Phantasmagoria - zajímavosti ze hry

Phantasmagoria - zajímavosti ze hry, verze 1.0

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák

 

 

První fáze hry - Scary Tales

Málo hráčů ví, že na hře se začalo pracovat již v roce 1992. Tehdy Roberta Williams navštívila Joshe Mandela s tím, že by s ním chtěla spolupracovat na nové hře. Hra měla být strašidelná, hrůzostrašná až nervydrásající a proto se neoficiálně pojmenovala Scary Tales. Práce se tedy rozjely a informace začaly prosakovat i mimo zdi Sierry.

Jednoho dne tak Roberta poskytla rozhovor určitému populárnímu časopisu o počítačových hrách. Jenže jak vyšel a Josh si ho přečetl, byl velmi rozčarován:

"I had been putting in a lot of work and I had contributed a significant percentage of the design elements of the game, and I was very upset when the interview came out that she hadn´t even mentioned she was doing it with someone else. Or me in particular. I was kind of hurt by that".

vzpomíná Josh Mandel pro knihu The Sierra Adventure: The Story of Sierra On-Line

Josh to prostě nevydýchal a udělal něco, čeho už pár lidí litovalo. Dal na radu kolegy, který byl v projektu také zainteresován, že by měl Williamsovým napsat. Ti v tu dobu byli na dovolené mimo zemi.  

Josh tak napsal velmi umravněný dopis. Odpověď přišla obratem: "Zmínila jsem Tě!" a tím byl konec v jakékoliv další komunikaci nebo spolupráci. Roberta s Joshem nemluvila skoro rok. Navíc jakmile se Roberta vrátila z dovolené, produkce hry pokračovala, samozřejmě bez Joshe. Nicméně Roberta přesto s pár lidmi na příběhu spolupracovala - převážně pak s Andy Hoyosem, šéf designérem a vášnivým milovníkem hororů!

 

Historky z natáčení

Pokud chcete zjistit pár zajímavostí z natáčení, třeba to že hlavní hrdinka po dobu 3 měsíců nosila jedny a ty samé černé kalhoty, doporučuji se kouknout na youtube kanál Conversations with Curtis, kde hlavní hrdina Phantasmagorie 2, Paul Morgan Stetler alias Curtis, kontaktoval většinu insiderů a natočil s nimi FAKT zajímavé vzpomínkové rozhovory. S Victorií Morsell navíc hrál Phantasmagorii on-line. Tento formát se navíc tak chytil, že hry spolu hrají stále...

Conversation with Victoria Morsell

Závěrečné hraní Phantasmagorie (kapitola 7.)

Conversation with Roberta Williams 

Never seen before (with Victoria Morsell and Roberta Williams)

Každiční detail musí být perfektní. Zdroj YouTube -Never Seen Before.

Victoria a figurína mrtvého Carna. Zdroj YouTube - Never Seen Before.

 

Victoria "Tori" Morsel Hemingson

alias Adrienne Delaney - hlavní hrdinka hry

Victoria Morsell alias Adrienne Delaney ve hře Phantasmagoria

Victoria Morsell se narodila 11. září 1963 ve městě Madison ve státě Wisconsin. Vyrůstala "na západním pobřeží" (tzn. u Pacifiku, v Kalifornii), kde chodila na Ventura High School. Herecké kariéře se věnovala aktivně od roku 1988 (tj. od jejích 25 let) do roku 1997 (tj. do jejích 34 let). Za tu dobu účinkovala v desítkách menších rolích v sitkomech, seriálech i filmech. Nikdy se však výrazněji neprosadila. Její největší rolí a slávou byla právě postava Adrienne Delaney ve hře Phantasmagoria v roce 1995, odkud dodnes pochází její nejsilnější fanouškovská základna. 

Poznámka: Victoria se domácky (pro přátele) řekne nejen Vicky ale také Tori.   

