AdventureGames

Curse of Enchantia

Český název: Curse of Enchantia Žánr: Adventura – pohádková, Výrobce: Core Design Distributor: Core Design / Virgin Interacvite, Rok vydání: 1992, Info: wikipedie , mobygames, databaze-her, Dostupnost: Abandonware, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 50%

ULTIMÁTNÍ hint na úvod

Pokud hledáte jak hru vypnout, vyzkoušejte CTRL+C. Na nic jiného jsem totiž i přes detailní pročtení manuálu nepřišel.

Nová firmička se zkouší prosadit

Firmička Core Design vznikla léta páně 1988 ve městě Derby v Anglii. Byla založena Chrisem Shringley, Andy Greenem, Robem Toonem (Amiga programátor), Terry Lloydem, Simonem Phippsem, Dave Pridmorem, Jeremey Heath-Smithem (producent her), Kevinem Norburnem a Gregem Holmesem (uff, to je ale jmen). Většina zmíněných byla bývalými zaměstnanci firmy Gremlin Graphics, matadoři tehdejší doby.

Od svého založení se věnovali hrám na Amigu a Atari ST, případně i na konzole firmy Sega. V roce 1992 pak zkusili oslovit adventurní fanoušky hrou popsanou v dnešním příspěvku - Curse of Enchantia. Nejprve hru plánovali více akčnější (něco jako Heimdall), ale v průběhu prací se to otočilo na adventuru s prvky z plošinovek (např. side-scrolling, ústup před padajícími předměty, méně rozlehlé lokace při řešení hádanek, atp.). Hra měla být "lehká" a rychlá. To vedlo autory k vypuštění veškerého textu, ať už popisků nebo dialogů.

Jméno hry mělo původně být Zeloria, ale v průběhu vývoje byla hra přejmenována na Enchantia. Toto pojmenování navrhl výtvarník Rolf Mohr. Producent Jeremy Heath-Smith pak přidal ono "Curse of"

Hra vyšla na Amize a PC a ve své době zaznamenala nebývalý úspěch (především díky výtvarnému provedení). V následujících letech vydal Core Design ještě hry Universe (1994; nepřímé pokračování Curse of Enchantia) a The Big Red Adventure (1995). V roce 1996 byla vytvořena hra Tomb Raider a bylo tak definitivně jasné, jakým směrem se vývoj her ve studiu bude ubírat.

Úvodní obrazovka hry

Za devatero horami ...

Za devatero horami a devatero řekami, úplně v jiné dimenzi a v jiném čase existuje malá zapadlá zemička jménem Enchantia. Tuto zemi kdysi ovládala sorta těch nejstrašnějších čarodějnic, jaké kdy žily. Ty zde páchaly nevyslovitelné činy a obyvatelé země se jen tiše modlili, aby jejich utrpení už jednou provždy skončilo a aby mohli žít zase v klidu a míru.

Bohužel se tak nestalo. Navíc se objevila jedna čarodějnice, která svojí zkažeností předčila všechny ostatní. Ta objevila kouzlo na nekonečné mládí, ale nedokázala ho použít. Do kouzla jí totiž chyběla jedna důležitá přísada - malý živý kluk. Věděla sice v jaké dimenzi se lidé nachází, ale neuměla se k nim dostat. Chtělo by to vyčarovat ohromný transportní portál, jenže toto kouzlo daleko přesahovalo její moc.

Bezejmenná čarodějnice - hlavní antagonistka.

Její touha po neomezeném mládí byla však silnější. Přesvědčila další dvě čarodějnice, aby se vydaly na cestu do lidského světa. Jenže cesta byla tak magicky náročná, že okamžitě ztratili veškerou svoji sílu. Této situace čarodějnice využila a seslala na ně ničivé kouzlo. Jejich těla byla násilně rozložena a poslední zbytky čarodějné esence přistála na neznámém poli.

