pátek 21. srpna 2026

Posel Smrti - remástr hudby

 

 

Posel Smrti - remástr hudby

aneb Hithit kampaň z roku 2024 

 

 

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák

 

V dnešním příspěvku se pokusím vytvořit překlenovací most mezi původní videoherní tvorbou studia Future Games a očekávaným počinem jménem Posel Smrti: Pouto Krve (odkaz na web nového Posla Smrti). Tím mostem bude ukázka toho, co hráči mohli získat pokud (by) podpořili Hithitovou kampaň na remástr hudby k původní hře.

 

Hithit kampaň 

Psal se rok 2024 a Zdeněk Houb, jeden ze spoluautorů Posla Smrti, si uvědomil, že od vzniku hry uplynuly už více než !dvě desítky! let. Toto zjištění mu očividně nedalo spát a rozhodl se, že udělá malý průzkum trhu, aby zjistil, zda-li lidé mají stále Posla Smrti v podvědomí a zda-li vůbec zareagují na to, když se někde objeví titulkové vábničky typu "plánovaný prequel Posla Smrti".

Šel na to lišácky a zároveň stylem, který je mu velmi blízký - vytvořením kampaně na remástr hudby nejen k Poslovi Smrti, ale také k dalším počinům studia - Poslovi Bohů, NiBiRu, Reprobates a Alter Ego. Kampaň nabízela různé balíčky - od pár digitalizovaných skladeb až po limitky na MC, 2 CD nebo vinylu. Vinyly pak mohly být ještě ve speciálním obalu, podepsané, atd. 

Já osobně jsem se kampaně zúčastnil a záměr Zdeňka Houba podpořil zakoupením limitky hudby na 2CD za 1199Kč. Kampaň však neslibovala jen hudbu, ve hře byly i další věci - nikdy nevydané interní materiály z vývoje, tj. skici, storyboardy, náhledy jak se grafika vytvářela, artworky NPC postav a další. K tomu ještě 4x vytištěný A3 plagát každé hry a podepsaný certifikát. No, jako zarytý adventurista jsem prostě nemohl odolat.

Kampaň měla za cíl vybrat 70 tisíc, nakonec však skončila s bezmála 310 tisíci a feedbackem, že hráči na tento velkolepý počin nezapomněli a že jsou stále lačni po nášupu.

Časově to celé vypadalo následovně. V dubnu 2024 byla kampaň ukončena. V prosinci roku 2024 se začalo s odesíláním odměn. Nicméně díky nové kampani na Posla Smrti: Pouto krve se odesílání zrovna mé zásilky posunovalo. Jednou jsem však panu Houbovi napsal a najednou, snad do týdne, byla zásilka doma. A takto pěkně vypadala:


Celá zásilka. Docela pěkné ne?

 

Popis her a  bonusů

V následujícím textu Vám ukáži alespoň pár materiálů (1x výběr ze skic a 1x výběr z artworků), které bylo možné stáhnout on-line v rámci kampaně. Nechci však sdílet úplně vše, to by přeci jen nebylo úplně fér vůči těm, kteří za materiály zaplatili.

 

Posel Bohů (1998)

70% 

Posel Bohů je má oblíbená hra, kterou jsem kdysi pařil do zbláznění. Se Stanislavem Novotným, úředníkem z památkového ústavu, se zde vydáte na úžasnou cestu zkoumající tajemství starých Mayů. 

Počet skic: 26

Počet artworků: 5

Hru si můžete v dnešní době stáhnout na webu oldgames.sk nebo na smetisteher.cz.

Skica - vykopávky v Mexiku.

 
Artwork - jak se vytvářela grafika

 

Posel Smrti (2003)

90%

Myslím si, že o Poslovi Smrti nemá smysl se moc rozepisovat. Je to totiž jedna z nejlepších českých her vůbec. V roli Samuela Gordona, anglického šlechnice, se snažíte vyřešit sérii podivných rituálních vražd, avšak pátrání Vás nechtěně zavede až do temné historie rodu.

Počet skic: 14

Počet artworků: 60

Hru si můžete v dnešní době zakoupit například na službě steam.