Poznámka: Victoria má dvě sestry Jennifer a Jessicu, a bratra Joshe   

V roce 1997 se "oficiálně" stáhla z hereckého světa. V roce 1998 si vzala scénáristu a producenta Davida Hemingsona, se kterým se přestěhovala do Los Angeles, kde žijí dodnes. Victoria a David mají dvě děti (syny).

Poznámka: Podle dostupných zpráv se traduje, že oba hlavní hrdinové hry, Victoria Morsell a David Homb, spolu začali během projektu Phantasmagoria chodit. Vztah však neměl dlouhé trvání a záhy se rozpadl. Někde se píše, že zůstali "dobrými přáteli". Pravdou však je, že od té doby s nimi neexistuje jediná společná fotografie.

Poznámka: Jeden syn se jmenuje Nick, druhý (Ian) se stal ženou a jmenuje se Bree.  

Victoria se navíc po skončení herecké kariéry věnovala studiím psaní a na Univerzitě Antioch v Los Angeles získala titul MFA (Master of Fine Arts). V roce 2021 vydala knihu s názvem Awful Necessary Things, která hned vyhrála cenu "Grand Prize in the Mystery / Thriller category of the 2021 Book Pipeline Unpublished Contest". 

Poznámka: Kromě psaní knih se ještě věnuje aktivně agility se svými psy.   

Mark Seibert (jeden z producentů hry a hudební mág) s Victorií Morsell. Rok 2026

Hlavní hrdinové Phantasmagorie a Phantasmagorie 2 pohromadě. Rok 2026

Victoria Morsell zkouší hrát Phantasmagorii. Rok 2026.

Zdroj výše vložených snímků: Facebook Portlant Retrogaming Expo, rok 2026.

 

Poznámka: Jestli si myslíte, že Victorie zašla v některých scénách až moc daleko (znásilnění v koupelně), pak se koukněte na druhou sérii seriálu Krajní meze, konkrétně na díl Padající hvězda (S02E19). 

 

 

Easter-eggy

1. Pokud se poprvé dostanete do blízkosti městečka, koukněte se k domu Malcolma Wyrmshadowa, konkrétně do jeho schránky. Zde najdete dopis, který je od jisté R. Williams z Oakhurstu, Kalifornie. Můžete hádat, kdo ona Roberta asi je :). 

Copak asi chtěla Roberta od Malcolma?

2. Pokud se s Adrienne druhý den vydáte do sklepa a vytáhnete čistič odpadů z inventáře, objeví se na její hlavě a botě krev.  

Zajímavý programátorský vtípek. Jinak je ten sklep totiž úplně neškodný.

3. Pokud třetí den navštívíte místního "vyčůraného" prodejce nemovitostí Boba Thompkinse, kamera ho bude snímat z takového pohledu, že za ním uvidíte plakáty ze hry Leisure Suit Larry 6. 

Vyčůraný realitní makléř.

4. V níže přiloženém obrázku se zaměřte na podlahu mezi obrazem a Adrienne. Uvidíte tam totiž Cedrika - sovu ze hry King´s Quest V. 

Cedrik tam skutečně je!

5. Pokud kdykoliv během hry vejdete do dětského pokoje a přesně 4x kliknete na portrét dítěte, rozsvítí se mu oči a začne se strašidelně smát. 

Dítě démon?

6. Probouraný otvor do kaple má připomínat logo firmy Sierra - inu, posuďte sami.

Probouraný otvor a logo firmy Sierra.

7. Poslední easter-egg se nedá pořádně popsat obrázkem. Pokud s Adrienne vstoupíte do hlavní koupelny a 7x kliknete na židličku a poté 1x na splachovadlo, uslyšite, jak to na onom záchodě někdy chodí. 

Odkaz na video: zde 

 

Další zajímavosti ze hry 

1. Obraz v pozorovatelně

Každý den je možnost podívat se do pozorovatelny, kde někdo postupně maluje obraz. Nevíme kdo, ale nejspíše je to samotný Don, či démon v něm.

