Tajemství Parnasu

Žánr: Adventura –  dětská, Výrobce a Distributor: Česká televize, Rok vydání: 2023,  Info: officiální web, databaze-her, Dostupnost: Online, GooglePlay a AppStore,  Čeština: Ano

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 60%

 

V dnešním mikro-příspěvku bych vám chtěl popsat a ukázat jednu povedenou on-line (mobilní) adventuru, která byla vydána v období adventu na konci roku 2023. Jméno hry je Tajemství Parnasu a jedná se o poměrně povedenou edukativní adventurní jednohubku.

Úvodní obrazovka hry

Výlet do starověkého Řecka

Příběh nás zavede do malé přímořské vesničky Kirra ve starověkém Řecku kolem roku 440 př.n.l. a budeme hrát za holčičku jménem Penelope. Penelope tíží stav jejího brášky Thea, který od narození nemluví a proto se mu rozhodne pomoci. Tedy takový je alespoň plán, ale jak na to?

Penelope a Theo.

Zapomeňte na lékaře typu Galén aj, kteří jsou ještě více než půl tisíciletí mimo hru. Ve hře půjde o historickou výpravu do nejstarších dějin Řecka - o rozmlouvání s můzami, bohy, o výpravu k věštírně Delfy a k posvátné hoře Parnas, kde by mohl stále existovat magický pramen vody, který Theovi může pomoci. Vše navíc po skutečné poutní ose, kterou je možné projít ještě dnes.

Delfská věštírna

Adventurně hra není nikterak složitá a její dohrání je podobné jako u všech zatím vydaných her u České televize (např. Anča a Pepík), tj. za necelou hodinku. Většinou totiž jen musíte promlouvat s osobami a obstarat jim něco, co si přejí mít nebo co ztratili - např. soused vám dovolí si natrhat olivy jen za to, když mu donesete jeho ztracenou hůl a košík. Hůl si však přivlastnil místní pobuda a ten potřebuje jídlo, které se zase nachází u vás doma... 

Je to prostě taková klasika, která je navíc ozvláštněna dvěma minihrami. V jedné sestavujete roztrhanou mapu, v druhé po vás hra chce doplnění několika slov při recitaci básně. 

Ve hře se nemůžete dostat do slepého konce a ani umřít, a to pendlování mezi pár historickými lokacemi jednoduše funguje!

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání

Prsty :) No dobře, tak vážněji. Hru jsem hrál na mobilu a vše se mi ovládalo příjemně a vše běželo téměř bez potíží. Jen malou vadou na kráse bylo asi půl sekundové chození hlavní postavy pozpátku v momentě, kdy jste změnili směr chůze. Po oné půl sekundě se však chůze opraví. Dodávám, že zrychlení pohybu je možné tak, že dvakrát klepnete na stejné místo.

Jinak z levého dolního rohu se dostanete do menu a naopak u toho pravého, při poklepání na otazníček, se zobrazí (zvýrazní) aktivní lokace, osoby a předměty - viz obrázky níže.

Zobrazení aktivních míst v obraze

Předměty se ukládají do inventáře, který je umístěn v horní části obrazovky. Během hry seberte maximálně 10 předmětů a všechny mají logické využití.  Použití předmětů je uděláno systémem drag & drop, tj. na předmět musíte kliknout, držet a táhnout ho na osobu nebo věc, se kterou ho chce zkombinovat.

Grafika

O grafiku a animace se postaral Jakub Mareš - známý umělec z her Polda 6, 7 a Polda 2 remástr (včetně Dodatku) a ačkoliv celkové množství lokací by se dalo spočítat na prstech obou rukách, působí náramně dobře!

Zvuk

V průběhu hry hraje poměrně nenápadná melodie, ve které rozeznáme flétnu a občasné bouchnutí do tamburíny; občasné zvukové efekty jsou samozřejmostí. Celá hra je dokonce profesionálně nadabována a v hlavní roli Penelope uslyšíte Olivii Coco Rafajovou, výbornou dospívající dabérku.

 

Hodnocení:

Povedená edukativní adventura ze starého Řecka s příjemným ovládáním, hezkou grafikou od Jakuba Mareše a profi dabingem. I přes krátkou dobu (1 hodina) se jedná o skutečně povedenou hru a já jen doufám, že se podobných her v budoucnu ještě dočkáme více.

60%

 

Další obrázky ze hry

 

Penelope a Theo.

V místní knihovně.

U rodného příbytku.

Penelope a Theo doma.

Soused.

Skládání mapky "Řecka".

