AdventureGames

Quest for Glory 1: So You Want To Be A Hero?

VGA

Český název: Cesta za slávou 1: Takže ty chceš být hrdina?, Žánr: Adventura / RPG – pohádková, Výrobce: Sierra On-Line, Distributor: Sierra On-Line , Rok vydání: 1992 Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, GOG Čeština: Ano (neoficiální ze SCORE), dostupnost zde

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 90%

Původně jsem si plánoval, že legendární hry od Sierry On-Line budu pařit jen v průběhu velkých letních prázdnin, abych měl čas projít vždy každou hru velmi důkladně. U her série Quest for Glory však musím udělat výjimku, neboť se jedná o hry, které patří mezi mé Top10, které jsem dohrál již několikrát a o kterých dokážu básnit téměř kdykoliv a kdekoliv.

Pro dnešní příspěvek jsem si vybral VGA remake původní hry. Není to z toho důvodu, že by se mi stařičký grafický kabátek nelíbil, ba naopak, ale RPGéčková adventura na bází parseru (textového příkazového řádku) mi po chuti moc není. Věřte mi, čerpám z vlastní zkušenosti cca 20 let zpětně, kdy jsem původní dva díly (So You Want To Be A Hero & Trial By Fire) prošel v EGA, ale ani jeden z nich mě neoslovil natolik, abych se k nim někdy vrátil. Point & click VGA verze je prostě výrazně nad jeho předchůdcem.

Tato VGA verze byla vydána v roce 1992, tedy ve stejným roce, ve kterém vyšel i díl třetí (Wages of War). Hra tedy vznikala paralelně s jinými projekty a podle autorů se náklady na její vývoj vyšplhaly do výšin her nových. Jak vidno, není žádná výhoda mít hotový scénář, neboť největším žroutem času (a tím i peněz) je programování. Co je však obdivuhodné, že tým zvládl nejen onen nový třetí díl, ale i tento remake, který působí dokonce o ždibík lépe.

Historie v ČR?

Do českých končin hru poprvé masověji (náklad cca 60tis výtisků bylo fakt něco) rozšířila redakce časopisu SCORE v roce 1999. Konkrétně se hra objevila na cover CD v časopise č. 65 a v časopise č. 67 vyšel návod a opravný patch, který řešil určité padání hry u Gargoyla (stačilo smazat soubor 29.scr v archivu hry). Já tehdy u hry zaznamenal ještě jeden problém. Nejspíše vlivem nastavení počítače (rychlost procesoru) a hry samotné se mi stávalo, že se dveře v kouzelné místnosti u Yoricka zavíraly neuvěřitelně rychle. Nikdy jsem nestihl se do nich dostat. Až jsem hru spolu s uloženou pozicí donesl k sestřenici, která měla pomalejší stroj a navíc jsme zvýšili rychlost pohybu hlavního hrdiny, pak jsme hru poprvé dohráli.

Je to skoro neuvěřitelný, že jsme s hrami podnikali takovéto věci, ale zrovna tato za to skutečně stála (a stále stojí)! A proč? To se Vám pokusím nastínit v dnešním příspěvku.

Úvodní obrazovky hry

Začínáme na severu ...

Není velkým tajemstvím, že autoři - manželský pár Lori Ann Cole a Corey Cole, měli původně v plánu pracovat pouze na 4 dílech. Jejich myšlenky byly hnány čtyřmi elementy (voda, vzduch, oheň a země), čtyřmi ročními obdobími (jaro, léto, podzim, zima) a také čtyřmi světovými stranami (sever, jih, východ, západ), do kterých by svoji ságu zapasovali.

Pokud Vám to přijde těžko představitelné, pak vizte mapku v rozcestníku. Jedná se o fiktivní zemi Glorianu, kterou stvořili fanoušci přesně podle oněch původních plánů manželů Coleových.

Příběh prvního dílů se tak odehrává na severu, centrálním elementem je "země" a zrovinka nastává jaro. Vše je zasazeno do Spielburgského údolíčka, které bylo bohužel od zbytku světa odříznuto sesuvem sněhu. A jak název údolí napovídá, autoři se inspirovali germánskou kulturou a všechno tak nějak zní, ačkoliv vždy značně komicky, jakoby jste se vydali na výlet k našim Německým "přátelům".

