AdventureGames: Fascination

Výrobce: Tomahawk, Distributor: Coktel Vision, Rok: 1991, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Abandonware, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 70%

Hry od společnosti Coktel Vision, nebo jejího předchůdce Tomahawku, beru tak nějak z opačné strany než bych měl. Díky herní výzvě na portálu high-voltage jsem kdysi zapařil Woodrufa, abych se před časem dopracoval ke Gobliiins. Stejně tak jsem si vyzkoušel prvně Lost in Time, abych se vrátil ještě více do minulosti a vyzkoušel si Fascination - detektivní erotický thriller se zápletkou, která konkuruje fenomenálnímu filmu Hra s Michaelem Douglasem v hlavní roli. A to vlastně celých 6 let předtím, než samotný film vznikl!

Fascination je zároveň poslední z trilogie (dříve Emanuelle, Gaisha) od autorky Muriel Tramis, která do her přidala kromě zajímavého děje i trošku té erotiky. A protože jsem na ní byl zvědav, schválně jsem si obstaral necenzurovanou CD verzi hry a některé věci vám rád ukáži.

Úvodní obrazovka hry

Pravidelná linka Miami - Paříž

Ve hře se ujmete pohledné míšenky Doralice, která je kapitánkou letadla na pravidelné trase Miami - Paříž. Během jejího posledního letu se však stane něco, co nečekala. Přibližně čtyři hodiny po vzlétnutí letadla si její přítomnost vyžádá muž, který trpí ukrutnou bolestí na hrudi (ano, po 11. září je toto již nepředstavitelné). Ten muž se jmenuje Fayard Nichols a z posledních svých sil předá naší kapitánce Doralice záhadný kufřík s tím, že je nesmírně důležitý - respektive důležitá je ampulka s nějakou tekutinou v něm. Nesmí prý padnout do špatných rukou a má být doručena pouze prezidentovi společnosti Quantum Unlimited Laboratory v Miami.

A s posledním slovem "AARGH", což má být heslo k otevření kufříku, umírá.

Předání ampulky kurýrovi. (Ano, v CD verzi je i FMV animace)

Úmrtí kurýra.

Hra může začít.

Naše hrdinka má však pro strach uděláno a i přesto, že má mít meziletovou přestávku dlouhou pouhých 48 hodin, úkol přijímá a pokusí se firmu najít a ampulku doručit. Čím více se však bude snažit, tím více se bude dostávat do problémů a o život půjde nejen ji, ale i jejím nejbližším...

Jak rozený detektiv

Pokud jste někdy hráli úplné prvotiny studia Coktel Vision, jako například 20 000 Leagues Under the Sea, Legend of Djel nebo již zmíněnou Emmanuelle, pak víte, že se jedná o těžce hratelné bizárky. Proto asi dává smysl se trošku rozepsat o tom, jak se hra vůbec hraje. Odpověď je, že VELMI DOBŘE. Z hlediska děje se odehrává vše tak, jak byste asi očekávali z filmového thrilleru - zkusíte doručit ampulku, ale šéf společnosti je už dávno tuhej. Zanechává však vzkaz o svém synovi, ke kterému se máte dostat. Ten je však nezvěstný a nacházíte jen jeho osobní věci a spoustu detailních fotografií od známé soukromé fotografky. A můžete tedy hádat, ke komu budou směřovat vaše další kroky.

Šéfík je tuhej.

Prostě a jednoduše si postupně nalézáte další a další stopy, ptáte se, podplácíte a postupujete jednoduchým příběhem, kde se hlavní záporák zdá být někdo s přezdívkou DOC, který ampulku s nějakým sajrajtem chce za každou cenu. Dokonce se v jeden moment zdá, že sajrajt může způsobit jistou poruchu osobnosti, kdy se z člověka stává něco jako sexuální predátor.

Sexuální predátor útočí.

Že by to tedy chtěl zlotřilý doktor DOC vyslat do světa a způsobit světovou pandemii? Ani omylem! Zakončení hry je mírně ujeté, kritizované, podle mě však originální. A jak jsem psal výše, je to vlastně taková malá Hra. Pokud však chcete zjistit více, zkuste si hru zahrát (a nebo se podívat na konec do galerie).

A co adventurní puzzly? Ty jsou absolutně v pohodě. Zkrátka jen nesmíte přehlédnout žádnou stopu, která vás bude směřovat dále v příběhu (například odznáček od klubu Blue-Red ve vašem pokoji nebo kousíček útržku telefonního čísla v hotelovém lobby). Jinak na sebe vše krásně navazuje a já neměl sebemenší potřebu žmoulat v rukou návod - tedy až na malý hudební puzzle popsaný níže.

Hra má dokonce implementován mechanismus, který vás, pokud něco neseberete, buďto nepustí dál nebo se vás bude ptát (většinou 2x až 3x), zda-li jste si jistí, že chcete pokračovat i když vám něco schází. Logicky tak dojdete postupně na to, že jste přehlédli něco, bez čehož nemá smysl pokračovat, jinak by nastal dead-end (například cukřík sebraný u bazénu poslouží pro strážného psa v laborce; pokud ho neseberete, hru nelze dokončit).

