Preston Sterling a the Legend of Excalibur

Český název: Preston Sterling a Legenda o Excaliburu, Žánr: Adventura – detektivní + PUZZLE, Výrobce: Animation Arts Distributor: Animation Arts, Rok vydání: 2016,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, Čeština: Ano - jurgenovycestiny.cz

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 45%

 

Lidé ze studia Animation Arts, kteří stojí za touto hrou, nejsou žádní nováčci. Dalo by se dokonce říci, že patří mezi videoherní veterány a na triku mají takové adventury jako trilogii Secret Files či páreček her Lost Horizon. Aktuálně navíc pracují na sci-fi adventure Monolith, který sice už slibují poměrně dlouho, ale podle posledních informací by vše již mělo být téměř hotovo. 

V roce 2016, kdy Preston Sterling vyšel, jsem dokončoval doktorát a tak šly všechny hry úplně mimo mě - včetně této.

Původně jsem o ní ani nevěděl, ale autor češtin Jurgen82 ze stránek jurgenovycestiny.cz k ní vytvořil češtinu a hru okomentoval jako "jednohubka do deštivého večera". Protože toho času má člověk opravdu pomálu, komentáře jsem se chytil jak rybička na udičku, hru stáhl a před hraním ji obohatil onou češtinou.

Úvodní počeštěná obrazovka

 

Legenda o Excalibru

Příběh o králi Artušovi, jeho meči Excalibur a z toho plynoucí praktické nepřemožitelnosti zná snad každý. Jestli se však jedná čistě o výmysl nebo zda se příběhy zakládají na pravdě nelze s určitostí říci.  Historici se předhání s různými tezemi a hledači pokladů rozrývají nebohou Anglii ještě dnes.

Příběh hry nás s jedním takovým dobrodruhem a hledačem pokladů seznamuje. Jeho jméno je Preston Sterling, zakladatel, majitel a jediný zaměstnanec agentury specializující na hledání vzácných artefaktů. Pro své klienty už našel kde co, ale jeho poslední úkol je skutečná výzva. Milionář Vincent Omega ho totiž najal na hledání mystického artefaktu - meče Excaliburu.

Preston se tedy vydává za dobrodružstvím, ve kterém jde nejen o velké peníze ale také o život. Začínáte nejprve v Anglii, kde prozkoumáte místa, která jsou s Artušem nějak spjatá - jako opatství Glastonbury či zříceninu hradu Tintagel (místo Artušova narození). Klasicky vypátráte pár stop, pár indícií, které si dáte dohromady a voila - budete putovat dále a dále.

Ruiny hradu Tintagel

 

Na scéně se posléze objevuje jak Vaše pojistka v podobě "nestálé" přítelkyně Hanny tak ďábelská konkurence v podobě třech dalších maníků, které proti Vám vyslal Japonský sběratel umění, jakýsi pan Yakamoto. Atmosféra houstne a Preston svádí litý boj o to, kdo Excalibur najde dříve ... 

Kdesi ve Francii.

Adventura nebo puzzle game?

Ze začátku se hra tváří jako pěkná, trošku akčnější adventura. Lezete po římse Glustonburského opatství a vyhýbáte se strážím, kteří sem a tam vykouknou z okna. To už tu kdysi bylo v legendárním Broken Swordu a já si říkám, že to nevypadá vůbec špatně. 

Jakmile však vlezete do první místnosti, trošku se to zvrhne. Místnost je viděna z pohledu vlastních očí, je "statická" (tj. nedá se nikam extra jít) a před Vámi jsou jedny dveře se zámkem. Je tedy jasné, že musíte vyřešit zámkový puzzle, aby jste pokročili dále. 

V další místnosti je však úplně to stejné. Jste v archívu, vrátit se nemůžete, no a před Vámi jsou hodiny, stůl, obraz a tajné dveře od něčeho co vypadá jako sejf. Řešením je tedy opět najít klíč a prolomit heslo na sejfu. Zkrátka a jednoduše další puzzle.

Archiv

 

A takto hra pokračuje stále dokola. Skoro mohu napsat, co obrazovka to nějaký puzzle k vyřešení. Zaměření hry je tedy jasné. Na druhou stranu netvrdím, že mě puzzly nebaví, právě naopak. Jak jistě z předchozích příspěvků víte, já puzzly a minihry doslova miluji. Co mi zde však chybělo byl trošku hlubší příběh a více herních a interaktivních obrazovek. 

