AdventureGames: Gilbert Goodmate and the Mushroom of Phungoria

Výrobce: Prelusion Games, Distributor: FastTrak Software, Rok vydání: 2001,

Info: wikipedia, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 75%

Dneska vám popíši hru s názvem Gilbert Goodmate and the Mushroom of Phungoria - hru, která vyšla původně v roce 2001 a v roce 2015 se dočkala svého znovuvydání pomocí on-line distribuce na Steamu. I přesto se však vsadím, že jste ji nikdy nehráli nebo o ní ani neslyšeli. Pokud mám pravdu, pak věnujte cca 10 minutek tomuto příspěvku a obrázkové galerii - hra za to stojí!

Nejdříve však trošku té historie. Prelusion software založili v roce 1996 kamarádi ze Švédska, kteří se potkali při výkonu základní vojenské služby a kteří si mysleli, že vytvořit hru bude zábava. Nicméně ani jeden z nich neměl PC a tak začali tvořil hru na Amigu. Jenže roky ubíhaly, tým se dostal do roku 1999 a najednou si všiml, že hra připomínající svojí grafikou Hooka (40%), by v prostředí nově vznikajících 3D adventur (King´s Quest VII: Mask of Eternity (65%), Quest for Glory V: Dragon Fire (100%), Gabriel Knight 3: Blood of the Sacret, Blood of the Damned, Grim Fantango) prostě neobstála.

Zdá se to neuvěřitelné, ale autoři začali prostě znovu od začátku - tentokráte hrou určenou pro PC. Někteří odpadli, jiní se přidali. Ve výsledku však hru dokončili za pomyslných 5 minut dvanáct v roce 2001 a ukázali, že klasické adventury mají stále co nabídnout a svým způsobem hravě konkurují hrám jako Escape from Monkey Island nebo Stupid Invanders, které vyšly ve stejném roce.

Jen ono pracovní nasazení si vybralo svoji daň - většina lidí jednoduše vyhořela a zapřisáhla se, že již na žádnou jinou hru v životě nesáhnou. Škoda :-(!

Úvodní obrazovka hry

Všemocná houba

Hra nás zatáhne do přímořského (pravděpodobně severského) městečka Phungoria, v jehož těsné blízkosti kdysi sídlil zlý a obávaný kouzelník jménem Karn. Ten nechtěl nic menšího, než ovládnout celý svět. Lidé z Phungorie však byli "nesmírně stateční" - jejich Rada starších nominovala jistého Marvina (takový Otík z filmu Vesničko má středisková), aby se kouzelníkovi postavil.

I když neměl Marvin sebemenší šanci, vyrazil hrdě vstříc svému osudu. Boj to byl opravdu nerovný, ale zrovna v momentě, kdy Karn chtěl zasadit Marvinovi poslední ránu, spatřil Marvin bílou zářící houbu, kterou proti Karnovi použil. K překvapení všech houba Karna přemohla a z Marvina se stal hrdina.

Lidé Phungorie od té doby rok co rok vybírají mezi sebou jednoho "vyvoleného", který na vystavenou houbu uprostřed městečka dává pozor. A zrovinka tento rok je to Abraham Goodmate - dědeček hlavního hrdiny hry. Jenže co čert nechce, těsně před koncem voleného období je dědeček zákeřně napaden neznámým pachatelem a houba je ukradena.

Ukradení houby.

Co je však ještě horší, je fakt, že dotyčná osoba za ztrátu houby ručí svým životem. Toho rychle využívá velmi podezřele vypadající Šerif, který Abraháma uvězní a plánuje jeho zrychlenou popravu. Jediné štěstí je, že na vaší straně stojí princezna Michelle, která s danou popravou nesouhlasí a rozhodne se vám pomoci. S Gilbertem se tak vydáváte na strastiplnou cestu za očištěním jména vašeho dědečka, nalezením ukradené bájné houby, dopadením pachatele a rozklíčováním toho, co s danou houbou plánoval.

Princezna Michelle.

Houbový nářez?

Po příběhu se konečně můžeme pustit do toho, jak autoři zvládli adventurní část, tj. zda-li si hráč výše zmíněné putování užije, nebo zda bude sahat po návodu z pocitu frustrace nad nehoráznými kombinačními možnostmi.