Čerstvý maso do mlýnku

Jako hráči se ujímáte svého "hrdiny". Uvozovky u předchozího slova jsou na místě, neboť pravda je trošku komplikovaná a jen málo hráčů ji vůbec postřehne. Realita totiž je, že jste absolventem "Famous Adventurer´s Correspondence School for Heroes", tedy v překladu "Korespondenční školy Známého Dobrodruha". Ve skutečnosti tak Váš "hrdina" přečetl knihu, potažmo pokud to chceme trošku povýšit, tak absolvoval jakýsi kurz dopisní formou.

To znamená, že mu onen Známý Dobrodruh (potkáte jej v pátém díle) poslal písemný test, borec vyplnil A, B, C nebo D a vše poslal zpět. Pokud dosáhl určitého stupně, pak voila - budiž mu přidělen titul hrdiny a hybaj do světa.

První obrazovka ze Spielburgu.

Zde začíná teprve to pravé dobrodružství. V zemi Gloriana totiž "post-graduální" studium funguje tak, že v každém městečku či vesničce je umístěn tzv. cech dobrodruhů (v originále Adventurer´s Guild), ve kterém se hrdinové dále cvičí, vzdělávají a plní nejrůznější úkoly obyvatel přilehlého okolí. Průšvihem však je, pokud si jako svůj první úkol vyberete např. zabití horského trola. To prostě končíte a místo hlavy trola na stěně v cechu dobrodruhů, visí ta Vaše v trolí jeskyni.

Místní cech drobrodruhů

Nejspíše je to ve zmíněném světě standardem, protože moc dobrodruhů za svojí strastiplnou cestu (5 dílů) nepotkáte. A pokud ano, pak jedině v podobě kosterních pozůstatků, duchů, aj. Na druhou stranu, pokud jste skutečně dobří, pak máte šanci později povýšit do role SKUTEČNÉHO kouzelníka či paladina (!čtvrtého! hratelného charakteru, který nejvíce vykvete v Shadows of Darkness).

Poznamenejme, že Paladin je taková nejvyšší verze hrdiny kombinující boj a magii. Líbí? Pak určitě musíte vyzkoušet Trial by Fire, kde můžete absolvovat školu kouzelníků a k tomu se stát oním paladinem.

Spielburské údolí = průser všude kam se podíváme

Pokud se z úchvatného vzdělávacího systému přeneseme zpět do hry, pak začínáte přesně tam, kde jsem psal výše. Zrovna procházíte krajinou, když za Vámi spadne mohutná lavina a uvězní Vás ve Spielburgu. Jeden by si sem zajel i na dovolenou, ale bohužel zrovna je údolí v pěkném průseru.

Hradní sál - dostanete se sem jen při záchraně Elsy a Baroneta

Baron Štefan von Spielburg je značně deprimovaný a odmítá už dál pokoušet své štěstí. O to ho připravila Baba Jaga, která před deseti lety zalétla do údolí s celým svým ansámblem - chaloupkou na kuří nožce a otravnou lebkou. Baron se proti ní snažil bojovat, ale vždy to skončilo katastrofou. Všichni vojáci byli zabiti nebo proměněni v něco těžko představitelného. Na konci bojů se navíc holka pěkně rozohnila a proklela celé údolí. Mrtví začali vstávat z hrobů, všude se objevila ohavná stvoření a navíc se kamsi ztratila baronova dcera Elsa von Spielburg. Její věrný přítel, kašpar Yorick, se jí sice vydal hledat, ale už ho nikdo nikdy neviděl.

Chaloupko hnědá, sedni si k mým nohám.

Aby toho nebylo málo, Baronovi se ztratil i syn Bernard. Jednou si vyjel s družinou na hon a bohužel se z něj vrátil jen jeho kůň (k naší smůle nemluvil). K tomu se záhadně začali seskupovat bandité pod vedením neznámého vůdce, který má k sobě, alespoň podle zvěstí, mocného Warlocka.

