Operation Stealth

Žánr: Akční, Výrobce: Delphine Software, Distributor: Delphine Software, Rok vydání: 1990,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Není v oficiální distribuci,  Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%

 

Konečně přišla řada i na, v pořadí již druhou hru od společnosti Delphine Software, Operation Stealth (v Americe známá také pod jménem 007: James Bond - The Stealth Affair). Cesta k ní však nebyla vůbec snadná. Abych ji totiž mohl vůbec s něčím porovnat, nejprve jsem si musel vyzkoušet Sierráckou hru Code-Name: ICEMAN a pak prvotinu od Delphine Software, Future Wars. První zmíněná mě vytočila do běla, druhá se mi naopak nebývala líbila.

Podle recenzí a různých příspěvků nalezených k této hře by se sice nemělo jednat o žádné veledílo, přesto je to takový malý bondovský unikát, který určitě stojí za zahrání a vytvoření malého příspěvku, který najdete níže.

Úvodní obrazovka hry.

Konečně hra o Jamesi Bondovi!

Je zajímavé, že se k samotné hře váže hned několik zcela rozdílných popisů. Jednou je téma "Jamese Bonda" vychvalované, jednou kritizované a jednou ji dokonce sám autor mírně degraduje a tvrdí, že se mělo jednat jen o jakousi parodii. 

"Byl jsem hodně frustrovaný z toho, že hra byla v Americe přejmenována. Kdybych v té době věděl, že to bude hra o Jamesi Bondovi, udělal bych pořádnou hru o Jamesi Bondovi. Původní hra Operation Stealth byla parodií na špionážní filmy a špionážní metodiku"

Paul Cuisset pro knihu Umění klasických adventur 

A jak to tedy je? Po dohrání vám mohu s klidným svědomím říci, že je to dobrá pařba na motivy původní bondovky Dr. No a jím podobných. Určitě to není žádná podprůměrná parodie! Máme zde totiž hlavního hrdinu Johna Glamese (v Americké verzi Jamese Bonda), otravného nepřítele Ottu a jeho mocného šéfa Dr. Why stojícího v čele organizace Spyder a tahajícího z povzdáli za nitky. Ten již klasicky touží zmasakrovat pár tisícovek lidí pomocí tajného letounu, který byl ukraden na začátku hry a tak ukázat, jak jsou kapitalistický systém a soudobé vlády neuvěřitelně špatné.  Samozřejmě onen lump sídlí na tajném ostrově, který se umí kdykoliv vynořit z vody a zase schovat. Prostě bondovská klasika. 

Ukradený tajný letoun.

Máme zde také šíleně šikovného vědce Charlieho (ve filmu Q) zásobujícího vás špionážními přístroji (ano, bude potřeba si přečíst manuál!) a nebude zde chybět ani místní snědá kráska. Vše je tedy do puntíku takové, jak by si to představoval průměrný znalec filmových předloh.

Samotnou zápletku příběhu jsem sice již nakousl, ale ještě ji mírně rozvedu. Během testovacího letu byl ukraden tajný, ultramoderní a radary nedetekovatelný letoun s krycím jménem STEALTH. Samozřejmě všichni rusofobové v Pentagonu mají jasno, kdo za tím stojí, ale váš šéf coby vedoucího úřadu C.I.A. má jiné indicie. Stroj měl podle všeho přistát ve smyšlené ostrovní zemičce Santa Paragua a vy jste vyslán právě na toto místo zjistit více detailů!

Letiště na Santa Paragua.

Trnitou cestou ke hvězdám 

Asi jste si všimli, že jsem hru neonálepkoval hrou "skvělou", ale jen "dobrou". K tomu mě vedl fakt, že dohrát ji nebylo vůbec jednoduché a musím se přiznat, že jsem poměrně často svíral v ruce návod a v poslední čtvrtině jsem ho vlastně z ruky ani neodložil. Na rozdíl od Future Wars (ačkoliv taky umí potrápit!!) se totiž tato hra nejspíše zhlédla ve stylu her Sierra On-Line a bez slitování vás nechá buďto zemřít, bloudit ve slepé uličce nebo umřít pár minut před koncem jen proto, že jste nesebrali něco hodinu předem!!! 

První věcí např. je, jak a v jakém případě používat věci tajného agenta. Těch během hry získáte několik a bez důkladného prostudování manuálu budete ztraceni - jednoduše vás nenapadne, proč byste nějakou věc měli použít. Máte například tajný kufřík, který umí falzifikovat dokumenty, máte elektrický holící strojek, který umí nahrávat a přehrávat hlasový záznam, máte hodinky, které umí vystřelit lano, máte cigarety, jejíchž rozbalením získáte papírek na snímání otisků a nebo dokonce v některé objevíte malou nebezpečnou raketku. Manuál hry je tedy alfou a omegou pro zdařilý postup a jeho přečtení by nemělo být podceněno! Mimochodem v manuálu najdete také copy-protection, která spočívá ve správném určení barvy na jinak černobílém obrázku, který se objeví na začátku hry.