Jedinou stupidní věcí totiž je, že se mezi lokacemi nemůžete volně pohybovat, ale hra vás do nich sama (jednosměrně) přesouvá a pokud by vám něco chybělo, není cesty zpět.

Další stopa vede do klubu Blue-Red Club.

I přes poměrně lehké adventuření jsem do návodu nakonec musel nahlédnout. Téměř na konci hry zde totiž existuje zvukový puzzle, kde máte na klavíru vymlátit heslo BADGE (nebo varianta s "ostrou" tóninou G+). Protože ale stupnici C-dur na klavír fakt neumím (vlastně neumím vůbec žádnou), musel jsem se poradit jak na to. Finta navíc byla i v tom, že v anglické stupnici se píše B místo evropské H a že hodiny s horoskopem nastavujete náhodně a je to strašná tipovačka (co nový start hry, to jiná kombinace; datum narození na prstenu totiž není doktora - jeho datum ve hře nezazní!).

Stupnice zvýrazněna - pořadí naznačeno.

Troška erotiky neškodí

Po nakousnutí příběhu a adventurní části zbývá vyjasnit poslední věc - proč je tato hra nazývána "erotický" thriller. Je to minimálně ze tří důvodů. Zaprvé jsou zde hojně viditelné předměty s erotickým obsahem. Například v lobby hotelu jsou erotické časopisy nebo ve skladu v obchodu se spodním prádlem zase všude vysí erotické plakáty.

Zadruhé samotná Doralice je velmi náruživá temperamentní žena (zcela opačná třída než například Larry, kterého byste mohli milně vytahovat a porovnávat). Má prostě ráda svůj život - jako kapitánka letadla žije sama, cestuje, udržuje se a má své "přátele". Hra samotná se nabojí ji zobrazit zcela nahou ve sprše nebo v lechtivém spodním prádle při milostných hrátkách.

Zkuste se hned při začátku hry vysprchovat a něco uvidíte.

A jde se na věc :).

A konečně zatřetí, téměř většina dialogů ve hře jsou různé sexistické narážky na ženy, na muže a sex. Jako příklad uvedu moment, kdy Doralice schovává dvě ampulky do venušiných koulí (nebo do podobných věcí), které si pak zavádí do ... no vy víte kam. Další holčina ji pak ještě varuje s tím, aby se raději vyhnula intimnímu styku :).

Pozor na sex, Doralice!

Paradoxně mi to nijak nevadilo. Hlavně když jsem nehrál za úlisného zestárlého panice se zkaženým dechem a narvaným do polyesterového saka, které několikrát označkoval prostatický pes (remástr Larryho 1, ze stejného roku)!

Velkou škodou však je, že výše uvedené obrázky jsou jen v původní evropské verzi hry. Jakmile se vydala opravená americká verze na CD i s kvalitním dabingem, většina věcí byla cenzurována (například místo pornočasopisu v lobby najdete jen časopis o autech).

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Fascination je klasická adventura z pohledu vlastních očí běžící na in-house enginu Gob. Ovládání je pomocí roletového menu jako v hrách Future Wars nebo Operation Stealth. Zajímavostí je, že po kliknutí na předmět vyskočí aktivní okno jako ve Windows, které se dá libovolně přesouvat a dále s ním interagovat.

Hrátky s "dickem" a aktivní vyskakující okno.

Grafika

Grafická stránka hry je fajn - ručně kreslená, 256 barev. Postavy mají takové trošku karikaturní proporce, výrazné rysy a pózy. Animace ve hře neexistují - sice sem a tam něco přeběhne přes ulici, sem a tam se něco zablýskne, ale to je poměrně dost výjimečné.

Za celkovou grafiku her předešlých (např. Emanuelle), této nebo i následných (Lost in Time) byli zodpovědní především Yannick Chosee a Joseph Kluytmans, kteří vedle Pierra Gilhodese definovali grafický styl her Cockel Vison.

Zvuk

Hra obsahuje řadu zvukových efektů (alarmy, otevírání dveří) a stejně tak řadu hudebních nahrávek, které však trvají v průměru tak 20 sekund, pak se vypnou, 5 minut je ticho a pak se najednou zase na 20 sekund zapnou. Dabing byl přidán jen v pozdější fázi, kdy hra vyšla na CD-Rom.

Hodnocení

Hra Fascination mě nakonec mile překvapila. Pod provokativní nálepkou se totiž skrývá především dobře napsaná detektivní adventura s logickými hádankami, svižným tempem a příběhem, který mě dokázal udržet v napětí až do samotného konce. Potěšil mě zejména důraz na sbírání stop a postupné rozplétání celé záhady bez nutnosti neustále sahat po návodu. Zamrzí snad jen slabší hudební doprovod, a minimum animací. Jinak však jde o překvapivě kvalitní a dodnes velmi dobře hratelnou adventuru, která si podle mě více pozornosti rozhodně zaslouží.

70%

Historické recenze

Excalibur č.20