 

Rozdělení příběhu se moc nepovedlo

Největším problémem této hry však je, že se ji autoři rozhodli rozdělit na dvě části. Tato první si odbyla premiéru v roce 2016 a o dalších 7 let (při psaní tohoto příspěvku je rok 2023) jsme neměli stále tu čest hru dokončit. Druhý příběh prostě nějak neexistuje a bohužel o něm neexistují ani žádné zprávy. 

Kdyby byl příběh co do rozsahu a kvality zpracování takový jako Posel Bohů (ten originální, z roku 1998), pak by se jednalo o super hru!

 

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání je šílené. Sice je myšoidního charakteru, ale nikoliv ve stylu vyber-použij ale vyber-drž-táhni-použij. V průběhu celé hry jsem si na to zkrátka nezvykl. Jinak přehledný inventář je řešen jako vyskakovací lišta ze spodní části obrazovky a nastavení jako vyskakovací pravý dolní roh. Všechny aktivní prvky v obraze lze zobrazit stiskem mezerníku. 

Co mě moc nebavilo bylo střídání různých pohledů. Jednou je hra z pohledu vlastních očí, podruhé z pohledu ptačí perspektivy a nebo za hlavou hlavního hrdiny. Akční scény zavádějící jump n´ run mi také moc nesedly. 

Grafika byla vytvořena pomocí toolkitu Adventure Creator, který zapadá do prostředí Unity. Grafika interiérů a exteriérů působí moc hezky a je v ní stále stejný art nádech od Marco Zeugnera, který stojí i za předchozími hrami jako Secret Files či Lost Horizon. Naproti tomu, animace postav se moc nepovedli. Postavičky se tak nějak uměle otáčí, naráží do sebe, naráží do překážek - no prostě hrůza.

Zvuk jsem příliš nevnímal - neoslovil mě, ale dabing byl příjemný.

Závěr:

Příběh nemá žádnou hloubku ačkoliv námět je fakt perfektní! Zpracování interiérů a exteriérů je moc pěkné, ale animace a pohyby postav jsou nedokonalé až odfláknuté. Hra je spíše více laděná jako "puzzle game". Puzzly samotné jsou ale fajn - logické a příjemně obtížné.  Akční scény mi nesedly.

Hra je dobrá pro mobil, ale na PC silně zaostává. Celkově tak nemůžu dát více než 45% s tím, že Animation Arts již předvedli daleko lepší hry. Škoda.

Další obrázky ze hry:

Jedna z akčních scén

Před dveřmi archivu.

Na hradě Tintagel

Úspěšně vyřešená hádanka

Cesta z Anglie do Francie.

Uff. Ještě, že ty ženy máme...

Pod jezerem, kde byl podle všeho ukryt Excalibur.

... trošku blíže úkrytu ...

Tak ještě složit poslední hádanku.

Ha! A Excalibur je můj. Ale ne na dlouho. 

Excavation of Hob´s Barrow

Český název: Excavation of Hob´s Barrow, Žánr: Adventura – mysteriózní / hororová, Výrobce: Cloak and Dagger Games, Distributor: Wadjet Eye Games, Rok vydání: 2022,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam a GOG, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 75%

 

Hra Excavation of Hob´s Barrow je dílem malé skupinky lidí, říkající si Cloack and Dagger Games. Hlavními autory hry jsou Shaun Aitcheson (příběh, programování), John Inch (grafika) a Laurie Michel-Hutteau (zkráceně Laurie MH; příběh). Všichni tři jmenovaní mají své hlavní pracovní úvazky a hry dělají čistě ve volném čase (toto stále nemohu pochopit).

Navíc jsou to milovníci adventur. Shaunovi oblíbené hry jsou dodnes Quest for Glory a Gabriel Knight 3, John tíhl k Beneath a Steel Sky a Laurie hrávala Indiana Jones and the Fate of Atlantis.

Hru Excavation of Hob´s Barrow začali tvořit přibližně v roce 2019 a tvrdě na ní pracovali po dobu 3 let. Během vývoje se také spojili s Wadjet Eye Games, kteří si hru vzali pod svá křídla, poskytli své know-how a hra dostala krásný profesionální dabing. 

Původních pracovních názvů hry bylo hned několik. Mezi nimi byl i současný název, ale dlouho se hra vytvářela pod názvem INCANTAMENTUM. Alespoň do doby, než si autoři tento název nechali rozmluvit dalšími lidmi z branže. Prý byl zkrátka těžko vyslovitelný a zapamatovatelný. 