Múzy v Delfách.

Delfská věštírna.

Orákulum.

Mapka míst, které navštívíte.

U úpatí hory Parnas.

Hora Parnas.

Řecký Bůh Pan - bůh lesů a pastvin.

Magická flétna boha Pan.

Kouzelné jablíčko - tak přeci jen!

Hurá, sláva.

Konec :)

Tajemství Oslího ostrova 2

Výrobce: Wisdom Software Team / Vochozka Trading, Distributor: ---, Rok vydání: 1995,  Info: wikipedia, mobygames, databaze-her, Dostupnost: on-line,  Čeština: Ano

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: nehodnoceno 

 

Zpracováno na základě:

1. T. Macek, A to jste věděli, že Tajemství Oslího ostrova mělo málem pokračování, idnes.cz.

2. J. Srp, První česká komerčně prodávaná hra na PC byla jen vykrádačka zahraničního hitu, idnes.cz

3. Mr. Woodu, Online prototyp Tajemství Oslího ostrova 2

4. Vlastního průchodu hrou :-)

 

Na začátku roku 2023 se na portále idnes.cz vzpomínalo na "první českou komerčně prodávanou hru na PC". Tou hrou samozřejmě bylo Tajemství Oslího ostrova. Do komentářů pak jistý Tomáš Macek celkem překvapivě zavzpomínal na období, kdy spolu se svými kamarády prý připravoval Tajemství Oslího ostrova 2. 

Pro fanoušky adventurního žánru to byl šok, protože tuto informaci nikdo nikdy neslyšel a tak nebylo divu, že byl Tomáš Macek osloven, aby se s hráči podělil o detailnější informace z vývoje (viz odkaz výše). 

On sám šel ještě o kus dále a původní program z roku 1995 vytvořený v C++ "překlopil" za pomocí AI do  Javascriptu a finální verzi umístil na webové stránky.

Úvodní obrazovka hry.

Historie vývoje

Za hrou stojí čtveřice kamarádů - bratři Martin a Petr Mackovy, Jirka a Martin, kteří se znali už ze základní a později ze střední školy. Na střední škole se postupně naučili programovat a vytvořili si, spíše pro vlastní pobavení, malou logickou hříčku. Když pak oficiálně vyšlo Tajemství Oslího ostrova, dostali nápad zkusit vytvořit adventuru a tu, na základě všemožných inzerátů v dobových časopisech, poslali Petru Vochozkovi a čekali na odpověď.

Ukázka původního příběhu, převzato z idnes.cz

K překvapení všech přišla za nějaký čas pozitivní odpověď a všichni zainteresovaní se domluvili na pokračování Tajemství Oslího ostrova. Petr Vochozka pak za pomocí Ondřeje Vosmika dodal scénář. Ten navazoval přímo na konec prvního dílu. Hra měla mít kolem šedesáti herních obrazovek, dialogy obsahovaly spoustu vtipů ve stylu prvního dílu a na scénu se měl vrátit i samotný protivník Le Gek.

Ukázka původního příběhu, převzato z idnes.cz

Kromě větší herní plochy mělo dojít i ke zlepšení grafiky. Místo původních 320x200 bodů mělo dojít k upscalu na 640x480 bodů při 256 barvách a hra se měla distribuovat na CD. 

Ukázka původního příběhu, převzato z idnes.cz

No jenže vzniklo dvacet až třicet procent plánovaného obsahu (uvolněný prototyp má 16 obrazovek) a pak bohužel přišla maturita a práce zpomalovala až nakonec úplně ustala. Následně se všichni tzv "rozutekli" na jiné školy i přes občasné pokusy se hra už nedodělala. 

Pánové sice stále pracují v IT, jeden z nich dokonce nosí v hlavě nápady na pár nezávislých her, ale bohužel žádná zatím nevznikla. Tak snad jednou :-).

 

Pařba prototypu

Příběh 

A nyní alespoň pár řádků k prototypu. Hru začínáte na hojně zalidněném ostrově u jeho pobřeží. Po menším průzkumu okolí objevíte osadu s hospůdkou, kde se dozvíte, že většina lidí se vydala hledat nějaký poklad a ti co zůstali jsou buďto ožralí nebo slepí. 

Gajbraš (náš hlavní hrdina) by se rád vydal za hondbou za pokladem také, jenže mu chybí loď s kapitánem. Ten však shodou náhod sedí v nedalekém vězení a bude nutné ho z něho dostat - například za pomocí Maxova Super Nástroje, který lze ukořistit v místním vetešnictví. Pokud se vám to podaří, prototyp hry končí obrazovkou "Game Over".

