AdventureGames

Alone in the Dark

Český název: Alone in the Dark (Sám v temnotě), Žánr: Adventura – survive / horor, Výrobce: Infogrames, Distributor: Infogrames EU --> Atari --> THQ Nordic , Rok vydání: 1992, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, GOG (samostatně nebo jako antologie), Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 80%

V tomto roce (2023) má světlo světa spatřit předělávka prapůvodní hry Alone in the Dark, která byla vydána v roce 1992 francouzskou skupinou Infogrames a za ty roky se právem stala herní legendou.

Svůj podíl na tom má i Hubert Chardot, milovník Cthulhu, Voodoo a čarodějnictví. H. Chardot se stal autorem scénáře nejen pro tuto hru, ale i pro ostatní té doby - Shadow of the Comet, Alone in the Dark 2,3 a Prisoner of Ice. Není proto divu, že se příběhy mohou vzájemně nenásilně proplétat a tvoří tak menší "strašidelné" universum, na jehož část se v dnešním příspěvku podíváme.

Úvodní obrazovky

Emily Hartwood nebo Edward Carnby?

Bez dlouhých povídaček půjdu rovnou k tomu fantastickému příběhu. Ten nás zavede do státu Luisiana, na panství zámku Derceto. Tento zámek má za sebou trošku krušnou historii. Podle pověsti byl postaven roku 1818 podivným dobrodruhem Elijahem Pickfordem. V roce 1862 však vyhořel poté, co jej zapálila spojenecká jednotka vedená kapitánem J. W. Nortonem. Ten podle výpovědi unikl jisté smrti, kterou pro ně všechny Elijah plánoval.

Pozemky však nezůstaly opuštěny dlouho. Již v roce 1875 zbytky zámku kupuje Howard Hartwood a nechává vše renovovat podle původních plánů. Hartwood totiž věřil, že na pozemku najde poklad neuvěřitelné hodnoty. Našel však akorát smrt, když si z nejasných příčin ukousl jazyk a udusil se vlastní krví.

Posledním majitelem byl Howardův syn, vážený malíř Jeremy Hartwood. Ten se do zámku stěhuje, aby získal inspiraci pro své výtvory. Bohužel i on brzy po nastěhování začíná mít hrozné vize. Chce přijít na to, co se to v zámku děje a proč jeho otec zemřel, ale dříve než to zjistí, umírá také - oběšením na půdě. Na první pohled nezanechává za sebou žádné informace...

A v tento moment vstupujete na scénu vy jako hráč. Můžete si vybrat ze dvou charakterů. První bude žena, Emily Hartwood(ová) a jak jméno napovídá, jedná se o Jeremyho neteř. Koronerova zpráva vyznívá sice jasně, ale i tak by ráda zjistila, co přesně se jejímu strýčkovi stalo. Má podezření že něco, či někdo v domě ho k činu sebevraždy dohnal. Věří také v to, že jí strýček musel nechat nějaký dopis na rozloučenou, ve kterém by své pohnutky objasnil. Navíc si pamatuje, že jí strýc vždy odkazoval na staré piano, kde by dopis mohl být ukrytý...

Druhý hratelný charakter je Edward Carnby (hlavní hrdina i dalších příběhů), soukromý detektiv ve finanční nouzi, který je pro pár peněz schopen udělat cokoliv. Když dostane nabídku od překupnice se starými věcmi, jisté Glorie Allen, aby navštívil zámek a našel staré piano, po kterém prahnout kupci z celé Ameriky, neváhá...

Oba hrdinové se vydávají stejnou cestou na zámek, vystoupají do nejvyšších prostor domu a piano skutečně najdou. Objeví i poslední dopis, který Jeremy sepsal těsně před svou smrtí. V něm stojí:

Dopis na rozloučenou.

"Přicházejí. Osvobodil jsem pekelné síly a nyní za to musím draze zaplatit. Derceto se stalo obětí zla! Slunce zapadlo. Najdou sice mé tělo ale duši nedostanou! Umím si představit tu zuřivost pána zla a ten teror v srdcích jeho přisluhovačů. Už slyším jejich kroky.

Někteří jednou možná pochopí to, co jsem udělal. Můj bože, odpusť mi. Sbohem. Jeremy Hartwood."

První obrazovka ve hře - půda.

Jenže slunce zapadlo a v tu chvíli je jasné, že dostat se z domu zpět bude velmi těžký úkol i pro Vás. Speciálně poté, co na Vás oknem vlítne jakási zmutovaná obluda a následně i mozkožroutská zombie. Přeji Vám hodně zdaru v prvním survive hororové adventuře svého druhu!

