Český název: Život Delty, Žánr: Adventura, Výrobce: Airo Games, Distributor: Daedalic Entertainment, Rok vydání: 2023, Info: wikipedia, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, GOG, Čeština: Ne / Slovenština.
Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%
Je to už pěknou řádku let, kdy světlo světa spatřila hra Machinárium - česká povedená adventurka natřískaná různorodými hádankami až k prasknutí. Pár podobných pokusů replikovat tento skvost tu byl, podařilo se to však teprve nedávno vydané hře Life of Delta, která se k inspiraci Machináriem otevřeně hlásí.
Hru stvořilo slovenské nezávislé studio (Indie) Airo Games, za níž stojí její zakladatel Samuel Lörinčik. Původem z Košic, nyní pracující a seskupující tým umělců, programátorů a skladatelů z Thajska. Airo Games bylo založeno již v roce 2018 a jejím prvotním cílem bylo vyzkoušet si videoherní tvorbu na adventuře. Hlavní práce začaly někdy kolem roku 2019/2020 a vývoj trval bezmála 2 roky. V roce 2022 autoři zažádali o podporu 19tis $ na KickStarteru, kampaň však skončila neúspěchem. I přesto se nevzdali, našli oficiálního vydavatele a hru nakonec vydali v březnu roku 2023!
 |
| Úvodní obrazovka hry |
Post-apokalyptické Japonsko
Celý příběh se odehrává v post-apokalyptické době, kdy lidstvo sebe samo vyhladilo atomovými zbraněmi v tzv. Velké válce a jedinými obyvateli planety se stali roboti a jistá zmutovaná zvířata vzešlá z radioaktivního spadu.
Konkrétně se ocitáme v ostrovním Japonsku a budeme ovládat malého robota Deltu. Tento robůtek se nějakým nedopatřením připletl někomu nebo něčemu do cesty a byl určen k likvidaci. Před tou ho na poslední chvíli zachránil "kamarád" Joe, který ho vzal k sobě domů a opravil ho. Než však stačili prohodit jediné slovo, přijela si pro Joea tajná policie a odvlekla ho neznámo kam. Deltě je to líto a chtěl by pro svého kamaráda udělat to stejné, co on udělal pro něj. Vydává se tak na strastiplnou cestu, aby Joea zachránil
 |
| Před Joeyho domem. |
Cesta to nebude zrovna jednoduchá. V první fázi totiž ani nevíte, kde se nacházíte natož kam mohl být Joe odveden. Velkým štěstím však je, že roboti drží tak nějak při sobě a Deltu nasměrují směrem do velkoměsta, do vojenské základny, kde by se Joe mohl skutečně nacházet. Postupně musíte projít Japonský venkov, sehnat si loď, dostat se na předměstí cyberpunkového velkoměsta a pak nepozorován projít až do oné základny.
Až 50 miniher!
Ačkoliv výše zmíněný text by mohl odkazovat na sáhodlouhé putování, opak je pravdou. Nad hrou strávíte tak maximálně jeden víkend a herní doba kontinuálního paření nepřesáhne 4 až 5 hodin. Je tomu tak i přesto, že hra obsahuje poměrně velké množství miniher, rébusů či puzzlíků. Většinou se jedná o zapojování různých obvodů, zprovozňování strojů, otevírání elektrických zámků či hrátky s obřími magnety. Až na poslední zmíněné magnety, které se ve hře vyskytují v nezměněné formě asi třikrát, se jedná vpravdě o velmi hezké zpestření hry.
 |
| Od jedné do dvou, přes všechny plusy. |
 |
| Letící kuličku je nutné dostal do cíle pomocí rotace symbolů L. |
 |
| Coby to bylo za Japonsko bez Sushi. Ale Sushi i v post-apokalyptickém světě? |
 |
| Pohyb jednoho bloku je fajn, ale co třeba 2 nebo 3? |
Každá minihra je unikátní a už z dálky zaujala mé 8 leté mladší já. To se ke hře hrnulo pokaždé, jakmile nějaký puzzle vidělo. Minihry sice nejde přeskočit, ale jejich obtížnost není nikterak vysoká a když většinu zvládl žák 2. třídy základní školy, určitě ji zvládne i kdokoliv jiný. Velkou škodou je, že se k těmto minihrám nedá vrátit po dohrání hry.
Příběh bez hloubky
Krátká herní doba jde bohužel ruku v ruce s tím, že příběh je takový "plochý". Zcela bez snahy o vytvoření jakéhokoliv vztahu nejen s kamarádem Delty ale i Deltou samotným. Kdo to je? Kde pracoval? Jaký má vztah s Joem? Proč se takto zachraňují? Jaké role mají roboti okolo? To jsou bohužel otázky, na které počas hraní nezískáme žádné odpovědi. A je to sakra škoda!
Často se tak stává, že aby jste pokročili, musíte přijít k robotovi č. 1, vyzpovídáte ho a on vám jen řekne, že potřebuje něco od robota č.2. Ten pro změnu potřebuje zase něco od robota č.3, atd. Zacyklené úkoly splníte, posunete se dále, ale nic jiného se nedozvíte.
Ani celkové zjištění, že zmutovaná zvířata se připravují na válku a budují další armádu droidů mi moc nesedlo a vyvolalo celou řadu dalších otázek. Proč? Proti komu? Svět je v troskách a ti co náhodou přežili určitě další válčení nepotřebují.