Ovládání

TOo 2 je klasická 2D point and click adventura ovládající se myší - levým tlačítkem se provádí veškeré akce (pravé funguje také, ale je k ničemu). To znamená, že vymizel ikonový systém z předchozího dílu. 

Původní hra. Ikonky jsou ty-tam.

V prototypu o šestnácti obrazovkách je taktéž více živo - staveb a lidí je tu požehnaně a určitě se tak nejedná o "Oslí ostrov" ačkoliv například jméno hospody "U Baruma" jasně odkazuje na oslíka Baruma z předchozího dílu.

Mírně nedotáhlá mi přišla implementace podmíněných akcí. Například v jeden moment se dozvíte, že na zadním dvoře lze vylomit plaňku v plotě. K tomu si opatříte tyčku a jdete na věc ... jenže akce nefunguje. Hra totiž z nějakého důvodu vyžaduje dodatečný rozhovor s hospodským a až poté vám umožní onu akci provést. 

To stejné se vlastně opakovalo s odlákáním pozornosti vlastníka vetešnictví Maxe skrz jeho papouška. Nevím, zda to tak mělo být i v originálu, ale v uvolněném prototypu mě to nemile překvapilo.

Zároveň dodávám, že snad možná díky FireFoxu, možná díky pomalosti internetu, ale konec hry byl pro mě už téměř nedohratelný. Hra se neskutečně sekala a jakmile na mě vyskočilo okno "Game Over", byl jsem rád, že je konec.

Zvuk

Ani zvuk ani hudba v prototypu nejsou.

 

Hodnocení

Protože se jedná o prototyp či spíše o "zajímavý herní artefakt", bylo by nefér hru hodnotit. 

 

Další obrázky ze hry

První lokace ve hře.

Na pobřeží ostrova.

U sochy osla.

Před hospodou "U Baruma"

Zadní část hospody.

Maxovo vetešnictví.

Před vězením

 

Na druhé straně ostrova

Ve sklepě vetešnictví.

Vyplavený krám a cesta k "MSN" je volná - téměř konec hry.

Nukleární Karel

Žánr: Adventura, Výrobce: Albisoft, Distributor: Freeware, Rok: 2001, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Freeware, Čeština: Ano

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 35%

 

Na počátku nového tisíciletí se na české videoherní scéně objevilo několik fantastických freewarovek jako Zázračný lék, Zlatý Kalich nebo Becherův sen. Všechno skutečně výborné "flashovky" od maličkého týmu Enteron, který se s nimi dokonce úspěšně účastnil soutěže Becherovka Game. 

Všechny pak vycházely zdarma na Cover CD různých časopisů, ať už mluvíme o SCORE, LEVELu nebo GameStaru či Herním Výběru od bývalého zakladatele Excaliburu Martina Ludvíka. Na stejném CD jsem (před lety) objevil i dnešní popisovanou (divno)hru, adventuru Nukleární Karel. Za tou stojí Pavel Kopecký, který hry vytvářel pod hlavičkou svojí firmičky Albisoft.

Nejprve jsem si říkal, že snad nemůže existovat nikdo, kdo by hru hrál, ale po vzhlédnutí komentářů na databaze-her, jsem rychle vyšel z omylu a řekl jsem si, že pro ty z vás, kteří ji z nějakého důvodu nehráli, ji musím aspoň trošku popsat. Větší psycho jsem totiž dlouho neviděl.

Úvodní obrazovka hry

Zcela nenormální rytíř Kája

Příběh hry, pokud to tedy tak můžeme nazvat, je velmi prostý a je to takový střelený mix středověku a novověku (kombinace rytířů a aut je zde zcela normální). Rytíři pobývají v hradech, sem a tam se pobijí, sem a tam se neskutečně ožerou. Jednoho dne to však náš hrdina až moc přehnal a tím si proti sobě poštval šéfa, který ho jednoduše z hradu vyhodil.

Otvírák hry. Ta helikoptéra nad hradem je fakt dobrá :).

  

Karel je tak poprvé v životě na dlažbě a je nucen si najít náhradní práci. Tedy to by aspoň jeden čekal, jenže příběh se velmi rychle a totálně nelogicky stočí za výpravou k tajné věži, ve které čeká šílený věděc, aby vás podrobil zkoušce - piškvorkám (křížkovaná).

