AdventureGames

Syberia

Český název: Sybérie, Výrobce: Microïds, Rok vydání: 2002,

Info: wikipedia, mobygames, databaze-her

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 85%

Poznámky: Původní příspěvek jsem napsal 10.4.2023.

Příspěvek jsem upravil (více rozepsal, doplnil obrázky) dne 6.11.2025 u příležitosti vydání remástru.

Přelom let 2002 a 2003 byl pro adventuristy doslova jako z pohádky. V ty roky jsme si totiž mohli vychutnat takové hry jako Posel Smrti, Brány Skeldalu 2: Pátý Učedník, Runaway: A Road Adventure a nebo dnes popisovanou hru - Syberia.

Já si na ten rok pamatuji velmi dobře. Bylo mi totiž 14 let a měl jsem jediné přání - dostat originální Sybérii na vánoční svátky. Jenže mé přání se nějak ztratilo v překladu - hru jsem sice dostal, ale jen její pirátskou kopii. Klasika. I přesto jsem hru rozehrál a dohrál téměř na jeden zátah během Nového roku. Avšak hned další pracovní den jsem jak totální nerd přešlapoval před (tehdejším) JRC ve Velkém Špalíčku v Brně a hru si prostě musel pořídit v originálním balení. A nelituji toho dodnes! Ta hra za to stála a stále stojí!

Originální hra.

Po odstavci, kde jsem si řádně vylil srdíčko následuje klasicky pár faktů z prostředí vývoje. Tak tedy - hru podporovala společnost Microids, která sice vznikla již v roce 1984, ale teprve až v polovině devadesátek jsme si od ní mohli zapařit jednu z prvních (third person) point and click adventur s názvem Secret Mission. Pak se objevil Belgický výtvarník Benoit Sokal, který pro Microids pomohl stvořil (first person) adventuru Amerzone: The Explorer´s Legacy. Ta vyšla v roce 1999 rovnou na čtyřech CD a zaznamenala fenomenální úspěch.

Manažeři byli nad míru spokojeni a Mr. Sokal dostal zelenou na realizaci další hry podle své bezmezné představivosti. K tomu tým 30 lidí, vývojářské studio v Kanadě (kam pravidelně létal na kontroly) a neuvěřitelný budget 2 milionů Euro! A to vše v době, kdy podle všech velkohubých hlášek (zdravíme Charlese Cecila), byly adventury mrtvým žánrem.

Vývoj trval dva perné roky, příběh se musel nakonec rozdělit na dva díly, ale přesto jsme do rukou dostali mistrovské dílo o putování mladé právničky za pohřešovaným dědicem impéria automatonů.

Historické intermezzo hry

Rodina Voralbergů pocházející z podhůří Alp byla svými výrobky – panenkami, známa u vyšší francouzské smetánky již ve 13. století. Postupem času, kdy k původním panenkám začaly přibývat i natahovací hračky (tzv. automatoni), založil Charles Voralberg na počátku 17. století ve vesničce Valadilene továrnu.

Ve hře nacházíte různé texty rozšiřující příběh hry.

Vesnička zažívala boom a stala se známou po celém světě. Bohužel co čert nechtěl, začaly války a speciálně po 2. světové začal být o mechanické hračky stále menší a menší zájem. Poslední známá majitelka továrny, Anna Voralbergová, se od počátku potýkala s problémy v odbytu a snad jen díky plně automatizované výrobě neskončila slavná továrna mnohem dříve.

Jak to však na trhu bývá, menší a slabší firmičku může odkoupit ta větší a stabilnější a právě taková se našla. Universtal Toy Company má velký zájem o tuto akvizici...

Chmurné Entréé

Právní kancelář Marson & Lormont se sídlem v New Yorku dostává za úkol zajistit celou transakci a vysílá do Valadilane Vás, mladou (třicetiletou) právničku Kathrin „Kate“ Walkerovou, aby dohodla s majitelkou továrny onen obchod a získala její podpis. Avšak když se Kate konečně doplahočí přes půlku světa, nečeká jí nic jiného než problémy. Anna Voralbergová onemocněla a díky svému stáří nemoci podlehla. Notář, který se stará o pozůstalost má však pro Vás přichystaný další šok. Zdá se, že Anna měla ještě mladšího bratra Hanse, který je logicky posledním právoplatným dědicem a pokud obchod neposvětí a nepodepíše kontrakt, tak bohužel z obchodu za několik miliónů nebude vůbec nic.