Dost ale omáčky okolo! Pojďme se raději podívat na hru s mysteriózním příběhem z období viktoriánské Anglie.

Úvodní obrazovka

Mladá vykradačka hrobů?

Představte si tzv. viktoriánskou Anglii (někdy mezi léty 1837 - 1901; vláda královny Viktorie). Doba plná průmyslových inovací, nových vědních oborů a rozvoje britské společnosti. Do tohoto období patří i naše hrdinka, dcera bývalého archeologa, který je po pádu z koně (spoiler: mamčina verze příběhu) upoután nehybně na lůžko a již celých 25 let jen pomalu chřadne.

Naše hrdinka se jmenuje Thomasina Bateman(ová) a díky hezkým vzpomínkám na svého otce z jejího dětství se rozhodla jít plně v jeho stopách. Je to neohrožená archeoložka (nebo spíše starožitnice, jak se sama nazývá), která jezdí sama či se svým kolegou Kennethem po celé Anglii a zkoumá historii mohylových hrobů.  

Jedná se v podstatě o trošku větší hrob pro zesnulého. Pokud byl zesnulý něčím výjimečný (stařešina osady, rytíř, či bůh ví co ještě), ostatní mu vzdali hold vybudováním mohyly, do které ho uložili. Tvarem mohyla většinou připomíná návrší z kamenů, bláta a drnů trávy. V angličtině tomu mohou říkat např. "barrow".

Ona místní mohyla v celé své kráse.

K jedné takové mohyle u vesnice Bewlay je Thomasína pozvána záhadným dopisem od jistého Leonarda Shoulderse (spoiler: hlavní zmrd). Samozřejmě nezapomene zmínit, že celá mohyla je opředena nespočtem tajemství.

No a jak myslíte, že Thomasína zareaguje? Jako splašený tele spěchá do oné vísky.  Navíc zcela sama, neboť kolega Kenneth má nějaké osobní problémy (nebo byl záměrně odstraněn, kdo ví?).

Bewlay

Vesnička Bewlay vyčnívá uprostřed nehostinného anglického venkova. Všude okolo jsou nepropustné mokřady a vřesoviště, které končí přesně před rozpadajícími se kamennými zídkami místních domů. Kdyby k ní navíc nevedla nedávno postavená vlaková trať, do puntíku by splnila přízvisko "místo kde Goblini, pardon lišky, dávají dobrou noc".

Před místní hospůdkou a hotelem v jednom.

Bewlay a přilehlé okolí se stane Vaším domovem po celou dobu hry. Vaše útočiště bude v místním hostinci, ale na průzkumy budete chodil všude okolo - do postranních uliček, ke kováři, do kostela, na místní mini hřbitůvek a nevyhnete si ani vzdálenějším lokacím jako je místní les, vřesoviště či pole na kterém vyčnívá ona záhadná mohyla. 

Na střeše zvonice místního kostele.

I přesto, že lokací zde není mnoho, k pohybu můžete využít mapku, která je automaticky dostupná téměř od začátku hry. 

Pamatujete se na film Rituál?

I v dnešním příspěvku se neubráním popisu děje, který velmi silně připomíná známý film The Wicked Man, u nás překládáno jako Rituál.

V Bewlay je neuvěřitelné množství lidí. Místní zmagoření "domorodci" i přistěhovalci. Každý o oné mohyle slyšel a každý k ní má určitý "vztah". Tahat z každého informace bere tak 50% herního času i více. Odměnou je Vám však postupné spojování malých uzlíčků informací do větších a větších, až se odkryje (téměř) celá pravda. To, že se Thomasina ocitla u místní mohyly má totiž své důvody. 

Již před 25 lety zde totiž kopal někdo jiný. Byl to jistý Samuel Briden, majitel pozemku na kterém mohyla stojí. Nebyl však sám, měl k tomu dva pomocníky a právě jedním z nich byl Váš otec! Potom co do mohyly vstoupili se vše nějak změnilo. Jeden pomocník se někam vytratil, Váš otec zůstal nadobro v kómatu (takže žádný pád z koně jak tvrdila vaše mamča) a Samuel z toho všeho zešílel a oběsil se na stromě za barákem. 

Nebohý Samuel.