Obraz v 1 a 2. kapitole.

 

Obraz ve 3. kapitole.

Obraz ve 4. kapitole.

Obraz v 5. kapitole.

Obraz v 6. kapitole.

Obraz v 7. kapitole

2. Denní věštby

Každý den si můžete nechat od automatu umístěného v átriu budovy nechat vystavit předpověď pro daný den v podobě lístku s nějakým krátkým textem. Všimněte si, že pokaždé je ten lístek držen jiným způsobem. 

"Zlo znovu povstane."

 

"Cizinci žijí mezi vámi."

"Zlo tě sleduje. Hledej přátele."

"Nech si svá tajemství pro sebe. Nikomu nevěř."

"Vidíme tě. Nejsi sám" - aneb někdo je tu s tebou ... a není to přítel.

"Zlo je zde! Hledej svoji spásu".

Phantasmagoria

Výrobce: Sierra On-Line, Distributor: Sierra On-Line, Rok vydání: 1995,   

Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: GOG,  Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 90%

Víte jak začíná každý dementní horor? Mladá žena s dětmi či mladý pár se nastěhuje do opuštěného domu, který má většinou tak 3 patra, na každém z nich je minimálně 10 místností a dům vždy stojí kdesi v prdeli světa, kde lišky dávají dobrou noc. No a pak se strašně všichni diví, že je začne někdo nebo něco postupně likvidovat. A ještě k tomu sami hrdinové přidají otevíráním věcí, recitací podivných pasáží textu, přehráváním divných nahrávek, atd.  

Ach kolik takových hororů jsem už za svůj život viděl. Jen vzpomeňte se mnou na ty nejznámější - Osvícení, Horor v Amityville nebo Evil Dead. A víte co? Ta Phantasmagoria začíná úplně stejně! 

Jenže kritizovat ji, nebo nedej bože ji vypnout hned v úvodu, by byla doslova smrtelná chyba. Tohle je totiž pařba s velkým "P" a ta si zaslouží nejen býti zahrána, ale i kompletně rozpitvána! A to do takového detailu, že kromě tohoto příspěvku připravuji ještě jeden speciálně o všech detailech (zajímavosti, easter-eggy, vraždy, Victoria Morsell).

Úvodní obrazovky hry

Nešikovný kouzelník

Pojďme hru vzít pěkně od začátku, protože věřte a nebo ne, ale herní příběh se začal psát už před neuvěřitelnými 142 lety. To se totiž narodil Zoltan "Carno" Carnovasch, který se o 30 let později stal slavným kouzelníkem. Měl všechno - slávu, peníze, obrovské sídlo a manželku s dcerou. Jenže chtěl více a jednoho krásného dne roku 1888 se vydal do Paříže na výstavu staroegyptkých mystických artefaktů. Nikdo přesně neví, co se stalo, ale Carno se vrátil jiný. Jako by to nebyl ani on. 

Údálosti pak nabraly podivný spád - dcera se utopila v bazénku a manželka zmizela beze stopy. O rok později to byla další nezvěstná manželka. Za dva roky další manželka, která prý náhodou spadla ze schodů, pak opět další, která se udusila jídlem. Zdálo se tedy, že sídlo a obyvatelé v něm jsou prokleti.

Menší pomoc do hry - stačí vytisknout a můžete pátrat.

Přítrž všemu udělala až poslední pátá žena, která nejspíše v souboji Carna zabila. Sebe však zachránit nedokázala. To alespoň stojí v policejních spisech. Nenáviděný kouzelník Carno byl v tichosti pohřben do hrobky a sídlo začalo hledat nového majitele. To však trvalo více než 100 let! Tedy přesně do momentu než vyčůraný obchodník s realitami Bob Thompkins nabídl toto sídlo Donu Gordonovi, fotografovi a zároveň příteli Adrienne Delaney - hlavní hrdinky hry!

