AdventureGames: Alone in the Dark 2

Český název: Alone in the Dark 2 (Sám v temnotě 2), Žánr: Adventura – survive / horor, Výrobce: Infogrames, Distributor: Infogrames EU --> Atari --> THQ Nordic , Rok vydání: 1993, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, GOG (samostatně nebo jako antologie), Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%

V roce 1992 jsme poprvé měli možnost zahrát si Alone in the Dark 1 - ikonickou hru, která se později stala synonymem pro žánr survival hororu. Hra měla své chyby v enginu, ale výborně vystavěný hororový příběh dokázal vtáhnout do děje i toho největšího odpůrce počítačových her.

Hra byla úspěšná, vydělala spoustu peněz a tak nastala klasická otázka: " Co dál?" V Infogrames, firmě, která za hrou stála, to začalo překvapivě vřít. Ve firmě se totiž objevily dva tábory lidí. Jedni by rádi pokračovali tam, kde skončili, druzí měli se hrou více akčnější plány. Jak už to bývá, konzervativní šéfové zaveleli a skupinka nepohodlných snílků se musela zdekovat. Ne však na dlouho - založili si totiž studio Adeline Software a v roce 1994 vydali Little Big Adventure. O tom však až někdy jindy.

Pokud se vrátíme k AitD 2, scénáře se opět ujal Hubert Chardot a ve stylu prvního dílu pokračoval v tvoření universa pirátů, voodoo a čarodějnictví. K tomu pak pozůstalý tým přidal ono akčnější pojetí a et voila, další pařba byla na světě. A pokud chcete na ni vědět můj názor, pak určitě pokračujte ve čtení.

Úvodní obrazovka hry.

Pekelná kuchyně v podání Jednookého Jacka

Příběh AitD 2 se odehrává jen pár měsíců poté co Edward Carnby, hlavní protagonista prvního dílu, vyčistil sídlo Derceto od hlavního padoucha, nemrtvého piráta Ezechiela, a jeho stoupenců. Ten parazitoval v katakombách sídla a s potěšením likvidoval kohokoliv, kdo se do panství nastěhoval.

Po tomto hororovém střetu se Carnby rozhodl oholit (vousy jsou pryč a už nikdy nebudou) a spojit síly se svým dávným mentorem Tedem Strykerem. Přejel z Luisiany do slunné Kalifornie, kde doufal, že si mírně odpočine. To se ale přepočítal. V okolí se totiž začala pohřešovat malá Grace Soundersová - malá 8 letá holčička, o které bohužel nic víc nevíme. Parťák Ted se díky svým zdrojům domákl, že by mohla být vězněna v záhadné vile s příznačným jménem Hell´s Kitchen [v překladu Pekelná kuchyně] a vydává se jí hledat. Holčičku sice skutečně najde, ale nadpřirozené věci, které dům ovládají jsou bohužel nad jeho síly.

Malý telegram na rozloučenou.

* * *

Skrikerův telegram vyzníval jasně ...

"Hell´s Kitchen je prokletý.

Grace Saundersová byla unesena

Jednookým Jackem. Pomoz mi. Stop.

* * *

A tak jste tu opět vy, aby jste se do domu vydali a zjistili, co se to tam děje a proč. A mohu Vám prozradit, že to bude o mnoho akčnější pařba než díl první. Všude jsou totiž zástupy nemrtvých a po zuby ozbrojených zombíků, kteří při střetu s vámi neváhají ani sekundu a jdou vám okamžitě po krku.

Kdopak se to na nás dívá?

Pirát s brokovnicí místo nohy - Jeremiah Johnson "Shorty leg" Tecker

Když trošku zaspoileruji, tak vám musím napsat, že vůdcem zmíněné ozbrojené bandy je tentokráte milenecký pár. Je to voodoo čarodějnice Elisabeth Jarredová, která si k sobě si zavolala Jednookého Jacka, kapitána legendárního trojstěžníku Bludný Holanďan [Flying Dutchman].

Jednooký Jack a Elisabetha v celé své kráse.

Poznali se tedy celých 200 let před začátkem tohoto příběhu a od té doby spolu loupí a vraždí a vždy jednou za 100 let si svoji nesmrtelnost zajišťují obětováním malého nevinného dítěte a zdá se, že Grace je na řadě. S Carndbym tak musíte spěchat a zlikvidovat toto pekelné duo dříve, než oni zlikvidují vás.

Akce ve hře dominuje

Na rozdíl od prvního dílu, kdy jste s Carnbym vystoupali na půdu domu Derceto a museli jste se v poklidu dostat do přízemí (a pak podzemí), v druhém dílu začínáte na zahradě v rozlehlém keříkovém bludišti. Zde musíte najít cestu do domu a násilně se probojovat až do nejvyšších pater, kde by měla být Grace vězněna.

Už když však vstoupíte na pozemek, zjistíte, že to nebude úplně snadné. Já osobně jsem umřel ze začátku tolikrát, že mě hra přestala jednoduše bavit a sáhl jsem po něčem mnohem klidnějším (I Have No Mouth and I Must Scream, Dark Seed 2). Měl jsem totiž problém, že Carnby byl prostě příliš pomalý a než stihl někoho uhodit, nebo na někoho vystřelit, byl rozstřílen na hadry. Nevím zda se hra takto chovala vždy, nebo je to jen díky DosBoxu, ale bylo to opravdu hodně otravné.