Aby toho nebylo málo, něco divného se začíná dít i s Thomasínou. Začíná mít vize z minulosti a postupně do nich vstupuje i jakýsi malý odporný Goblin, který Vás více a více lanaří k průzkumu mohyly (mimochodem ono "Hob" je jen zkratka "Hobgoblin"; tedy v češtině je Hob´s Barrow ve něco jako Gobliní Mohyla).

To jest onen Goblin. Ve skutečnosti Saxton - přisluhovač Abraxese.

S neskutečně přesvědčovací silou k tomu, aby mohyla byla prozkoumána, se přidávají i místní domorodci v čele s Lordem panství a obavy hrstky normálních lidí si tak Thomasína nebere příliš k srdci.

Not All Fairy Tales have Happy Endings

To je však pro ní osudová chyba. Hra není ani tak o zvratech, ale o dvojsmyslu ve Vašem putování. Však si to určitě umíte představit. Když se řekne "jen Vaše krev může osvobodit to, co dříve bylo připoutáno k zemi" a Váš otec je zrovna tak "připoutaný" k lůžku, těžko si můžete domýšlet, že někde chce "osvobodit starodávného démona, kterého Váš otec svojí krví uvěznil". Prostě chcete pomoci milované osobě a to zastiňuje vše ostatní.

Thomasina je tak postupně vmanipulována do hry místních magorů, kteří netouží po ničem jiném než osvobodit dávno zapomenutého démona, Abraxase Rexe (inspirace od  Shadow of the Comet?).

Ve hře jsou sice zjevná vodítka, které Vám jasně říkají "dál už nechoď", "otoč to", "nečti to", ale není to nic platné. Děj je bohužel předem daný. Říkám bohužel, protože jsem od hry čekal zakončení v podobě minimálně dvou konců. Pamatujete si ještě na český počin s názvem Memento Mori, kde konec hry byl takový, jaký jste si ho udělali v průběhu hraní Vašimi rozhodnutími? I v této hře Vám příběh dává na výběr zda lhát či mluvit pravdu, zda přijímat pozvání či odmítat, ale ve výsledku je to vlastně celé jedno.

Abraxas

Nicméně i přesto, že hra nekončí zrovna šťastně, určitě stojí za zahrání. Něco podobného jsem zde již dlouho neviděl. Naposledy snad v Dark Seed (1 a 2), I have No Mounth and I must scream nebo v Poslovi Smrti?

 

 

Ovládání, grafika a zvuk 

Ovládání je klasické. Levým tlačítkem interagujete a pravým detailně zkoumáte. Inventář a stejně tak vyskakovací menu s mapou vyjede vždy když se Vaším kurzorem dotknete horní části obrazovky.

Sem a tam pohyb či interakce vypadá dost kostrbatě (zkrátka Thomasína nedostala do vínku být moc flexibilní), ale pro pixel-art adventuru můžeme přimhouřit oko.

Někdy se ve hře musíte připravit na řetězové (nebo zacyklené) hádanky typu: až doneseš to, dám ti tamto (s tím, že se to opakuje 3x-4x pro jeden úkol). Jako příklad lze uvést požadavek místního Lorda . Ten chce koláčky jedné ženské ze vsi. Ta Vám je dá jen, když najdete květiny, které by položila na hrob svého zesnulého manžela. Jenže ty květiny jsou v zahradě, kterou střeží komornice. Její schovanka je schopná Vám je obstarat, ale potřebuje vědět, co se stalo s dovozcem mléka. No prostě děs. 

Na druhou stranu autoři implementovali maličký "to-do list", kde Vám každý úkol ještě jednou popíší, aby jste na to nezapomněli. Přijde mi to jako fajn vychytávka pro trošku starší ročníky jako jsem já, neboť hru většinou nějak rozehraji, pak mám týden plno jiných povinností a pak se do hry chci vrátit. Kolikrát však nevím, kde jsem vlastně skončil natož abych si vzpomněl co se po mně chtělo.

Grafická stránka hry je perfektní. Jedná se o pixel-artové provedení ale působí až neuvěřitelně dobře. 

 

Zvuk sám o sobě je velmi ponurý a jen lehce hrající. Tím je však docílen efekt toho, že každý moment čekáte, že někdo vyskočí z uličky nebo z mlhy. Co však ale dodává hře neuvěřitelné grády, je samotný dabing! Zde se Wadget Eye studio skutečně vytáhlo. Hlas Samanthy Béart je dobře znějící a k Thomasíně se neskutečně hodí! To stejné se dá říci i o zbytku charakterů ve hře. Dokonce více herních postav je dabováno tou stejnou osobou a vy to ani nezaznamenáte. Ba co víc! Dabéři jsou obecně mladí lidé a přesto umí vytvořil hlas pro sedmdesátnici. Syberia 3 by si zde mohla vzít skvělý příklad toho, jak to má vypadat!