 

Neotvírej podivné truhlice a nečti podivné knihy

Donald "Don" Gordon a Adrienne Delaney tvoří již několik let pár. Ona je spisovatelka na volné noze, on fotograf a oba pocházejí z Bostonu. Jednoho dne však dostanou ten šílený nápad, že by to chtělo změnu a Don si plácne s místním obchodníkem. Koupí třípatrové strašidelné sídlo a obrovské pozemky kolem dokola. Prostě šílenci, kteří netuší, že uklidit jen malé 3+kk bývá někdy o nervy!

Jen jeden z mnoha záběrů na sídlo a pozemky (zobrazena tak 1/10!)

Na první pohled vypadá vše idylicky, jenže Adrienne začne krátce po nastěhování trpět nočními můrami, které si neumí vysvětlit. Navíc, protože vlastně celý den nic nedělá, rozhodne se prozkoumat dům. A vezme to tak do detailu, že se probourá dávno zazděným krbem v Carnově pracovně až do staré kaple. Zde na oltáři najde knihu, ve které si začne číst jako by to byl snad časopis o počítačových hrách ( :-) ) a navíc zcela neuváženě otevře o kousek dál ležící truhličku, ve které spočívá krvelačný démon. Ten bohužel netouží po ničem jiném než uhranout nějakou mužskou postavu a činit nekonečná muka všem okolo. Chudák Adrienne si tak silně zkrátila sen o klidné domácnosti. 

Pracovna

Tajná kaple

 

Šest dní hororu

Ano, opět jsem se neudržel a vše vám vykecal. Řekněme si ale na rovinu, že to, co se děje, se každý hráč dozví asi za 30 minut hraní a nemá smysl to tajit. Alfou - omegou naopak je, jak se příběh bude dále vyvíjet. 

Příběh Phantasmagorie je rozdělen chytře do kapitol (tak jako např. King´s Quest VII). První kapitola začíná v neděli 16. října a příběh pak pokračuje až do soboty 22. října. Samotná hra se vyvíjí velmi pozvolně. Nejprve je nutné prozkoumat  dům a přilehlé pozemky. To už je taková klasika - prolézáte každou místnost, čumíte na každý obraz, do každého zrcadla, vyzkoušíte každou postel a otevřete každý šuplík. Je to prostě počáteční nutné zlo.

Později vás hra zavede i do malého městečka Nipawomsett, kde jsou sice jen 4 budovy a 4 lidi, přesto se zde dozvíte spoustu důležitých informací.

Před městečkem.

Místní starožitnictví. Vyptejte si staré noviny!

No jasně :-). Až na to, že vůbec.

Sem a tam se najde i nějaká umělá vycpávka (podivíni Cyrus a Harriet), ale zhruba od čtvrté kapitoly už začne to pravé sado-maso, na který čeká každý fanoušek hororu. Skrz povedené flashbacky se totiž Adrienne začne seznamovat s tou nejtemnější historií domu a de fakto se všemi pěti nebohými manželkami kouzelníka Carna. 

Když jsem hru hrál poprvé, nevěřil jsem, že jsem stále ve hře - kdejaký film by totiž mohl dané scény závidět. Už jsem totiž dlouho neviděl, že by hlavní hrdinka dostala tak naloženo. Nejprve je totiž surově znásilněna od vlastního přítele a poté sleduje sérii pěti vražd. 

A to se prosím nebavíme o tom, že by někdo někoho jen tak zastřelil. Ne-ne, to se bavíme o nejdrsnějších záběrech, které jsem kdy ve hře viděl a i takový Harvester by mohl závidět. Například rozmašírování úst zahradní lopatkou, udušení hlínou a napěchování těla do květináče. Nebo co takhle narvání vnitřností skrz trychtýř do úst až daná osoba umře. Nebo otočení hlavy o 360° ve speciálním stroji za zvuků praskajících krčních obratlů. Brr. Až mě zamrazilo.

