Vánoční rekapitulace a plán na 2026

 

 

KRÁSNÉ PROŽITÍ SVÁTKŮ VÁNOČNÍCH

 A 

VŠE NEJLEPŠÍ  DO NOVÉHO ROKU 2026!

 

Stručná rekapitulace roku 2025

A je to zase tady. Po roce tu máme opět svátky plné shonu, nervů, naštvaných lidí a přibraných kil :-). Tedy jak pro koho. Pro mě osobně jsou to dny, kdy kompletně vypínám a opravdu nic nedělám. Teda kromě paření různých deskovek. Ty já mám opravdu rád a většinou si nenechám ujít žádnou příležitost, kdy nezamastit karty, figurky či herní plány prsty mastnými od brambůrek.

No ale dost toho tlachání. Pojďme si udělat menší opáčko tohoto roku. Ve zkratce je to dvanáct měsíců a přesně 54 příspěvků!

Pokud bych to vzal nějak tématicky, pak začnu začátkem roku, který obecně patřil hrám, které málokdo zná. Mezi tyto hry paří například Tlön - A Misty Story (60%), Galador - The Prince and the Coward (75%) či Fable (65%). Ke zmíněnému Tlönovi jsem navíc sepsal komplexní návod a udělal on-line průchod hrou. Ke Galadorovi jsem pak ještě přidal Agenta Mlíčňáka (70%), protože věřte nebo ne, ale za oběma je stejné studio Metropolis Software.

(5)

Následně jsem se pustil do detailního popisu Broken Swordu (100%), detailní srovnávačky jeho a tzv. The Directors Cut (65%) a to stejné jsem zopakoval u Broken Swordu 2 (85%) a jeho Remástrované verze (80%). Obě hry jsem opravdu detailně rozpitval a příspěvky doplnil nepřebernými srovnávačkami. Závěrem jsem přidal i poslední pátý díl s podtitulem The Serpent´s Curse (80%).

(5)

Zakousl jsem se i do českých her a v poměrně dlouhém výčtu nechybí Mavlin: Vesmírný únik (20%), 7 dní a 7 nocí (45%), Mise Quadam (30%), Léto s Oskarem (55%), Ztracený ostrov (65%), Čtyřlístek a strašidelný hrad - remástr (55%), Čtyřlístek kontra Klamérie (60%), Čtyřlístek ve stínu sopky (60%), Zázračný lék (50%), Zlatý kalich (55%), Becherův sen (60%), 6 ženichů a jeden navíc (65%) nebo Hovniválové aneb záhada komixu (70%).

(13)

Extrémně jsem se také rozepsal u Posla Smrti (90%), kterého jsem kompletně přepsal a přidal jsem i Posla Smrti 2 (80%) a Posla Smrti 3 (85%) a to vždy s detailním porovnáním jednotlivých lokací mezi všemi díly. Mohu vám tak garantovat, že nikde jinde takové srovnání neuvidíte :-)

(3)

Pak jsem se vrhl na hry od společnosti Sierra (ano, patřím skutečně do té skupiny, kde Sierra vyhrála nad Lucasem) a zapařil jsem tu celou řadu her. Prvně jsem začal King´s Quest VII: The Princelles Bride (75%) a pokračoval jsem King´s Questem: Mask of Eternity (65%), který jsem nejen popsal, ale uvedl jsem i jak na instalaci a sdílel s vámi savy pro případ, kdyby vám hra někde zamrzla. Následoval Space Quest 1 (VGA) (60%), The Colonel´s Bequest (65%), Conquest of Camelot: The Search for the Grail (85%), Conquest of the Longbow: The Legend of Robin Hood (80%), Codename: ICEMAN (50%), King´s Quest (80%), King´s Quest I: Quest for the Crown (75%).

(11)

K tomu jsem přidal i remástry jiných společností nebo podobné díla jako King´s Quest I (VGA) (70%), Space Quest 2 (VGA) (70%),  Gold Rush! 2 (35%), Blue Force (65%).