Závěr:

Výborná pixel-artová záležitost, která Vás dokáže udržet u obrazovky hodiny (přibližně 5 - 7 hodin) dokud se nedozvíte celou pravdu! Hře chybí trošku alternativního závěru, po kterém jsem neskutečně prahl. Ale kdo ví, třeba se dočkáme nějakého sequelu. 

Jednoznačně 75%

Dobové recenze:

Další obrázky ze hry:

Bewlay

Uvnitř hospody.

Na pánských toaletách.

Místní farář. Ten je mimochodem v pohodě!

Místní bylinkářka.

Sice se omlouvá, ale zároveň nám přichystal nemilou budoucnost!

U místního panství.

Stavba rozbořené kaple pro budoucí fialové seance. Thomasina nic netuší.

Místní mlékař. 

A jde se do ďoury.

Posledních pár hádanek ve hře ...

Posledních pár hádanek ve hře.

A  je to v řiti! Posedl nás nějaký démon! 

Kur*a, to je masakr!

Mé světlo je JEHO světlo. Kaplička pro seance dokončena.

Celý příběh nám vlastně Thomasina sepisuje. Po několika letech ve vězení.

Máme letní prázdniny roku 2023 (jsem zvědavý, který rok níže vybranou sérii dokončím), šílený vedro, a já si říkám, že by to chtělo zkusit zabrousit do nějaké starší herní série. Nějaké, kde bychom se mohli ideálně i trošku "ochladit" a nějaké s tématikou, kterou jsem zde ještě neměl. Co by to tak mohlo být? Neměl jsem zde ještě sci-fi a pravdou jest, že ve vesmíru je přibližně 3K (-270°C). Trošku více (méně, heh) než je zdrávo, ale nevadí.

Steam mi zrovna hraje do karet, neboť stařičká ale dobrá série Space Quest je zrovinka ve slevě s cenovkou kolem 80Kč. No a protože se bude jednat o sérii her (snad je někdy i dohraji!?!), bude tímto odstavečkem začínat každý oficiální díl s jasnou navigací na všechny díly ostatní: 

------------------------------------------------------------------------

Space Quest I: The Sarien Encounter (EGA, 1986)

Space Quest II: Vohaul´s Revenge (EGA, 1987)

Space Quest III: The Pirates of Pestulon (EGA, 1989)

Space Quest IV: Roger Wilco and the Time Rippers (VGA, 1991)

Space Quest V: Roger Wilco - The Next Mutation (VGA, 1993)

Space Quest 6: Roger Wilco in The Spinal Frontier (VGA, 1995) - NÍŽE

Space Quest VII: Return to Roman Numerals (zrušeno)

Space Quest I: The Sarien Encounter (official remake, VGA, 1991)

Space Quest II: Vohaul´s Revenge (fan remake, VGA, 2011)

Space Quest 3D: The Pirates of Pestulon (fan remake, 3D, 2023) 

Space Venture (20??)

Space Quest 0: Replicated (fan EGA, 2003)

Space Quest: The Lost Chapter (fan EGA, 2001)

------------------------------------------------------------------------

 

Space Quest 6: Roger Wilco in The Spinal Frontier

Český název: Space Quest 6: Roger Wilco in The Spinal Frontier, Žánr: Adventura – komická sci-fi, Výrobce: Sierra on-line, Distributor: Sierra on-line, Rok vydání: 1995,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, spacequest.net, Dostupnost: Steam & GOG, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 60%

 

Space Quest patří hned po King´s Questu mezi druhou nejstarší sérii firmy Sierra on-line, která si získala fanoušky (chápej přísun peněz) po celém světě. O šestém díle se tak začalo šuškat okamžitě po úspěchu dílu předchozího. Do vůdcovského křesla zasedl ostřílený adventurní veterán Josh Mandel, který do Sierry přišel kolem roku 1990 a okamžitě se zapsal do povědomí hráčů jako scénárista (Laura Bow 2), dabér (král Graham v King´s Quest V, Steve Dorian v Laura Bow 2) a ředitel projektu Freddy Pharkas. 

