7 dní a 7 nocí

Žánr: Adventura - erotická, Výrobce: Pterodon Software, Distributor: Vochozka Trading, Rok: 1994, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Shareware, Čeština: Ano

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 45%

O prázdninách roku 1994 jsme si poprvé mohli zahrát Tajemství Oslího ostrova - hru parodující legendární sérii Monkey Island. Za hrou stálo duo Petr Vlček a Jaroslav Kolář alias Pterodon Software a vydavatel Petr Vochozka se svojí společností Vochozka Trading. Hra měla nebývalý úspěch a nejeden nerd ve svém pařanském doupěti usoudil, že by mohl zkusit něco podobného. Týmu Pterodon se navíc vývoj her zalíbil a chtěli zkusit něco dalšího.

V té době pracoval Petr Vochozka pod pseudonymem Karel Šolbert spolu s programátorem Václavem Přibíkem a grafikem Patrikem Špačkem na hře parodující pro změnu další herní sérii - Leisure Suit Larry. Hra byla původně vyvíjena po vzoru Světáka Boba na Amigu, ale v poslední fázi (zhruba 2/3 byly kompletně hotové) došlo ke změně a Pterodoni dostali hru k předělání pro DOS.

Díky hotovému scénáři se vývoj hry jednoznačně urychlil. Největší kus práce spadl na Jaroslava Koláře, který ji musel celou nakreslit znovu. Přesto vše zmákl za několik perných měsíců a to znamená, že ještě před koncem roku 1994 bylo možné si hru pořídit za těžko uvěřitelnou cenu kolem tří stovek. Je tak krátká doba vývoje znát, nebo zde máme něco unikátního?

Úvodní obrazovka hry

Velmi jednoduchý příběh

Tak jako od Larryho, tak ani od 7 dní a 7 nocí nemůžete čekat nějaké zázraky. I přesto jsou to poměrně kvalitní hry se specifickým stylem a humorem, který jedněm vadí a druzí jej mají rádi. Já osobně jsem na té druhé straně barikády, tzn. rád si podobné hry zahraji, ať už je zápletka jakkoliv pubertální.

Příběh hry nás zatáhne do malého českého městečka prostého jména Lhota. V ní se aktuálně zdržuje vlivný podnikatel Jonatan Smiht (opravdu to není překlep) spolu se svými 7 dcerami, na které nedá dopustit. Jednou však musí z města náhle odcestovat na obchodní cestu a protože jeho dcery s sebou vzít nemůže nebo nechce, rozhodne se oslovit místního detektiva, Vencu Záhyba, aby na dcery po čas jeho nepřítomnosti dohlédl.

Venca (Václav) Záhyb ve své kanceláři.

Ze Smihta jde strach, ale Venca na to očividně kašle...

To však ještě netuší, že se právě obrátil na toho největšího proutníka v celé Lhotě, který když uslyší slovo "holka", nezajímá ho žádná, ať sebezajímavější, odměna. To dokáže hned při pokecu se svým dobrým kamarádem Fandou Kořenem. Nad půllitrem zlatavého moku v místní hospodě se s ním totiž vsadí o lubr (místní měna), že přefikne každou ze sedmi svěřených dcer Smihtových. Každou v jednom dni.

Cíl je tedy jasný, tak hurá do hry!

 

Sedm depresivních dnů

Hra je tedy rozdělena do 7 dnů a po celou dobu zůstáváte v městečku Lhota. V něm je ze začátku zpřístupněno jen několik lokací, tj. váše detektivní kancelář, obchod kamaráda Felixe, Fandova farma, cirkus (do kterého se však nepodíváte) a hlavně hotel, ve kterém se nacházejí všechny holky. Jakmile hrou postupujete, lokací přibývá a vy tak můžete navštívit ještě vnitřek muzea, místní bazén, kadeřnictví a nebo tajný sejf pana Smihta v nedalekých skalách. To je vše.

Mapka celé Lhoty.

Před Felixovým obchodem.

