EcoQuest: The Search for Cetus

Žánr: Adventura –  ekologická, Výrobce: Sierra On-Line, Distributor: Sierra On-Line, Rok vydání: 1991,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: -,  Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 75%

 

Po roce tu zase máme čas velkých letních prázdnin a já se klasicky pouštím do paření her od firmy Sierra On-Line. V minulém roce jsem zde dopařil sérii Conquests of Camelot a Longbow a v dnešním roce jsem si dal za cíl (minimálně) sérii EcoQuest. 

EcoQuest je taková menší záležitost a spadá do kategorie pohádkových her typu The Black Cauldron, Mixed-Up Mother Goose nebo Mixed-Up Fairy Tales. Navíc, jak název napovídá, využívá trošku té edukace o ekologii. 

Série je složena ze dvou dílů a na prvním se podílely především ženy - Gano Haine (autorka i druhého dílu), Jane Jensen a Tammy Dargan. O to víc zamrzí, že hra nebyla ani do dnešní doby přidána do oficiální on-line distribuce skrz platformy Steam nebo GOG a jedinou možností jak hru sehnat je skrz Abandonware stránky.

Úvodní obrazovky hry

Malý ekolog zachraňuje Atlantidu 

K hrám nemám žádný předsudky a prostě si vždy sestavím plán (to už je asi postižení z korporátu) a z něj hraji co mě napadne. Upřednostňuji sice tituly více známe, ale jakmile dojdou, beru další - klidně nezmáné, klidně haněné, klidně infantilní. EcoQuest je však hra pouze neznámá, spíše neprávem přehlížená a určitě není infantilní. Vlastně bych řekl, že je určena pro kohokoliv, kdo si chce mírně odpočinout od různých úmrtí hrdiny, dead endů a nelogických puzzlů. Navíc je ještě z té příjmené doby, kdy jsme lidi zachraňující přírodu nazývaly ekology a nikoliv ekologickými aktivisty nebo dokonce ekoteroristy, kteří se lepí k silnicím, zabírají domy, vážou se ke stožárům nebo s hordou právníků blokují infrastrukturně důležité výstavby.

Ale dost toho stěžování si! Zaprvé tento blog není o politických názorech, ale o hraní a před námi nyní stojí malý sympatický klučina Adam Green, který si zaslouží trošku toho prostoru.

Adam v zadní traktu domu. Delfín se trošku schovává.

Adamovi je 10 let, jeho otec je známý ekolog, ale zrovinka si potřeboval odskočit na jednu z mnoha konferencí a Adama nechal doma s tím, že buďto může jít si hrát ven nebo může zůstat doma a hrát si s delfínem v zadním traktu budovy. 

Poznámka: No jen si představte, že byste to řekli v dnešní době svému dítěti, kterému je 10!? :-)

Protože je Adam trošku introvert, rozhodne se zůstat doma - jen tedy netuší, že v následujících pár minutách začne to nejúžasnější dobrodružství, které si nedokázal  představit ani v těch nejdivočivějších snech. Onen delfín totiž začne po chvilce mluvit, představí se jako Delphineus a Adama poprosí, zda-li by mu nepomohl najít bájného Cetuse [čti Sítuse]. 

Cetus je Vorvaň Obrovský, král podmořské říše Eluria, který se někde záhadně ztratil a v říši zavládl zmatek. Nikdo neví co má dělat, všude se hromadí odpadky, vše tak nějak umírá a říši ohrožuje "Pojídač masa", kterým je Rejnok Manta - archnemesis hry.

Eluria v celé své kráse.

Hra je jakoby rozdělena na tři navazující celky. V první části se Adam postupně seznamuje s tím, co souvisí s ekologií a samotným Delphineusem. Celá hra se zde odehrává jen  na dvou herních obrazovkách - u něj doma a později na širém moři. 

