úterý 30. září 2025

Broken Sword II: The Smoking Mirror - Remastered

Výrobce: Revolution Software, Distributor: Revolution SoftwareRok vydání: 2010,  Info: wikipediemobygamesdatabaze-her, Dostupnost: Steam, GOG, Čeština: V současné on-line distribuci ne.

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 80%

 

Peníze hýbou světem a nikdy jich není dost. Zvláště pak, zda-li jste herní vývojář, máte v portfoliu slavné tituly a chcete je udat na nové systémy, zvláště ty mobilní. Není proto divu, že jen rok po (značně zpackané) režisérské verzi prvního dílu přichází remástr dílu druhého - a to nejen na PC, ale i na zmíněné mobilní telefony se systémem iOS nebo Android.

Je stejně zpackaný jako ten předchozí, nebo se autoři poučili? To si v pár odstavcích popíšeme v dnešním příspěvku.


Úvodní obrazovka hry. Nahoře remástr, dole originál.

Příběh jako přes kopírák

Jestli si ještě pamatujete na režisérskou verzi prvního dílu, pak si jistě vzpomenete na to, že do ní Charles Cecil přidal Nico coby druhý hratelný charakter. A snažil se jít ještě dál - poodhaloval tajemství jejího otce a jejich vzájemné vztahy.

Za mě to bylo naprosto zbytečné, protože to hru i příběh zbytečně zpomalovalo a celkově to ani nikam nevedlo. Není proto divu, že měla řada skalních fanoušků originálu strach, jak bude naloženo s druhým dílem. Naštěstí se ihned po vydání ukázalo, že všechny obavy byly liché, neboť příběh zůstává naprosto stejný jako originál.

Příběh nás tedy opět seznámí s původními hrdiny, Američanem Georgem Stobbartem a Francouzkou Nico Collard, kteří tentokráte budou zataženi do bájné Mayské legendy o povstání krvelačného boha, který by mohl zničit celý svět. Detaily z příběhu zde však nehledejte, ty popisuji v původním příspěvku.

 

Zjednodušení adventurních puzzlů

V předchozí režisérské verzi autoři odstranili legendární puzzl s kozlem, který dříve nedal spát nejednomu adventuristovi. V tomto remástru se událo něco podobného. Pokud si totiž ještě pamatujete na lesní bludiště a to, jak jste několika slepými uličkami mohli skončit opět na začátku, tak nyní budete zklamáni. Žádné bludiště to již není. Autoři jednoduše všechny slepé uličky zakreslili houštinou nebo je deaktivovali. Díky tomu stačí jen jít stále za nosem a vždy dojdete k cíli. 


Lesní bludiště. Nahoře originál, dole remástr.
 

Další menší zjednodušení jsem zaznamenal už jen v případě filmové scény na Zombie ostrově. V originálu jste zde v jeden moment měli vhodit do keře (sršního hnízda) jakýsi koblížek, aby sršni vystartovali na líného kaskadéra. Jen jste to museli udělat 2x za sebou. To v remástru se stačí do keře 2x podívat a již tam nemusíte nic házet.

Velkou nápovědou v nepřehledných místech jsou také světélkující předměty v případě, že se k nim dostane kurzor myši. V originálu jste totiž díky nezapnutým popiskům mohli snadno něco přehlédnout (sirup, palačinky, koláčky na Zombie ostrově; krytka generátoru, hadička u  paty pyramidy, aj.).

Zvýrazněné aktivní místa / předměty.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání

Tím jsme se v podstatě dostali k ovládání, které doznalo značných (ne však nutných úprav). Kromě zvýrazněných aktivních míst přidali autoři ještě několikastupňovou nápovědu, díky které není možné se někde zaseknout.

Ukázka několikastupňové nápovědy.

K tomu do hry přidali ještě deníky, kde si hrdinové jakoby dokumentují svůj postup hrou a v případě Nico nakreslil Dave Gibbons komiks, který dokresluje příběh, který Nico zažila před tím, než se potkala po 6 měsících s Georgem.