No prostě když to slyšíte (teda vidíte, protože hra nemluví), pak nevíte zda si rovnou nehodit mašli. Ale ne! Nedělejte to! Byla by to skutečná škoda! Ponořte se do příběhu co to jde, pátrejte, poznamenávejte si všechny rozhovory, vodítka a stopy a postavte se všemu zlému co Vám přijde do cesty. O dobrodružství tu opravdu nouze není!

Tři hry za jednu cenu

Nalezení Elsy, Bernarda, Yoricka a vypráskání Baby Jagy z údolí je tak alfou a omegou hry. K tomu se Vám budou otevírat i další, větší či menší úkoly, či minihry. Jednou to bude navrácení prstenu léčitelce, podruhé poražení bájného Cheetaura či poražení Erasma v jeho hře Mágobludník.

Postava kouzelníka. Můžete si zvolit i bojovníka nebo zloděje...

Co je však skutečně výjimečné je, že téměř každý úkol bude mít několik možných řešení a většinou bude záležet jen na Vaší postavě. Tu si totiž na začátku hry volíte a máte celkově tři možnosti: bojovník, uživatel kouzel (kouzelník; můj oblíbený) a zloděj. Tak například nalezení prstenu místní léčitelky se dá provést několika způsoby. Bojovník vyleze na strom, kde ho najde v hnízdě. Uživatel kouzel použije kouzlo "přines" a hnízdo mu magicky skončí v rukou. Zloděj zase ono hnízdo může sestřelit dobře mířeným kamínkem.

Ale nyní pozor, aby se Vám to povedlo, musíte mít level dané dovednosti patřičně vysoko. Cítíte už ten mix s RPG? Ano, je to přesně jak píši. RPG zde funguje krásným nenásilným způsobem. Vaše postava se musí jednoduše vylepšovat tréningem nebo přímým bojem. Jenže nic nesmíte přehánět a tak musí i odpočívat, jíst nebo spát.

Dobrou noc.

Pokud jsem Vás do teďka nenalákal, pak vězte, že si hru můžete okořenit vzájemnou kombinací jednotlivých charakterů. V úvodu hry máte k rozdělení 50 bodů a je jen na Vás, zda je vložíte do dovedností, které postava má ovládat, nebo zda jí dáte do vínku ještě něco navíc. Zkuste si například představit, že chcete hrát za bojovníka (meč, štít a brnění je prostě cool), ale zároveň také chcete, aby uměl nějaká ta kouzla. Stačí tedy vrazit ony body do "magie" a voila - Váš bojovník se může učit a používat všechna kouzla jako kouzelník. Ze začátku bude sice trošku slabší, ale pokud jeho tréningu věnujete patřičnou péči a čas, pak máte postavu, která bude normálně neporazitelná a je výhodné si ji na konci hry uložit a pokračovat s ní do dalšího dílu.

A to je vlastně ta jedna z nejlepších a nejvíce přelomových věcí vůbec. U většiny her si postavu můžete tunit den - dva, týden, ale pak? Hra skončí a vy jste jen ztráceli čas. Zde je to jiné. Všechny dovednosti postavy si můžete vytunit na 100/100 (dá to zabrat!), můžete si nakoupit ty nejlepší věci (no v podstatě jen lepší brnění) a posbírat třeba 500 zlatých (využijte bug za sběr muchomůrek a noste to léčitelce ve velkém) a to vše si na konci hry uložíte, abyste s tím mohli pokračovat v dalším díle. To byl mimochodem důvod, proč jsem kdysi hrál i EGA verzi druhého dílu (remake od AGD před 20 lety ještě neexistoval).

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání je vskutku výborné a používá ikonického systému firmy Sierra. Hrdina tak může chodit, běhat nebo se plížit. Může také mluvit, prozkoumávat objekty a používat jednotlivé předměty na další objekty v dané obrazovce.

Ve hře se mi nestalo, že by se postava někde zasekla a dokonce jsem i po těch letech docenil srozumitelnou a lehkou angličtinu. Všechno do sebe krásně zapadá.