Následně se Adam potopí do hloubek oceánu až k bájné Atlantidě (rybičky si ji přejmenovali na onu Elurii), kde rybičkám musí pomoci zpamatovat se z náhlého zmizení Cetuse. Starosta městečka je totiž malý ustrašený krab, který přestal plnit funci vedoucího rybí rady a celé město tak strádá. Cílem tak bude dodat krabovi trošku odvahy a všem obyvatelům "nějak" pomoci, aby se nakonec účastnili rybího zasedání. 

Logicky nesmí chybět ani vyslechnutí si bájného proroctví od Orákula o tom, jakpak vy jako malý lidský klučina zachráníte celou říši.

Bájné proroctví.

No a v poslední části pak musíte najít samotného Cetuse a osvobodit ho ze zajetí. Díky tomu budou všichni obyvatelé podvodní říše zachráněni a vy se tak můžete navrátit domů. Prostě pěkná pohádka na dobrou noc! 

I dětské hádanky dají zabrat

EcoQuest je příjemná hra, která však umí i potrápit - děti i dospělé. Mě se stala osudná (asi) netrpělivost a přehlédl jsem tak několik zásadních oblastí. 

Zaprvé, nevím proč, ale moje verze hry měla problém v tom, že mi Adam nechtěl vplout do kruhového chrámu uprostřed města a hodně dlouho jsem si tak myslel, že je to jen "kulisa". Až jsem na něj klikl snad 5x, Adam do něj vplul.

Podruhé mě absolutně nenapadlo, že mohu vplout do vzduchové kavity v jedné z dalších lokací. Ve stejné lokaci mi dokonce sasanka sežrala malou červenou rybku, která mi o chvilku dříve sežrala klíč, který jsem potřeboval. Já onu pojídací akci však neviděl a tak jsem rybku stále hledal všude možně aniž by mě napadlo, že je už mrtvá v sasance a klíč z ní musím "nějak vylovit".

Až kouknutím na on-line walkthrough jsem zjistil, že celou dobu míjím jednu lokaci!

Zatřetí zmíním, že ve hře existují celkově dvě minihry. První je obecně o sestavení mozaiky pomocí posouvání jejich částí. Podobných miniher jsem vyřešil už pěknou řádku a tak jsem s tím neměl sebemenší problém. A i kdyby - ve hře je možné použít tlačítko "help", které části mozaiky umí sestavit na pár kliknutí samo (viz níže).

Problém nastal u druhé minihry, kde jsem měl sloupy na jedné straně natočit tak, aby byly obrazem sloupů na druhé straně. Já to udělal a ... a nic! Nechápal jsem co dělám špatně a až zuřivým klikáním na všechno možné jsem snad jen náhodou došel na to, že z nějakého důvodu musí zaznít specifický zvuk oznamující, že se jednotlivé kameny sloupů správně natočily a zafixovaly. Divný.

Mozajkový puzzle.

Puzzle s rotacemi sloupů.

Naproti tomu jsem však nezaznamenal větší problémy co se týče ryzího adventuření. Všechny předměty měly své logické využití a logické kombinační možnosti. Jinými slovy se mi prostě nikdy nestalo, že bych se někde pídil po tom, co s čím mám kombinovat a proč. Možná jeden maličký zádrhel přišel v jeskyni zaplněné nebezpečným odpadem, ale naštěstí jsem si celkem rychle vybavil, že řešení měl Adamův otec na stěně u sebe doma a jen jsem zopakoval postup tam nakreslený -> lano + plovák + vysílač.

 

Jediné mínus bych hře dal snad jen za to, že Delphineus vypadá jako side-kick, ale jeho využitelnost je asi taková, jako například využití sovy Cedrica v King´s Quest V - žádné. To znamená, že s ničím moc neporadí. 

Nenásilná ekologie v praxi  

Jako úplně poslední zmíním onu ekologii, která je do hry nenásilně včleněna skrz sběr různého odpadu a skrz pomoc podvodním tvorečkům a rostlinám. Na sběr odpadu má Adam po ruce recyklovatelný vak, kam všechny odpadky může sbírat.  Zároveň hra chytře brání recyklaci věcí, které by Adam v pozdějších fázích hry mohl potřebovat a nehrozí tak žádný nechtěný dead-end.

