm) příběh vymysleli tak, že samotný Dan Brown by jim mohl závidět.

Úvodní obrazovka - v češtině.

Rusko-Francouzské spojenectví

Je nutné zmínit, že samotný příběh nám začíná již o několik let dříve než jak nám představuje samotná hra. Max Durrand je uznávaným malířem a umělcem na akademické půdě. Bohužel mu jednoho dne onemocní žena jejíchž léčba vyžaduje nemalé finanční prostředky, které Max nemá. Udělal by však cokoliv, aby své milované ženě pomohl a tak se dává na dráhu padělatele obrazů. Jedna akce mu však nevychází a je dopaden mladou ctižádostivou policistkou Larisou Ivanovnou Světlovovou z Interpolu. Larisa, ač mladá, tak rozhodně ne hloupá nabízí Maxovi nový život v roli tajného informátora a specialisty přes umění pro Interpol. Jen se bohužel oba dostávají pod jejich neústupného šéfa Ostankoviče a jejich kroky se na nějaký čas rozcházejí.

Krádež v Petrohradské Ermitáži?

Petrohradská Ermitáž se řadí k jednomu z největších světových muzeí a není proto divu, že zabezpečení takového muzea musí být na špičkové úrovni. Toto zabezpečení si zrovinka vzal na starost zmíněný Ostankovič, který za zprovoznění systému a jeho bezchybné fungování má získat čestné ocenění od prezidenta. Co čert nechce, tak systém, který měl být neproniknutelný, tak zcela vypadl a ačkoliv se zjevně nic neztratilo, panují jisté obavy co se tam vlastně stalo.

Na scénu tedy opět přichází Lara a Max, aby Ostankovičovi, který odmítá cokoliv zveřejňovat, pomohli. Ze začátku vypadá vše poměrně nevinně, ale jakmile Max objeví přímo v muzeu podivného mnicha manipulujícího s obrazy a sám při při jeho pronásledování málem umře, hra začíná mít ten pravý spád.

Šifra mistra Leonarda hadra

Spolu s Larou a Maxem se vydáváte na dobrodružnou cestu napříč Evropou - Lyon, Petrohrad, Lisabon, Edinburgh, Finsko. Lámete kódy, tajné šifry, zámky a pronikáte hlouběji do celkové podstaty falsifikace obrazů a těch zpropadených mnichů. Šéf Vám neustále šlape na paty, kolem Vás umírají lidé - naprosto skvělý thriller! A to nejlepší má teprve přijít. Pokud Šifra mistra Leonarda zasahovala do doby Ježíšovy, pak Mememto Mori sahá do samotných počátků lidského bytí a smrti - a o smrt tu půjde především.

Když trošku zaspoileruji, smrt je vážená dáma, které nechce aby ji jen tak někdo očumoval. Toto privilegium mají pouze lidé, kteří se brzy, ať už z jakýchkoliv příčin, odeberou do jiného světa. A aby to tak zůstalo, existují různé sekty, které se o to mají postarat - ano to jsou oni mniši - uctívači smrti. Úplným neštěstím pak je, kdy umírající osoba je umělec, notabene malíř a do svého obrazu vtiskne portrét oné smrti, která je pak všem na očích a ještě se má podrobit jakémusi skenování. To všem stoupencům okamžitě začne blikat červená kontrolka doprovázena maniodepresivními stavy s touhou po vraždách! No a bohužel zrovinka Max šťourá moc hluboko. Jak toto může dopadnout?

V Ermitáži - za Maxe.

Lisabon - za Laru.

Hrej a přemýšlej!

Když jsem začínal hrát, neměl jsem absolutně žádné tušení, o čem příběh je. Snad jen díky adventurním zkušenostem jsem hrou procházel tak nějak logicky a konec skončil happy-endem a nikoliv katastrofou. Autorům se totiž do hry podařilo propašovat několik klíčových momentů jejíchž řešení v závěru diktuje konec hry. Můžete tak skončit jako hrdinové (živí a zdraví a dokonce povýšení) nebo jako trosky. Tuto vsuvku považuji za skvělou myšlenku, která by některé hráče jistě donutila k tomu si hru zahrát znovu a lépe!