Vražda Hortencie v jejím skleníku.

A násilným popravám se nevyhne ani nikdo v okolí. Kocour Spaz skončí utopen v jezírku, opravář telefonu rozsračkovaný po útoku sekyrou, podivínka Harriet skalpována ... a vy si jen říkáte, jak to dopadne s tou nebohou (a v pravdě velmi sympatickou) Adrienne. 

Ale nebojte - může to dopadnout dobře!!! :-). Poslední kapitola je sice o sběsitém útěku skrz tajné chodby a vyzkoušení si všech možných i nemožných úkrytů, ale systémem pokus-omyl (nebo s návodem) se vše dá v klidu přežít. 

 

Interaktivní film nebo adventura? 

Myslím, že příběh by popsán až až, ale zbývá popsat, jak se hra celkově hraje. No s tím je to trošku složitější a mám k tomu pár výhrad, které bych vám rád popsal. 

Zaprvé je nutné si zvyknout na to, že s Adrienne nelze procházet volně dům, ale lze s ní interagovat jen z pozice do pozice, z jedné aktivní lokace do druhé. Adrienne se tak pokaždé zastaví v nějaké lokaci a stojí tam, dokud myšítkem nenajdete jinou aktivní lokaci. Některé věci tak zůstávají trošku skryty (kůlna, dům Malcolma).

Co je však ještě z hlediska volného procházení domu horší je to, že ve hře vás NIC NENUTÍ být důsledný. Pokud si tak nedáte záležet a neprolézáte každý kout v každé kapitole stále a stále dokola, jednoduše se stane, že můžete minout nejen zabití vašeho kocoura, ale skoro všechny flashbacky a všechny detaily, které budují onu atmosféru (ubývající absinth v baru, záhadné kresby obrazu, denní předpovědi, detaily o Carnovi).

Postupně vznikající obraz v pozorovatelně domu. Kdo ho jen kreslí?

Zadruhé mě strašně vadilo, že Adrienne nikdo nenapsal o pár dialogů navíc. Stává se tak dost často, že s ní čumíte na nějaký obraz, postel, nalezený prsten v šuplíku, ale nic neřekne, ve scéně je absolutní ticho. Člověk navyklý na jiné ukecané adventury tak neví, zda se dané věci má věnovat více či nikoliv. Přitom v takovém Torin´s Passage ze stejného roku měla hlavní postava své "myšlenky", které jednoznačně pomáhaly budovat děj a myslím, že zde by podobný nápad mohl fungovat také.

Kdo jsou tyto ženy na obrazech? Pokud nejste důslední, nikdy to nezjistíte.

Co pro mě však bylo skutečným překvapením a zklamáním zároveň, bylo to, že se autoři celkem dost vykašlali na jakékoliv adventurní puzzly. Asi nechtěli hráčům narušovat jejich pocit z hraní, ale mě osobně zde chybělo pár puzzlů - třeba pár rébusů, nějaký sejf schovaný za obrazem, zámek na knize, aj. S Adrienne tak procházíte hrou doslova jako nůž máslem a pokud se nedej bože zaseknete, nebo nebudete vědět co v dané chvíli dělat, můžete se zeptat lebky ve spodní části obrazovky. Tato lebka totiž slouží jako chytrá nápověda a vždy vám poví co dělat.

Co to celé ve výsledku znamená? Že nejdelší, asi hodinovou, pasáží bude první kapitola, ale všechny následné dohrajete za těžko uvěřitelnou půlhodinku. A to tedy znamená, že za necelých pět hodin hraní máte hru na sedmi CD a za bezmála dva tisíce korun kompletně dohranou!  

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Phantasmagoria je full motion video (FMV) adventura s mírným přesahem do interaktivního filmu běžící stále na známém SCI enginu třetí generace. A co jsem tak četl, tak se vývojový tým (Doug Oldfield) při vývoji pěkně zapotil.