Jen jeho poražením máte totiž jistou šanci zachránit svět, kterému od vědce hrozí zkáza skrze vypuštění silné atomové bomby. Ale nebojte, jako v každé správně ujeté pařbě prostě nemáte šanci. Spoiler alert: Nebuďte proto smutní z toho, že na konci z Karla zbyde jen hromádka popela.

Karel a Buřtík - povedený odkaz na jinou autorovu hru.

Ujetost a minihry vyhrály

Jak jste asi už pochopili, hra není žádné propracované veledílo a i do ostatních zmíněných freewerovek má skutečně daleko. Hlavní je zde (trapný) humor, potrhlost a parodie skrze nejen hlavní příběh odehrávající se všehovšudy na 20 obrazovkách, ale i skrze minihry, kterých je ve hře 8.

Ve vašem putování tak lehce narazíte na různé charaktery - úchyla, psychouše, němého Elvise, prodejkyni, která má za obchodem půjčovnu aut či bandu houmlesů. Ke všem postavám jsou navíc spíchnuty střelené dialogy, které se mi neustále vybavují i když jsem hrál hru naposledy před skoro 20 lety. 

Něco jako hádanka od místního úchyla, na kterou se prostě nezapomíná:

"Je to barevné a není to vidět, co je to?"

Odpověd: "Pastelky za rohem" 

Ukázka rozhovoru s úchylem.

Nejzajímavější na celé hře jsou pouze ony minihry, které autor prostě přidat musel, jinak by hra netrvala ani 15 minut. Je jich celkově osm a narazíte zde například na střelbu divokých prasat (parodie na Moorhuhn), průchod minovým polem (parodie na Minesweeper), střílení duchů, jízdu autem přes minové pole či onu křížkovanou. A jakmile hru dokončíte, všechny minihry budete mít přístupné v hlavní nabídce a můžete si je kdykoliv zahrát bez nutnosti hrát hlavní příběh.

Střelba přemnožených divokých prasat.

 

Průchod minovým polem.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání

Hra využívá point & click systém. Veškerý pohyb nebo interakce je tak řízena myší, respektive její levým tlačítkem. Pravé tlačítko se používá na detailnější průzkum. Nečekejte však něco smysluplného - většinou se jedná o takový popis, který by z vás vypadl po několika pivech v hospodě. 

Některé minihry se ovládají myší, jiné (například střílení duchů, průchod minovým polem) pak výhradně pomocí šipek na klávesnici a mezerníkem. 

Mezerníkem se aktivuje i inventář a po dobu celé hry do něho seberete asi 15 předmětů, které mají své logické použití ačkoliv nad něčím jsem se podivoval (2D strom se nadá obejít, musí se odpálit dynamitem).

Na závěr prozradím, že verzi kterou jsem hrál pochází až z roku 2008 a měla by být plně optimalizována na nové Win verze (já hru hrál jak na Win10, tak Win11). U starších verzí  se obecně uvádí, že hra vůbec nejede, nebo že způsobuje různé problémy (záseky systému, apod.). 

Grafika

Hnusná zplácanina v malování nebo styl daného autora? Upřímně sám nevím. Protože však znám autorovu další tvorbu a protože vím jak se stavěl k vývoji (story je barvitě rozepsáno v titulcích), pak bych řekl, že je to od každého trošku. 

Zvuk

V průběhu hry se sem a tam ozvou náhodné šílené vzuky dané akce - třeba odbouchnutí houmlesáka zapalovačem, vyblití se do kýblu po požití coca-coly, proražení závalu vrtačkou, aj. K tomu všemu ve hře hrají krátké úryvky těch nejzajímavějších světových songů od kapel jako Black Sabbath, Cypress Hill, Guano Apes, Linkin Park nebo Pearl Jam. Dabing (naštěstí) chybí.

 

Hodnocení:

K hodnocení snad ani nemám co napsat. Nukleární Karel je tak blbá hra, až je ve skutečnosti "dobrá". Příjemně se hraje a jakmile ji pokoříte, stejně máte tendenci se vracet ke všem těm minihrám, které se vám po čas hry postupně odkrývají. Neuvěřitelné - asi jsem se už totálně zbláznil. 

35%

 

 

Další obrázky ze hry:

Před doupětem houmlesáků.

Houmlesácký král.

Místní blázen.

Rock´n´Rollový mnich

Před starou věží.

Pener před Hospodou.

Berem tužku a papír a hurá na piškvorky.

Dilema: Modrý nebo "červený" drát.

Konečná. Karel to bohužel nedal.

Ani jeho krajané ...

... až na houmlesáky :).