Ukázka malého úklidu.

Pomoc podvodním tvorečkům probíhá v malém obytném komplexu zobrazeném na animaci výše. V jednom otvoru žije např. Mečoun, který má kolem tlamky omotaný plastový nesmysl a je potřeba to z něj dostat, v jiném otvoru zase žije želva, která snědla dobře vonící plastové balónky a nyní nemůže dýchat. Nebo je zde rybka, která má doma otrávenou vodu, kterou je nutné vyčerpat ven. Je zde také rybka, která se "topí" uvězněná v plastovém sáčku nebo rybka, která se utápí v depresi z toho, že nemá doslova co jíst. Všechny rostliny jsou totiž pokryty hnusnými řasami, které vznikají jako důsledek působení fosfátů. 

A takto bych mohl asi pokračovat donekonečna, ale nebudu. Zkuste si hru schválně zahrát a uvidíte sami, že nic není tzv. na sílu. Místo toho se jedná o pěknou a nenásilnou edukaci díky čemuž má hra u mě malé bezvýznamné plus. 

Další ekologická edukace - nebezpečné sítě v oceánech.

Jediná škoda je, že některé slovíčka jsou mimo klasickou slovní zásobu českých dětí - např. algea [řasy] nebo sea urchins [možští ježci] či Sperm Whale [Vorvaň Obrovský], což může mladší publikum odradit.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Hra byla nejprve vydána na disketách a o rok později i s dabingem na CD. Hra je klasická 2D point and click adventura, která běží na stejném enginu (SCI1) jako King´s Quest V, Space Quest IV nebo remástr Larryho I. Má tak stejné ovládací mechanismy a hráče tak nemůže překvapit i podobné ovládání  - ve vrchní části obrazovky jsou ikony na pohyb, průzkum (ten se skutečně vyplatí!) a rozhovory. Batoh představuje inventář a hned vedle je již zmíněný vak pro recyklaci odpadků.

Ikonky. 

Do inventáře sbíráte všelijaké předměty, které však mají v drtivé většině logické využití. Ostrá mušle může například posloužit jako nůž, trojzubec zase jako páčidlo.

Ukázka inventáře.

Grafika

Za grafiku byl zodpovědný William D. Skirvin se zástupem asi dalších 10 grafiků, kteří se na pěkně vyřádili. Začátek hry sice ještě nevypadá ještě nijak zvlášť dobře, ale jakmile se Adam potopí do hloubek oceánu, grafika je fakt parádní. Většina rostlinek se hýbe, všude plavou roztodivné rybičky, sem a tam je vidět krásný korálový útes. Všechno hraje krásnými modro-zeleno-tyrkysovými tóny - no prostě nádhera!

S většinou aktivním míst (lokací, předmětů) si grafici ještě navíc příjemně vyhráli tím způsobem, že se po kliknutí zobrazují jakoby v detailů a většinou ještě s dodatečnou animací. A co víc - v CD verzi mají všechny postavy implementován lip-sync.  

Detail racka pokrytého nějakým ropným sajrajtem.

Zvuk

Zvukové efekty jsou složeny především ze zvuků tekoucí vody, šplouchání, bublinek, zvuků Delphineuse, aj. O hudbu se obecně nevíce zasloužil Chris Braymen (ačkoliv Mark Seibert je uveden jako šéf CD verze), který do hry složil desítky různých skladeb. Na povedeném dabingu se podíleli jak zaměstnanci společnosti (Mečouna mluví Josh Mandel), tak jejich příbuzní (hlavní postavu Adama mluví Dylan Skirvin), tak najatí herci.

 

Hodnocení

Všichni asi hráli King´s Questy, většina možná i Space Questy, Police Questy či sérii Quest for Glory, ale troufnu si říci, že jen málokdo si zkusil zahrát tuto hru. A za mě je to neskutečná škoda! 