(4)

Následovalo pár restů nebo her, které mi prostě u daných společností chyběly. V seznamu tak přibyly hry jako Future Wars: Time Travellers (80%), Operation Stealth (65%), Eternam (70%) včetně popisů filmových předloh. Jako poslední jsem dopařil resty z let minulých, a to konkrétně Sinking Island (75%) nebo Dreamfall: The Longest Journey (70%).

(6)

Taktéž jsem se zúčastnil pár herních výzev na portálu high-voltage a zapařil jsem Ečstatiku (jak DOS tak Windows verzi) (80%) a Woodruffa (75%).

(2) 

No a konec roku, tj. od listopadu dále jsem věnoval hororům. Dopařil jsem Alone in the Dark 3 (70%) a Alone in the Dark: The New Nightmare (80%), fantastickou pařbu jménem Veil of Darkness (85%), ke které jsem opět sepsal i velmi detailní návod. Na úplný konec jsem si nechal Harvester (65%) a Sanitarium (90%).

(6)

Závěrem jsem také přečetl The History of the Adventure Video Game (60%).

Celkově tedy 56 příspěvků. Ale víte co je na nich nejdůležitější? Jen to, že jsem je vůbec mohl sepsat a že to se mnou má drahá polovička vydržela a nerozvedla se se mnou!! 

Herní plán na rok 2026 

(herní progres můžete sledovat i na databázi her) 

A nyní se konečně pustíme do herního plánu na rok 2026. Jako vždy nemohu slíbit, že ho stoprocentně dodržím, mohu ale minimálně slíbit, že se o to pokusím :-). Rok se opět pokusím držet trošku tematicky a v každém měsíci sem umístím kolem čtyř příspěvků, což je bohužel moje maximální rychlost, kdy hru stihnu zapařit (detailně), sehnat si o ní alespoň nějaké informace a pak to celé zkompletovat.

Hned na začátku ledna sem bouchnu příspěvek o Sybérii 1, který jsem při vydání nedávno vydaného remástru stáhl a přepracoval, aby byl trošku více informativní a aby obsahoval více grafického materiálu. Stejně tak sem umístím i onu Sybérii 1: Remastered, kterou jsem si jako milovník této série nemohl nechat ujít. Mezitím se pokusím dopařit hru Paradise a závěr ledna zaplácnu nějakou oldschool jednohubkou. Přemýšlím nad Secret Mission.

(4)

V únoru mám již klasicky v plánu zapařit několik méně známých her. Pro tento rok jsem si vybral chronologicky tyto hry: Inherit the Earth, Alien Incident, Hopkins FBI a Gilbert Goodmate.

(4)

Pak přijde ale horor - dokončit sérii King´s Quest. Postupně sem tedy přibyde King´s Quest II originál, King´s Quest II remástr od společnosti AGDI, King´s Quest III originál, King´s Quest III od společnosti Infamous adventures, King´s Quest III od AGDI. Přijde i King´s Quest IV a nově vydaný King´s Quest IV: Retold. Poté už jen King´s Quest V a nakonec i King´s Quest VI. A to je prosím devět her a tedy 2 měsíce práce!  

(9) 

Od května pak přijdou na řadu české hry. Ať známé, tak neznámé, ať dobré, tak "psycho". Postupně chci zapařit Nukleárního Karla, nedokončené Tajemství Oslího ostrova 2, Ramonovo kouzlo, Kulivočko, Polda 4, Brány Skeldalu 2: Pátý učedník, Reprobates, Alter Ego.

(8) 

Konečně jsem také přečetl bibli všech adventuristů a od Zdeňka Houba prostudoval a doposlouchal jeho remástr hudby.

(2) 

No a to vlastně budeme začínat prázdniny, kde bych chtěl stihnout Eco Quest 1 a Eco Quest 2 a pak popsat hry od Ala Loweho, jmenovitě první díl Larryho (originál), Torin Passage a Freddy Pharkas. 

(5) 

Pak to bude free-style a doplnění her od jednotlivých společností. Od Delphine Software to bude Cruise for a Corpse, od Infogrames Voodoo Kid a Knight Chase a od Cocktail Vision to bude Fascination, Lost in Time a  Gobliiins.