Množství NPC postav taktéž není tak velké a pokud nepočítáme ony holčiny, celkově můžete pohovořit jen s již zmíněným Felixem, Fandou, jednorukým Tondou v cirkuse, prostitutkou Blaničkou nebo hlídačem v muzeu. 

Nicméně i přes pomálo lokací a NPC vás hra umí dohnat k depresivním stavům. Autoři se totiž přes sérii nelogických hádanek (mrtvola psa zastrčená do zásuvky se stane elektromagnetem) a různých časových událostí (objevení parte či vizitky v dříve prázdném koši na hajzlících v hotelu) postarali o to, že hra nebude žádnou procházkou růžovým sadem. A to je to sakra škoda, protože zahraniční tituly stejného  data se hrají poměrně hezky - no jen vzpomeňte na Space Quest V nebo poslední King´s Quest VII, kdy se obě hry soustředily na prožitek z hraní místo toho, aby házely hráčům klacky pod nohy.

"Při průměrném IQ a fantazii není možné hru dohrát za jedno odpoledne, je potřeba se nechat do děje vtáhnout a hrát s plným nasazením. Při troše štěstí se vám podaří hru dohrát do zdárného konce ..."

Manual hry

Zmagnetizování mrtvého psa.

Frustraci dodávají i předměty a jejich kombinace. Na co si snad ještě zvyknete je tzv. neviditelný pixel-hunting, tj. sbírání předmětů, které nejsou vůbec vidět. Zkrátka musíte klikat na každičký podezřelý detail, aby jste měli jistotu, že jste neprošvihli žádný předmět. 

Na co jsem si já naopak nezvykl, byla přílišná kombinatorika, která byla opět hrou vyžadována. Předmětů totiž posbíráte za celou hru více než 80 a zkoušet je všechny jeden na druhý nebo na nějakou (nehlásící se) oblast je prostě úplně přestřelené. V jeden moment například máte meč, lopatu, hřebík, šroubovák a nebozez a díru do ŽELEZNÉHO potrubí ve výkopu před hotelem však uděláte jen nebozezem, který v reálném životě používám jen na dřevo .

"Na některé kroky je velmi těžké přijít, neboť jsou díky své žertovnosti mnohdy dost iracionální. Nesprávnou operací se můžete dostat do slepé uličky, kterou je potřeba vyřešit pouze nahráním starší pozice nebo restartem hry."

Manuál hry

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

7 dní a 7 nocí je klasická 2D adventura, ale její ovládání doznalo od TOo pořádného zlepšení. Vypadl kompletní ikonový systém a vše se ovládá jedním kurzorem, konkrétně levým tlačítkem myši. Tím chodíte, prozkoumáváte lokace, mluvíte a sbíráte předměty do inventáře. 

Inventář je umístěn na spodní části obrazovky a jak jsem již psal o kousek výše, v průběhu hry do něj nasbíráte až 80 předmětů, z nichž jsou tak 2/3 naprosto k ničemu. Všechny předměty můžete v inventáři prozkoumat pravým tlačítkem myši a můžete je kombinovat jak uvnitř (například ruka, provázek a lepící páska), tak vně.  Pokud navíc na některé předměty kliknete dodatečně i levým tlačítkem myši, může z nich vypadnou něco navíc (z krabičky kondomů je to kondom, z krabičky cigaret je to cigareta).

Kromě zmíněných nelogických problémů zmíním ještě pár podpásovek. První z nich je, že ve můžete umřít. Jednak při prohrané minihře (Venca se z neúspěchu oběsí) a jednak při nadýchání se plynu ve výkopu. Druhou je pak fakt, že minimálně ve dvou situacích můžete zakysnout ve slepé uličce a hru nedohrát. V pozdější fázi hry totiž nemůžete sebrat klíčové předměty (ryba u Jasmíny nebo pohár u Trampolíny).

Program samotný vypadá robustně, ale konkrétně v mém případě docházelo poměrně často k prohození dialogů. Věty co měl říkat Venca říkala některá z dívek a naopak.