Skica - původní návrh schodiště u zámku Black Mirror

 

Artwork - jak se tvoří grafika


Ni.Bi.Ru (2005)

80%

Ni.Bi.Ru je remake původního Posla Bohů. Jádro příběhu je stejné, nicméně většina lokací a postav je pozměněna nebo jsou úplně nové. Hra má úžasný drive a doslova hororovou atmosféru.

Počet skic: 14

Počet artworků: 27

Hra se v dnešní době nedá sehnat; bez záruky vyšla na old-games.com.

Skica

 
Artwork - Muzeum v Praze; jeho podoba vs původní grafika z Posla Bohů


Reprobates (2008)

75%

Reprobates alias Next Life alias Zatracenci je hra, která překvapuje zajímavým námětem inspirující se z kultovního seriálu Ztraceni. V roli Adama Raichla se probouzíte na chladné ocelové lavici v prapodivné ubikaci kdesi na tajemném ostrově. Kolem Vás jsou ubikace další a v nich různí lidé z různých časových dob. Kromě toho vždy večer začne odbíjet zvon na nedaleké věži, lidé usínají a prožívají všemožné noční můry, ze kterých se ne vždy probudí. Sen? Noční můru? Mimozemšťané? Tajný experiment? To je na vás, abyste na to přišli...

Počet skic: 4

Počet artworků: 33

Hra se dá stáhnout ze stránek collectionchamber.blogspot.com

Skica - původní návrh ubikace na ostrově

 

Artwork - takto měla vypadat mapka ostrova 

 

Alter Ego (2010)

65% 

Alter Ego je poslední hra studia Future Games, kde v podání zlodějíčka Timothy Moora a detektiva Briscola vyšetřujete záhadné vraždy v přístavním městěčku Plymouth. Hra se bohužel nemůže ke svým předchůdcům příliš rovnat. Podlé mého názoru hru kazí méně kvalitní scénář a doslova ji zabíjí špatný konec.

Počet skic: 7

Počet artworků: 26

Hra se dá v dnešní době zakoupit na službě steam.

Skica - návrh kostela

 
Artwork - už jen vybarvit :)

 

Hodnocení

Nákupem jsem symbolicky podpořil myšlenku prequelu Posla Smrti, dostal jsem několik skvělých nahrávek hudby, které jsem si po chvilkách poslouchal při práci a k tomu jsem se prohrabal desítkami nikdy neuveřejněných skic, artworků a textů. Dostal jsem tedy přesně to, co jsem očekával a nemůžu si vůbec stěžovat.

90% 

úterý 18. srpna 2026

Rychlé šípy: Truhlářův učeň

Žánr: Adventura – dětská, Výrobce a Distributor: Česká televizeRok vydání: 2025,  Info: officiální webdatabaze-her, Dostupnost: Online, GooglePlay a AppStore,  Čeština: Ano

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 70%

 

Období adventu (či konec roku obecně) se u webu České televize nese v tom smyslu, že vždy uvolní nějakou příjemnou adventur(k)u. Několikrát za sebou to byl Anča a Pepík, pak jsme se podívali do Brna s panem Mendelem, v Řecku jsme putovali do bájných Delf a pohoří Parnasu nebo jsme zažívali povedené zimní dobrodružství se Čtyřlístkem.

V roce 2025 vydala Česká televize nový televizní animovaný seriál Rychlé šípy. Na ČT Déčku odvysílali celkově sedm dílů a ze svého okolí mohu potvrdit, že děti tento počin zaujal.

Není tak divu, že na advent stejného roku vyšla, kromě druhého dílu Čtyřlístku, stejnojmenná hra s podtitulem Truhlářův učeň, na který se podíváme právě nyní.

Úvodní obrazovka hry

Bylo nás pět trochu jinak

Od malička jsem měl rád dobrodružství, záhady, hlavolamy; začínalo to zahraničními Příručkami mladých svišťů, pokračovalo edicí Rozum do kapsy a končilo českým Foglarem. Ježka v kleci jsem pokořil tak v páté třídě a od té doby sbíral rok co rok krásné hlavolamy Hanayama, kterých mám doma desítky. Když jsem slyšel, že hra je jedna velká šifra, musel jsem si ji prostě zahrát!