(6) 

O dušičkách to bude několik hororů, jmenovitě Phantasmagoria 1 a Phantasmagoria 2, Alfa Polaris a Ecstatika 2.

(4) 

No a zbytek? Snad někdy stihnu i resty z minulých let, které chci proložit hrami Mata Hari, Lost Chronicles of Zerzura a Hotel u Mrtvého Alpinisty.

(3) 

Dohromady 45 příspěvků. Uvidíme :) Třeba to vyjde. Držte palce a mějte se zatím pěkně!

PS: Pokud jste dočetli až sem říkajíc si, že jsem při deskovkách hrozné prase, pak vězte, že jsem si dělal jen srandu :). Omaštěné karty, figurky nebo herní plány bytostně nesnáším a u nás v rodině dokonce platí zákaz jezení brambůrek a pití musí být mimo kritický metrový rádius.

Čtyřlístek ve stínu sopky

Žánr: Adventura –  dětská, Výrobce a Distributor: Česká televize, Rok vydání: 2025,  Info: officiální web, databaze-her, 

Dostupnost: Online, GooglePlay a AppStore,  Čeština: Ano

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 60%

Rok se s rokem sešel a opět tu máme období adventu, Mikuláše a nakonec i Štědrý večer plný pohody a dárečků. A právě jeden takový dáreček se nám rozhodla nadělit i Česká televize v podobě nové hry s názvem Čtyřlístek ve stínu sopky. Jedná se opět o kratší jednohubku jako v případě hry Čtyřlístek kontra Klamérie, která vyšla před rokem.

Úvodní obrazovka hry

Klasika, která neomrzí 

Jak jsem již psal v předchozím příspěvku, zápletka každého příběhu od Čtyřlístku většinou respektuje jednu z dále uvedených možností. Zaprvé - proti Čtyřlístku brojí zlovolný profesor Kazimír Zádrhel, zadruhé - Čtyřlístek odhalí nějaký podvod nebo nějaké zloduchy, které většinou musí poučit, jak se správně chovat (téma předchozího dílu), zatřetí - Čtyřlístek pomáhá svým kamarádům (dětem - čtenářům) nebo konečně začtvrté - Čtyřlístek se ocitl v nějaké šlamastice, ze které se musí dostat. No a současný příběh je ryze o poslední možnosti.

Komix

 

A z jakých potíží se bude Čtyřlístek dostávat? Tentokráte se naši čtyři kamarádi (pro neznalé se jedná o Fifinku, Piňďu, Myšpulína a Bobíka) vypraví na výlet do Pacifiku. Cestou je však zastihne krutá bouřka a blesk zasáhne i létající automobil, ve kterém naši hrdinové cestují. Po pádu se navíc každý z nich ocitne v jiné unikátní lokaci pacifického ostrova a cílem nebude nic jiného, než se zase se všemi shledat a následně vymyslet, jak se z ostrova dostat zpět domů.

Úvodní zápletka hry

Bobík - protentokrát nehledá nic k jídlu ale nějaký přístřešek.

Myšpulín a chudák auto.

Kvalitní, jednoduché, rychlé

Jak jsem již nastínil v předchozím odstavci, hru si můžeme pomyslně rozdělit na dvě části. V první části se musí čtyři kamarádi opět spojit a v té druhé si obstarat náhradní létající prostředek na návrat domů - balón. 

Po vzoru prvního dílu kamarádi dělají všechno odděleně a každého se ujímáte na střídačku. Bobík si tak nejprve chce postavit úkryt před blížící se nocí, Myšpulda se zase musí dostat z malého ostrůvku a překonat nebezpečného žraloka, Fifinka si musí nějak prosekat cestu skrz zarostlou džungli a Piňďa, po vzoru dávných indiánů, rozdělat signální oheň. Jednotlivé části jsou složeny z dvou, maximálně tří obrazovek a z velmi jednoduchých, až dětsky snadných, puzzlů.

Na řadě je Piňďa.

Stavba ohniště - umístění třech kamenů na správné místo podle obrysu.

