Výrobce: Sierra On-Line, Distributor: Sierra On-Line, Rok vydání: 1995,
Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: GOG, Čeština: Ne
Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 90%
Víte jak začíná každý dementní horor? Mladá žena s dětmi či mladý pár se nastěhuje do opuštěného domu, který má většinou tak 3 patra, na každém z nich je minimálně 10 místností a dům vždy stojí kdesi v prdeli světa, kde lišky dávají dobrou noc. No a pak se strašně všichni diví, že je začne někdo nebo něco postupně likvidovat. A ještě k tomu sami hrdinové přidají otevíráním věcí, recitací podivných pasáží textu, přehráváním divných nahrávek, atd.
Ach kolik takových hororů jsem už za svůj život viděl. Jen vzpomeňte se mnou na ty nejznámější - Osvícení, Horor v Amityville nebo Evil Dead. A víte co? Ta Phantasmagoria začíná úplně stejně!
Jenže kritizovat ji, nebo nedej bože ji vypnout hned v úvodu, by byla doslova smrtelná chyba. Tohle je totiž pařba s velkým "P" a ta si zaslouží nejen býti zahrána, ale i kompletně rozpitvána! A to do takového detailu, že kromě tohoto příspěvku připravuji ještě jeden speciálně o všech detailech (zajímavosti, easter-eggy, vraždy, Victoria Morsell).
 |
| Úvodní obrazovky hry |
Nešikovný kouzelník
Pojďme hru vzít pěkně od začátku, protože věřte a nebo ne, ale herní příběh se začal psát už před neuvěřitelnými 142 lety. To se totiž narodil Zoltan "Carno" Carnovasch, který se o 30 let později stal slavným kouzelníkem. Měl všechno - slávu, peníze, obrovské sídlo a manželku s dcerou. Jenže chtěl více a jednoho krásného dne roku 1888 se vydal do Paříže na výstavu staroegyptkých mystických artefaktů. Nikdo přesně neví, co se stalo, ale Carno se vrátil jiný. Jako by to nebyl ani on.
Údálosti pak nabraly podivný spád - dcera se utopila v bazénku a manželka zmizela beze stopy. O rok později to byla další nezvěstná manželka. Za dva roky další manželka, která prý náhodou spadla ze schodů, pak opět další, která se udusila jídlem. Zdálo se tedy, že sídlo a obyvatelé v něm jsou prokleti.
 |
| Menší pomoc do hry - stačí vytisknout a můžete pátrat. |
Přítrž všemu udělala až poslední pátá žena, která nejspíše v souboji Carna zabila. Sebe však zachránit nedokázala. To alespoň stojí v policejních spisech. Nenáviděný kouzelník Carno byl v tichosti pohřben do hrobky a sídlo začalo hledat nového majitele. To však trvalo více než 100 let! Tedy přesně do momentu než vyčůraný obchodník s realitami Bob Thompkins nabídl toto sídlo Donu Gordonovi, fotografovi a zároveň příteli Adrienne Delaney - hlavní hrdinky hry!
Neotvírej podivné truhlice a nečti podivné knihy
Donald "Don" Gordon a Adrienne Delaney tvoří již několik let pár. Ona je spisovatelka na volné noze, on fotograf a oba pocházejí z Bostonu. Jednoho dne však dostanou ten šílený nápad, že by to chtělo změnu a Don si plácne s místním obchodníkem. Koupí třípatrové strašidelné sídlo a obrovské pozemky kolem dokola. Prostě šílenci, kteří netuší, že uklidit jen malé 3+kk bývá někdy o nervy!
 |
| Jen jeden z mnoha záběrů na sídlo a pozemky (zobrazena tak 1/10!) |
Na první pohled vypadá vše idylicky, jenže Adrienne začne krátce po nastěhování trpět nočními můrami, které si neumí vysvětlit. Navíc, protože vlastně celý den nic nedělá, rozhodne se prozkoumat dům. A vezme to tak do detailu, že se probourá dávno zazděným krbem v Carnově pracovně až do staré kaple. Zde na oltáři najde knihu, ve které si začne číst jako by to byl snad časopis o počítačových hrách ( :-) ) a navíc zcela neuváženě otevře o kousek dál ležící truhličku, ve které spočívá krvelačný démon. Ten bohužel netouží po ničem jiném než uhranout nějakou mužskou postavu a činit nekonečná muka všem okolo. Chudák Adrienne si tak silně zkrátila sen o klidné domácnosti.