V dalších letech pak přesvědčila i zbylé čarodějnice z celé Enchantie, aby převedli svoji sílu na ni. S touto neuvěřitelnou silou se pak rozhodla vyčarovat onen portál. Zbytky esencí od podvedených a mrtvých čarodějnic zapůsobil jako "přijímač" a portál tak mohl být vytvořen.

Shodou nešťastných náhod se na místním poli nachází i náš hrdina Brad. Ten si sem šel zahrát baseball se svojí sestrou Jenny. Při jednom momentu, kdy se Brad připravuje odpálit hozený míček ... BUM ... a Brad je přenesen do Enchantie.

Brad - hlavní hrdina hry.

Trošku více logiky by neškodilo ...

Brad se na počátku ocitá v palácovém vězení a cíl je jasný. Dostat se ven, zjistit co se děje a pokusit se vrátit zpět do své dimenze na Zemi. Jak jinak než poražením zlé čarodějnice, která celou Enchantii drží v šachu.

Brad ve vězení - jediná podoba s LotT.

Ze začátku to všechno sice vypadá jednoduše, Brad se většinou pohybuje jen v pár lokacích a předmět, který sebral v lokaci jedné, obvykle použije v lokaci stejné nebo hned v té následné. Čím dál jste však v příběhu, tím složitější je i řešení oněch hádanek. Prostředí jsou již mnoha-obrazová a často nemáte potuchy, co v nich vlastně máte dělat.

Než například doputujete do místního městečka, musíte se dostat přes změť tunelů kdesi v podzemí. Každá odbočka v tunelu skrývá nějaký předmět nebo nějakého tvora, který je potřebný pro další postup. Konkrétně v tomto případě pro to, aby se Vám odemkla studna přání a vy si mohli přát tolik potřebou helmu proti padajícímu kamení. Jenže. Chodíte sem a tam, sbíráte předměty, zkoušíte je kombinovat. Ale jak a proč? Ve hře mi neskutečně chyběly nějaké dialogy, interakce nebo alespoň indície, které by člověkovi naznačily, co a proč udělat.

Studna přání - můžete si vybrat klidně i peníze a ženskou, stejně skončíte s helmou.

Další psycho je již zmíněné místní městečko, které sice hýří životem, ale je vám to k prdu. Potraviny si nekoupíte a z hospody Vás vyženou. Jednou ze dvou aktivních lokací tak bude obchůdek místního mága. Za těžce získané penízky vás pak pošle na samé lepší lokace. Jednou je to Konec světa, podruhé Smetiště světa a napotřetí Vás pohřbí zaživa do rakve - no díky milý příteli, to nám to pěkně zjednodušuješ!

Pohřben zaživa. Štěstí, že se v rakvi povaluje další kost.

Místní Upír - díky vám se ze hřbitova odstěhuje.

S místním obchodníkem oblečení, tedy druhou aktivní lokací ve městě, to nebude jiné. Po nějakém nesmyslném vyzkoušení dívčích šatů (?!) Vás vyžene na Severní pól, kde dojít na to, koho a jak uspokojit bude ještě složitější než v onom podzemí, které jsem už zmiňoval. Chcete příklad? Řekněme, že v kapse máte popel a přijdete k Ledovému jezeru. Napadlo by někoho zkombinovat (hodit) popel s jezerem, aby jste přilákali ohnivého draka, který Vás přes jezero převeze? Mě to teda nedocvaklo.

Pokud hodíte prach do jezera, objeví se "drak".

Pokud se Vám však zadaří, vězte, že v každé přitroublé lokaci, ať už je to Konec světa nebo Severní pól nebo cokoliv jiného, získáte něco, vždy nějaký předmět, který Vám pomůže se zlou čarodějnicí řádně zatočit a vrátit se domů.

Tak hurá do toho! Přeji Vám pevné nervy, já už žádné nemám ...