Povedlo se, signální oheň zapálen.

V případě druhé části je filosofie hry velmi podobná. Tým si má obstarat balón, který samozřejmě nikde není v celku, ale musí si ho sestavit. Piňďa je tak zodpovědný za obstarání koše, Myšpulín hledá nějakou plachtu, Bobík zase hledá startovací místo a Fifinka musí přesvědčit šamana, aby let svým způsobem "posvětil". Nic víc, nic míň - za hodinku čistého času není co řešit.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání

Hra se dá hrát on-line ve webovém prohlížeči, případně na mobilních telefonech (můj případ). V prvním případě hru ovládáte myší, v případě druhém prsty. Hra v obou případech reaguje promptně, postavičky se nikde nesekají a hra tak pěkně dosýpá. 

V horní části herní obrazovky máte celkově tři dodatečné tlačítka - menu, nápovědu a batoh (inventář). Menu samotné nemá velký význam - ve výsledku slouží pouze k restartu hry. Ukládání pozic je automatické. Po stisknutí nápovědy se vždy rozzáří aktivní oblasti a upozorní vás s čím je možné interagovat a s čím ne.

Ukázka nápovědy - sledujte světlé zbarvení určitých míst.

 

Samotný inventář je opět jen tak na oko. Sice do něj předměty sbíráte, nicméně žádné kombinování zde není možné. Vše se totiž provádí automaticky. Máte-li tak například sebraný nějaký důležitý předmět, který je vyžadován pro další postup, stačí přijít k překážce nebo k nějaké oblasti, se kterou lze obecně interagovat, kliknout na ni a akce se již vykoná sama.

Grafika

Za grafickou stránku byl opět zodpovědný Jakub Mareš (pomocné práce na Poldovi 6 a 7, Polda 2 remástr, Tajemství Parnasu nebo Čtyřlístek kontra Klamérie) a opět odvedl výbornou práci jak na pozadích, tak na animacích jednotlivých postav.

Zvuk

Hra je opět příjemně ozvučena a opět nechybí ani profesionální dabing. V roli Fifinky tak uslyšíte Terezu Bebarovou, v roli Myšpulína Jiřího Ployhara, v roli Bobíka Bohdana Tůmu a Jan Maxián si opět střihl Piňdu.

Hodnocení

Čtyřlístek ve stínu sopky je lehká, krátká adventurní jednohubka, která svojí délkou nepřekročí jednu hodinu čistého času a je tak vhodná hlavně pro děti nebo obecně nováčky v adventurním žánru.

Na hře se podílel stejný tým jako na předchozím projektu a tak ani nikoho nepřekvapí povedený příběh, a "hezká" úroveň grafického zpracování, animací nebo dabingu. Z toho důvodu vlastně nemá smysl se dále nějak rozepisovat a skóre ponechám na 60% ačkoliv musím přiznat, že zápletka předchozího projektu se mi líbila o maličko více.

Další obrázky ze hry

 I. část

Myšpulín se musí dostat z malého ostrůvku - jen pozor na hladového žraloka.

Povedlo se!

II. část

Sanitarium

Výrobce: DreamForge Intertainment, Distributor: ASC Games,  

Rok vydání: 1998,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, GOG, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 90%

 

Po delší době si zase dovolím mírně prohodit hodnocení s úvodem a budu rovnou tvrdit, že Sanitárium je opravdu výjimečná hororová psychologická pařba, kterou by neměl vynechat žádný milovník adventur. Nevěříte? Tak čtěte dále!

Pokud začnu od začátku, tak již koncem roku 1989 vzniká malé studio Event Horizon (v překladu Horizont Události) pod vedením Thomase Holmese, Christophera Straky a Jamese Namestka. Jejich cílem bylo, jak jinak, přinášet na trh "originální hry" a jejich nápad spočíval v produkci RPG her, které byly řádně říznuty adventurními mechanismy. Pro mě asi nejzapamatovatelnější počin tohoto období byla hra Veil of Darkness. 