Až o několik měsíců později a o pár desítek pokusů dále jsem konečně pochopil jak hru hrát! Zaprvé se totiž nesmíte bezhlavě pouštět do každého střetu a zadruhé musíte využívat okolí k vašemu prospěchu. Hra totiž nabízí k soubojům i několik chytrých alternativ. Ne teda vždy, ale občas se hodí více přemýšlet. Jedna taková alternativa je zobrazena na gifu níže. Zde je krásně vidět, že místo frontálního útoku na piráta s brokovnicí, ho raději vystrašíte prasknutím nafouknutého sáčku a následně ho shodíte pohyblivým sudem, který uvolníte zatlačením páky.

Alternativa k útoku na piráta (jedna z mnoha).

V druhém případě se musíte naučit využívat prostředí nebo spíše chyb v programu. Řekněme si narovinu, že Carnby vs 3 - 6 po zuby ozbrojených pirátů není úplně fér. Sice je sem a tam můžete otrávit, hodit do místnosti granát nebo místnost dokonce rozstřílet kanónem, ale pokud na tyto alternativy nepřijdete, pak existuje ještě poslední záchrana. Tím je, že piráty musíte vždy někam chytře nalákat a pak zmasakrovat. Někdy je to roh místnosti, jindy si stačí stoupnout za keř, skříň, postel, krb či za dveře a protože stísněným prostorem nikdy neprojde více jak jeden z nich, pak máte jasný návod jak je JEDNOHO PO DRUHÉM zlikvidovat.

Zde to bude jeden na jednoho. Použijte prodlouženou pánev na vaření :)

Stejně tak se dá chytře využít chyba v programu, kdy součet délky ruky nepřítele a jeho zbraně (zvláště pak brokovnice) je tak dlouhá, že pokud se držíte v jeho těsné blízkosti, nemá šanci vás trefit, protože střílí vlastně až za vás. Taková blbost, ale několikrát mi zachránila život.

Základem je opět čtení!

Pokud se na chvilku opět vrátím do příběhu a odprostím se od akčních scén, které vás budou provázet celou hru, pak musím zdůraznit opět jednu důležitou - a možná i nejdůležitější věc - ČTENÍ!

Po vzoru všech předchozích her (Shadow of the Comet, Alone in the Dark 1, Jack in the Box) musíte neustále a velmi důkladně analyzovat jakýkoliv knižní svazek, kus papíru, kus notového zápisu nebo jakýkoliv rozhovor (nebojte, těch je tu skutečné minimum). Většinou se jedná o popis mrtvé posádky, ale někdy je v nich totiž zakódováno něco, co vám pomůže se posunout trošku dále. Ať je to najít nějakou alternativu k akční scéně, vyřešit nějaký adventurní zákys nebo prostě otevřít další dveře.

Paňácovi v krabičce dejte zlatý dublon :).

Například v prvním patře v hlavní hale jsou dveře napravo neustále zamčeny a není jiná cesta, než otrávit láhev vína a tuto láhev "použít" na ony dveře. Na první pohled je to nelogické a řada recenzentů si na to stěžuje, jenže pravda je taková, že jakmile vstoupíte do jídelny, tento hint vám řekne samotný kuchař. Jasný jak facka.

V případě malé Grace (ano, i za ni hrajete a taháte Carnbyho z maléru) je situace trošku složitější, ale jakmile se dostanete z první místnosti pomocí malého kanónu, který položíte na podlahu a rozstřílíte s ním dveře, pak je jasné, že stejný postup musíte aplikovat i v momentě, kdy se vám do ručiček dostanou kostky ledu nebo marmeláda. Kam jinam s nimi než na podlahu a ožebračit či přilepit nějakého zombíka?

Malá Grace - hratelná postava.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání

Engine u AitD 2 zůstal vůči svému předchůdci nezměněn. Postavu opět ovládáte pomocí směrových šipek, běh je pomocí dvojstisku šipky dopředu. Pomocí enteru se dostáváte do menu postavy a volíte specifickou akci. Většinou se jedná o výběr a použití předmětu nebo nějaké dovednosti, kdy na rozdíl od prvního dílu zůstalo pouze jednoduché "fight" a "push". V případě použití předmětů se pak používá obligátní "use" - ač ne vždy napoprvé funguje.

Ukázka inventáře ke konci hry.

V porovnání s prvním dílem se mi také nestalo, že by se mi něco nevešlo do inventáře a já to musel nechávat někde na cestě. V inventáři se sice hromadily zbraně všeho druhu (kdy oblíbenou se stala jednoznačně prodloužená pánev na smažení), lahvičky zlatavého moku a různé knihy, ale vůbec nepůsobily rušivě.

Grafika

Hra běží v rozlišení 640x420 a ačkoliv se tým grafiků kompletně obměnil, rozdíly s prvním dílem by jste sotva poznali. Všechny pozadí jsou provedeny mimořádně dobře a jediné co vám přijde nedotažené je opět vektorová grafika postav. Kdo čekal, že postavy budou mít více polygonů s více detaily, bude jednoznačně zklamán - žádná úprava neproběhla.

Škoda také je, že hra používá stále stejné fixní kamery, díky kterým sledování postavy může být někdy nepřehledné.

Zvuk

Zvuková stránka hry je opět velmi kvalitní. Hra je plně nadabována a využívá celé palety zvukových efektů - chůze po prknech, po mramoru, po štěrku, zvuky sekání, střelby a mnoho dalšího. Výborný je i hudební doprovod, který v jedničce téměř absentoval.

Hodnocení

Rok se s rokem sešel a druhý díl nám po dohrání zanechal takovou zvláštní hořko-sladkou pachuť. Zkousnout musíme zejména fakt, že nedošlo k žádnému významnému vylepšení enginu a ani se nikdo nezabýval vylepšením 3D polygonních postav. Na druhou stranu musíme opět ocenit zajímavý příběh (ač méně hororový než v díle předchozím), pěkně nakreslená pozadí a hudební doprovod.

65%

Dobové recenze