Eternam

Žánr: Sci-fi, Výrobce: Infogrames, Distributor: Infogrames, Rok vydání: 1992,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: GOG,  Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 70%

Společnost Infogrames se stala na začátku 90. let známá především pro své horové adventurní příběhy říznuté kultem Cthulhu, Voodoo či čarodějnictvím. Většina lidí si tak okamžitě vybaví hry jako Alone in the Dark, Shadow of the Comet nebo Prisoner of Ice. Všechny zmíněné hry uměly nebývale zaujmout a především na dvě první vzpomíná ještě dnes nejeden tehdejší herní žurnalista. Aby také ne, když za hrami stojí zvučná jména jako Hubert Chardot (scénárista) nebo Laurent Salmeron (tvůrce 3D a 2D enginu) a Yaél Barroz (grafička a budoucí manželka Fredéricka Raynala).

Jenže už málo lidí ví, že všechny tyto hry mají něco společného - hru Eternam, kterou studio Infogrames začalo svoji masovější tvorbu adventur a kde se všechny zmíněné osobnosti poprvé setkaly. Malé povědomí o hře je bohužel dáno i dobou jejího vzniku a téměř neexistující herní publicistice v ČR. Když se pak hra v časopisech přeci jen objevila, bylo to se zpožděním několik let a ačkoli ji redaktoři uměli náležitě vychválit, hráči už pařili jiné, novější a dalekoho lepší, pařby. 

"Her, o kterých se nemluví a mluvit by se o nich mělo je nesrovnatelně méně než her, o kterých se sice mluví, ale kdyby měli zodpovědní lidé mozek na svém místě, nikdy by o nich nepromluvili. ETERNAM naštěstí patří mezi ty první hry."

Vladimír Henzl pro SCORE č.15

Já se rozhodl na tuto hru podívat z prostého důvodu a to toho, že jsem zde popsal od společnosti Infogrames téměř vše, ale tato mrška mi stále unikala. Hru jsem stáhl z oficiální on-line distribuce na serveru GOG, kde se hra (bez copy-protection) nachází od roku 2019 jak v původní verzi (floppy disk), tak v CD verzi, která je navíc kompletně namluvená.

Úvodní obrazovka hry. Don vlevo, Tracy vpravo.

I´m DON JONZ, but you can call me MARSHAL

Hned na úvod začnu trošku negativně, protože Eternam patří bohužel do rozsáhlé kategorie her 90. let, které prostě neumí vyprávět detaily příběhu a potřebuje k tomu splácaný manuál. Bez něj totiž máte jen kusé informace o tom kdo jste, kde jste a co je váš úkol!

Pro vysvětlení to tak vezmu pěkně pomalu. Děj hry se odehrává v hodně vzdálené budoucnosti (rok 2815), kdy život na planetě Zemi už v podstatě neexistuje a lidé žijí roztroušeni ve vesmíru mačkajíc se v malých ubikacích kdesi na vesmírných stanicích. Na pořádek dohlíží maníci jako je Don Jonz (to je fakt divné jméno!). Ti se zabývají stíháním tzv. nežádoucích, ať už mluvíme o lidech nebo mutantech, kterým je někdy potřeba přistřihnout jejich chapadélka. Spolu s extrémní administrativou, je to taková práce, kterou nikdo nechce dělat a tak, když našemu hrdinovi dojde pozvánka strávit pár dní v zábavním parku na planetě Eternam, bere to jako vykoupení.

Ukázka z manuálu hry. 

Co však netuší je, že v zábavním parku to nebude tak úplně zábava a relax. Jeho úhlavní nepřítel Mikhal NUKE totiž stojí za onou pozvánkou a našeho hrdinu si do parku pozval, aby ho tam zničil. To plánuje udělat jak s pomocí součaných humanoidů, tak bývalých obyvatel ostrova - ještěrů. Pro ty se Mikhal nedávno stal něco jako bůh, když jim přislíbil, že jim navrátí jejich právoplatný domov, tedy celou planetu Eternam složenou z několika ostrovů.

Ultimátní cíl tak bude nejen na planetě přežít, ale také porazit onoho nepřítele. K tomu vám bude (trochu) pomáhat kráska Tracy, bývalá technička koordinačního týmu parku, mluvící k vám z virtuální obrazovky. Není to však žádný kamerový přenos, ale skutečná Tracy, která se, aby unikla spárům proradného NUKEa, musela dematerializovat do počítačové sítě.