EcoQuest má totiž vše to, co by měla mít správná adventura. Má poutavý a zajímavý pohádkový příběh říznutý troškou novátorské techniky využívající ekologii. Má také úžasnou ručně kreslenou grafiku podmořského světa, kdy si člověk někdy připadá doslova jako v animovaném filmu. Úžasná také byla veškerá hudba a dabing.

Trio Gano Haine, Jane Jensen a Tammy Dargan odvedlo jednoznačně úžasnou práci! Stahujte a pařte - hra stojí fakt za to! 

75%

  

Dobové recenze

-

Další obrázky ze hry 

V otcově pracovně.

Zadní trakt budovy - delfín začal mluvit.

Jo to je hnus!

Před Eulerií.

Můžu si vypůjčit ten trojzubec?

Socha Cetuse.

Uvnitř kulatého chrámu.

V jednom z několika příbytků místních rybek.

Depresní rybka co nemá co jíst.

 

Želva, která snědla pár plastových balónků.

Rybář - který nekrytým rotorem své lodě ohrožuje vše živé.

Pokračování v pátrání po Cetusovi.

Krásné útesy.

Tajná Kavita s mrtvým pirátem - moc mi do oceánu neseděla.

Ta červená rybka mi dala zabrat!

Jeskyně s nebezpečným odpadem - cíl je ho vyčistit.

Tady to vypadá až moc podezřele.

A hele, Cetus. 

Cetus byl harpunován a může za to Rejnok Manta.

Pomoc už je to.

Finální souboj!

Cetus a všichni okolo zachráněni.

Konec hry.

Alter Ego

Výrobce: Future Games, Distributor: bitComposer Games, Rok vydání: 2010,   

Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam,  Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%

 

A je to tady! Konečně jsem se propařil až k poslední hře studia Future Games, ke hře, která i přes veškerou snahu svých autorů nezaujala tak, jak bylo plánováno a studio muselo po více než 10 letech zavřít své brány. 

A co, že se vůbec stalo? Moc známých informací se sice najít nedá, ale obecně je známo, že už při Reprobates se původní tým studia Unknown Identity (Zdeněk Houb a bratři Pekárkové) mírně nedohodli na konceptu hry s vedením. Přesto chtěl původní tým zaujmout stejným hitem jako byl kdysi Posel Smrti. Zdeněk Houb sepsal scénář k další hře, jenže vedení Future Games scénář odmítlo (prý z něj zůstal jen název) a jako nový scenárista byl povolán Jozef Nemet (Polda 5, Reprobates). 

Pro takového Zdeňka Houba to byla konečná - z firmy odešel, hudbu dodával jen externě a i s ubývajícími lety na tento konec nevzpomíná zrovna v dobrém.

"Podle mě byla chyba v nerozpoznání schopnosti scenáristy ze strany vedení Future Games. Je třeba si uvědomit, že mimo postu scenáristy byl tým pro vývoj obou her stejný jako u Posla Smrti, možná ještě o něco lepší. Stejní grafici, stejný hudebník, pár externistů. Tak kde se stala chyba? Scenář. Pak se nelze divit tomu, že hry nepřinesly dostatek financí na případné další projekty"

Zdeněk Houb pro české vydání knihy Umění klasických Adventur 

Future Games hru sice nakonec "nějak" udělalo a vydalo, ale jen pro zahraniční trh. Na ten český už paradoxně nebyly finance. 

Já se dneska na hru konečně podívám a pokusím se vám ji popsat stejně tak dobře, jako již dříve zrecenzované kousky - Posel Bohů (70%), Posel Smrti (90%), Ni.Bi.Ru. (80%), Tale of Hero (70%), Reprobates (75%). 

Úvodní obrazovka hry.

Alter Ego - a kde prosím?

Na poslední hru studia Future Games jsem se těšil posledních pár měsíců jako malé děcko. Dokonce jsem se někdy myšlenkově rozdvojil a jedna půlka hemisféry pracovala a ta druhá při práci poslouchala velmi povedené komentáře chlapíka říkající si adventurista, který už kdysi dávno natočil svůj walkthrough hrou. "Výborné" říkal jsem si, aniž bych vůbec hru viděl. Jenže pak jsem si hru obstaral, začal hrát a rázem jsem strnul s podivným úšklebkem. 