 |
| Pracovna |
 |
| Tajná kaple |
Šest dní hororu
Ano, opět jsem se neudržel a vše vám vykecal. Řekněme si ale na rovinu, že to, co se děje, se každý hráč dozví asi za 30 minut hraní a nemá smysl to tajit. Alfou - omegou naopak je, jak se příběh bude dále vyvíjet.
Příběh Phantasmagorie je rozdělen chytře do kapitol (tak jako např. King´s Quest VII). První kapitola začíná v neděli 16. října a příběh pak pokračuje až do soboty 22. října. Samotná hra se vyvíjí velmi pozvolně. Nejprve je nutné prozkoumat dům a přilehlé pozemky. To už je taková klasika - prolézáte každou místnost, čumíte na každý obraz, do každého zrcadla, vyzkoušíte každou postel a otevřete každý šuplík. Je to prostě počáteční nutné zlo.
Později vás hra zavede i do malého městečka Nipawomsett, kde jsou sice jen 4 budovy a 4 lidi, přesto se zde dozvíte spoustu důležitých informací.
 |
| Před městečkem. |
 |
| Místní starožitnictví. Vyptejte si staré noviny! |
 |
| No jasně :-). Až na to, že vůbec. |
Sem a tam se najde i nějaká umělá vycpávka (podivíni Cyrus a Harriet), ale zhruba od čtvrté kapitoly už začne to pravé sado-maso, na který čeká každý fanoušek hororu. Skrz povedené flashbacky se totiž Adrienne začne seznamovat s tou nejtemnější historií domu a de fakto se všemi pěti nebohými manželkami kouzelníka Carna.
Když jsem hru hrál poprvé, nevěřil jsem, že jsem stále ve hře - kdejaký film by totiž mohl dané scény závidět. Už jsem totiž dlouho neviděl, že by hlavní hrdinka dostala tak naloženo. Nejprve je totiž surově znásilněna od vlastního přítele a poté sleduje sérii pěti vražd.
A to se prosím nebavíme o tom, že by někdo někoho jen tak zastřelil. Ne-ne, to se bavíme o nejdrsnějších záběrech, které jsem kdy ve hře viděl a i takový Harvester by mohl závidět. Například rozmašírování úst zahradní lopatkou, udušení hlínou a napěchování těla do květináče. Nebo co takhle narvání vnitřností skrz trychtýř do úst až daná osoba umře. Nebo otočení hlavy o 360° ve speciálním stroji za zvuků praskajících krčních obratlů. Brr. Až mě zamrazilo.
 |
| Vražda Hortencie v jejím skleníku. |
A násilným popravám se nevyhne ani nikdo v okolí. Kocour Spaz skončí utopen v jezírku, opravář telefonu rozsračkovaný po útoku sekyrou, podivínka Harriet skalpována ... a vy si jen říkáte, jak to dopadne s tou nebohou (a v pravdě velmi sympatickou) Adrienne.
Ale nebojte - může to dopadnout dobře!!! :-). Poslední kapitola je sice o sběsitém útěku skrz tajné chodby a vyzkoušení si všech možných i nemožných úkrytů, ale systémem pokus-omyl (nebo s návodem) se vše dá v klidu přežít.
Interaktivní film nebo adventura?
Myslím, že příběh by popsán až až, ale zbývá popsat, jak se hra celkově hraje. No s tím je to trošku složitější a mám k tomu pár výhrad, které bych vám rád popsal.
Zaprvé je nutné si zvyknout na to, že s Adrienne nelze procházet volně dům, ale lze s ní interagovat jen z pozice do pozice, z jedné aktivní lokace do druhé. Adrienne se tak pokaždé zastaví v nějaké lokaci a stojí tam, dokud myšítkem nenajdete jinou aktivní lokaci. Některé věci tak zůstávají trošku skryty (kůlna, dům Malcolma).