Jako konzultanta si přizval Scotta Murphyho (jméno jednoho z duchovních otců prostě dává jistý příslib kvality a humoru) a pustili se do práce.

Jenže velký projekt rovná se spousta nápadu, škrtů a frustrace. Josh Mandel po vnitřních svárech s firmou odchází a projekt zůstává téměř před koncem opuštěn a firma musí sáhnout po Scottovi, který projekt zdárně dotáhne do konce. Jestli je to skutečně "zdárný" konec, tak na to se podíváme v dnešním příspěvku.

Úvodní obrazovka

Trošku více nápaditosti by neškodilo ...

Zkušení adventuristi, nebo alespoň hráči, kteří si přečetli předchozí příspěvek vědí, že Roger Wilco je nefalšovaný hrdina. Připomeňme, že zmutovaná posádka vesmírné lodi Goliáš měla v plánu rozšířit se jako mutantní mor po celém známém vesmíru. Kapitán Wilco a jeho posádka však tyto plány překazili. Posádka Goliáše byla zachráněna (téměř celá vyjma Quirka, pro kterého bylo pozdě), samotný Goliáš se vrátil do vesmírných doků a ambasadorka Wankmeisterová byla v "pořádku" dopravena zpět na StarCon a ... a zde zasedli scénáristi hry a začali tvořit šestý díl s nápadem na příběh, který by byl možná fajn, ale chtělo to více přemýšlet na detaily.

Roger Wilco v celé své kráse.

Hned to můžeme vyzkoušet na několika příkladech

1. Beatrice Wankmeisterová je pryč. V podstatě je zmíněna jen okrajově a do hry vstupuje jakási Stellar Santiago, tajná obdivovatelka Rogera. Nešlo by však v příběhu pokračovat s Beatrice a vztah s Rogerem ještě více prohloubit než do příběhu cpát nové a zcela neznámé postavy? A co třeba nyní nechat Beatrice zachránit Rogera? Něco jako druhý hratelný charakter? Myslím, že obě varianty by nebyly vůbec špatné!

2. Roger je na začátku hry neuvěřitelně ponížen za nesmysly. Z kapitána je rázem degradován na uklízeče druhé třídy. To je učiněno za řeči někoho z velení a jen podle přehrávek hlasů z pozdní fáze hry si můžete domýšlet, že je to admirál Toolman, který je kamarádem našeho záporáka a nejspíše tak činí, aby z Rogera udělal nicku, po které nikdo neštěkne. Nešlo to však udělat více průhledněji? Nešlo někde ve hře dát, že Roger je vlastně cool maník a proto byl vybrán pro našeho záporáka?

Polysorbate LX

3. A vůbec. Samotný začátek je taky úplně divný. Jste transportování na planetu Polysorbate LX a vlastně nevíte co dělat - jen tak bloumáte po okolí. Kdyby ten ukecanej (ale fakt hrozně moc ukecanej) vypravěč na začátku kvákl něco "To je ale hnusná planeta, raději zalezu do hotelu a ani nevylezu", pak je úkol jasný a přímý než chodit všude okolo a vlastně zkoušet všechno možné než získáte obnos 300 Buckozoidů na vstup do pokoje. Zkrátka a jednoduše to co se mi nelíbilo ve čtvrtém díle v nákupní galerii je zpět v celé své kráse. 

Trošku textu sem, trošku ubrat tam a byla by to pařba jak sviňa s parádním a přímým příběhem! 

Pojďme ale na začátek příběhu

Jak jsem psal v úvodu, náš HRDINA je opět uklízečem. Aktuálně byl přidělen na loď Deep Ship 86 pod vedením kapitána Kielbasi - takového nemastného a neslaného lva (skutečně lva!). Po jedné úspěšné misi posádka dostane volňásky k radování na planetě Polysorbate LX a to nemine ani Rogera. Při transportu se však něco porouchá a vy skončíte napůl zaboření v místní cestě, ze které se musíte dostat a pak pobyt na planetě trošku "protrpět". 

Co je však velmi důležité, je fakt, že v druhé části galaxie se kují pikle proti Vám. Jakýsi ženský hlas vybízí nájemné žoldnéře, aby Vás našli a přivedli. Je tedy jasné, že o napětí a i případnou smrt tu nouze opravdu nebude.