Jak už jsem také psal, pohyb hlavní hrdinky ve Phantasmagorii je specifický. Není zde umožněn volný pohyb, ale vždy jen pohyb z lokace do lokace. Aktivovaná videa se vždy dají přeskočit tlačítkem ">>" uprostřed menu ve spodní části obrazovky. 

Ve hře vzal za své ikonový systém, který byl nahrazen interaktivním kurzorem (viz King´s Quest VII nebo Torin´s Passage). Aktivní je pouze levé tlačítko myši, pravé není potřeba vůbec používat. Veškeré aktivní lokace, postavy a jiné prvky zbarví interaktivní kurzor do červena. Stejně tak ono červené zbarvení funguje v případě možné kombinace některého z předmětů z inventáře. 

Samotný inventář se nachází ve spodní části obrazovky a je v něm jen osm slotů. Paradoxem je, že ani ty nikdy úplně nezaplníte. Navíc nalevo od inventáře je ona již zmíněná "chytrá nápověda" v podobě lebky a napravo je možné si nechat daný předmět zobrazit v detailech (opět podobně jako v King´s Questu VII). To je mimochodem důležité, protože právě v tomto náhledu je možné z předmětů "vyždímat" další funkce (ze závaží se stane nůž na dopisy, atd).

Průzkum brože. Později se ostrý špendlík bude ještě hodit.

Samotná lebka pak slouží nejen na popis předmětů, ale i jako nápověda ve hře. Stačí na ni kdykoliv kliknout a hned vám poradí co máte dělat (něco jako otazníček ve hře Torin´s Passage). Jen si na ni dávejte pozor v případě, když hrajete SEDMOU KAPITOLU. Umí vám totiž špatně poradit, abyste v jeden inkriminovaný moment utekli z Donovy temné fotokomory, aniž byste sebrali "knihu kouzel". Pokud tak učiníte, máte POSLEDNÍ ŠANCI vyběhnout do dětského pokoje, sebrat střep, Dona bodnout a do fotokomory se pro knihu vrátit. Pokud tak neučiníte, je zde DEAD END! Vážně. V tajné svatyni vám kniha bude chybět a nebudete schopni zneškodnit démona.

Grafika

U grafiky se zaměřím na to, jak vlastně vznikala. Hlavní filmování se uskutečnilo v létě roku 1994 a trvalo 3 měsíce. Herci točili 12 hodin denně, 6 dní v týdnu!! Náročné to bylo především pro hlavní představitelku Victorii Morsel, která trávila desítky hodin v "modré jeskyni", překonáváním překážek, chůzí po schodech, během sem a tam a spousty dalších vylomenin. Scény se točily vždy několikrát a grafický tým uzavřený hned vedle v místnosti ji neustále pozicoval tak, aby jim v záběru "prostě seděla". Victorie navíc vůbec nic neviděla a tak veškeré scény si musela domýšlet a velmi věrně hrát její pocity či doslova hrůzu z toho co jakoby vidí. A minimálně za mě to zahrála fakt dobře!!

Jedna z mnoha scén.

Dříve jsem zmínil a ukázal vraždu Hortencie. Ta se mimochodem točila jako ve skutečném filmu. Filmaři využili kombinace gumové masky a práce výborných maskérů. Původní útok se tak točil jako drastický útok na hlavu z gumy, scény na zemi se již točily s reálnou herečkou ležící v krabici s hlínou uvnitř oné modré jeskyně.

Skutečná herečka a její gumová napodobenina.

Závěrem dodávám, že za grafiku byl zodpovědný Andy Hoyos, talentovaný grafik, dabér (Mordack - King´s Quest V) a spoluautor scénáře. 

Zvuk

Za zvuk a hudbu byly zodpovědní Mark Seibert a Jay D. Usher. Samotný Mark napsal úvodní a závěrečnou hudbu. Většina lokací (městečko, vinný sklep, divadlo v domě) má vždy vlastní hudební podkres - většinou se jedná o orchestrální či klavírní motiv.