V roce 1993 se společnost rozhodla přejmenovat na DreamForge Intertainment (není to překlep), ale v nastoleném trendu pokračovala. Čistě z hlediska adventur můžeme napsat, že v roce 1995 na trh uvedla hru Chronomaster inspirovanou sci-fi romány Rogera Zelaznyho, či v roce 1997 ve spojení s Disney dětsky laděnou hru 101 Dalmatines: Escape from DeVil Manor inspirovanou celovečerním filmem 101 Dalmatínů. Od roku 1996 se však tým o síle několika desítek lidí začíná věnovat hře, která je předmětem dnešního příspěvku - Sanitáriu. Extrémně výborné izometrické adventury, která po zpackané Phantasmagorii 2 či (pro mě) úchylném Harvesterovi na trhu prostě musela prorazit.

Hra má zajímavou psychologicky laděnou zápletku, je určena pro nastupujícího mainstreamového hráče (chápej jako, že není tak těžká) a grafika v high coloru je prostě boží - není proto divu, že se prodalo více než 300tis kopií a hra byla pro DreamForge úspěchem. Bohužel však jedním z mála a také posledním. 

Úvodní obrazovka hry.

Hororů není nikdy dost

Myslím si, že při tak výjimečné hře jako je Sanitárium si můžeme o adventurách s hororovou či psychologickou tématikou říci trošku více. Jako první tak určitě nesmíte přehlédnout Alone in the Dark (80%) od Infogrames, dodnes pokládanou za otce všech survive hororů. Příběh byl a stále je prostý - jeden hrdina uvězněn na půdě strašidelného domu s cílem dostat se ven živý. Povedenou, ale také sakra těžkou pařbu jménem Dark Seed (62%) přinesla i společnost Cyberdreams. V ní jste měli s hlavním hrdinou jen tři dny na to, aby jste zničili Prastaré, kteří se plánují zmocnit Země skrz embrio vetřelce (asistoval zde i H. R. Giger), které vám implantovali do hlavy. 

Neméně povedenou hrou se stala i hra Shadow of the Comet (80%) z roku 1993, kterou já osobně miluji a často se k ní vracím. V roli mladého fotoreportéra jste se vydali do města Illsmouth a chtěli jste si jen tak vyfotit průlet Halleyovy komety, když v tom jste odhalili, že polovina města spadá do kultu uctívačů Cthulhu a chtějí zničit svět. A jak jinak, vy jim prostě vadíte :).

Ve stejném roce následovalo i pokračování Alone in the Dark 2 (65%), které se neslo ve stejném duchu jako první díl, jen mírně akčnější. Další hrou byla již zmíněná Veil of Darkness (85%). Ta nás v roli nejmenovaného pilota přenesla do bájné Transilvánie a bojovali jsme proti upíru Kairnovi, kterému jednoduše vadil přelet vašeho letadla. 

Do východní oblasti Evropy jsme se podívali i v roce 1994 ve hře Quest for Glory 4 (95%) a z posledních sil porazili záporáky při vyvolávání Avoozla, démona který by rád uvrhl svět do věčné temnoty. Podobně tomu bylo i v akční adventuře Ečstatica (80%).

Rok 1995 nám pak naservíroval asi nejvíce povedených her. Zaprvé to byl I Have No Mouth, and I must Scream (70%) podle stejnojmenné a všemi cenami ověnčené povídky Harlana Ellisona a Dark Seed 2 (75%) od společnosti Cyberdreams. Společnost Infogrames zase vydala Prisoner of Ice (70%) či Alone in the Dark 3 (70%) a legendární Sierra se vytáhla úctyhodným FMV dílem Phantasmagoria. 

V roce 1996 nám (respektivě mně) naopak žánr hororových adventur krutě zhořkl při paření Phantasmagorie 2 či úchylného Harvestera (65%). 

Z roku 1997 si pamatuji jen druhé pokračování Ecstatiky a rok 1998 by tak bez Sanitária zůstal zcela prázdný. Nyní tak není pochyb, že tvůrci s datem vydání hry trefili bingo! 

PS: Když to tak nyní čtu, tak vidím, že za chvilku uzraje čas na to, abych napsal nějaké tematické povídání :).