PS: Identita Tracy nebyla nikdy odhalena. Pouze se spekulovalo, že se jednalo buďto o přítelkyni některého vývojáře, nebo jednoduše "příjemně působící osobu vytaženou z davu". Její vystupování vypadá totiž mírně amatérsky. Naproti tomu Mikhal NUKE, který také není nikde uveden, mi přijde jako drsnější verze Fredéricka Raynala (Alone in the Dark - zkuste si vygooglit nebo kouknout na úplný konec příspěvku do obrázkové sekce a posuďte sami.) 

Tracy.

Styl, který nikam nezapadá

Nyní si říkáte, že takovou hru prostě chcete hrát, že tohle bude nářez. Ano i ne! Eternam je totiž jedna z mála her, u kterých absolutně nevím, kam ji zařadit. Nevím zda autoři měli tvůrčí krizi, nebo zda to celé takto zamýšleli. Nevím, zdali to původně mělo být spíše vesmírné krimi nebo vesmírná komedie plná easter-eggů a celé mi to přijde takové "nemastné neslané".

Náš hlavní hrdina je ostřílený maník, který si chce odpočinout ve známém parku, jenže proč se stylyzuje do role krvežíznivého polonahého barbara moc nechápu (hra konkrétně uvádí "Bloodthirsty Almost Naked Barbarien"). Ale dobře, vezměme to tedy tak, že si měl vybrat z mnoha stupiních rolí, z nichž ta nejméně stupidní byla právě tato a také to, že předpokládal nějakou hostesku, která se však nedostavila. Místo toho je uprostřed ostrova a neví co dál dělat. To už nějaký smysl dává. 

První obrazovka ve hře. Je to vůbec point and click adventura?

Pokud se s Donem dáte do pohybu, za chvilku zjistíte, že jste na  jednom z celkem pěti ostrovů Eternamu jménem Cauda a že tento ostrov má simulovat krutý francouzský středověk. Zástupným vládcem je tu nějaký "vévoda", který vám informace o tom kde jste a jak se z toho všeho dostat, dá jen za podmínky, že zvládnete pár "útrapných zkoušek". Jenže do toho se jaksi prolínají vtipné easter-eggy na hru Drakkhen (předchozí počin firmy Infogrames), v jeden moment na vás vystartuje lokomotiva (ne to není vtip), slyšíte mluvit sochy a nebo vám pořádně namlátí trhač vévody, Rex. Vše v pravém "cartoon stylu".

Místní hlídač to moc nezvládl.

Později se dozvídáte, že jednotlivé ostrovy spolu nemluví, všichni se na sebe dívají velmi nevraživě a všichni se nepěkně pomlouvají.  I přesto, že by všichni měli být humanoidi se Don rozhodne jim pomoci a cestuje na další ostrov jménem Dorsalis, který pro změnu simuluje období francouzské revoluce a kde již začínáte pomaličku tušit, kdo může za to, že se k vám nedostavila žádná hostestka v úvodu hry.

Aha! Tajná komunikace s nepřítelem.

No a takhle to jde stále dokola. Po ostrůvku Dorselis se přesunete na Stomacu, ostrov budoucnosti a kouknete se na pár parodií na Spoka a Star Trek, najdete programátora a grafičku hry (že by inspirace z Space Quest 3, hehe), přesunete se do doby přistání na měsíci a mnoho, mnoho dalšího. Na jednu stranu to někdo může obdivovat, já však těchto podivností začínal mít plný zuby - záporák v nedohledu a hra se začíná neskutečně vléct!! K tomu se navíc neuvěřitelně rozšiřuje vnější 3D svět a najít na něm nějakou budovu, člověka, či cokoliv dalšího je fakt k zbláznění. 

 

Když už si myslíte, že to nemůže být horší, jste přeneseni na ostrov Paw, do období faraónů a pyramid, bloudíte hrobkou (opravdu nechutné bludiště!), šudlíte láhve s džinem, bojujete proti hadům, pavoukům, luštíte starověké písmo a já nevím co ještě dalšího. A proč to celé? Nebudete tomu asi věřit, ale právě v pyramidě se schovává předmět na zmenšování věcí, se kterým zmenšíte vikingskou loď ve středověkém francouzském hradě, abyste ji vzali do budoucnosti a odpluli na poslední ostrov Sholda, kde se utkáte s falešnými vládci původních obyvatel. 

Tak co, už jste dostatečně ztraceni??  

V této fázi jsem už ani nechápal, kde se to Don naučil.

 

Adventurní psycho v zábavním parku

Dobové recenze o hře rády tvrdí, že patří do kategorie nedohratelných a já to musím z části potvrdit. První ostrov si hezky prochodíte, hrad prolezete a útrapné zkoušky, kterým jste podrobeni, zcela jistě zvládnete sami. Nepříjemným zážitkem může snad být jen tajný průchod do vévodovy komnaty, který je velmi dobře skryt.