Jedna z mála veřejně dostupných recenzí hru nazývá jako "Houbový nářez", ale upřímně toto hodnocení úplně nesdílím. Hra je sice příběhově, graficky a zvukově téměř dokonalá a těžko na ní lze najít nějaký nedostatek, ale ta adventurní část by si zasloužila špetku větší péče, protože její pokoření není úplně nejjednodušší.

Prvně, ve hře existují nenápadné předměty, které se strašně debilně objevují (neexistuje jejich okamžitě zobrazení). Sám jsem na ně několikrát vytáhl návod, protože jsem byl ztracen. Například hned na obrazovce s náměstíčkem jsem absolutně zaignoroval, že šicí stroj má po své levé straně řemen, který byl potřeba pro opravu robota u šíleného vědce Eltona. Podruhé jsem zase přehlédl nenápadně vyhlížející tyčku v hromadě harampádí před laborkou stejného člověka.

V laborce šíleného vědce Eltona.

Jenže to ještě není nic v porovnání s tím, jak se některé kapitoly neskutečně vlečou a jak se primitivní úkoly stávají neskutečně "vzdálenými" a těžko pochopitelnými. Tak například druhá kapitolka (pokud to tak můžeme nazývat) se zaobírá tím, že si musíte opatřit loď na sledování hlavního podezřelého (jeho jméno neřeknu, ale jakmile danou osobu ve hře uvidíte, bude vám to hned jasné). Majitel lodi na výměnu nechce nic jiného než křišťálovou kouli, jenže:

Místní věštkyně vám ji nevydá a odkáže vás na oficiálního prodejce. Jenže k němu vás pustí strážný až poté, co mu domluvíte rande s kráskou v místní hospodě. U prodejce zase nemáte dost peněz a tak si je musíte obstarat ve Vikingské pokladnici. Do té se ale dostane až získáte klíč od jednoho z Vikingů v hospodě, ale až poté, co se posadí na židli a dříve schovaný klíč se stane viditelným. Jenže i s otiskem klíče vám bude muset pomoci kovář, ale až poté co mu obstaráte psa ...

... a takto bych pokračoval asi dalších 30 řádků textu ...

... až bych se dostal do bodu, že máte peníze, ale ten obchodník všechny koule rozbije svým nešikovným chováním a vám nezbyde už žádná jiná možnost, než se vydat strojem času do budoucnosti za stejnou věštkyní, Madam Zyz, a kouli získat tam.

Obchůdek madam Zyz.

No jenže než se tam dostanete, budete muset opět vymyslet způsoby jak daný stroj času opravit, jak odlákat dané lidi na náměstí, jak uskutečnit představení na demonstraci síly po jistém lektvaru, atd. Že Vám to nedává žádný smysl? Nedivím se, protože jsem přeskočil !opět! dalších 30 řádků textu o tom "že někdo vám něco dá, ale až poté, co vy pro něho zajistíte to, či tamto".

Není proto divu, že se na internetu můžete dočíst, že někteří lidé se v této hře zasekli na těžko uvěřitelnou dobu 40 hodin, což dvakrát převyšuje průměrnou dobu hraní u například takového klenotu jako je The Longest Journey, 95%.

Takže si pamatujte, že tato hra určitě není pro žádné adventurní nováčky a už vůbec ne pro mainstreamové hráče! Tady je to sice nefalšovaný nářez - nikoliv však pro vás, ale z vás :).

Nejukecanější švédská adventura

Herní dobu mimochodem natahují nejen mračna zacyklených akcí, ale také neskutečné množství dialogů, které vedou všichni a při každé stupidní příležitosti. I takové debilní zazvonění na zvonku se protáhne na cca 10 minut dialogů u interkomu, jen proto, aby se i samotný hrdina naštval a na ony dveře raději zabouchal a vešel dovnitř.

Při interakci s NPC je to mimochodem ještě horší a někdy i já sám jsem byl nucen udělat si dobrý a silný kafe, protože to na mě bylo skutenčně moc. Bohužel to nezachránila ani výborná spisovná angličtina a na 100% sedící titulky, které se ve hře dají v pohodě aktivovat.

Jeden z klasických rozhovorů.

Kecání je mimochodem alfou-omegou této hry. Často se dokonce musíte k některým osobám vracet, protože u nich přibývají další možnosti o čem s němi lze mluvit a z některých jen díky rozhovorům vypadne něco (předmět) důležitého.