Ukázka z manuálu (z USA verze).

 

Druhou stupidní věcí bylo mírně zpackané ovládání. Na místním letišti a v přilehlém městečku se vám například otevírají všechny dveře automaticky. Ale běda, jakmile dojdete do hotelu. Poslední dveře v posledním patře se otevřou jen v případě, že kliknete na "OPERATE", nikoliv automaticky. Takových trošku podivnějších věcí je přitom ve hře několik a umí pěkně naštvat.

Další velmi zákeřnou věcí byly určité nepředvídatelné momenty v cut-scénách, které musíte využít a provést nějakou akci, která vás později zachrání. Jakmile vás například chytí dotěrný Otto a bude žvanit o tom, jak vás na dně moře sežerou žraloci, musíte si nasadit náramek. Ten se totiž začne mírně nafukovat a nedovolí padouchům tak těsně dotáhnout pouta. Pokud pak znovu kliknete na náramek, budete na dně oceánu volní - v opačném případě se jednoduše utopíte.

Občas si vyzkoušejte, zda-li hra není aktivní i tehdy, kdy to nečekáte...

A zcela poslední a nejvíce frustrující záležitostí jsou slepé konce a to ještě tak stupidní, že to až bolí. Nejzákeřnější je asi ta věc, kdy při ponoru musíte u jedné rostlinky sebrat elastický pás, který se pak použije úplně na konci hry. Problémem je, že těch rostlinek je několik, jsou blbě vidět, kurzorem se nedají moc dobře zaměřit a elastický pás tam není vůbec vidět. Kdyby to byla jediná a tzv. legendární věc, mávnu nad ní asi rukou, jenže takovýchto podpásovek je celá řada a podle mě zbytečně brnkají na nervy víc, než je zdrávo.

Rostlinka vpravo dole skrývá elastický pás. Nezapomeňte ho sebrat!

Všechno výše zmíněné je fakt škoda, protože ta hra vážně není úplně špatná, ale takto si ji zbytečně doprasit je prostě neštěstí a už se nedivím, že recenze na hru nemusí být vždy úplně kladné. 

 

Jako krysa v bludišti

Co se mi na hře naopak líbilo, byly přibližně 3 minihry s mírně rostoucí obtížností. Na první minihru narazíte již ve čtvrtině hry, kdy musíte proplavat podmořskou jeskyní. Samozřejmě máte omezenou zásobu kyslíku a také omezený počet míst, kde se nadechnout. Hra mě však bavila a řekněme, že jsem si u ní odpočinul od všech adventurních pastiček.

Pozor, potopit a vzhůru do další obrazovky.

Druhou minihru si užijete v prostorách královského paláce, ve kterém se musíte chytře vyhýbat strážím tak, aby vás nechytili. Hra se hraje z pohledu "myš v bludišti", kdy nejprve musíte ukořistit klíč a pak s ním dorazit ke správným dveřím, které se v bludišti objeví. Cestu vám však blokují stráže, které musí šikovně obcházet a nebo blokovat pomocí otočných dveří. Prozradím, že celkově ve hře musíte projít 4 takovéto bludiště, jedno větší než druhé a nevyplatí se spěchat.

Klíč mám, tak hurá do dveří a do třetího bludiště!

Poslední minihrou je opět bludiště v temném prostředí větracích šachet na ostrově Dr. Why. Jedná se vlastně o stejné bludiště jako dříve, jen s tím rozdílem, že místo stráží jsou zde obří krysy a průchod je ztížen tím, že vidíte jen kousek před sebe. Zde prozradím, že ve třetím bludišti (opět jsou zde totiž 4), musíte pohnout až v pořadí s třetí mříží. Ta první a druhá totiž osvobozuje krysáky, kteří jsou původně zavřeni v jiné části bludiště, ale pokud je pustíte, bude to pro vás peklo, neboť vám stále budou blokovat cestu. Navíc jsem si díky tomu uvědomil jednu maličkost - vašemu hrdinovi chybí ve hře zbraň, která by zrovna v těchto bludištích byla vhodná!

Sledujte pohyb červených teček (očí krys) a pokud se dají do pohybu, otevřeli jste asi špatné mříže!

 

Tyto tři minihry však nejsou všechno, na co ve hře můžete narazit a pokud jsem se doposud rozplýval, musím nutně vypsat pár věcí, které se mi nelíbily. Byly to takové specifické puzzly (např. otevření sejfu) či arkádovky (např. únik na vodním skútru), které mi přišly už docela zbytečné a kdyby tam nebyly nebo byly řízeny enginem, asi by se nic nestalo. 