Kate přijíždí očividně pozdě.

Před hotelem.

Na recepci hotelu. První herní obrazovky hry.

Hans však není „týpek od vedle“ a ve vesničce ho prostě nenajdete. Dokonce se mělo dlouho za to, že zemřel. On však po jisté rozepři se svým otcem jako mladý odešel do světa a všude tam, kde se ocitl, tvořil úžasné automatony, kteří lidem pomáhali se všemožnými úkoly. Jedinou osobou, která o něm věděla a chtěla se za ním na sklonku života vypravit, byla právě jeho zesnulá sestra pomocí vlaku, který postává nedaleko.

Kate se tak dostává pod tlak a je jasné, že pokud chce obchod uzavřít, bude muset Hanse najít bude se muset vypravit dál, než původně plánovala a sbírat střípky o tom, kde by onen vynálezce mohl být.

Tenkrát na východě

Svět v Sybérii je velmi rozlehlý, a to až tak, že se z toho nejednomu adventuristovi zatočí hlava. Ve hře se vlastně jedná o cestu směrem na východ až k tajemnému ostrovu Syberia. Geograficky vztaženo na reálný svět, hra začíná někde v oblasti Francouzsko-Švýcarské hranice, pokračuje přes Německo do universitního městečka Barrockstadt, dále do hornického města Komkolzgrad někde mezi Ukrajinou a Ruskem a končí v Ruském lázeňském městě Aralbad někde u Kaspického moře. Samozřejmě všechny lokace jsou smyšlené.

Před universitou v Barrockstadtu.

Komkolzgrad

Hra má navíc vykresleno neuvěřitelné množství detailů. Například v samotném Valadilene je prokreslena do detailů a z různých úhlů celá hlavní třída, postranní ulička vedoucí k pravěké jeskyni, hřbitov a továrna s přilehlými pozemky. V Barrockstadtu vás zase okouzlí rozlehlé nádraží ve stylu obrovské botanické zahrady plné fauny a flory. V Komkolzgradu se před vámi zase otevře celá lokace kosmodromu. Pryč jsou tedy doby, kdy Paříž v Broken Swordu byla zmáknuta na počet obrazovek, které byste zvládli napočítat na prstech jedné ruky.

Je tedy nakonec asi dobře, že se ve světě Syberie vyskytuje jen minimum NPC postav a hra je přímočará a ubíhá poměrně rychle. Já ji podle Steamu dohrál s přestávkami za cca 12hodin

Automaton není robot!

Poslední co schází zmínit je to, že Kate necestuje sama. Po vzoru všech správných adventur má svého side-kicka. Parťákem, kterého budete po čas hry sice nenávidět pro jeho puntičkářství, ale zároveň se bez něj neobejdete je automaton jménem Oskar - strojvůdce vlaku, kterým mezi zmíněnými městy cestujete.

První setkání s Oskarem.

Načekejte však, že vám někdy s něčím pomůže. Kate si musí se vším poradit sama a dokonce Oskarovi nejednou pomoci. A to je vlastně další bod, který na hře neskutečně táhne. Kate totiž není jen nějaká stupidní právnička, která má svůj úkol po jehož splnění by se vrátila zpět domů. Kdepak! Mistr Sokal vsadil na to, že s ní hráč musí doslova soucítit a to se mu také podařilo. Kate totiž umí být velmi milá, ale má i ostrý jazyk a nezalekne se žádné výzvy. Příběh také postupně odhaluje její vztah k nejbližším. K matce, která ji neustále otravuje život keci o jejím milenci. K snoubenci Danovi, který je naprostý sebestředný imbecil a dokonce k její nejlepší kamarádce Olivii, která v době její nepřítomnosti má trošku nenechavé ruce, ehm, nohy, ehm vy však víte co.

Hans nalezen!

A jak takové chování vašich nejbližších může nakonec dopadnout? No jedině tak, že následuje druhý díl :).