PS: zmíněné momenty jsem popsal zde

 

Ovládání, grafika a zvuk

Ačkoliv se jedná o kompletně 3D adventuru, autoři zachovali 100% myšoidní charakter ovládání - skvělé! Na klávesnici tak vůbec nemusíte sahat. Levým tlačítkem se pohybujete, sbíráte věci a mluvíte. Pravý tlačítko pak slouží k detailnějšímu pohledu a zkoumání dané věci, místa či postavy. Inventář se nachází v horní části obrazovky, stejně tak celé menu. Předměty samotné musíte ještě v inventáři detailně natáčet a zkoumat. Ačkoliv je hra poměrně jednoduchá, autoři implementovali způsob zobrazení aktivních míst pomocí stisknutí tlačítka TAB. Toto tlačítko však budete potřeboval jen minimálně, téměř vůbec. Já vím, že jsem ho aktivoval jen 2x a to poprvé v případě Ermitáže, kdy jsem se nebyl schopen pohnout dál, dokud jsem se nepodíval na kameru a podruhé v případě kláštera Věčný spáč, kdy jsem přehlédl box s nářadím u krypty a tak jsem si nebyl schopen otevřít truhlu, abych do ní dal kradené obrazy.

TABulátor aktivuje všechna aktivní místa.

Po grafické stránce se jedná o 3D adventuru (3D postavička a 3D renderované pozadí). Samotné provedení je výborné, ale v začátcích hry je až moc fádní (běháte z kanceláře a do kanceláře) a na obdiv přichází až za cca půlkou hry v Lisabonu a dále. Práce s dynamickými kamerami, které se mění podle toho kam jdete a jestli zrovna neřešíte nějakou mezihru, hodnotím velmi kladně. Změny v pohledech jsou velmi pozvolné a tak nekazí orientaci. Nikdy se mi také nestalo, že by se postavy někde zasekly nebo se chovaly nějak podivně. Samotné postavy obou našich hrdinů, Larisy a Maxe, jsou krásně vykresleny a rozhodně jsem neměl pocit jistého odporu k postavě jako například u Alternativy. Grafikům se u postav navíc povedlo něco, co jsem už dlouho neviděl - přepravku s leguánem či obrovský korbel si nenarvou do kalhot, ale nesou ho; k oknu, zámku či monitoru se sehnou, atd. Zkrátka jedná se o krásné animace postav, které se chovají více jako ve skutečném světě.  Jako poslední musím vypíchnout techniku obraz v obraze, který se aktivuje většinou při řešení nějaké hádanky, ovládání přístrojů, atd. Není to sice nějaká světoborná novinka, ale scénu to trošičku obzvláštní a dívá se na to skutečně hezky.

PIP - (dynamický) obraz v obraze.

 

Zvukový doprovod je po stránce množství "tracků" slabší. Hudební podkres je aktivován až při nějaké animované sekvenci. Na druhou stranu nemůžu říci, že by mi to nějak vadilo. 

U čeho bych se chtěl zastavit je dabing. Hlasy Josefa Pejchala a Heleny Dvořákové postavám Maxe a Larisy jednoznačně  sedí a celkový dojem je více než dobrý a to i přesto, že se dabéři nesnaží napodobovat ruský čí francouzský akcent! Čemu jsem však nerozuměl, byly krátké výpadky originálního dabingu, který byl nahrazen pomocí čtecího robota. Nejspíše se v on-line Steam verzi jedná o nějaký "bug", protože v dobových recenzích žádnou podobnou zmínku nenajdete. Je to sice trošku ostudné, ale dá se to přežít!

Závěr:

Perfektní hra. Od časů Posla Smrti je zde opět originální a napínavý příběh.  Grafické 3D zpracování je výborné. Závěr hry Vás, v případě špatných tahů, rychle donutí si hru zahrát znovu a lépe! Pánové z Centauri Production se opravdu vytáhli. 80%

Larisa (Lara) Světlovová. V Lyonu v jejím bytě.

Po Lyonu nebo Petrohradě se pohybujete pomocí této mapy.

Lara u sebe v kanceláři.

První setkání Lary a Maxe po letech.

Ostankovič za svým stolem.

Jedna z Petrohradských ulic.

V ulicích Lisabonu.

Překupník obrazů je tuhej.

Na dvorku kláštera Věčný spáč.

U oltáře.

Sanatorium svaté Anny.

Je to Andre nebo převlečená Smrt?