Ukázka z komiksu.

Nechám na vás, zda-li vám to přijde dobrý nebo zbytečný. Za mě to není špatný, ale osobně mi strašně vadí, že je to úplně mimo původní grafický styl hry.  


Grafika

Na tuto sekci jsem se těšil - opět jsem vám chtěl dát ochutnat názorných rozdílů mezi oběma verzemi. Nic takového se však konat nebude. Grafika, animace i cut-scény zůstaly takové jako v originále a těch skutečných rozdílů je naprosté minimum. 

Začněme však obecně grafikou, konkrétně rozlišením, které se roztáhlo z původních 640x480 na HD 1280x800. Vše s maximálním citem pro detail. Veškeré animace, které byly v původní hře (např. děti prohánějící se indiánskou vesnicí, myš pobíhající ve věznici v Quaramonte nebo táhnoucí labutě při natáčení scény na Zombie ostrově) byly zachovány. 

Stejně tak animace všech postav zůstaly beze změny a navíc k nim díky Daveovi Gibbonsovi přibyly detaily jejich obličejů, kterým se dokonce (vůči remástru prvního dílu) hýbou jejich ústa během mluvy.

 
Detail při vedení rozhovorů. Nahoře originál, dole remástr.

Zbývá tak zmínit jediný malý detail, který autoři asi opomněli implementovat - chybějící světelné efekty od zapálené pochodně v pyramidě v poslední fázi hry.

 
Pochodeň zapálena, ale moc nesvítí :-/. Nahoře originál, dole remástr.

Zvuk

V případě zvuků a dabingu zůstalo vše při starém. Žádné nepříjemné překvapení jako v případě režisérské verze, kdy v hotelu Ubu začalo hraní na piáno i bez toho, aniž by do něj lady Piermont začala skutečně mlátit, se naštěstí nekoná.

 

 

Hodnocení:

Revolution Software v čele s Charlesem Cecilem vydalo remástr druhého Broken Swordu a ... a ... a co? Autoři roztáhli grafiku, k rozhovorům přidali face-framy, do ovládání strčili tří až čtyřstupňovou nápovědu, deník a komiks. Ale že bych si z toho nějak trhal rodidla, to říci nemohu a na oslavné chvalozpěvy je to jednoduše málo.

Starý dobrý BS2 prostě zůstal ve větší míře tak jak byl - v případě příběhu a celkového nápadu horší než jednička, ale stále  (znovu)hratelný, napínavý a určitě ne tak zpackaný jako remástr jedničky. Nic víc, nic míň.

80%

 

Easter-egg

V originálním příspěvku jsem s vámi sdílel jeden tajný easter-egg nebo spíše hint, chcete-li. Ve hře za Nico jste totiž mohli při finálním puzzlu využít její "přednosti" a nemuseli jste tak řešit obrázkový puzzl v pyramidě na konci hry. Tento hint ve hře zůstává, jen se aktivní místo, které musíte "proklikat" mírně změnilo podle níže přiloženého obrázku.

Zkuste kliknout do výseku na obrázku. Budete překvapeni co se stane :).

Pro tento příspěvek jsem si však nechal easter-egg, který je ještě zajímavější a je opět při hře za Nico. Pokud v lokaci opuštěné londýnské podzemky získáte z automatu tabulku staré čokolády a nabídnete ji duchovi Khana, pak v levé části této lokace odemknete tajnou cestu, do které se dá zajít. Rázem se ocitnete v opuštěné podzemce ze hry Beneath a Steel Sky a varujete hlavního hrdinu Roberta Fostera - bohužel marně.

Návrat do hry Beneath a Steel Sky.


 

 Další obrázky ze hry

V domě ztraceného profesora. Nahoře originál, dole remástr.



V galerii umění. Nahoře originál, dole remástr.