Program - jinak dokonalost sama o sobě

Nelogičnost je slovo, které tuto hru plně charakterizuje z hlediska adventurních hádanek. Na druhou stranu je až neuvěřitelné, jak hra funguje dobře z hlediska všech základních mechanismů. Jen si například vzpomeňte na všechny dead-endy u her firmy Sierra On-Line nebo u české legendy Tajemství Oslího ostrova, která vznikla o celé dva roky později! Často se hry nedaly ani dohrát a požitek z hraní byl ten-tam.

Curse of Enchantia je v tomto ohledu klenot. Program je zpracován tak pečlivě, že žádné dead-endy nehrozí. Nikde se také nevyskytuje pověstný pixel-hunting, všechny předměty se lesknou už z dálky (alespoň ve verzi pro DOS s 256 barvami; u Amigy to mohlo být horší). Skvělé také je, že jakmile opustíte jednu lokaci, do lokace se většinou už nevrátíte. Back-tracking se tak drží na úplném minimu.

Sem a tam se sice postava zasekne a je vidět, že path-finding byl ještě v batolecím věku, stejně tak side-scrolling není úplně plynulý, ale to vše se dá odpustit.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání hry je dvojího charakteru. Uživatel má možnost si přepínat mezi klávesnicí (stiskem klávesy K - keyboard) a myší (stiskem klávesy M - mouse). Menu si vyvoláte stisknutím tlačítka ESC a to se objeví na té straně monitoru, ke které je blíže myšítko. Může to být jak dole, tak nahoře. Použití klávesnice je sice někdy krkolomné, nicméně funguje.

Minimálně tedy do okamžiku, než zkusíte s Bradem řešit klasické kombinační věci. Dáno do kontextu tehdejší doby, jakákoliv jiná hra obvykle mívala typicky dvě rozhraní (pokud nepočítáme novátorské vládání od Revolution Software). Zaprvé to bylo příkazové (use, take, give, talk - alá Lukas Arts) a zadruhé ikonkové (Sierra On-Line) a scénář musel tento styl ovládání respektovat. Pokud například nabídka neobsahovala žádnou funkci "fight", pak se prostě v příběhu žádný boj nemohl objevit.

U Curse of Enchantia mám takový pocit, že někdo napsal scénář a pak si vehementně prosazoval provádět akce tak, jak je popsal. Pokud například bylo ve scénáři "Brad hodil popel do jezera" není to stejné jako "Použít popel na jezero". Výsledkem je tak neskutečné množství zmatečných ikon, které uvádím níže.

Zleva doprava to je "Inventář", "Vzít", "Použít", "Prozkoumat", "Mluvit", "Bojovat", "Skákat". Přičemž klasické a ultimátní "Použít" se rozpadá na další sérii ikonek níže.

"Odemknout", "Vložit", "Zatlačit nebo Táhnout", "Jíst či Pít", "Obléct", "Hodit", "Dát", "Zkombinovat / Přidělat / Spojit".

Díky všem těmto věcem mám tak problém označit hru jako "klasickou" point & click adventuru, neboť na nic neklikáte. U dané věci, kterou chcete sebrat musíte stát v blízkosti (někdy opravdu v těsné), následně ji prozkoumat vyvoláním ikonky "Prozkoumat" a pak teprve vzít vyvoláním ikonky "Vzít".

Šílenost. Většinou jsem se pokoušel něco nějak vzít a neuspěl jsem a tak jsem šel dál. Jenže ta věc mi pak chyběla a neaktivovala se žádná další událost. Typickým zástupcem budiž získání pistole v ledovém paláci. Po vstupu do jedné místnosti je vidět nějaký předmět na ledové poličce. Jenže nejde prozkoumat. Koště, které máte nejde "Použít", nejde "Zkombinovat", nejde ani "Hodit". Tak sakra, kde je problém? Zkrátka jen v tom, že správně je podle programátorů "Bojovat s koštětem". Bože!