Snad mi to tým stojící za hrou odpustí, ale musím hned na úvod říci, že adventuristovi komentáře tomu všemu dodávaly "život a smysl". 

Ale pojďme pěkně postupně. Nechci přeci hru hodnotit hned na začátku. Zkusím to vzít postupně s nějakou návazností na Posla Smrti, se kterou se tak často srovnává (ač je to úplně mimo). Příběh se bude opět odehrávat v Anglii, avšak narozdíl od Posla Smrti, kde se příběh odehrával spíše ve vnitrozemí, zde to bude anglické přístavní městečko Plymouth. Taktéž se posuneme mírně zpět do historie, konkrétně z roku 1981 do chladných podzimních dnů roku 1894 - tedy do doby, kdy se nikdo s nikým moc nemazal. 

A to ani s naším prvním hlavním hrdinou - Timothy Moorem, syrotkem, který od smrti svých rodičů vyrůstal v syrotčinci spolu se svým nejlepším kamarádem Brianem. Oba si vždy plánovali cestu do Ameriky s malým zastavením v Plymouthu, kde by si vydělali nějaké peníze a mohli pokračovat. Brian cestu zvládl, Timothy byl však chycen jako černý pasažér, okraden o nejcennější přívěšek po rodičích a předán policii. Před vězením však prchá úprkem do stok a jeho dobrodružství tak může začít!

Timothy v temných stokách.

Překvapením však je, že do příběhu najednou začnou vstupovat novinové články o úmrtí a pohřbu sira Williama Arthura Lewise přezdívaného Bílá Bestie [The White Beast] kvůli jeho vrozené deformitě a kvůli několika ohavným skutkům, které jsou na něho svalovány. Na scénu se dokonce dostává druhá hratelná postava - sebevědomý detektiv Briscol, který v Plymouthu doufá ve své rychlé povýšení.

Zprávy o Bílé Bestii.

Detektiv Briscol.

Cože? O co tu sakra jde? Je snad Timothy a detektiv Briscol jedna postava předstírající obě role? Jsou to snad dávno rozdělení bratři? Nebo nemají nějakou rodinou spojitost s aristokratickou smetánkou hrající si se svými poddanými? No věřte nebo ne, ale bohužel ani jedno zmíněné (ač bych si to přál), není pravda. 

Realita je mnohem prostší - Timothy je prostě obyčejný zlodějíček snažíc se zajistit si finance na cestu do Ameriky, detektiv Briscol je prostě samolibý detektiv a oba se potkali čistě náhodou. (aáááách, zíííív) 

A to prosím znamená, že se musím vrátit k mému komentáři o tom, že hra není příliš "živá" a ze všech zatím hraných poměrně únavná. S jedním kradete, s druhým řešíte zmizení těla nedávno pohřbeného sira Williama Arthura Lewise. Žádné vzájemné interakce, žádné velké překvapení. Obě postavy jsou navíc děsně nesympatické. Korunu všemu pak nasazuje doslovné zjevení se hlavního padoucha a vysvětlení jeho motivu (podobná deformita) jak ke krádeži těla, tak k dalším vraždám (hrobník, hrobníkův pes, doktor, krejčí, dva kumpáni, ...).

Vše zmíněné ještě mohl zachránit nějaký propracovaný závěr, ale bohužel. Ani ten se nepovedl a místo toho přišel velmi podobný tomu v Poslovi Smrti, kde však vzhledem k příběhu sedí a je logický. Pokud zaspoileruji, tak v Alter Egu hlavní padouši přežijí, Briscol bude zavražděn a Timothy chycen a ve vězení (asi) umlácen policajty za údajnou Briscolovu vraždu. No tak sakra chlapi - to jste nemohli vymyslet něco lepšího!? Tohle je fakt debilní!!! 

Setkání obou hlavních hrdinů.