 

Vzhůru domů

Jak vidno z předchozího odstavce, hororových adventur existuje sice celá řada, ale těch, které se vám svým způsobem dostanou až pod kůži, těch, které vás chytnou a nepustí či těch, na které si budete pamatovat hodně dlouho skutečně mnoho není. Já osobně mám oblíbené zhruba jen tři (viz nejvyšší hodnocení). Čtvrtou hrou se nedávno stalo i Sanitárium. 

Úvod hry je prostý - v intru vidíte neznámého muže, který nasedá do auta přičemž telefonuje nejspíše se svoji ženou a již klasicky říká: "Na vše jsem došel, vše ti vysvětlím až dorazím domů". Jaké je však překvapení, když domů nedojede. Cestou má totiž vážnou autonehodu a probírá se v jakési místnosti plné chorých bláznů, je celý ofačovaný (nejspíše vážně zraněn) a trpí výpadkem paměti. Neví kdo je, ani co se vlastně stalo.

První lokace ve hře

Po chvilce pátraní však zjišťuje, že je ve věži sanatoria (sanitária), kterému vládne jakýsi Dr. Morgan a že on sám se jmenuje Max. Po pár dalších krůčcích probudíte zkamenělého anděla, který vám oznámí, že máte zachránit děti a pošle vás do další lokace. 

Říkáte si cože? Nehoda, amnézie, šílenci, oživlý anděl, děti - co to sakra má znamenat? Ano, i já měl podobné otázky, ale po chvilce hraní to vše začne dávat smysl a kolem 3 až 4 lokace už jste hrou kompletně lapeni a každý, ať sebedementnější rozhovor typu "Ahoj, já jsem Max, jak se jmenuješ ty" hltáte.

V druhé kapitole.

Výborně vystavěný příběh Maxovy mysli

A co by to bylo ode mne za příspěvek, kdybych vám alespoň část toho parádního příběhu nevyzradil. S Maxem si ve hře užijete celkově 9 velmi povedených kapitol, které na sebe, světe div se, navazují. A to i přesto, že kolikrát nebudete hrát za samotného Maxe, ale budete někdo jiný. Jednou budete v kůži malé holčičky Sarah, podruhé se stanete čtyřrukým Kyklopem Grimwallem a nebo dokonce aztéckým polobohem a válečníkem Olmekem. Mezi jednotlivými kapitolami se pak vracíte zpět do sanatoria (vždy do různých částí - věž, venkovní "výběh", márnice a hřbitov) a zkoumáte v čem všem má prsty proradný Dr. Morgan.

No a asi už tušíte, že existuje jen pár možných vysvětlení všech těch podivných přesouvání a převtělování se - buďto jste mrtví a chcete si "vykoupit" duši nebo jste po nehodě v kómatu a vše popsané je jen manifestem vaší mysli. A ano - B) je správně! Neuvěřitelné množství flashbacků pak dokonale popisuje celou Maxovu minulost, od útlého mládí až do doby autonehody. Dokonce také to, že to nebyla úplně tak "nehoda" jako spíše úkladný záměr. 

Sarah, Grimwall, Olmek - tři různé postavy.

Ale zpět k ději. Max Laughton, jak se hrdina jmenuje celým jménem, měl kdysi sestru - Sarah (vysvětlení proč hrajete v těle holčičky), která v mládí podlehla zákeřné nemoci. Od té doby si Max řekl, že odloží veškeré dětinské komiksy (vysvětlení proč hrajete za Kyklopa) a stane se lékařem, aby pomáhal lidem. Speciálně pak dětem, které na světě napadá smrtící mutovací nemoc, jehož průvodcem je virus  DNAV (vysvětlení proč zachraňujete ve 2. kapitole děti).

Společně se svým kamarádem a kolegou z univerzity, Dr. Morganem, absolvuje lékařskou školu a začne pro něj dokonce pracovat v jeho společnosti Mercy Foundation. Ta jako jediná na světe vyprodukovala pseudolék zvaný Hope - jenže ten nemoc jen zpomaluje, neuzdravuje.