Druhý ostrov vás dokonce může začít bavit, protože většinu prožíváte na pár obrazovkách a cílem je získat dvoje povolení pro převozníka. Jedno povolení je logicky u jednoho knížete, druhé u jeho bratra a jedná se o klasické adventuření. Já jsem si dokonce říkal, že tohle bude "pohodinda". 

Získáte povolení k opuštění ostrova? Inu ... musíte!

Pak ale přišel ostrov třetí, který mě naštval už na začátku, protože jsem byl vystaven nepříjemnému testu znalostí. Následně jsem začal cestovat výtahem mezi pěti patry, dozvěděl se, že mám zachránit již zmíněné cestovatele časem (programátora a grafičku), získat hvězdnou mapu a ... a já nevím co ještě. K tomu hra začala vyžadovat cestování teleportem mezi ostrovy a já si po chvilce připadal jak naprostý jelimán, hledajíc doslova jehlu v kupce sena. Jednoduše jsem nechápal, kam se poděl můj "arknemesis" z manuálu a proč mám řešit takové věci okolo. K tomu se začalo neuvěřitelně větvit vnější prostředí (zpracované ve 3D) a bylo to poprvé, kdy jsem musel do ruky vzít návod, podle kterého jsem byl hru schopen vůbec dokončit. 

Cestování výtahem mi připadalo nekonečné.

Hra v sobě totiž ukrývá několik problémů. Zaprvé je to neuvěřitelná rozlehlost celého Eternamu, který je dokonce o pořádný kus větší, než zábavné parky ve filmem Westworld a Futureworld (a to dohromady!). Díky tomu jsou zde desítky a desítky obrazovek (na kterých se dá nepředvídatelně něco dělat, koupit, aktivovat, přeložit, získat) a odfláklé dialogy desítek postav. Autoři si totiž při takovém množství postav nemohli dovolit postihnout každý detail a rozhovory většinou nikam nevedou. A když už přeci vedou, musíte se ptát ve správném pořadí, jinak buďto nic nezjistíte nebo rozhovor povede k vaší smrti.

Hra také nepředvídatelně začíná ustupovat od svého původního cíle a staví vám do cesty nové a nové úkoly. V jeden moment jsem se dokonce ztratil v tom, jestli zachraňuji humadoidy nebo lidi a nebo původní obyvatele, ještěry. Od každého tu bylo prostě trochu a to mě moc nebavilo.

Je libo exkurze do Drakkhena (dřívější hry Infogrames)?

Nebo variace na Donkey Konga? Vše je zde možné.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Jak už jsem naznačil výše, hra je takový mix mezi pohybem v 3D vektorovém světě (viz gif níže) a 2D adventurou. 

Ve hře se pohybujete směrovými šipkami a to ať ve 3D nebo 2D. Ve 3D navíc oceníte funkci mezerníku, kterým střílíte z vašeho vznášedla nazvaným Space Turbo. Oceníte i klávesu Enter, po jejíž stisknutím se rychle otočíte o 180° kolem své osy. 

Vše ostatní je pak řízeno malým panelem u spodní strany obrazovky. Zleva do prava tam máte seřazeny různé akce, které aktivujete určitou klávesou. 

Ukázka panelu ve spodní části obrazovky.

 

První ikona je "vzít" [take / pick up] - aktivováno klávesou "T", následuje "použít" [use] - aktivováno klávesou "U", pak "prozkoumat" [look] - aktivováno klávesou "L", promluvit [speak] - "S", inventář [inventory] - "I", menu hry [Disk load / save] - "D". Na pravé straně panelu je pak ještě ukazatel životů s počáteční hodnotou 99 bodů. Pokud vám někdo životy ubere, pak za každých cca 10s se obnovuje jeden bodík. Na levé straně je pak okýnko, kde se může rozsvítit "ALERT" pokaždý, pokud se na vás něco nebo někdo řídí a chce vám ublížit.

Pohyb v 3D prostředí a útok na "netopýra".

Důležitý je taky samotný inventář, ve kterém máte sebrané předměty seřazeny do jednoho sloupečku. Tyto předměty si vybíráte pomocí klávesových šipek a následně je buďto použijete stiskem ikony "použít" nebo stačí jen k někomu přijít a akce se provede automaticky (příkaz použít vlastně umisťuje předmět do vaší ruky). Je to bohužel strašná schizofrenní situace a poměrně dost mě štvala po celou dobu hry. Někdy ona automatika fungovala, jindy ne.