Doky v Marseilles. Všimněte si jiných kontur stěn a nádvoří. Nahoře originál, dole remástr.


Profesor Oubier nalezen. Nahoře originál, dole remástr.

 

Před domem kapitána Ketche. Nahoře originál, dole remástr.



Uvnitř domu kapitána Ketche. Nahoře originál, dole remástr.



V podzemce v Londýně. Nahoře originál, dole remástr.



Na Zombie ostrově. Nahoře originál, dole remástr.


Hledání pokladu trojnožkou. Nahoře originál, dole remástr.



Na Karzacově hausbotu. Nahoře originál, dole remástr.



Rozhovor mezi prof. Oubierem a Karzacem. Nahoře originál, dole remástr.



George připraven na jedno malé cameo. Nahoře originál, dole remástr.



Na vrcholku pyramidy. Nahoře originál, dole remástr.



Poslední obrazovka hry. Nahoře originál, dole remástr.



Konec. Nahoře originál, dole remástr.




neděle 21. září 2025

Operation Stealth

Žánr: Akční, Výrobce: Delphine Software, Distributor: Delphine SoftwareRok vydání: 1990,  Info: wikipediemobygamesdatabaze-her, Dostupnost: Není v oficiální distribuci,  Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%

 

Konečně přišla řada i na, v pořadí již druhou hru od společnosti Delphine Software, Operation Stealth (v Americe známá také pod jménem 007: James Bond - The Stealth Affair). Cesta k ní však nebyla vůbec snadná. Abych ji totiž mohl vůbec s něčím porovnat, nejprve jsem si musel vyzkoušet Sierráckou hru Code-Name: ICEMAN a pak prvotinu od Delphine Software, Future Wars. První zmíněná mě vytočila do běla, druhá se mi naopak nebývale líbila.

Podle recenzí a různých příspěvků nalezených k této hře by se sice nemělo jednat o žádné veledílo, přesto je to takový malý bondovský unikát, který určitě stojí za zahrání a vytvoření malého příspěvku, který najdete níže.

Úvodní obrazovka hry.

Konečně hra o Jamesi Bondovi!

Je zajímavé, že se k samotné hře váže hned několik zcela rozdílných popisů. Jednou je téma "Jamese Bonda" vychvalované, jednou kritizované a jednou ji dokonce sám autor mírně degraduje a tvrdí, že se mělo jednat jen o jakousi parodii. 

"Byl jsem hodně frustrovaný z toho, že hra byla v Americe přejmenována. Kdybych v té době věděl, že to bude hra o Jamesi Bondovi, udělal bych pořádnou hru o Jamesi Bondovi. Původní hra Operation Stealth byla parodií na špionážní filmy a špionážní metodiku"

Paul Cuisset pro knihu Umění klasických adventur 

A jak to tedy je? Po dohrání vám mohu s klidným svědomím říci, že je to dobrá pařba na motivy původní bondovky Dr. No a jím podobných. Určitě to není žádná podprůměrná parodie! Máme zde totiž hlavního hrdinu Johna Glamese (v Americké verzi Jamese Bonda), otravného nepřítele Ottu a jeho mocného šéfa Dr. Why stojícího v čele organizace Spyder a tahajícího z povzdáli za nitky. Ten již klasicky touží zmasakrovat pár tisícovek lidí pomocí tajného letounu, který byl ukraden na začátku hry a tak ukázat, jak jsou kapitalistický systém a soudobé vlády neuvěřitelně špatné.  Samozřejmě onen lump sídlí na tajném ostrově, který se umí kdykoliv vynořit z vody a zase schovat. Prostě bondovská klasika. 

Ukradený tajný letoun.

Máme zde také šíleně šikovného vědce Charlieho (ve filmu Q) zásobujícího vás špionážními přístroji (ano, bude potřeba si přečíst manuál!) a nebude zde chybět ani místní snědá kráska. Vše je tedy do puntíku takové, jak by si to představoval průměrný znalec filmových předloh.