Ten správný lék pak vyvíjí náš hrdina Max, jen mu bohužel vedení společnosti včele s Dr. Morganem nedalo moc šanci a stoplo veškeré financování (a bum, už máte vysvětleno i to, proč nesnášíte toho tajemného doktora). 

A cíl hry? Jednoduše projít veškeré stavy mysli, představy sjednotit a rozpomenout se kým jste a jaké bylo vaše poslání. V samotném závěru pak ještě musíte zmobilizovat všechny vaše síly, aby jste se z onoho kómatu probudili - a bude to skutečně za 5 minut dvanáct. Proč? To si už zjistěte sami, stojí to za to!

Téměr u konce.

Psycho, přesto zábavné 

Ačkoliv řada on-line gameplayů končí číslem 5 hodin, moje adventurní tažení se podle steamu zastavilo na 11 hodinách, přičemž jsem hru pokořil jen s jedním kouknutím do návodu pro rozlousknutím zvukového kódu. Nemám prostě sluch na zvuky (ale jako vůbec) a podobné puzzly se ani nesnažím řešit.

Nicméně hra mě velmi mile překvapila velkou spoustou adventurních puzzlů, které jsou ryze originální. Za povšimnutí také stojí narůstající obtížnost - zatímco v první kapitole po vás budou vyžadovány pouze piškvorky (v originále tick-tac-toe), záhy se k tomu přidává správné otáčení ventilů k naplnění nádrže, nastavení různých strojů a přístrojů, luštění různých šifer, mačkání různých dlaždic, tlačítek a mnoho, mnoho a ještě jednou mnoho dalšího.

Otáčení ventilů.

Uvolnění obrovského balvanu.

Luštění šifer

Zprovoznění různých přístrojků.

Závěrečná kapitola je pak jeden velký (avšak stále povedený) puzzle. Zaprvé musíte projít specifické 3D prostorové bludiště a poté jste vrženi do lokace, kde se musíte chytře proměňovat na jeden ze tří zmíněných charakterů a využívat jejich přednosti. Sarah je malá a může se například protáhnout malými otvory. Olmek je kamenný bojovník, kterému nevadí žádné trny, ostny nebo bodáky a Grimwall je zase extrémně silný čtyřruký Kyklop a hodí se na roztahování tyčí, vytrhávání věcí ze zdí, apod. Ve skutečnosti jsou to takoví Gobliiini :) 

Krásné využívání vlastností jednotlivých postav.

 

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání

Sanitárium je izometrická 2D adventura ve stylu klasických RPG mlátiček - něco jako Diablo. A jako zmíněné Diablo se i hraje. Postavu ovládáte pravým tlačítkem, na které musíte kliknout, držet a táhnout po lokaci. Díky tomu bude hlavní postava chodit. Běh bohužel absentuje a nejednou vás to naštve. 

Inventář se vyvolává tak, že kliknete na svoji postavu. Předměty v něm se kombinují (vždy vně, nikdy ne mezi sebou) až s extrémní logičností. Tomu navíc pomáhá fakt, že kombinovatelné věci jemně světélkují. Naopak ty, které se zkombinovat nedají, tak se jednoduše "nehlásí".

Ukázka kombinace předmětů. Koukejte jak světélkuje použitý červený balónek.

Ve hře si užijete nejednu akční scénu (kosou musíte posekat strašáka nebo ohněm upálit přerostlou chobotnici). Ale nebojte, i přesto, že k tomu možná spotřebujete nejeden pokus, nenaštve vás to. Nemůžete totiž zemřít a pokud vás náhodou daná obluda porazí, rewspanujete se opodál a vše již zničeno zůstává zničeno. Není tak potřebné začínat znovu a znovu, ale zkrátka jen "doděláte svoji dříve rozdělanou práci".

Jeden z několika soubojů.

Grafika

Jak jsem psal výše, hra využívá pevně daný izometrický úhel kamery. Pozadí jsou předrenderovaná a bohatě detailovaná. Každé prostředí má velmi specifickou barevnou paletu a textury odpovídají tématu dané kapitoly - psychiatrická léčebna, izolovaný ostrov s cirkusem, strašidelný dům, márnice, apod. 