Jestli chcete další nelogickou akci, máte ji mít. V jedné pasáži máte zatarasený další postup obřím balvanem. Nicméně máte jakýsi oblázek. Co třeba "Použít oblázek na balvan" - ne. Tak co třeba "Hodit oblázek na balvan" - taky ne?! Tak kde je zase problém? No stačí si oblázek "Obléknout". Brad si ho dá na hlavu, pak z nebe spadne další šutr a ten šutr pak hodíte na balvan - jako WTF???

A jestli si říkáte, že přeci tento postup musí plynout z nějakého rozhovoru nebo z průzkumu, pak Vás zklamu - nic takového ve hře neexistuje! Hra totiž neobsahuje vůbec žádné dialogy, žádné interakce. Další NPC postavičky tam jen tak stojí a není zde žádná šance zjistit, co chtějí a proč. U pár jedinců to vydedukujete - typickým představitelem budiž Eskymák, který má nahozenou udičku v díře v ledu, ale očividně se mu nedaří. Přitom hned o obrazovku vedle vyskakuje ryba z vody. Jenže u někoho si říkáte co s tím debilem vlastně máte dělat? Příklady zde uvádět nebudu, neboť je to cca 70% hry :-/

A pokud si myslíte, že se onen příběh, který jsem sepsal v úvodu, dozvíte někde po cestě, pak jste opět na omylu. Ve hře nic takového není! To všechno bylo napsáno v manuálu hry a bez něj bych totálně nevěděl, jak se hlavní hrdina vůbec jmenuje.

Grafická stránka hry je extrémně dobrá. Na hře pracovali tři autoři, Rolf Mohr, Billy Allison a Stuart Atkinson. První zmíněný, Rolf Michael Mohr, britský kreslíř byl zodpovědný za veškerý background a nutno podotknout, že se mu povedl. Inspirací mu byly hry od Sierry, především King´Quest V (1990) a Space Quest IV (1991). Všechny pozadí nakreslil ručně (tužkami a akrylovými barvami) a následně je musel naskenovat do PC kvůli digitalizaci. Všechny sprity (hořící pochodně, padající kamení, plynoucí voda) byly nakresleny stejným autorem v programu Deluxe Paint.

Animátoři Billy Allison a Stuart Atkinson vytvořili v DPaintu neskutečné množství animací a dokonce až tolik, že je měli problémy vměstnat do hry a na současné počítače, které měli omezenou paměť a prostor.

Hra běží v rozlišení 640x480 a využívá paletu 256 barev (8-bit color). Verze na Amigu musela být upravena na 32 barev, z toho 8 připadlo na postavičku a zbytek 24 na pozadí).

Autor Nuke (Martin Iveson) do hry vytvořil poměrně hezké krátké smyčky hudby, které k daným lokacím opravdu sedí. Zvuky krajiny (padání šutrů, zakopnutí piráta, sebrání předmětu) jsou do hry přidány také a jen zvýrazňují pocit z hraní.

Hodnocení:

Hra Curse of Enchantia je velmi zajímavá hra. Má dokonalou grafiku, pěkné animace a obstojnou hudbu. Ve hře snad neexistují dead-endy, není zde žádný extra back-tracking ani pixel-hunting a příběh opravdu odsýpá. Jenže tím veškerá chvála končí. Zcela k zbláznění je systém ovládání a absence dialogů či vůbec čehokoliv, co by hru dělalo v průběhu hraní zajímavější.

Zvláštností také je, že hra vypadá, jakoby byla určena pro menší publikum, ale domnívám se, že i kterýkoliv hardcore hráč by s ní měl neskutečné problémy a já upřímně obdivuji kohokoliv, kdo ji kdy bez návodu hrál a dohrál.

50%

PS: Ačkoliv se někdy můžete dočíst, že hra připomíná Lure of the Temptress, je to lež jako věž. Ty dvě hry mají společného jen to, že obě začínají ve vězení.

Dobové časopisy:

Hra v ČR nebyla nikdy recenzována. Jedinou zmínkou je tak návod v časopise Excalibur č. 14, který hru zároveň i ohodnotil 80%. Za mě trošku vyšší hodnocení, ale proti gustu ...