Předměty samotné si zaslouží menší pozornost, protože jsou ve hře téměř neviditelné a jediné, co je může odhalit je pomalý a důsledný průchod kolem nich, kdy je s postavou spojí tenká bílá spojnice. Jakmile se tak stane, stačí stisknout klávesu "T" a předmět je váš. 

Jediný způsob jak si všímat předmětů je být v jejich blízkosti.

Mimo předmětů se v inventáři nachází i tzv. "character info", které je v jeho horní části. Zaprvé se zde vyskytuje ikonka "gp" ukazující množství peněz [gold pieces], které se ve hře nazývají "glóriusy". Hned pod tím máte procenta ukazující progres ve hře. Vedle toho se pak zobrazuje čistý čas hraní a úplně napravo je zobrazen srdeční tep.

Ukázka inventáře.

 

Zmíněné peníze pak mají svoji roli a jsou potřebné k dokončení příběhu. Pokud vás o ně někdo okrade (ano, i to se může lehce stát), musíte si umět poradit a najít osoby, které vám je doplní (např. Vévoda z prvního ostrova).

Grafika

Jak už jste si mohli všimnout, hra je rozdělena na dva enginy. Jeden řídí 3D prostředí, druhý to 2D prostředí. 3D prostředí je založeno na vektorové mapě, virtuálně složené z několika podoblastí, kdy přechod mezi nimi způsobuje krátké zamrznutí hry. Tento engine byl použit již u Drakkhenu (RPG), ale zde se mírně vylepšil o nerovnosti terénu a přidání spousty bitmapových obrázků - stromů, starých pařezů, kamenů, podivných kytek, atd.

Na 2D pozadí dělala Yaél Barroz - ta dívka, kterou máte na třetím ostrově zachránit. A mimochodem také budoucí manželka Frédéricka Raynala, autora 3D enginu, který se "naplno" využil při hře Alone in the Dark vydané ve stejný rok. Styl (2D) grafiky je pak naprosto stejný i ve hře Shadow of the Comet, která se připravovala paralelně, ale vydána byla až v roce 1993. Všechny scenérie se mi líbí a líbí se mi také, že jsou obohaceny o spousty hýbajících se spritů. 

Určitě vás osloví i onen již zmíněný cartoon styl, krásně prokreslené detaily postav a také náhodně se zvětšující detaily grimas našeho hrdiny. Dokonce zde funguje i změna dne a noci, ale to (naštěstí) nemá na nic vliv.

Střídání dne a noci.

Zvuk 

Floppy verze, kterou jsem hrál, byla na zvuky poměrně strohá a ve výsledku neexistovalo nic jako zvuky nášlapů postavy či zvuky, které by podporovaly nějakou akci. Sem a tam sice něco bouchlo či prasklo, to ale bylo sakra málo. V CD verzi jsem zvuků zachytil více, ale i tak to není nic světoborného.

Hudba se ve floppy verzi spouští většinou jen na začátku aktu a hraje po dobu několika minut a následně se vypne. V CD verzi to funguje obdobně, jen jsem někdy zaznamenal bug v podobě překryvů dvou skladeb současně. Ve výsledku se však hudba do příběhů a k jednotlivým ostrovům poměrně hodila.

Dabing (pouze v CD verzi) pro vyšší desítky postav je proveden na jedničku, ale neskutečně mě štvalo, že verze s dabingem nenabízí k náhledu texty. Na výběr jsou pouze možnosti A-B-C-D-E a vy tak musíte mít nastražené uši, o čem se bude mluvit. Přičemž jednou je to o tom "kde najdete vévodu" (potřebné) a podruhé je to o tom "jaká bude polévka" (úplně k ničemu). 

Floppy verze nahoře, CD verze dole.

Musím se tedy přiznat, že právě z tohoto důvodu jsem dokončil jen "floppy" verzi hry. "CD" verzi s dabingem jsem pouze rozehrál a prošel první ostrov. Na zbytek jsem neměl příliš nervy a nechtělo se mi sedět se sluchátky na uších (kvalita nahrávek sluchátka vyžaduje).

 

Hodnocení:

Vladimír Henzl tuto hru vystihl myslím nejlépe. Je to skutečně hra, o které by se mělo mluvit, přesto se nemluví a na takové dabázi-her je k dnešnímu dni pouze jeden komentář a jedno hodnocení. To se nyní změní :-).

Eternam je velmi povedenou hrou, o tom není sebemenších pochyb. Je to úctyhodný mix pohybu po okolí, které je zpracováno ve 3D enginu ze hry Drakkhen nebo Alone in the Dark a klasické 2D adventury běžící na enginu, který tak dobře známe ze hry Shadow of the Comet. Přesto ji hodnotím pouze jako mírně nadprůměrnou.