Grafika

Původní grafiku pro Amigu tvořil Patrik Špaček (ano, onen známý překladatel her, pozdější grafik u různých světových studií a nověji i kulturista), ale tým se později rozhodl grafiku kompletně předělat (nedivím se jim).

Jaroslav Kolář se vytáhl a grafika se mu skutečně povedla. Hra obsahuje kolem 40 obrazovek a styl kresby "zborcené perspektivy" jakoby připomínal hru Sam and Max nebo šestý díl Leisure Suit Larry - ačkoliv přímému srovnání se samozřejmě na míle vyhýbám :) 

 

Vencův kancl - Amiga verze nahoře, DOS verze dole.

Vůči svému předchůdci jsou v 7 dní a 7 nocí navíc zdůrazněny jednotlivé postavy, ať už ony dívky, Vencovi kamarádi nebo i ten nerudný hlídač muzea. Postavy se mírné hýbou, mrkají či pohybují ústy.

Nerudný hlídač v museu - zkuste mu dát něco ke čtení :)

Zvuk

Vylepšení se dočkala i hudba a hra vyšla s plnou podporou Sound Blasteru, což je vůči pípání z PC speakru u TOo skutečně obrovská změna! Většinu skladeb do hry dodal Filip Oščádal pod pseudonymem Fred Brooker a Luboš Mikula. Skladby se mění přechodem mezi obrazovkami a jsou vpravdě příjemné (ač krátké). Do hry přibyly i zvukové efekty (například otevírání dveří, řev lva), ale spočítat se dají na prstech jedné ruky.

Hodnocení

Hra 7 dní a 7 nocí je o parník povedenější než TOo. Má povedený příběh, zajímavou grafiku, podporu Sound Blasteru a cenovku do 300Kč. Škoda jen, že pro hráče je stále dost frustrující - plno neviditelných předmětů, časové události, nelogické úkoly a šílená kombinatorika. Nene, takto by se hra jednoduše vytvářet neměla.

Aby ale v hodnocení bylo jasno, dřívější TOo bych hodnotil tak 25%, ale protože je hra základním kamenem české adventurní tvorby, umělě jsem ji přidal, viz předchozí hodnocení. U 7 dní a 7 nocí již něco takového dělat nemůžu a mé tvrzení "o parník lepší" bude tedy znamenat pěkných 45%. Víc opravdu ne.

 

Dobové recenze

 

 

Další obrázky ze hry

1. Den -  Jasmína

2. Den - Trampolína

3. Den - Karmína

 4. Den - Filoména

5. Den - Hermína

6. Den - Evelína

7. den - Rosalína

Vencův kancl.

Před místním obchodem.

U Tondy v Cirkuse. To že nemá ruku není náhoda.

V posilovně.

Konečně jsme se ke Karmíně dostali.

Parte. Nalezené v odpadkovém koši na záchodcích v hotelu.

Místní hřbitov a samozřejmě problém - ožrala.

Před místním kadeřnictvím.

Uvnitř muzema - šíleně nepřehledné.

Letmý pohled na místní hotýlek.

U holiče.

Blanička - místní prostitutka.

Vence v technické místnosti. Jak jen spustit vodu?

Před tajnou Smihtovou jeskyní - uvnitř je sejf s modrým diamantem.

Když zjistíte, že jste za ochránce vybral největšího proutníka.

Venca vystřelen až ke hvězdám.

Tvrdé přistání.

Venca to trošku přepísk,

Mavlin: Vesmírný únik

Žánr: Adventura, Výrobce: Mael Software Group, Distributor: Mael Software Group, Rok: 1994, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Freeware, Čeština: Ano

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 20%

 

Pokud mě má paměť neklame, můžeme Mavlina označit za teprve druhou DOSovskou point & click adventuru na české videoherní scéně (po Tajemství Oslího ostrova, jehož anglickou verzi jsem nedávno popisoval).

