AdventureGames: Ečstatica

Žánr: Adventura – survive / horor, Výrobce: Andrew Spencer Studios, Distributor: Psygnosis , Rok vydání: 1994, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: ShareWare, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 80%

Závislost na hraní her, notabene adventur, u mě dosáhla vrcholu. Kromě svého interního plánu jsem se totiž rozhodl přijmout únorovou výzvu na webu high-voltage s příznačným názvem "Zahrajem (hra měsíce)". Onou hrou je Ečstatica - výborná 3D akční adventura z období raného středověku s příjemným mixem fantazy a humoru.

Za hrou stojí Andrew Spencer, programátor, který svoji kariéru začínal již začátkem 80. let psaním sportovních her na C64. Dlouho však měl svůj sen využít znalosti matematiky a vytvořit unikátní hru, která by frčela na 3D enginu s nádherně uhlazenou grafikou. Prý se s oním enginem mordoval neuvěřitelných 5 let, ale nakonec přišel s něčím, co jsme zatím ve hrách ještě neviděli - ostré polygony nahradil elypsoidy a vymodeloval s nimi nebo s nimi pokryl téměř vše, co se ve hře nachází (no dobře, desky stolů se elipsoidem modelují špatně).

Hru jsem rozehrál jak pod DOSem za chlapa, tak pod WINDOWS za ženskou. S oběma postavama jsem prošmejdil každičkou píď a tak se na hru v dnešním příspěvku můžeme podívat fakt detailně.

Po vzoru Tlöna jsem použil vlastní skript na upscale obrázků. Především pro Win verzi jsou všechny obrázky zvětšeny z původního rozlišení 640x480 na 1280x960 bez ztráty kytičky.

Úvodní obrazovka hry

Středověk byl krutý

Příběh je v celku jednoduchý a odehrává se léta páně 928 n.l. v severní části Evropy. Váš bezejmenný hrdina (náramně podobný autorovi hry) zrovna projíždí na svém koni kolem malé zapadlé vesničky Tirich [Tyryk], ale protože mu došly již veškeré zásoby vody, rozhodne se vesničku navštívit doufajíc, že by zde zásoby doplnil.

Jenže vesnička působí nějak divně - nikde není ani živáčka, z komínů se nekouří a vše působí nějak zpustošeně. S "hrdinou" to sice můžete hned otočit, ale most přes který jste přišli se proboří a jiná cesta jednoduše neexistuje. Co naplat, takový už je život ve středověku - musíte prostě zatnout zuby a jít prozkoumat, co se ve vesnici vlastně děje a udělat tomu přítrž!

Jedna z prvních obrazovek ve hře - uprostřed vesničky.

Zjištění kruté pravdy následuje doslova za pár minut hraní. Od místního opilce (který mimochodem jako jeden z mála přežije) a později i z tajného deníku se dozvíte, že vesnice byla prokleta. Kletbu na ni seslala mlada čarodějka (podle všeho se má jmenovat Ečstatika, ačkoliv její jméno jsem ve hře neslyšel), která byla dříve v učení u místního mága. Netrpělivost ji však dovedla k tomu, že mu ukradla magickou knihu a začala "experimentovat" - a typicky hned začala vyvolávat démony, z níchž ji jeden okamžitě posedl (vzpomínáte na Lure of the Temptress?) a skrze její vize / noční můry zhmotnil a na vesnici povolal všemožnou havěť - od malých bojových skřetů, přes obří pavouky, létající ještěry, drsné Minotaury, medvědy, kostlivce, duchy až po toho NEJOTRAVNĚJŠÍHO vlkodlaka v historii počítačových her.

Opilý Méďa Béďa

Z výše uvedeného jde už tak trošku tušit, jak se ke hře bude muset přistupovat. Ano, Ečstatica je survival hra ve stylu Alone in the Dark a proto, aby jste se vůbec někam dostali, bude nutné vážit každičký krok, najít si zbraně případně brnění a útočit nebo naopak utíkat a schovávat se. A nečekejte, že se nějaké akci vyhnete nebo ji nahradíte nějakou adventurní berličkou, to zde bohužel není možné.