Protipirátská ochrana

Polysorbate LX jsem si prošel s mírným nahlédnutím do návodu neboť jsem ani za boha nepřišel na to, že mám oslovit lovce droidů na ulici. Všechno ostatní bylo fajn. Planeta je sama o sobě nezajímavá až hnusná a graficky je to zachyceno velmi hezky. Všude špína, bordel, pochybné podniky a zmařené životy. Dokonce zde potkáte pár starších "přátel". Jedním z nich je Elmo Pug - ten nerd ze třetího SQ, se kterým to po Vašem úniku šlo už jenom z kopce až se z něj stala lidská troska obchodující na ulici s cheaty na hry od ScumSoftu, aby si vydělal na chlast. Druhým známým je Fester Blatz, bývalý majitel World-o-Wonder, takového malého podniku, no nebo spíše velké pasti na turisty, na planetě Phleebhut. Očividně stále ve stejném tričku se rozhodl vydělávat prodejem implantátů.

Fester Blatz - předchozí job mu seděl trošku lépe.

 

Nicméně povídání si s nimi je spíše za trest. Hlavní vypravěč sice mele hubou stále dokola, hází složité fráze, které stěží překládáte natož abyste se jim smáli, ale interakce s vedlejšími postavami je zcela bez hloubky. Já jsem například ani nepostřehl, že Fester vlastní přístroj pro virtuální realitu. Absolutně vůbec.

Psycho pro mě bylo motání se v kruhu téměř na konci lokace, kdy byl Roger unesen dvěma maníky o kterých se (alespoň pro hráče) zmiňovalo intro. Dostal jsem se přes oba, ale pak? Na počítači jednoho z nich jsem se dočetl, že existuje návod jak si přestavět dekodér na vysílačku a vyslat signál. Problémem bylo, že tam bylo napsáno, že návod vyjde v příštím čísle. WTF? Hledal jsem jak blbej, zkoušel jsem si to přestavět sám. Den, dva - nic. Otevřel jsem manuál ke Space Quest Collection a stále nic. Hledám na oldgames.sk a zase nic. Prostě nic. Až jsem jako poslední zkusil spacequest.net, kde jsem konečně našel časopis Popular Janitronics, díky kterému jsem to tak nějak splácal. Uff. 

Stellar Santiago - tajná Rogerova ctitelka, která mu 2x zachrání život.

 

K tomuto zákysu se váže dokonce jedna historka, kterou prozradil Josh Mandel v jednom z interview v roce 2006. Původně se totiž magazín, který byl v konečné hře vystřižen, měl skutečně nalézat v bytě únosců a měly v něm být všechny indicie, aby se dekodér dal přestavět na vysílačku. Prý s návrhem tohoto puzzlu strávil i několik měsíců. Pak bohužel přišla ona změna, o které jsem již psal a tento puzzle byl použit jako protipirátská ochrana hry. ŠKODA, ŽE TO NENÍ NIKDE NAPSÁNO, AČKOLIV JSEM SI HRU POCTIVE KOUPIL (SICE COLLECTION, ALE KOUPIL!).

 

Viděli jste film Uteč! ?

Ok. Trošku jsem se zasnil jak bych si hru přestavoval a pak jsem se zase rozepsal trošku více o první "fázi" hry. Nicméně hra je docela dlouhá, extrémně tuhá a hlavní hrdina musí opět zapojit všechny mozkové závity, aby přišel na to, kdo mu po krku jde tentokrát. A opět to bude někdo ze StarConu. Konktrétně jedna šílená, stará, vrásčitá ježibaba jménem Sharpei (přesně jak ten zmačkaný pes). Ta přežila již pět svých manželů - admirálů hvězdné flotily a na pohřbu toho posledního si řekla, že prostě nechce nikdy umřít. Se svým šamstrem, doktorem Beleauxem začali pátrat po nesmrtelnosti a došli na to, že podvědomí umírajícího člověka může být přeneseno do těla zdravého jedince. Po chvilce vytlačí povědomí svého hostitele a bum - původní osoba se znovu probudí v novém těle. Trošku něco jako ve filmu Uteč! 

No jo, však už letíme ty bábo škaredá!

Sharpei na smrtelné posteli.

 

Problémem je, že takový přenos a zabití hostitele není dvakrát legální a vše je ututláno až do chvíle, kdy se pokus má provést. Na kom? Na někom kdo nebude nikomu chybět - Roger Wilco! Což je trošku paradox protože o Rogerovi musel slyšet už snad každý a několikrát. Vzpomeňte si například, že byl vyznamenán zlatým mopem za zničení Sarienů.