Přesto, a to je snad nejdůležitější, nikdy jsem neměl takový ten vnitřní pocit typu "už drž hubu". Všechny dialogy jsou napsány tak chytře (princezna vám dokonce radí co dělat) a tak vtipně, že se vám prostě budou líbit.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání

Gilbert Goodmate je ta nejpoctivější 2D adventura od dob třetího dílu Monkey Islandu. To znamená, že ovládání je zásadně myší systémem point and click. Veškeré akce ovládáte levým tlačítkem - to musíte chvilku podržet a rozsvítí se menu v podobě malé houbičky, která nabízí jednu z akcí: prozkoumat, promluvit či "manipulace". Ona manipulace pak obecně znamená buďto strčit, otočit, přečíst nebo obligátní použít.

Pravým tlačítkem se pak dostáváte do inventáře, ve kterém mizí neskutečné množství předmětů! Už při první hodině hraní, kdy jsem se téměř nehnul z místa jsem jich napočítal více než dvacet! Navíc jen některé předměty vám po vykonání dané akce zmizí a tak i na konci hry jsem s sebou vláčel neuvěřelných 33 předmětů!

Všechny předměty doporučuji prozkoumat a případě vyzkoušet s nimi manipulovat - například otočit je a znovu prozkoumat. Někdy je to nutnost, aby jste se dostali z místa. Například prozkoumáním krabice od buráků zjistíte, že na zadní straně se dá vystřihnout falešná koruna. Jindy zase na nevinném plánku odhalíte, jak rozporcovat prase (ti co hráli, vědí :)) ). Předměty se kombinují jak uvnitř, tak vně.

Všimněte si, co se stalo s modrým plánkem.

Závěrem bych rád dodal, že ve hře nemůžete zemřít a ani se nedostanete do slepého konce (alespoň mně se ani jedna ze zmíněných věcí nestala). DLOUHÉ rozhovory můžete přeskočit ESCapem, ale riskujete, že vám unikne životně důležitý rozhovor. Mezi lokacemi (a na mapě okolí) se můžete přesouvat rychle dvojklikem, v jednotlivých lokacích pak musíte přetrpět Gilbertovo pomalé tempo chůze.

Mapka okolí Phungorie.

Grafika

Hádám, že už nyní obdivujete přiložené obrázky - aby taky ne, autoři se inspirovali hrami Simon the Sorcerer a Monkey Islandem. Všechno se tedy hýbé a vše je dokonale trhlé. Ve hře můžeme najít kolem 40 ručně kreslených lokací s více než 6000 snímky animací (jen hlavní postava jich má přes 200). Animace jsou pak ve výsledku dílem jediného autora.

Jak jsem už zmínil v úvodu tak hra vznikala ve dvou fázích - ve verzi pro Amigu a pro PC. První zmíněná však byla zrušena a dochovalo se jen ukázkové demo; porovnání viz níže.

Porovnání dvou verzí. Nahoře PC, dole Amiga.

Zvuk

Zvukové efekty, hudba a dabing jsou jednoznačně výborné. Vše krásné bzučí, pípá, píská, bouchá. Z hlediska hudby není co vytknout a takový hudební otvírák považuji za jeden z nejlepších v historii od dob Monkey Islandu. Nejinak je na tom i dabing. Ten se natáčel v profesionálním studiu ve Stockholmu (na švédskou hru extrémně dobré) a ačkoliv se na něm nepodíleli žádní profesionální herci, všem jsem jejich roli neuvěřitelně žral. Nejinak je na tom i hlavní hrdina, který umí být sebejistý, roztěkaný, naštvaný, vtipný i trapný.

Hodnocení

Po dvou kávách, jednom energy drinku a !dvaceti! hodinách tuhého adventuření i tato zajímavá hra vzdávající holt těm nejlepším pařbám jako je Simon the Sorcerer nebo Monkey Island padla. Bylo to tuhé a občas to i bolelo, ale za to jsem se nebývale bavil. Vtípky a dvojsmysly létaly vzduchem jako za starých dobrých časů a jednoduše bylo fajn se vzdálit z dnešní vážné a uspěchané doby. Vše bylo navíc podpořeno výbornou grafikou, zvuky, hudbou a nebývale povedeným dabingem. Jen škoda té tuhé adventurní části, která činí tak 1/3 hry téměř neprůchozí a také toho, že nikdy nezjistíte motiv onoho záporáka.

75%

Dobové recenze