Samotnou zápletku příběhu jsem sice již nakousl, ale ještě ji mírně rozvedu. Během testovacího letu byl ukraden tajný, ultramoderní a radary nedetekovatelný letoun s krycím jménem STEALTH. Samozřejmě všichni rusofobové v Pentagonu mají jasno, kdo za tím stojí, ale váš šéf coby vedoucího úřadu C.I.A. má jiné indicie. Stroj měl podle všeho přistát ve smyšlené ostrovní zemičce Santa Paragua a vy jste vyslán právě na toto místo zjistit více detailů!

Letiště na Santa Paragua.

Trnitou cestou ke hvězdám 

Asi jste si všimli, že jsem hru neonálepkoval hrou "skvělou", ale jen "dobrou". K tomu mě vedl fakt, že dohrát ji nebylo vůbec jednoduché a musím se přiznat, že jsem poměrně často svíral v ruce návod a v poslední čtvrtině jsem ho vlastně z ruky ani neodložil. Na rozdíl od Future Wars (ačkoliv taky umí potrápit!!) se totiž tato hra nejspíše zhlédla ve stylu her Sierra On-Line a bez slitování vás nechá buďto zemřít, bloudit ve slepé uličce nebo umřít pár minut před koncem jen proto, že jste nesebrali něco hodinu předem!!! 

První věcí např. je, jak a v jakém případě používat věci tajného agenta. Těch během hry získáte několik a bez důkladného prostudování manuálu budete ztraceni - jednoduše vás nenapadne, proč byste nějakou věc měli použít. Máte například tajný kufřík, který umí falzifikovat dokumenty, máte elektrický holící strojek, který umí nahrávat a přehrávat hlasový záznam, máte hodinky, které umí vystřelit lano, máte cigarety, jejíchž rozbalením získáte papírek na snímání otisků a nebo dokonce v některé objevíte malou nebezpečnou raketku. Manuál hry je tedy alfou a omegou pro zdařilý postup a jeho přečtení by nemělo být podceněno! Mimochodem v manuálu najdete také copy-protection, která spočívá ve správném určení barvy na jinak černobílém obrázku, který se objeví na začátku hry.

Ukázka z manuálu (z USA verze).
 

Druhou stupidní věcí bylo mírně zpackané ovládání. Na místním letišti a v přilehlém městečku se vám například otevírají všechny dveře automaticky. Ale běda, jakmile dojdete do hotelu. Poslední dveře v posledním patře se otevřou jen v případě, že kliknete na "OPERATE", nikoliv automaticky. Takových trošku podivnějších věcí je přitom ve hře několik a umí pěkně naštvat.

Další velmi zákeřnou věcí byly určité nepředvídatelné momenty v cut-scénách, které musíte využít a provést nějakou akci, která vás později zachrání. Jakmile vás například chytí dotěrný Otto a bude žvanit o tom, jak vás na dně moře sežerou žraloci, musíte si nasadit náramek. Ten se totiž začne mírně nafukovat a nedovolí padouchům tak těsně dotáhnout pouta. Pokud pak znovu kliknete na náramek, budete na dně oceánu volní - v opačném případě se jednoduše utopíte.

Občas si vyzkoušejte, zda-li hra není aktivní i tehdy, kdy to nečekáte...

A zcela poslední a nejvíce frustrující záležitostí jsou slepé konce a to ještě tak stupidní, že to až bolí. Nejzákeřnější je asi ta věc, kdy při ponoru musíte u jedné rostlinky sebrat elastický pás, který se pak použije úplně na konci hry. Problémem je, že těch rostlinek je několik, jsou blbě vidět, kurzorem se nedají moc dobře zaměřit a elastický pás tam není vůbec vidět. Kdyby to byla jediná a tzv. legendární věc, mávnu nad ní asi rukou, jenže takovýchto podpásovek je celá řada a podle mě zbytečně brnkají na nervy víc, než je zdrávo.