Musím se také přiznat, že jsem již dlouho neviděl taková pozadí, která by uměla podpořit pocit nejistoty a podivnosti. Grafici zkrátka odvedli skutečně výbornou práci.

Hra běžela v 16bitové barevné hloubce, tj. využívající 65 536 barev (High Color). Rozlišení však zůstalo jen v režimu 640x480. 

Za povšimnutí také stojí spousty titěrných detailů - NPC postavy se hýbou a mají jakoby svůj "život". Ve hře jsou použity atmosférické efekty, kdy vítr hýbe se stromy, balónky, listy, papíry a bůh ví čím ještě a k tomu všemu můžete na několika místech spatřit věrný odraz v zrcadle.

Strašidelný dům - lokace, kde vidíte svůj odraz v zrcadle.

Cut-scény, které probíhají ve formě flash-backů jsou alfou a omegou příběhu a každou část se vyplatí sledovat velmi pozorně. Pro neangličtináře nám autoři dokonce přidělali možnost aktivovat si v nich titulky. Jako pomyslnou třešničkou na dortu je jejich přístupnost z menu hry po dohrání příběhu. 

 

Zvuk 

I z hlediska zvuků, hudby a dabingu je hra zkrátka vynikající. Každý krok, každé zatáhnutí za kliku, páku či obecně nějaký mechanismus podporuje celkovou atmosféru. Stejně tak jsou na tom zvuky prostředí - vítr, déšť, dětský smích / hlas / pláč, naříkaní polomrtvých, apod. Každá lokace má taktéž svoji působivou hudbu.

Hra má taktéž působivý dabing a ačkoliv některé recenze tvrdí, že je neprofesionální a nekvalitní, já tento názor nesdílím. Naopak každý hlas mi přišel velmi povedený a ke každé postavě se výborně hodil! 

Hodnocení

Už jsem si myslel, že konec hry bude další zprasená Lynchovina alá Dark Seed 2. Nestalo se. Bál jsem se, že příběhy na sebe nebudou navazovat (zdravím české Hovnivály ze !stejného roku!), nestalo se. Tušil jsem nějakou psycho záležitost jako Harvester, nic.

Sanitárium je totiž unikátní počin a právem patří na piedestal hororových adventurních klasik. Příjemné 10+ hodinové adventuření, výborně budovaný příběh, unikátní a jednoduché ovládání, mainstreamové puzzly, dabing, hudba ... uff, takto bych mohl pokračovat ještě dlouho, ale stejně by to už nikdo nečetl. Napíšu to tedy prostě - 90%  

Historické recenze

Dodám později :) 

Další obrázky ze hry 

 

Ve věži sanatoria.

 

Ve vesničce Genet - plné zmutovaných dětí.

Na místním hřbitově - jaké to prima místo na hraní.

Pár mrtvolek rodičů ve zdejší škole.

Obrovská potvora ve stodole - nazývá se "Matkou".

Matka úspěšně zničena :). Děti osvobozeny.

 

 

Hra za malou Sarah.

Před vstupem do strašidelného domu.

Poslední přeživší lidé.

Krásné hry - zkuste si je zahrát. Nejpre tu nejvíce napravo a poté tu nalevo.

 

Konečně pryč z ostrova - ale pomohli jsme si?

Výlet do dětství s dozorem rodičů.

Na půdě domu.

Sestra nalezena :). 

V roli Grimwalla.

Kyklopové jsou v příběhu utiskováni mechanickými brouky ...

... a pokusy se provádí už na jejich dětech.

Chudáci - někteří slouží jen jako "potrava" pro hmyzí královnu.

Samotná královna a včele zrádce rasy Kyklopů.

Olmek - Aztécký polobůh / oživlá socha / válečník.

Masakr v Aztécké vesnici.

V jednom z mnoha chrámů.

Krutovláda falešného boha bude brzo ukončena.

To je ale bordel ... 

V jednom z mnoha chrámů.

Konec dobrý, všechno dobré! A tak to má být!!