Co je však ještě z hlediska volného procházení domu horší je to, že ve hře vás NIC NENUTÍ být důsledný. Pokud si tak nedáte záležet a neprolézáte každý kout v každé kapitole stále a stále dokola, jednoduše se stane, že můžete minout nejen zabití vašeho kocoura, ale skoro všechny flashbacky a všechny detaily, které budují onu atmosféru (ubývající absinth v baru, záhadné kresby obrazu, denní předpovědi, detaily o Carnovi).
 |
| Postupně vznikající obraz v pozorovatelně domu. Kdo ho jen kreslí? |
Zadruhé mě strašně vadilo, že Adrienne nikdo nenapsal o pár dialogů navíc. Stává se tak dost často, že s ní čumíte na nějaký obraz, postel, nalezený prsten v šuplíku, ale nic neřekne, ve scéně je absolutní ticho. Člověk navyklý na jiné ukecané adventury tak neví, zda se dané věci má věnovat více či nikoliv. Přitom v takovém Torin´s Passage ze stejného roku měla hlavní postava své "myšlenky", které jednoznačně pomáhaly budovat děj a myslím, že zde by podobný nápad mohl fungovat také.
 |
| Kdo jsou tyto ženy na obrazech? Pokud nejste důslední, nikdy to nezjistíte. |
Co pro mě však bylo skutečným překvapením a zklamáním zároveň, bylo to, že se autoři celkem dost vykašlali na jakékoliv adventurní puzzly. Asi nechtěli hráčům narušovat jejich pocit z hraní, ale mě osobně zde chybělo pár puzzlů - třeba pár rébusů, nějaký sejf schovaný za obrazem, zámek na knize, aj. S Adrienne tak procházíte hrou doslova jako nůž máslem a pokud se nedej bože zaseknete, nebo nebudete vědět co v dané chvíli dělat, můžete se zeptat lebky ve spodní části obrazovky. Tato lebka totiž slouží jako chytrá nápověda a vždy vám poví co dělat.
Co to celé ve výsledku znamená? Že nejdelší, asi hodinovou, pasáží bude první kapitola, ale všechny následné dohrajete za těžko uvěřitelnou půlhodinku. A to tedy znamená, že za necelých pět hodin hraní máte hru na sedmi CD a za bezmála dva tisíce korun kompletně dohranou!
Ovládání, grafika, zvuk
Ovládání
Phantasmagoria je full motion video (FMV) adventura s mírným přesahem do interaktivního filmu běžící stále na známém SCI enginu třetí generace. A co jsem tak četl, tak se vývojový tým (Doug Oldfield) při vývoji pěkně zapotil.
Jak už jsem také psal, pohyb hlavní hrdinky ve Phantasmagorii je specifický. Není zde umožněn volný pohyb, ale vždy jen pohyb z lokace do lokace. Aktivovaná videa se vždy dají přeskočit tlačítkem ">>" uprostřed menu ve spodní části obrazovky.
Ve hře vzal za své ikonový systém, který byl nahrazen interaktivním kurzorem (viz King´s Quest VII nebo Torin´s Passage). Aktivní je pouze levé tlačítko myši, pravé není potřeba vůbec používat. Veškeré aktivní lokace, postavy a jiné prvky zbarví interaktivní kurzor do červena. Stejně tak ono červené zbarvení funguje v případě možné kombinace některého z předmětů z inventáře.
Samotný inventář se nachází ve spodní části obrazovky a je v něm jen osm slotů. Paradoxem je, že ani ty nikdy úplně nezaplníte. Navíc nalevo od inventáře je ona již zmíněná "chytrá nápověda" v podobě lebky a napravo je možné si nechat daný předmět zobrazit v detailech (opět podobně jako v King´s Questu VII). To je mimochodem důležité, protože právě v tomto náhledu je možné z předmětů "vyždímat" další funkce (ze závaží se stane nůž na dopisy, atd).
 |
| Průzkum brože. Později se ostrý špendlík bude ještě hodit. |