Adventurní nuda

Z hlediska adventuření a zapojení mozkových závitů je hra také poměrně slabá. Většina adventurních puzzlů se po vzoru Reprobates dá řešit převážně nekonečným prozkoumáváním lokací a postav. Nevyjde-li vám totiž něco napoprvé, můžete zkusit odejít z obrazovky a za chvilku se vrátit - většinou se něco mírně změní či se aktivuje nějaký nový dialog, který zase otevře něco dalšího.

Prozkoumávání samotných lokací pak není nic složitého, autoři totiž poprvé v historii umožnili zobrazit všechna aktivní místa v lokaci za pomocí klávesy F1 a narozdíl od předchozích her jich je vždy tak o polovinu méně. Velkou otázkou také je, zda-li taková berlička byla vůbec nutná, protože většina předmětů je viditelná už z dálky (až snad na hák na půdě prádelny nebo rozbité sklo u hřbitova). 

Zobrazení aktivních míst (hvězdičky) a východů z lokace (šipky)

Co mě nemile překvapilo, byla téměř naprostá absence jakýchkoliv menších puzzlů - otevíraní sejfů, zámků, skříněk, tajných vchodů a já nevím co ještě. Ve hře vlastně nic takového neexistuje a je to neskutečná škoda, protože pár lokací, jako například kancelář detektiva, hrobka na hřbitově či dům kam hlavní hrdina Timothy jde krást, po těchto puzzlech doslova volá!

Totální vopruz pak byla i část, kdy jsem ovládal detektiva Briscola, objevil stopy v trávě, chtěl je odlít, ale ani za boha jsem nemohl nalézt nikde vodu. Přitom na hřbitově byla pumpa, kousek od hřbitova vodní kanál, v rezidenci zemřelého Williama studna a všude kaluže plné vody. Jenže nic z toho nebylo aktivní a já tak s hlavním hrdinou více než hodinu běhal všude možně, pokračoval v příběhu a stopy úplně ignoroval (což je nemyslitelné, že by se dělo ve skutečnosti - přeci jen co kdyby je někdo v mezičase zničil?). 

Jedna z mnoha vražd - tentokráte je to hrobník Talbot.

Stejná cypovina bylo hledání jakéhosi kusu špalku, aby jím Briscol podepřel poličku v archivu na policejní stanici, protože jinak na ni odmítal sahat z důvodu možného zborcení. Přitom podepřít by se to dalo téměř stovkou jiných věcí ležících všude okolo. 

Zkrátka a jednoduše budu sice krutý, ale musím říci, že se adventurní část hry moc nepovedla. 

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Hra byla postavena na 5. generaci AGDS enginu a tím si zachovala veškeré klady z her minulých. Levým tlačítkem ovládáte postavy, sbíráte předměty a vedete rozhovory. Pravé tlačítko slouží k detailnímu průzkumu (hodí se ho nepodceňovat). Kurzor se vždy zbarví červeně při najetí na libovolné aktivní místo ve scéně, neopak pokud je místo již tzv "vytěžené", stává se neaktivním.

Předměty jsou, jak jsem již psal, pěkně viditelné a sbíráte je do inventáře, který se nachází ve spodní části obrazovky.  Předměty jsou kombinovatelné jak mezi sebou, tak vně inventáře, přičemž pokud je tato možnost kombinace, předměty krásně světélkují.

Zajímavým počinem je vedení si deníku, kam si detektiv Briscol zapisuje hypotézy či vodítka, které postupně potvrzuje nebo vyvrací. Při kliknutí na nějaké vodítko si pak detektiv (hráč) může trošku utřídit svoje myšlenky. Za mě to šikovné řešení - prosté, rychlé, účinné. Stupidní však je, že v poslední kapitole hrajete za Timothyho a !tak nemáte šanci si deník projít!  a pánové si vše tak nějak zrychleně poví mezi sebou. 

Briscolům deník. Postupně roste i mizí.