Pokud vám Rychlé šípy nic neříkají, pak vězte, že se jedná o skupinu pěti chlapců, kteří si říkají Rychlé šípy. Níže zleva doprava to jsou Jarka Metelka, Mirek Dušín (jakoby vedoucí skupiny), Červenáček (Vlastimil Čermák), Rychlonožka a Jindra Hojer

 

No a tito chlapci zažívají nejrůznější dobrodružství. Podnikají víkendové výpravy do okolních lesů, skal a jiných tajuplných míst, bojují proti nešvarům (kouření, lži, ničení přírody) nebo soupeří s jinými skupinami - například s Bratrstvem kočičí pracky (Dlouhé Bidlo, Štětináč, Bohouš) nebo s Černými jezdci.

Aktuální hra využívá první zmíněné - výpravu za tajemným pokladem. U místní klubovny totiž začne hořet truhlářská dílna. Tu se štěstím uhasí právě naši kluci a místní truhlář (a správce činžovního domu v jednom) klukům poděkuje tím, že jim dá záhadnou bednu, kterou zde kdysi zanechal jeho učeň jménem Tonda. Ten kdysi měl stejnou roli jako Mirek Dušín a vedl nějaký klukovský spolek. Bohužel přišla válka a parta se rozpadla.

 
Úvod příběhu.

Po otevření bedny naleznou kluci kousek mapy, šifrovanou zprávu a část smyšleného historického příběhu. Na první pohled se tedy jedná o honbu za pokladem na základě tajných šifer.

 

Máte rádi šifry? 

Jak už jsem naznačil výše, Truhlářův učeň je jedna velká šifra / hlavolam / rébus. V klubovně totiž naleznete různé rady jak dekódovat různě psané dopisy, co znamenají symboly v Morseově abecedě nebo jaká známá hvězdná souhvězdí existují.


Alfa a omega vašeho postupu.

Tyto rady pak musíte využívat doslova v každé herní obrazovce, kde se téměř za každými dveřmi skrývá nějaká tajná zpráva, kterou musíte dešifrovat. A to, že to skutečně uděláte si hra ověřuje tím, že musíte napsat vybrané slovo na určité pozici. Nebo zkrátka tím, že jinak nezískáte tolik potřebný kód například k otevření určitého zámku.

Vyluštíte výsledné slovo?

Ale to není samozřejmě vše. Dále budete řešit další a další hádanky - skládat obrazce, roztrhané dopisy, vyťukávat tóny na zvonkohře, překonávat bludiště a já nevím co ještě. 

Pěkný puzzle - pozicování zámku.

Klasika - sestavte dopis.

Bludiště v lese.

A jakmile to všechno zvládnete, odměnou vám nalezení onoho vzácného pokladu. Tak jednoduché to je!

 

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Asi jste si toho už všimli, ale tato hra je, pokud mě paměť neklame, udělána vůbec poprvé z pohledu vlastních očí všech postav. Ve hře tak neuvidíte žádnou postavu, ale jen jejich malé ksichtíky podle toho, kdo zrovna komentuje danou věc. Technicky bych to asi neudělal lépe

Hra je rozdělena jakoby na dva herní dny. V tom prvním se pohybujete ve městě kolem činžovního domu, kde má skupina klubovnu, v druhém se pak vydáte vlakem do Olšiné do přírody. K přestupu využíváte soupis lokací, které přibývají s tím, jak hrou procházíte.  

Soupis lokací (bohužel více jich fakt není).

Všechny aktivní prvky v lokaci lze zobrazit poklepáním na malý otazníček v pravé spodní části obrazovky. Inventář a deník je naopak v horní části. Sebrané předměty musíte vzít, táhnout a dotáhnout až na předmět, se kterým je chcete zkombinovat. 

Minihry nelze přeskočit. 

Grafika

Grafika je opět dílem umělce Jakuba Mareše, který hry u České televize spoluvytváří už roky. Někdy u něho vidíte jeho ryzí styl (Jak bylo ve škole, Mendel: Navzdory vytrvat, Tajemství Parnasu), jindy se zase vytáhne naprosto dokonalou replikou dle přísného zadání (Čtyřlístek)

Truhlářův učeň je trošku specifický. Ve hře jsou totiž použita pozadí, která se ve větší části vyskytovala i v animovaném seriálu, kde se na nich podíleli především Andrea Arce a Veronika Jägerová (s dohledem Karla Jerie a s pomocným zástupem animátorů a lidí zodpovědných za kolorovaní a kompozici). Průjezd domu, dvorek se starou mýdlárnou, půda domu či výlet vlakem a pátrání v jeskyni, to vše jste už mohli vidět například v prvním, čtvrtým a pátým díle seriálu.