Rostlinka vpravo dole skrývá elastický pás. Nezapomeňte ho sebrat!

Všechno výše zmíněné je fakt škoda, protože ta hra vážně není úplně špatná, ale takto si ji zbytečně doprasit je prostě neštěstí a už se nedivím, že recenze na hru nemusí být vždy úplně kladné. 

 

Jako krysa v bludišti

Co se mi na hře naopak líbilo, byly přibližně 3 minihry s mírně rostoucí obtížností. Na první minihru narazíte již ve čtvrtině hry, kdy musíte proplavat podmořskou jeskyní. Samozřejmě máte omezenou zásobu kyslíku a také omezený počet míst, kde se nadechnout. Hra mě však bavila a řekněme, že jsem si u ní odpočinul od všech adventurních pastiček.

Pozor, potopit a vzhůru do další obrazovky.

Druhou minihru si užijete v prostorách královského paláce, ve kterém se musíte chytře vyhýbat strážím tak, aby vás nechytili. Hra se hraje z pohledu "myš v bludišti", kdy nejprve musíte ukořistit klíč a pak s ním dorazit ke správným dveřím, které se v bludišti objeví. Cestu vám však blokují stráže, které musí šikovně obcházet a nebo blokovat pomocí otočných dveří. Prozradím, že celkově ve hře musíte projít 4 takovéto bludiště, jedno větší než druhé a nevyplatí se spěchat.

Klíč mám, tak hurá do dveří a do třetího bludiště!

Poslední minihrou je opět bludiště v temném prostředí větracích šachet na ostrově Dr. Why. Jedná se vlastně o stejné bludiště jako dříve, jen s tím rozdílem, že místo stráží jsou zde obří krysy a průchod je ztížen tím, že vidíte jen kousek před sebe. Zde prozradím, že ve třetím bludišti (opět jsou zde totiž 4), musíte pohnout až v pořadí s třetí mříží. Ta první a druhá totiž osvobozuje krysáky, kteří jsou původně zavřeni v jiné části bludiště, ale pokud je pustíte, bude to pro vás peklo, neboť vám stále budou blokovat cestu. Navíc jsem si díky tomu uvědomil jednu maličkost - vašemu hrdinovi chybí ve hře zbraň, která by zrovna v těchto bludištích byla vhodná!

Sledujte pohyb červených teček (očí krys) a pokud se dají do pohybu, otevřeli jste asi špatné mříže!

 
Tyto tři minihry však nejsou všechno, na co ve hře můžete narazit a pokud jsem se doposud rozplýval, musím nutně vypsat pár věcí, které se mi nelíbily. Byly to takové specifické puzzly (např. otevření sejfu) či arkádovky (např. únik na vodním skútru), které mi přišly už docela zbytečné a kdyby tam nebyly nebo byly řízeny enginem, asi by se nic nestalo. 
Prolamování se do sejfu s tajnou obálkou.
 
Únik na vodním skútru. Vlevo nahoře jsou vaše životy.

 
Ve srovnání s předchozí Future Wars, kde byla jen jedna minihra o střílení emzáků, počet miniher tedy narostl, ale stále to není nic vůči všem minihrám v Code-Name: ICEMAN a.k.a. ponorkovém simulátoru, kde jsem myslel, že mě z nich trefí. Tyto minihry na vás totiž nevyvíjejí žádný tlak v podobě časového limitu, nemají v sobě žádný "random kód" jako v případě úspěšnosti zasažení nepřátelské ponorky a pokud u nich přemýšlíte, pak je pokoříte za pár minut. 


Ovládání, grafika, zvuky 

Ovládání

Pro hru byl znovu použit engine s názvem Cinématique, který byl mírně vylepšen a dostal tak druhotné označení Évolution 1. Hra  se tedy opět ovládá myší a mezi její přednosti patří roletové menu, které je vůči Future Wars mírně rozšířené. Na rozdíl od něj totiž můžete "operovat" i v rámci jeho nabídky a tedy v rámci předmětů, které vlastníte. To vše dalším stiskem pravého tlačítka.  Díku tomu se rázem rozšiřují kombinační možnosti předmětů nejen vně, ale i uvnitř inventáře.