Průzkum domu odhaluje děsivé detaily

Nacházíte se na půdě, ale východ z domu je v přízemí. Před sebou tedy máte druhé patro, první patro a přízemí. V každém patře je milion různých menších či větších pokojíčků, různé reprezentativní sály, obří knihovna, studovna, jídelna a mnoho dalšího. Nechybí ani různé tajné dveře vedoucí do další chodby či světničky, které musíte navštívit, abyste zde sebrali něco, co Vám umožní hru dohrát.

Tajná knihovna - talisman zde objevený použijete v závěru hry.

V každé místnosti Vás může někdo nebo něco ohrozit na životě. Většinou jsou to zombíci či různé zmutované potvory. Někdy navíc pořádně tuhé! Ve hře sice můžete najít brokovnici a revolver, ale střílet s nimi je o nervy. Zkrátka než postava zaměří a vystřelí, už ležíte tuzí na podlaze. Opravdovým kamarádem se Vám tak stane pravý rytířský meč, se kterým oddělování hlav od těl půjde velmi snadno a zombíci budou padat jako hrušky.

Zombíkům stačí hrnec polévky s vnitřnostmi a bude klid!

V průběhu Vašeho putování budete objevovat všemožné předměty. Především knihy, zápisky či pergameny. Něco je naprostý brak, něco Vás dokonce zabije neboť recitací různých pasáží vyvoláte síly z jiného světa, ale na něco bude výhodné se zaměřit pořádně. Bude se jednat o menší nenápadné zápisky odhalující historii prvního majitele domu, domu samotného, jeho vyhoření, přestavení a bohužel také smutné zápisky posledního majitele, který před smrtí skutečně trpěl. Detailním čtením se také dozvíte, že cesta ven prostě nepovede, dokud nezničíte jakéhosi šmejda, sedícího v katakombách pod barákem, odkud už dlouhá léta škodí každému, kdo se do domu nastěhuje.

Trošku do hloubky příběhu aneb spoilerů není nikdy dost

Abych Vás moc nenapínal. Tím šmejdem je bývalý pirát Ezechiel Pregzt přezdívaný krvavý Ezech. Ten se na svých plavbách pustil do okultismu největšího kalibru. Zkoumal čarodějnictví, Voodoo a různé kulty jako například kult Cthulhu. Jednou skutečně dospěl do stádia, kdy se stal téměř nesmrtelným, nicméně měl tolik nepřátel, že se musel stáhnout do ústraní. To se mu hezky povedlo, neboť v té době objevil rozlehlé pozemky v Luisianě s množstvím menších kaveren pod nimi. Nad těmito kavernami postavil za uloupené zámek, který pojmenoval Derceto - na počest své bývalé lodi a posádky. Zde se skrýval a zdokonaloval v magii a okultismu až do osudného roku 1862.

To skupina vojáků pod vedením J. W. Nortona zabloudí na pozemky. Majitel je pozve dál a pohostí, tajně však plánuje jejich likvidaci otravou - nejspíše z nich chce udělat svoje zombie otroky. J. W. Norton však plán prokoukne, Pickforda zastřelí a jeho muži zámek zapálí. Bohužel Pickfordovi přisluhovači se na poslední chvíli vrhají do hořícího domu, aby ho odnesli do jeskyní bod domem. Tam je jeho duše vtělena do prastarého stromu. Nemá tedy tělo, ale stále přežívá, ovládá své přisluhovače a tělo se snaží získat od nebohých majitelů domu. Ti však vždy raději zaplatí svým životem, než aby se jejich těl zmocnil.

Aktuálně jste na mušce vy. Emily nebo Edward. A bude jen na Vás tohoto šmejda jednou provždy zlikvidovat, jinak totiž zlikviduje on Vás - nebo ještě hůře, zmocní se Vás.

Tam je ten šmejd!

Call of Cthulhu

Navíc, jak jsem již psal v úvodu, za scénářem stojí mistr Chardot a tak v zámku Derceto najdete i knihy od Lorda Boleskina z Shadow of the Comet. Prakticky se jedná o dvě, "Deník Výpravy" a "Vzpomínky" v nichž je krásně popsáno, jak se naposledy vydal do Nové Anglie do městečka Illsmouth, aby zdokumentoval tajemný přelet Helleyovy komety. Bohužel natrefil na fanatiky hlásající se ke kultu Cthulhu, se kterými se bohužel nedokázal vypořádat, zešílel a umřel v nemocnici Svatý Andrew.