Zkrátka a jednoduše řečeno, je až neuvěřitelné, jak je hra "komplexní" ale zároveň to není tak složitá. Jednou či dvakrát si hru zkusíte projít a potřetí už víte, co kde je, co máte dělat a naopak co dělat nemáte. Dokonce si ani nepamatuji, že bych ve hře narazil na nějaký extra slepý konec a pokud ano, pak jen díky tomu, že jsem se buďto nechoval korektně (poslal jsem Dryádu do řiti, nepřinesl jsem kořen Mandragory Babě Jaze, ukradl jsem něco léčitelce, atd.).

Čas vypršel a ani Eranino místo Vás neochrání.

Se smrtí hrdiny je to už o něco složitější. Umřít totiž můžete na každém kroku. Nejdříve je to tím, že se chováte nezdvořile, později je to dáno tím, že je Vaše postavička příliš slabá, ale natrefíte na více nepřátel, než jste schopni pozabíjet. Hned na úvod tak sice můžete zkusit zaútočit na zlobra před jeskyní Kobolda, ale jednou Vás mázne po palici a končíte. RPG rulez!

Poslední věc z ovládání, kterou vyzdvihnu je bojový systém. Je to prachsprostá klikačka na pár tlačítek v obrazovce, ale funguje to úžasně! Buďto sekáte či kouzlíte nebo uhýbáte. Nic víc, nic míň.

Hra využívá VGA grafiku s 256barvami a byla napsána v Sierráckém enginu SCI 1.1, tedy ve stejném jako byl napsána například Laura Bow 2, bratříček QfG 3, Space Quest 5 a spousta jiných. Možná mi to nebudete věřit, ale mám pocit, že remake QfG 1 mi přijde o maličko lépe propracovanější než jeho následující verze. Lokace jsou skutečně úžasně nakreslené a hráč si je okamžitě zapamatuje - Eranino místo, Dryáda, zahrada kentaura, hřbitov...

Jediné co mě skutečně na celé hře nasr ... štvalo bylo chabé intro. Po kliknutí na "introduction" jsem čekal nějaký úvod, podobný tomu, který jsem Vám popsal v úvodu, ale následoval jen výčet autorů. Skvělé (ironie).

Zvuková stránka hry je slabší. Přeci jen QfG nebyla nikdy vlajkovou lodí jako třeba King´s Quest a tak první díly (1 - 3) nejsou nadabovány. Hudba sem a tam hraje, ale nečekejte nic převratného kromě toho, že se intonace hudby mění podle toho, zda je vše v pořádku nebo zda Vám začíná téct do bot. Ale abych nekecal, některé lokace (například Eranino místo) zvučí skutečně nádherně a sem a tam můžete nalézt zajímavé "songy", které se jím nechali inspirovat.

Hodnocení:

Jedná se o unikátní dílo a první hru, která mě skutečně dostala natolik, že jsem ji hrál znovu a znovu a znovu a znovu ... za mága, bojovníka, zloděje, za mágo-bojovníka, za mágo-zloděje, za zlodějo-bojovníka, atd., atd. Možností je zde prostě nepočítaně a pokaždé Vám hra nabízí trošku něco jiného.

Krásný pohádkový a zároveň napínavý děj Vás vtáhne a pustí až tehdy, pokud vyřešíte vše na 500/500 bodů a všechny Vaše schopnosti budou 100 ze 100. Před Vámi jsou tak hodiny, dny až týdny skvělé zábavy, která v roce 1992 (a nebo kolem roku 1999) měla jen těžko konkurenci. Hře uděluji krásných 90% a rovnou říkám, že hra patří do mé osobní topky 10 nejlepších adventure her :).

Easter eggy:

Ve hře narazíte na pár úsměvných Easter Eggů. Někdy více a někdy méně známých.

A hle - zkoleno dvěma chlápky z Andromedy (Space Quest)

Historické recenze:

V roce 1992 zde existoval pouze Excalibur a tomu se tento remake nějakým způsobem vyhnul. Andrej Anastasov si však pokračování nenechal ujít a čtenářům ho naservíroval v sekci Klasika (už dva roky od vydání!) v časopise SCORE č. 11. Hře věnoval jednu celou stranu, ze které můžete vyčíst podobné nadšení jako je to moje. První VGA díl se prostě povedl!

V roce 1999 v časopise SCORE č. 65 hra vychází na Cover CD v češtině. V časopise SCORE č.67 vychází docela povedený návod.