Za hrou stojí Mael Software Group a ačkoliv název zní jako honosné vývojářské studio, pravdou je, že to byla pouhá skupinka lidí šikujících se okolo Petra Mandíka, děčínského rodáka a programátora celé hry. Jedním z oněch lidí byl někdo z přezdívkou WAY2, který do hry "složil" hudbu a druhý pak Tomáš Jerie, který se postaral o grafiku (vytvořenou na Amize). Vše podle zcela původního příběhu Petra Mandíka.

Hra byla svými autory distribuována krátce po "úspěchu" TOo, po letních prázdninách roku 1994, tzn. ještě chvilku předtím, než se objevila hra 7 dní a 7 nocí. Jenže na rozdíl od ní nebyla přijata vůbec pozitivně. Jedinou recenzi (najdete ji na konci příspěvku) vydal Excalibur a i zde hra dostala pouze 18%. Proč, to se dozvíte níže. 

Úvodní obrazovka hry

 

Abych nechodil příliš dlouho kolem horké kaše, na hře je špatně téměř skoro vše - hudba, grafika a ani onen "původní příběh" není bůh ví jak oslnivý. Hra nás v intru seznámí s hlavním hrdinou Mavlinem Malnerem (strašně divné jméno a nevím proč, ale vždy mám tendenci spíše vyslovovat Malvin). Mavlin je obyčejný pozemšťan, který je jednoho dne unesen Moguny - bytostmi z kosmu, kteří vypadají jako fialový draci. 

Jenže záhy po únosu vyjde najevo, že si ho Moguni jednoduše spletli a k jeho návratu se nemají, viz jeden z mnoha dětinských dialogů:

 Mavlin: "Ale já chci domů!"

Mogun: "Cože? Víš, do toho mě netahej. To je tvůj problém. Nějak si poraď! Já musím letět pryč, čau!"

Mavlinovým cílem tedy bude najít provozuschopnou vesmírnou kocábku, a dostat se domů. Tečka. Konec příběhu. 

Mavlin Malner - maník s modrou pusou a ve fialovém sáčku.

Únos.

Mavlin na nehostinné Mogunské planetě.

Jedině s návodem?

Narozdíl od všeho dříve zmíněného, není Mavlinovo putování po adventurní stránce až tak špatné, přesto zde autor nasekal několik kyksů, které jen s těží vyřešíte bez nahlédnutí do návodu. Hlavně tedy v první fázi hry, později si na autorův styl adventurních hádanek "nějak" zvyknete.

Cil je jen jeden a vy si musíte uvědomit, že ultimátně musíte objevovat nové lokace a sem a tam se vrátit do těch starších - něco vzít, něco někomu dát nebo něco někde použít. Přesto jsou zde věci, které jednoduše přehlédnete. Hned v prvních minutách hry jsem například nepoužil "vypuklé sklo" na sklenici zavařenin (!navíc na tu jedinou správnou!), tu neshodil a nenašel ani červa ani jakousi tyčku. Proč nejde zavařenina shodit jen rukou, netuším. Hned poté jsem zase kompletně zazdil, že v předchozí místnosti existuje nějaká myší díra, kde na červa mohu chytnou Ostrozuba, který v pozdějších fázích hry uhryže pásky ze dveří. 

V budově. Na obrázku jsou zvýrazněna problémová místa.

V prvopočátcích jsem také netušil, že mohu nějaký předmět použít přímo na sebe (pružiny od Mogunky, namočený ručník ve sprchách). Respektive zkusil jsem to, ale nic se nestalo. Důvody byly v tomto případě dva - jednou to byla nedotaženost programu, který sem a tam vyžaduje vícero klikání a podruhé to bylo jednoduše proto, protože jsem nebyl přímo pod dírou, do které jsem měl vyskočit.

Na druhou stranu to jsou asi všechny prvopočáteční kyksy a následně jsem hrou už tak nějak prošel ačkoliv jsem několikrát musel použít metodu všechno na všechno (zapálení slupky ovoce a její použití na kyselinu). 

Zpětně se až stydím, že jsem tím zabil víkendové noční hodiny, protože pokud víte co dělat, hra vám vydrží maximálně na 20 minut. Takový je však život :).