Super pařba na jeden víkend

Nebojte se však, že by hra jen sprostě kopírovala nebo vykrádala zmíněného Alone in the Dark. Otec survival her vsázel na surové hororové pojetí, stísněnost domu Derceto a vlastní propracovaný lore propojující i jiné hry stejného scénáristy (Shadow of the Comet). To Ečstatika mi naproti tomu přišla jako vtipná hororová rubačka. A to nejen její grafikou, ale i jejím pojetím, kdy hlavní postava vlastně není žádný po zuby ozbrojený hrdina, ale obyčejný týpek, který si klidně může rozbít hubu, pokud zakopne o kámen nebo má tendence raději zdrhnout, pokud ho něco vystraší.

No už jste někdy něco podobného viděli? Já teda ne.

Adventurně hra není příliš složitá a klidně zaspoileruji, že nejdůležitější je učinit jen pár kroků k úspěšnému dokončení. Zaprvé by si člověk měl najít nějakou zbraň, poté namíchat lektvar proměny, nechat se pasovat na rytíře, najít magickou knihu a posvátný předmět (kost) a vypořádat se s oním démonem. To je celá věda a pokud hru znáte, pak vám nezabere více než jednu hodinku.

Pasování na rytíře je nutností - jinak by vás mág proměnil na žábu.

A dokonce pokud hru hrajete poprvé, tak ani zde velké problémy nečekejte. Vymlátíte místní havěť (kromě vlkodlaka - toho jsem nepřemohl a vždy raději utekl) a pak máte vlastně nekonečný čas na průzkum a objevování všech zákoutí Tirichu a přilehlého okolí. Těch lokací však není mnoho a ve hře se vyskytuje celkem jen 6 viditelných předmětů a jejich použití je doslova dětsky snadné.

Co asi tak vyžaduje přeměna na veverku? Kytka + Mandragora + Mrkev. Celá věc.

Já osobně jsem se zasekl jen jednou a to v podzemí, kdy mě neustále zabíjel nášlapný mechanismus a já si myslel, že mi něco chybí, abych jej překonal. Až díky videu na youtubu jsem pochopil, že je to celé o tom, kam přesně našlápnout :) Taková klasika, přesto mě potrápila. Pokud si však dáte na výše zmíněný problém pozor, pak vám garantuji, že nemáte za den či víkend co řešit.

Chlapík v Dosu, žena ve Windows

Jak jsem už psal v úvodu, hru je možné hrát za dva charaktery - muže (respektuje lore; hrajete za něj i v pokračování) a ženu. Zároveň hra vyšla ve dvou provedeních. Původní verze vyšla v roce 1994 a byla určena pro DOS zatímco novější verze vyšla v roce 1997 a byla "portována" na Windows. To pro mě byla hozená rukavice a řekl jsem si, že hru zkusím dohrát za oba charaktery a obě verze. S týpkem jsem začal v DOSBoxu, s ženskou jsem zkusil Windows.

Výsledek asi nikoho nepřekvapí - z herního hlediska je to starý dobrý Alone in the Dark. Je tedy úplně buřt, za koho hrajete, změna je pouze vizuální. Dokonce hned v úvodní animaci, kdy pomáháte opilému přeživšímu, si ho nahodíte na ramena úplně stejným způsobem, ačkoliv ženská by s tím měla určitě nějaké problémy. To stejné platí i v půlce hry, kdy se za vámi rozběhne místní čarodějnice se slovy "můj princi" nebo i na samotném konci, kdy z místa odjíždíte s vaší vyvolenou - v případě dvou holek to dříve muselo působit divně.

Jediný malý grafický rozdíl byl v obrazovce, kde hrdina či hrdinka selhal(a) a místní potvory spolu notují, že ho (ji) zabily příliš brzo.

Smrt hlavních hrdinů.

Z hlediska softwaru jsem však zaznamenal několik menších rozdílů. V DOSu mě štvalo ovládání postav na způsob "tanku" - tj. jakmile se postava pohybuje, nemůžete s ní zatáčet. Pro zatočení musíte zastavit, natočit se a znovu vyjít vpřed (nebo vzad). Na druhou stranu třeba takový vlkodlak mě absolutně neiritoval - stačilo se nějak šikovně schovat či zaběhnout do nějakého domku nebo do okolí vesnice a puff, byl pryč.