Všechny knihy a příběhy jsou logicky velmi krátké, ale na druhou stranu velmi výstižné a do příběhu to krásně zapadá. Je to taková nenásilná reklama na další hry od stejné skupiny lidí.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání postav a akcí je výhradně pomocí klávesnice. W-A-S-D řídí pohyb. Dvojím rychlým zmáčknutím klávesy W postava začne utíkat. Repektive měla by začít, ale funguje to tak nějak divně a jednou to jde a podruhé ne.

Akce jako prohledávání, boj, skákání, tlačení předmětů, aj. se vyvolává stisknutím Enteru, navolení dané akce a následném provedení pomocí Mezerníku. Ze začátku mě to neuvěřitelně štvalo, ale později jsem si na to zvykl. Je to nakonec celkem přehledené.

Váš inventář je značně omezený neboť ani v reálném životě by jste asi neunesli 5 knih, gramofón, indiánskou dečku, brokovnici, a mnoho jiného. Naštěstí předměty můžete kdykoliv a kdekoliv odložit a jakmile se zbavíte nějaké větší věci, pak se pro ně zase vrátit. Používání věcí je logické a v jeden moment jsem byl rád, že je i "blbuvzorný". Sebral jsem totiž jakousi starou šavli a hned použil na monstrum. Šavle se mi rozbila a chvilku jsem měl tendenci ji vyhodit z okna (to nedělejte!) ale pak jsem ji jen odložil. V přízemi jsem šavli měl dát na erb a říkal jsem si, že jsem pěkně v řiti, protože šavle v celku už jaksi neexistuje. Nicméně vrátil jsem se pro oba kousky zpět do 2. patra a oba je umístil na erb. Světe div se, ono to fungovalo!

Odložený gramofon - už splnil svoji úlohu.

Grafika je taková všelijaká a asi jí budete muset přijít na chuť. Mně se líbilo ručně malované pozadí. Každá místnost, ať už pokoj nebo nějaká kaverna v jeskyni byla pěkně nakreslená. Co se mi však nelíbilo, byly postavy a monstra, které jsou složeny z polygonů. U postav maximálně poznáte rozdíl žena-muž a u monster jsem poznal jen zombíka. Zbytek netuším co to mělo být - zmutované kuře, pes, kočka, kráva s pavoukem a vlkem??

Palec nahoru si zaslouží kamery (na tu dobu!), které nejsou nikdy stejné. Ačkoliv jsou statické, postava byla skoro vždy dobře vidět a pokud ne hned, pak stačil jen malý úkrok stranou či vpřed a kamera se změnila na tu "více vhodnou".

Zvuk je pěkně strašidelný. U postavy se mění zvuk nášlapů na podlahu podle toho jestli chodí po prknách nebo po dlažbě. Sem a tam zavyje vlk, zahouká sova a pokud hrajete ve 23hod jako já, pak máte tendenci si káknout do kalhot. Dabing je také velmi povedený a určitě poznáte staré známé hlasy z Shadow of the Comet.

Závěr:

Alone in the Dark je právem považován za otce survive hororových her jako byl později Resident Evil nebo Silent Hill. Polygony, ze kterých se postavy sestávají se Vám určitě líbit nebudou, ale vše ostatní Vám to plně vynahradí. Napětí by se v některých místech dalo krájet a příběh Vás ve hře udrží dokud hru nepokoříte. Krásné hororové skřeky, vlčí zavytí, soví zahoukání, aj. dělají celkovou atmosférmu ještě lepší. Pokud můžete obětovat hodinku (až tři) svého času, pak si hru alespoň vyzkoušejte.

Za mě 80%.

Recenze z českých herních časopisů:

Ex. 15 - recenze, Ex. 16 - návod (titulní stránka), Score 25 - návod, Score 36 - klasika

V českém herním rybníčku si Alone in the Dark zahrál o recenzoval Petr "Lee" Bulíř v časopise EXCALIBUR č. 15. Ve své recenzi dává několik tipů jak hru hrát a na co si dávat při hraní pozor. Hodnotí jí 88% a těší se na Shadow of the Comet.

V následujícím čísle, v Excaliburu č. 16, se pak na hru nachází návod. Ten s klidným svědomím doporučuji. Další návod vyšel i ve SCORE č. 25 od Andreje Anastasova. Ten si nejspíše s hraním dalších pokračování chtěl doplnit svoje mezery, hru si proto zahrál a vydal návod.

Velmi povedená je recenze od Chalida Himmata ve SCORE č. 36 coby Klasika. Hlavně v úvodu se seznámíte s detaily Edwarda Carnbyho, za kterého hru nejspíše hrál. Hru hodnotí plnými 90% a s jeho doporučením určitě souhlasím.