Prolamování se do sejfu s tajnou obálkou.

 

Únik na vodním skútru. Vlevo nahoře jsou vaše životy.

 

Ve srovnání s předchozí Future Wars, kde byla jen jedna minihra o střílení emzáků, počet miniher tedy narostl, ale stále to není nic vůči všem minihrám v Code-Name: ICEMAN a.k.a. ponorkovém simulátoru, kde jsem myslel, že mě z nich trefí. Tyto minihry na vás totiž nevyvíjejí žádný tlak v podobě časového limitu, nemají v sobě žádný "random kód" jako v případě úspěšnosti zasažení nepřátelské ponorky a pokud u nich přemýšlíte, pak je pokoříte za pár minut. 

Ovládání, grafika, zvuky 

Ovládání

Pro hru byl znovu použit engine s názvem Cinématique, který byl mírně vylepšen a dostal tak druhotné označení Évolution 1. Hra  se tedy opět ovládá myší a mezi její přednosti patří roletové menu, které je vůči Future Wars mírně rozšířené. Na rozdíl od něj totiž můžete "operovat" i v rámci jeho nabídky a tedy v rámci předmětů, které vlastníte. To vše dalším stiskem pravého tlačítka.  Díku tomu se rázem rozšiřují kombinační možnosti předmětů nejen vně, ale i uvnitř inventáře.

Ukázka ovládání. Nezapomeňte, že vyskakující okna jsou taktéž aktivní!

Na první pohled se takové ovládání zdá být logické a snadné, ale já se vám musím přiznat, že jsem si na něj do konce hry nezvykl.

Grafika

Z hlediska grafiky byly za hru zodpovědní dva grafici, jmenovitě Michéle Bacqué a Emmanuel Lecoz a ačkoliv se výjimečný styl Érica Chahiho ze hry Future Wars nepodařilo ani vzdáleně napodobit, i přesto se nedá říci, že by grafika nějak zaostávala vůči hrám stejného roku. Grafika totiž využívala 256 barev a rozlišení bylo 320x200px - tzn. jednalo dokonce o mírný nadstandard.

Zvuky 

Zvuky jsou vzhledem k době poměrně omezené a v podstatě rozeznáte jen výstřely, alarmy, šum vody, apod. Hudbu opět složil Jean Baudiot a jedná se o syntetizované melodie se špionážním motivem a rytmickými smyčkami (ne že by se mi moc líbily). Dabing ve hře neexistuje.

Hodnocení

Začnu nejprve tím pozitivním - Operation Stealth je pravou bondovkou a z hlediska příběhu ji nemohu nic vytknout. Přesto jsem ji již v příspěvku neoznačil jako "skvělou" ale pouze "dobrou". A to především za všechny ty zbytečné klacky, které vám hází v průběhu hraní pod nohy. Časté úmrtí, slepé konce, pixel-hunting a trošku krkolomné ovládání - to vše táhne hodnocení dolů. Sakra dolů! 

65%

 

Další obrázky ze hry:

U vašeho bezejmenného šéfa.

Na letišti v Santa Paraqua.

Easter-Egg No.1: Ve Future Wars bylo něco podobného v pařížském metru.

Kufřík s tajným dnem. Stačí pomačkat kalkulačku ("Operate").

Jedna ze slepých místností. Hned vedle ale můžete najít další zavazadlo.

Před letištěm. Počkejte si na taxík.

 

V místním městečku. 

Easter-Egg. No. 2. :-)

V parčíku.

Rusáci. Další otravní nepřátelé, které jsou však jen do počtu.

Nicméně umí pěkně potrápit...

U tuhoto maníka nezapomeňte nakoupit za vyměněnné drobné náramek!!

Před hotelem.

V hotelovém pokoji a nečekané přepadení.

Zase ti Rusáci.

Musíte do vody. Ale to očividně hlavního hrdinovi nevadí.

Sakra, našli nás.

Hlavní padouch a strůjce všeho zla Dr. Why.

Příležitost se přestrojit. Velká nápověda: Na umyvadle je sklenička!

Ačkoliv se to jeví jako Easter-Egg No.3, je to oficiální dokument, se kterým musíte pracovat!!

Téměř u konce.

Finální scéna hry. Umírat zde budete poměrně často.

Tajný ostrov se právě vynořil.

Letoun se chystá k vzlétnutí.

V této scéně vás zachrání vhozený elektrický holící strojek do koše v předchozí lokaci!!

Čekáte konec? Pokud jste na bombu použili elastický pás, pak ano. V opačném případě následuje smrt.

Naštěstí vše dobře dopadlo.

 

Otto a Dr. Why jsou poraženi. President Santa Paraqua se vrací na své místo.

Menší vyznamenání od "babánové republiky".

John Glames v celé své kráse.

Konec.