Hru totiž strašně kazí její rozsáhlost, rozvětvování úkolů a po hodinách hraní se stává nudnou, úmornou. Všechny ty grafické detaily, logičnost a prvotní "wau" efekt se po přibližně 10 hodinách paření jednoduše vytratí a hráčům zůstává jen efekt neklidného sezení, drbání se ve vlasech, podpírání si čela či brady a jiných neduhů, které značí, že to chtělo trošku něco zkrátit nebo ulehčit.

70%

 

Dobové recenze

První dobová recenze se objevila v Excaliburu č. 32 z roku 1994. Sepsal ji Jan Tománek alias Beast a udělil ji 83%. Jen ho osobně podezřívám, že hru moc nehrál. 

Na hru Eternam se ve SCORE č. 15 z března roku 1995 podíval Vladimír Henzl v sekci KLASIKA. Hodnocení bylo nadprůměrné a zastavilo se na 80%.

Další obrázky ze hry

Ostrov Cauda 

Tracy - něco jako pomocnice. Ale nečekejte zázraky.

První obrazovka hry. 3D vektorové pozadí s bitmapovými detaily.

Přechod do klasického 2D prostředí - jedna z mnoha budov.

Styl rozhovorů. 

Uvnitř středověkého hradu. Zrovna se hádají sochy okolo.

Vévoda a jeho družina. Trošku vás potrápí několika zkouškami.

A také žádostí o průzkum sousedního ostrova.

A takto vypadá celý Eternam. Jako taková ještěrka. Vidíte?

Ostrov Dorsalis

První obyvatelný domeček na druhém ostrově.

Interiér jedné místnosti.

Interiér druhé místnosti.

Rozhovor s obyvatelem domku.

Městečko na ostrově.

Příchod do města.

Je libo zápas? Rada: zkuste použít kudličku.

Ulička vedoucí do hospody a k převozu.

U přívozu a hospody. 

V místní hospodě.

 V tajné místnosti u obchodníka.

První zámek. Pozor na šlapání na trávu.

Rozhovor s místním vévodou a žádost o povolení k vyplutí.

 

Ostrov Stomaca

Uvítací robůtek na ostrově budoucnosti - D7A2.

V přízemí budovy.

Uklízecí četa v akci?

Grafička hry.

Programátor hry.

Cestování výtahem mezi různými patry je úmorné.

Odpočet běží a komunikace s kapitánem.

Červí díra? Asi jo. Přenese vás totiž rovnou na Měsíc.

Mise na Měsíc.

Pohyb po planetě v noci.

Jeden z mnoha odkazů na Star Trek.

Ostrov Paw

Uvnitř Egyptské pyramidy.

Tuto nápovědu vám dá Spock na ostrově Stomeca. 

A pak jen stačí jít skrz znaky od A po Z.

Sestup do hlubin pyramidy.

Co asi s těmi figurami budeme dělat?

Superman, Artuš a Indiana Jones? Pokud se chcete přidat, stoupněte na znak X.

Boj proti Mumii.

Slepá ulička? Nene - zkuste otevřít sarkofák.

Jeden z mála vzkazů od vašeho nepřítele.

Sfinga a její otázky.

Konečně. Zmenšovací předmět získán, loď zmenšena a přenesena sem. Hurá dál.

Ostrov Sholda

Cesta na poslední ostrov.

Jeden z obyvatel ostrova.

 

U proroka.

V družném rozhovoru s prorokem.

Hurá do starých staveb původních obytatel.

Uvnitř chrámu.

Modlící se kněží chrámu.

V místnosti s vynálezcem, který na vás celou dobu posílal ty okřídlené potvory.

V harému.

Jsou na ostrovev humanoidi, nebo lidé? Nebo mix? 

Uff, co se to tu děje? 

Tyran, kterého je nutné trošku rozmáznout po podlaze. Nejlépe lodí a letadlem :).

Vize Dooma.

Eternam zachráněn.

 

No to si děláš pr**l, ne?

...

Konec

Tým kolem her Eternam, Alone in the Dark a Shadow of the Comet. Později spíše známý z firmičky Adeline Software, kterou založili a hry Little Big Adventure, kterou vytvořili.

 

Zleva doprava:  Laurent Salmeron (onen zachráněný programátor), Didier Chanfray (3D animace v Alone in the Dark), Frédérick Raynal (tvůrce 3D enginu pro Alone in the Dark) a Yaél Barroz (ona unesená grafička).