 

Grafika

Grafická stránky je podle mě dokonalá. Já prostě miluji tu nestárnoucí kombinaci 2D předrenderovaných pozadí a 3D postav. Zvláště pak od takových autorů jako jsou bratři Pekárkové a Honza Fiala. Stejně na tom jsou i velmi povedené cut-scény, kterých sice není moc, ale pokud už jsou, pak vždy s "wau" efektem.

Jedna z několika povedených cut-scén.

 

Co mě docela zamrzelo bylo malé množství lokací. Zatímco Posel Smrti jich nabídl kolem 150, zde jsme na slabé třetince. Řada lokací je pak jen dokreslena pro jinou dobu - den nebo noc.

Před hřbitovem - za Timothyho v novi, za Briscola ve dne.

Zvuk

Ačkoliv zde Zdeněk Houb přispíval pouze coby externista, jeho rukopis je rozeznatelný hned od začátku hry v úvodní obrazovce, která mi hned připomněla Posla Smrti. Všechno ozvučení je uděláno tak, aby podtrhlo realističnost lokací - temné uličky a dvorce, přístavní městečko, viktoriánská doba. Zároveň je však nutné říci, že všechny efekty jsou možná až extrémně stišeny a je nutné si s nimi trošku pohrát.

 

Hodnocení

Alter Ego je pro mě, jako pro fanouška studia Future Games a české adventurní scény, zklamáním a srovnání s Poslem Smrti vyskytujíc se napříč weby je naprosto liché.

Posel Smrti je prostě jen jeden. Postupem času se z něj navíc stalo jakési posvátné slovo a nedosažitelný cíl,  který se v duchu úspěchu studia stal i jeho postupnou zkázou. 

Alter Ego exceluje jedinečným grafickým zpracováním od bratrů Pekárkových a povedenou dynamickou hudbou od Zdeňka Houba. Nicméně scénář je doslova děsný a o zakončení se raději nebudu vůbec zmiňovat. Jestli jsem totiž kdy na nějaký blbý konec nadával, tak tento byl nejdebilnější v historií debilních konců a má slovní zásoba sprostých slov na popis jednoduše nestačí. 

65%

Historické recenze

Nenalezl jsem (v osobním archivu tištěných časopisů). 

 

 

Další obrázky ze hry

Na půdě prádelny a první setkání s Emily.

Před přádelnou.

V hospodě a hledání Briana.

V zadní části hospody.

Před hřbitovem - noc.

Uvnitř hřbitova.

Brian nalezen. Konečně!

Na scénu přichází detektiv Briscol.

Detektiv si musí nejprve hezky uklidit kancelář po svém předchůdci.

Briscol před hřbitovem - den.

Rozhovor s Vikářem.

U vykradené hrobky.

V hrobce není vidět na krok.

Mrtvý hrobník Talbot.

 

Že by upír?

Hrobníkův mrtvý pes.

Tak z hrobky byla ukradene i mrtvola. Nebo snad odešla sama?

V zadním části hřbitova, z venkovní strany.

Timothy Moor se vyspal ve stájích a je připraven na další den.

Před domem zámožného měšťana, který se má vykrást.

Na pozemku domu.

Před domem v noci - cíl je jasný = dostat se tam a vykrást ho.

Ve sklepení domu.

Konečně uvnitř.

Knihovna domu.

Chycen při činu. Bohužel.

Poprvé uvnitř kostela.

Před panstvím Lewisů

S touto služebnou to nebude lehké.

Konečně uvnitř sídla.

V zadní části panství.

Pojďme spolupracovat! Timothy a detektiv Briskol je potkávají.

No fajn, tak to se teda vůbec nepovedlo.

Pohřbívání za živa už známe.

Další padouch mrtev.

Ve stokách vedoucích snad do cíle.

Je nutné se pořádně poradit.

A hele, už víme kam se podělo tělo z hrobky. Bohužel je pro něj již pozdě.

Tajná laborka?

Závěrečné rozzuzlení - ale nečekejte, že to skončí nějak pozivně. Počkejte na poslední minutu :).