 

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání

Tvrdí se, že se autor nechal inspirovat hrou Leisure Suit Larry 5. Já osobně tu inspiraci jen těžko hledám, ale mám za to, že si z her od Sierry vypůjčil systém ikon a score bar, který se nachází ve spodní části obrazovky. 

Ikon je celkově šest a můžete zvolit mezi botou (chůze), okem (průzkumem), uchem (poslechem - za celou dobu hraní nepoužito), kapsou (sběrem), ručičkou (použitím) a bublinou s textem (rozhovor). Zajímavostí je, že sběr předmětů je možný i za použití ruky. Podivný je i onen score bar, ve kterém se sice hromadí body za provedené akce, ale nikdy se bohužel nedozvíte kolik je maximum. 

Téměř před koncem hry - počet bodů 388 a chybí vložit baterku za asi 30 bodů (max 418?)

Předmětů za celou dobu hraní seberete tak 20. Většinu použijete, některé ne (hovno je prostě na hovno). Některé předměty po použití mizí (karty, klíče, lísteček s kódem), jiné bohužel zůstávají zbytečně v inventáři až do konce hry. Většina předmětů se kombinuje logicky, na jiné kombinační možnosti (již zmíněné použití vypuklého skla na zavařeninu) jsem došel až po kouknutí do návodu.

Hru můžete celkově 3x uložit. Není to zrovna velké množství pozic, ale paradoxně mi to stačilo a jedinou nepříjemností bylo jen to, že obrázek pro uložení a nahrání pozice vypadal stejně a tím působil zmatečně.

Ve hře jsem nezaznamenal nějaký vyloženě slepý konec (to ale neznamená, že tam nejsou), ale párkrát jsem umřel (většinou z nepozornosti). Jednou to bylo při sáhnutí na hada, napodruhé jsem vešel do nějakého extra toxického mogunského smradu.

Úmrtí ve hře

Grafika

Grafika je kombinací předrenderovaných pozadích s ručními kresbami (Malvin, Moguni, různé předměty). Výsledkem je, že něco působí obstojně a na něco se nedá ani dívat. Hře neprospívá ani podivný nafialovělý styl.

"Animace" v pravém slova smyslu ve hře neexistují a vrcholem všeho je, když uvidíte, že se hýbe nějaký stroj, špička mogunního ocasu, video u mogunnského šéfa nebo plápolá oheň u nějaké svatyně. Víc ani ťuk.

Ukázka jedné ze čtyř možných animaci + Mavlinův pohyb.

Zvuk

Zvuk není defaultně zapnutý a uživatel jej musí ve hře zapnout (symbol notiček v levém horním rohu). Ale pokud je vám váš život milý, radím vám - NEdělejte to! Z PC speakru se ozve praskání připomínající mix šíleného hraní na rozbité klávesy a přípravy slaniny na pánvi. Se slovy "skladba" či "hudba" to má pramálo společného.

Hodnocení 

Hra má neskutečně nezáživnou zápletku, divné dialogy, kýčovitou grafiku a hudbu takovou, že bych ji s klidným svědomím doporučil jako mučící nástroj. Věřte mi, že málokdo by to vydržel. Jediné co hru drží pár body nad faktickou nulou je ne úplně špatná hratelnost (ač k dohrání budete potřebovat nejspíše návod).

20%

Dobové recenze:

Další obrázky ze hry 

První hratelná obrazovka - Mogunská planeta.

Uvnitř "nějaké" stavby.

Toto je prý překrásná Mogunka.

Mogunka v detailu. - Co to **rva je? :-D

Skladiště robotů.

Skladiště zavařených červíků.

Ach ta mogunská mládež!

Uvnitř budovy.

Místní sprchy - pozor na mlžný opar.

U mogunského šéfa v kanceláři.

Někdy to jde lehce, někdy těžce.

Skrytý šéfův pokoj.

Nějaká tajná mogunská vesnička?

U mogunské svatyně.

Prozkoumat, sebrat papír s kódem a hurá pro loď.

Odlet domů.