Ukázka ovládání. Nezapomeňte, že vyskakující okna jsou taktéž aktivní!

Na první pohled se takové ovládání zdá být logické a snadné, ale já se vám musím přiznat, že jsem si na něj do konce hry nezvykl.

Grafika

Z hlediska grafiky byly za hru zodpovědní dva grafici, jmenovitě Michéle Bacqué a Emmanuel Lecoz a ačkoliv se výjimečný styl Érica Chahiho ze hry Future Wars nepodařilo ani vzdáleně napodobit, i přesto se nedá říci, že by grafika nějak zaostávala vůči hrám stejného roku. Grafika totiž využívala 256 barev a rozlišení bylo 320x200px - tzn. jednalo dokonce o mírný nadstandard.

Zvuky 

Zvuky jsou vzhledem k době poměrně omezené a v podstatě rozeznáte jen výstřely, alarmy, šum vody, apod. Hudbu opět složil Jean Baudiot a jedná se o syntetizované melodie se špionážním motivem a rytmickými smyčkami (ne že by se mi moc líbily). Dabing ve hře neexistuje.


Hodnocení

Začnu nejprve tím pozitivním - Operation Stealth je pravou bondovkou a z hlediska příběhu ji nemohu nic vytknout. Přesto jsem ji již v příspěvku neoznačil jako "skvělou" ale pouze "dobrou". A to především za všechny ty zbytečné klacky, které vám hází v průběhu hraní pod nohy. Časté úmrtí, slepé konce, pixel-hunting a trošku krkolomné ovládání - to vše táhne hodnocení dolů. Sakra dolů! 

65%


 

Další obrázky ze hry:

U vašeho bezejmenného šéfa.

Na letišti v Santa Paraqua.

Easter-Egg No.1: Ve Future Wars bylo něco podobného v pařížském metru.

Kufřík s tajným dnem. Stačí pomačkat kalkulačku ("Operate").

Jedna ze slepých místností. Hned vedle ale můžete najít další zavazadlo.

Před letištěm. Počkejte si na taxík.

 

V místním městečku. 

Easter-Egg. No. 2. :-)

V parčíku.

Rusáci. Další otravní nepřátelé, které jsou však jen do počtu.

Nicméně umí pěkně potrápit...

U tuhoto maníka nezapomeňte nakoupit za vyměněnné drobné náramek!!

Před hotelem.

V hotelovém pokoji a nečekané přepadení.

Zase ti Rusáci.

Musíte do vody. Ale to očividně hlavního hrdinovi nevadí.

Sakra, našli nás.

Hlavní padouch a strůjce všeho zla Dr. Why.

Příležitost se přestrojit. Velká nápověda: Na umyvadle je sklenička!

Ačkoliv se to jeví jako Easter-Egg No.3, je to oficiální dokument, se kterým musíte pracovat!!

Téměř u konce.

Finální scéna hry. Umírat zde budete poměrně často.

Tajný ostrov se právě vynořil.

Letoun se chystá k vzlétnutí.

V této scéně vás zachrání vhozený elektrický holící strojek do koše v předchozí lokaci!!

Čekáte konec? Pokud jste na bombu použili elastický pás, pak ano. V opačném případě následuje smrt.

Naštěstí vše dobře dopadlo.
 


Otto a Dr. Why jsou poraženi. President Santa Paraqua se vrací na své místo.

Menší vyznamenání od "babánové republiky".

John Glames v celé své kráse.

Konec.

Dreamfall: The Longest Journey

Žánr: Akční adventura – fantazy / cyber punk , Výrobce:  FunCom,  Distributor (v ČR): Cenega ,  Rok vydání: 2006 ,   Info:  wikipedie ,  ...