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Jak už jste si jistě všimli z přiložených obrázků, Syberia je klasická (2.5D) point and click adventura viděna z pohledu třetí osoby. Kate tedy ovládáte zásadně myší. Levým tlačítkem určujete chůzi, přičemž jedním kliknutím uvedete Kate do pomalé chůze, dvojklikem ji pak přinutíte běhat. Dvojklik na rychlou změnu lokace nefunguje (nebyl implementován). Naštěstí to nevadí a Kate běhá takovým příjemným způsobem, že je až radost na to pohledět - motion capture zafungoval prostě na jedničku.

Pravé tlačítko slouží pro vyvolání menu s inventářem. Do inventáře se uskladňují sebrané předměty, kterých je tak maximálně do dvacítky za celou hru a po jejich použití (výhradně vně inventáře) mizí. Vedle předmětů se ve hře sbírají i dokumenty - dopisy, faxy, deníky nebo knihy. Ty už zůstávají uchovány permanentně po celou dobu hru. Jako poslední je mobil, kde postupně najdete veškerá čísla, která vám v průběhu hry zavolají - tj. právnická kancelář, vaše "starostlivá" matka, "chápající" přítel Dan či "nejlepší" kamarádka Olivia.

Pohled do menu, inventářů a mobilu.

Ve hře nebojujete, nemůžete se zaseknout ve slepé uličce a nemůžete ani zemřít. Vše je zkrátka podřízeno skvělému výpravnému příběhu. A to dokonce tak, že zde prakticky ani nehrozí, že se zaseknete na nějakém puzzlu. Sem a tam zprovozníte pár mechanismů (výtah ve Valedilene, herní altánek v Barrockstadtu), sem a tam si vyzkoušíte pár kombinačních možností (42 a 41 jako kód k otevření stavidel v Barrockstadtu) a jednou si podle receptu namícháte koktejl, aby se po jeho vypití navrátil jisté zpěvačce hlas.

Asi nejtěžší hádanka ve hře. Volejte si o pomoc podle letéku na recepci a koukněte se pod pult!

Grafika

Úžasný styl pro detail prokázal Benoit Sokal nejen ve svých komixech, ale také ve své první hře Amerzone: The Explorer´s Legacy. Díky tomu si vymohl budget přes 2 miliónů eur a do týmu více než 35 lidí, z čehož více než polovina byla složena z armády grafiků. Ti pak tvořili dechberoucí 2D předrenderované pozadí, 3D postavy nebo úžasné animace.

Všechny zmíněné lokace (Valadilene, Barrockstadt, Komkolzgrad, Aralbad) jsou čistě smyšlené lokace, které v reálném světě neexistují. Přesto lze sem a tam vypozorovat jistou inspiraci reáliemi. Tak například celé nádraží v Barrockstadtu v podobě obří zimní zahrady připomíná "Palm House in the Schönbrunn palace Park" z Vídně. Samotný vlak, kterým pak cestujete si zase bere inspiraci z New Yorské železnice fungující cca do roku 1967.

Vlak ve hře vs parní vlak New Yorské dráhy.

Zvuk

Zvuky jsou ve hře naprosto detailně zpracované - kroky, šustění listí, proudění vody, zvuk ptáků, zvuky všech automatů, atd.

Hudba má snad poprvé od legendárního Broken Swordu orchestrální nádech a ozývá se více méně pokaždé, když zaznamenáte nějaký významný posun v příběhu.

V dabingu se vytáhla Sharon Mann (dříve dabovala např. Aline Cedrac v Alone in the Dark 4) coby dabérka Kate Walker či James Shuman v roli Oskara.

Hodnocení:

Belgický génius Benoit Sokal dokázal v roce 2002 stvořit něco, co si už většina lidí nedokázala ani představit. Vytvořil rozlehlý svět s atraktivní hrdinkou, do jejíchž role a rozhodnutí se dokážete velmi jednoduše vcítit. Syberia Vás jednoduše chytne a nepustí, dokud ji nepokoříte. Škoda jen, že za jeden den není co dál dělat.

85%

Dobové recenze

V době vydání hry jsem odebíral pouze časopis LEVEL. V něm se na hru podíval Ondřej Zach a přiřkl jí 85%. Nezbývá než souhlasit!