Rogerova kajuta - překvapivě hezká!!

 

Navíc našeho hrdinu si zrovinka oblíbila poručice Stellar Santiago (neptejte se, kde se poznali, to nevím). Ta na něho svým způsobem začíná dohlížet a také začíná něco tušit. Při jedné misi, kdy je Roger nalákán onou Sharpei k ní do pokoje, mu dokonce zachrání život a přitom zahyne - tedy tak si to má Roger alespoň myslet. Po fiktivní pohřbu však Roger zachytí krátkou zprávu o tom, že Stellar je zatím v pořádku, ale dochází jí čas. Hra se zde překlápí do své druhé poloviny a začíná boj s časem o to, zda Stellar zachráníte (jak jinak než zevnitř), nebo zda vyhraje proradná Sharpei.

Chudák Stellar.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání hry je myšoidního charakteru.  Postava může chodit, prozkoumávat, mluvit či sbírat a kombinovat předměty podle přehození ikony myšítka. Zajímavostí je, že na rozdíl od jiných Sierra her, tak hlavní nabídka není vyskakovací z vrchu obrazovky, ale je udělaná staticky v obraze podobně jak to měl LucasArts SCUMM engine.

Sem a tam se mi stávalo, že se Roger zasekl o nějakou překážku, o další NPC postavu nebo dokonce, že mi zrychleně někam spadl. Myslím, že troška více péče o finální kód by neškodila.

Grafika je na rozdíl od čtvrtého a pátého dílu více "cartoonish", jak by řekli Angličani. My si to můžeme představit tak, že tento díl má blíže k hrám jako King´s Quest VII či Torin´s Passage. Tedy postavy jsou vtipně, někdy až "trapně" animovány ve stylu animáků té doby.  Aby to všechno bylo možné, hra využívala SCI32 engine, který umožňoval Super VGA grafiku s 256 barvami v rozlišení 640x480 pixelů. Celkově mně tento styl neurazil, ale ani dvakrát nenadchl.

Zvukový doprovod je "fajn". Dabing Williama Halla Jr. pro Rogera neurazí ale vypravěč to tentokrát zabil. Hlas Garyho Owense je (byl) obecně fajn, velmi "americký" a hezky se poslouchá. Problémem však je, že zde působí až moc vtipně - až trapně a příliš mi to do hry nesedělo (osobní pocit). Dabování Stellar Stantiago a Sharpei jednou osobou mi přišlo zmatečné a u Sharpei bych raději slyšel někoho mnohem staršího.

 

Závěr:

Šestý příběh Rogera Wilca skončil. Byl tuhý, extra tuhý. Byl navíc s řadou nepřesností a několika "bugy", díky kterým jsem hru málem nedohrál.  Bohužel oproti pátému dílu šla kvalita mírně dolů a hře nedám více než 60%.

PS. Nemáte pocit, že lichá čísla byla lepší? První, třetí, pátý díl jsou opravdu dobré naopak druhý, čtvrtý a šestý díl se mi moc nelíbil. Jak to máte Vy?

 

 

Další obrázky ze hry:

Aj trenky mu sebrali.

Sharpei plánuje

Elmo Pug. Jednou jste prostě nahoře, jednou dole.

Únoscům je úplně jedno, co děláte.

Easter Egg - DeLorean z Návratu do minulosti

Všímáte si těch textů? Někdy to bylo psycho to všechno přelouskat.

Jaký krásný pelíšek...

SickBay - Patch je potřeba.

Nahraný pohřeb.

Paňác nastražen

Archiv - v kyberprostoru.

Konečně to z něj leze.

A pozor. Níže je potřebná malá příručka anatomie, neboť i když potřebujete do mozku, loď má malou nehodu a vy skončíte v břiše. No a než se dostante do slepého střeva, které v sobě skrývá amalgánovou plombu s kouskem stříbra, neb to jest Vaše část paliva, která Vám chybí, tak Vám to chviličku zabere!

Modrá nebo fialová žluč?

Střevní červ?

Tak takto vypadá slepé střevo?

A zde už je konečně mozek a ta svině Sharpei se tam snaží trošku zavrtat.

Jakto, že má mozek Sharpei chapadla? No to je asi jedno ...

Konec dobrý, všechno dobré - ale jak to teda bude? Beatrice? Stellar?