Jsou to možná jen detaily a možná zajímají jen zkušené pařany, na druhou stranu hru sráží na pozici mírného nadprůměru.
Ovládání, grafika a zvuk
Ovládání
Life of Delta je čistokrevná point & click adventura. Aktivní je pouze levé tlačítko myši, kterým chodíte, zkoumáte, sbíráte i kombinujete předměty. Nečekejte tedy žádné sáhodlouhé monology obvykle vznikající ze zkoumání pomocí pravého tlačítka.
Ačkoliv je vše rychlé a přímočaré, ne vždy to funguje úplně dokonale. Několikrát se mi stalo, že jsem nevěděl co v dané lokaci dělat (nebyly zobrazeny aktivní místa) a tak jsem běhal jak smyslů zbavený sem a tam. V určitých fázích se pak Delta měl tendenci "zasekávat" nebo různě procházet bedny, magnetické drapáky, aj. Z toho mi jednou zůstal na místě zaseknutý úplně a hru jsem musel restartovat.
 |
| Na tomto místě se Delta zasekl a už jsem s ním nehnul. |
Ony neaktivní místa jsou zde docela tvrdým adventurním oříškem. Nevím, jestli to tak autoři plánovali nebo jestli je to jen chyba v programu, ale v určité fázi hry mě nepěkně potrápili. Jsou zde totiž dvě místa, do kterých máte házet psovi granule, abyste ho odlákali, ale ani jednou nejsou zobrazeny!
Na druhou stranu, samotná kombinace předmětů byla striktně logická a snad nikdy se nestalo, že bych měl v inventáři více jak 4 předměty. Inventář samotný se nachází v horní části obrazovky a je aktivní až po najetí myšky.
Na závěr dodávám, že s Deltou není možné skákat mezi lokacemi dvojklikem. Musí tam vždy hezky postaru dohopsat.
Grafika
Hra patří do kategorie 2D adventur. Pozadí jsou krásně předrenderovaná a postavička Delty, ač je jeví na první pohled jako ve 3D, je ve výsledku pouze dvojrozměrný. Samotný Delta si prošel několika návrhy než s ním byli autoři plně spokojeni. Nejprve měl vypadat jako hranatý a nemotorný robot, ale to nikoho moc nezaujalo. Navíc skrz jeho kulaté oči a hranatá neohebná ústa nešlo dost dobře postihnout jeho "pocity".
 |
| Původní návrh Delty. |
 |
| Finální návrh Delty. |
S pozadím si autoři vyhráli možná ještě více. Vše bylo nejprve naskicováno a následně nakresleno v počítači. Veškerá pozadí rozložili na jednotlivé vrstvy, aby je pak v systému Unity mohli zpětně složit a přiřadit jim různé rychlosti pohybu. Tím docílili několikanásobného paralaxního skrollingu, který v některých místech vypadá skutečně impozantně.
Všechny pozadí mají nádech oranžovo-fialové barvy a skvěle se tak hodí k tématice post-apokalyptického světa.
 |
| Příklad rozvrstveného pozadí. |
Ve hře se objevuje kolem 30 různých postav. Ať už robotů, zmutovaných zvířat, nebo lidí (ano - i těch pár přežilo). Tak jako Delta, i ony byly nakresleny v počítači a rozpohybováni pomoci softwaru Spine (2D). Na obrázku níže například vidíte robota - pavouka. Ten je určitými body ukotven v rovině a další mu definují pohyblivé klouby. Díky tomu je dosaženo krásného prostorového efektu, ačkoliv vše běží jen ve 2D.
 |
| Ukázka animace jednoho z robotů v |
Je to právě grafika, která dělá hru skutečně výjimečnou. Několikrát jsem se ve hře přistihl, že ačkoliv jsem byl uvězněn v lokaci jedné, těšil jsem se už na druhou a nemohl jsem se dočkat, až se tam dostanu.
Hudba
Během hry byla ve všech lokacích slyšet příjemná hudba. Nebyla hlasitá, ani složitá a velmi jemně vyplňovala jinak prázdné putování našeho robůtka. Do toho si autoři pohráli se zvukovými efekty a tak na venkově slyšíte cvrkat cvrčka, ve městě pak jeho typický šum. Deltovy krůčky příjemně drtí písek nebo cvakaj o betonovou podlož. Co víc říci, než že tým Arron Amo-Travers, Guatam Ramdas a Nikola Jeremic odvedli skutečně pěknou práci!
Hodnocení
Life of Delta je příjemná jednohubka na jedno odpoledne, případně jeden víkend. Příběh je hezky vymyšlen, ale je neuvěřitelně bez hloubky. Hru však táhne jiný aspekt, kterým je grafika. Ta je vskutku povedená a stydět by se za ni nemuselo ani profi studio. Hudba je taktéž příjemná a pár dalších bludišťáků si hra zaslouží i pro svůj původ a odvahu autora!
Hodnocení končí příjemnými 65%, ani o chlup více.
Dobové recenze
Recenze se objevila ve SCORE č. 351 z června roku 2023 (3 měsíce po vydání, chjo :(). Recenzi sepsala Kateřina Stuchlíková a pod její verdikt bych se klidně podepsal. Výborná recenze.
Další obrázky ze hry
Žádné komentáře:
Okomentovat