Jako vždy - Mark Seibert.

Dabing obstarali samotní herci. Hra nemá titulky, ale angličtina je natolik spisovná a srozumitelná, že s ní nebudete mít sebemenší problémy. 

Hodnocení

Phantasmagoria pro mě zůstává jedním z nejintenzivnějších hororových zážitků, jaké kdy herní průmysl vytvořil. Ano, je to jednoduchá adventura bez puzzlů, s občas prázdnými dialogy a až směšně rychlým tempem dohrání, ale všechno tohle jde stranou ve chvíli, kdy se hra rozjede naplno. Brutální scény, filmová atmosféra, fantastická Victoria Morsell a celková odvaha projektu dělají z téhle sedmidiskové bestie zážitek, který se vám vryje hluboko do paměti. Já si hru užil od začátku do konce a i přes chyby ji považuji za unikátní kus herní historie, který si zaslouží respekt. Proto ode mě dostává 90%

 

Dobové recenze

SCORE č. 21

LEVEL č. 11

Další obrázky ze hry

1. Kapitola

První kapitola.

Taková menší jídelna.

Victorie.

Plamen plápolá.

Carno v celé své kráse.

Průzkum druhého patra domu.

Pokoj Marie O´Dawd Carnovash.

Marie - poslední Carnova manželka.

Don si ve druhém patře připravuje malý fotoateliér.

Dětský pokoj Sofie. Její matka Hortencie jí druhý či třetí den zpívá ukolébavku.

Koupelna ve třetím patře.

Ložnice ve třetím patře.

Pozorovatelna ve třetím patře.

Před domem.

 

Auto čeká. Tak hurá do města!

U místního městečka.

Jak tohle asi dopadne. Proč tam jen lozit?

Tajná kaple objevena.

Démon vypuštěn.

2. Kapitola

U místní historičky.

Novinové výstřižky odhalí spousty pravdy.

Stará stodola.

Neposedný kocour Spaz.

Tady máš ten čistič odpadů, pro který jsi mě poslal a už mi dej pokoj!

3. Kapitola

 

Opět ve stodole, nyní s Cyrusem - místním podivínem.

... a také jeho matkou, která se tam tak nějak zasekla

Harrien - matka Cyruse.

Dělá se ... ehm ...večeře?

V pokoji bývalého učně Malcolma.

Ano - i tuto postel musíme vyzkoušet!

Cesta přes současnou ošetřovatelku Malcolma se s touto knihou otevírá.

4. Kapitola

Začátek čtvrté kapitoly začíná znásilněním.

Taková menší zahrada.

Zahradní domek! Jdeme tam!

 

U zahradního domku.

Máte taky takový divný pocit?

Uj. Mrtvola v květináči.

No fuj.

Ještě prozkoumat dům ... a tajnou místnost.

Místnost se skrývá za touto stěnou.

A hele! Téměř všechny bývalé manželky Carna.

Medailonek. Uvnitř fotka Sofie.

5. Kapitola

Pátá kapitola bude v noci.

Před domem v noci.

Carno ze záhrobí.

Drak ukáže cestu.

Tajné chodby.

Hrobka.

Pohled na dům v noci.

V soukromém divadle.

6. Kapitola

Šestá kapitola.

Rozhovor s Malcolmem o ...

... o Marii a jejím milenci.

... o tom jak Adrienne propustila démona.

... o tom jak Carno zemřel.

... o tom jak Malcolm uvedl vše do původního stavu.

Konec kapitoly a pohled na šíleného Dona.

7. Kapitola

Poslední kapitola

Rvačka s manželem.

Setkání s démonem.

Menší upscale s pomocí AI.

Poslední tajná svatyně s nebožákem Carnem.

A doprdele, to je latina!

Kurňa, rychle!

Přežili jsme!