To ve verzi pro Windows jsem sice mohl s postavou zatáčet, zato jsem umíral častěji. Hlavně zmíněný vlkodlak na mě neustále vyskakoval, držel se mě jako klíště a postava se mi z nějakého důvodu neuzdravovala (asi bug). Hraní nebylo úplně nepříjemné, ale trávil jsem ohromné množství času tím, jak se všem chybkám v programu vyhnout (a to jsem o možnostech samozřejmě věděl z předchozího hraní).

Čili co vám doporučit? Pokud s hrou začínáte, pak určitě DOS verzi. Je sice (mírně) horší v grafice a v ovládání hrdiny, vše ostatní v ní ale funguje jak by jeden čekal. Dokonce i titulky mizí pomaleji než ve Windows verzi (asi opět bug) a tak máte lepší šanci pochopit děj. Pokud si hru však chcete vychutnat po stránce grafiky, pak sáhněte po Windows verzi.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Postavu ovládáte pomocí numerické klávesnice; 8 - pohyb dopředu, 2 - pohyb dozadu, 4 a 5 pohyb do stran (kolem své osy). Klávesa 7 slouží k hornímu úderu, klávesa 9 naopak k úderu z boku. Pětka je ultimátní a poskytuje krytí (nepodceňujte ji). Klávesou č. 1 a 3 sbíráte předměty do levé a pravé ruky. Klávesou F1 vynutíte tiché našlapování (ale já ho za celou dobu nevyužil), klávesou F5 kráčíte normálním tempem a klávesou F9 vynutíte běh. Žádné jiné klávesy nejsou potřeba.

Inventář - tak ten tu chybí :). Co se nevejde do levé či pravé ruky, to prostě neunesete a musíte to nechat ležet na cestě (bacha na vysokou trávu :) ) Použití předmětů je přímočaré a dokonce logické - stačí dojít k dané věci (většinou nějaká aparatura) a program už danou akci vykoná sám.

Grafika

Asi jste si při pohledu na obrázky všimli, že Ečstatica využívá místo klasických polygonů jakousi techniku renderování elipsoidů se specifickým stínováním. Pokud zde však hledáte, jak to s těmi elipsoidy je, tak vás zklamu. Nejsem totiž odborník na grafiku a bohužel ani když jsem si o dané grafické technice přečetl články v angličtině (není jich mnoho), tak vám jejich podstatu nedokáži smysluplně přetlumočit natož vysvětlit. Jisté však je, že by žádný software v roce 1994 nezvládl renderovat real-time všechny ty elipsy (ani jejich rovnice). Autor tak musel využít nějakou fintičku s přechodem mezi 2D a 3D objekty (jako bitmapová koule natažená do elipsoidu), která mu poskytla toužebný efekt. Pokud by však někdo věděl více a uměl to nějak logicky vysvětlit, určitě mi napište!

S animacemi vypomáhal Alain Maindron a společně s autorem Andrew Spencerem přidali do hry desítky kraťoučkých animaci. Jednou je to zakopnutí o kámen, podruhé možnost pohoupat si s oběšencem v kostele nebo dáchnutí si ve stodole. Na všechny se pěkně dívá a nepůsobí vůbec umělě.

Ukázka jedné z několika animací.

Zvuk

Na rok 1994 má hra poměrně povedené zvukové efekty i dabing. Veškeré nášlapy jsou zdůrazněny, každou chvilku je slyšet vytí proradného vlkodlaka, vzduchem se line máchání mečem či palcátem. Dokonce i dabing, ačkoliv dialogů není moc, je proveden kvalitně.

Hodnocení

Sice to bylo o víkendu někdy na rozvod, výzvu jsem ale úspěšně splnil. A musím říci, že mě Ečstatica mile překvapila. Je to sice příběhový mix Lure of the Temptress s akcí z Alone in the Dark, ale je udělán takovou formou, která prostě umí zaujmout. Hra je tak akorát obtížná (až na toho otravného vlkodlaka) a tak akorát dlouhá, kdy za jeden víkend nemáte co dělat.

80%

PS: Pokud by se někomu podařilo zabit vlkodlaka, dejte prosím vědět jak!!

Dobové recenze