Průjezd domu. Nahoře hra, dole seriál.


Na půdě. Nahoře hra, dole seriál.


Jeskyně u Olšiné. Nahoře hra, dole seriál.

Zvuk

Hudba a zvuk byly vypůjčeny z Hudební banky či ze seriálu. Hlasy postavám propůjčili stejní herci jako v seriálu - Jaroslav Plesl mluví Mirka Dušína, Matouš Ruml mluví Červenáčka, Jan Maxián Rychlonožku, atd.

 

Hodnocení 

Objektivně musím napsat, že Rychlé šípy (a truhlářův učeň) jsou pro mě asi nejlepší adventurní hrou od České televize, jakou jsem kdy od nich (zatím) hrál. A to přitom hry viděné z vlastního pohledu moc nevyhledávám!

Určitě je to tím, že hra už není tak úplně dětskou záležitostí, jako byly po dva roky vycházející Čtyřlístky, ale vyžaduje už nějakou tu soustředěnost. A ačkoliv opět nezabere více než hodinku času, nebojím se dát hodnocení 70%!

Tak stahujte a hrajte, vy plantážníci jedni! :-) 


Další obrázky ze hry

Klubovna Rychlých šípů
 
Druhá část klubovny.

Průjezd.

Na půdě.

Na dvorku.

Cesta vlakem.

Nádraží v Olšiné.

Cesta lesem.

Mýtina.

U jeskyně.

V jeskyni.

Konec!

pátek 14. srpna 2026

Torin's Passage

Výrobce: Sierra On-Line, Distributor: Sierra On-LineRok vydání: 1995,   

Info: wikipediemobygamesdatabaze-her, Dostupnost: GOG,  Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 70%

 


Co se týká her od Al Loweho ve spojení s firmou Sierra On-Line, blížíme se pomalu do finishe, neboť Torin's Passage [Torinova cesta] je jeho předposlední adventurní hrou (tou úplně poslední je sedmé pokračování Larryho - o tom však někdy jindy). Zároveň se jedná o hru, kterou adventurní hráči z nějakého důvodu přehlíží stejně tak, jako přehlíží King´s Quest VII: The Princeles Bride. Je prý nezajímavá, infantilní, trapná, moc "Disney-style" a prostě fuj. 

Ale co kdybych vám, řekl, že ji přesně takto autor zamýšlel. Al Lowe si chtěl na chvilku odpočinout od Larryho primárně určeného pro dospělé publikum a naopak chtěl navrhnout něco, k čemu si sednou rodiče i děti a společně si hru zkusí zahrát a pokořit. 

"I think many people misunderstood Torin's Passage, however. It was designed for a parent to share with a child, because I wanted a game that Megan (my then 11-year-old daughter) and I could play together."

Al Lowe (jeden z mnoha jeho rozhovorů).

Start vývoje hry se datuje do doby kolem roku 1993, kdy Sierra otevřela svoji novou pobočku v Seattlu a přesunula tam značnou část veškeré administrativy. K tomu tam přešli i Al Lowe a Mark Seibert, kteří spolu sice pracovali již dříve, ale až v Seattlu se skutečně "skamarádili" a začali hledat nové lidi do týmu - do týmu pro Torin's Passage a pro sedmé pokračování Larryho. Tým tak obohatili zejména dva animátoři - James Ford Murphy a Bruce Sharp, kteří v podstatě stojí za veškerými animacemi.

Úvodní obrazovka hry

Cesta pohádkovou planetou

Ještě předtím než se pustím do popisu příběhu, domnívám se, že vám musím trošku představit svět, ve kterém se hra odehrává. 

Jedná se tedy o svět Strata, planetu, kde se život dělí do několika oblastí v různých mezisférách (vrstvách). Většina lidí žije v The Lands Above (v zemích na povrchu). Zde se nachází rozlehlá království s městy a vesničkami. Většina obyvatel zde žije spokojeně a o světech pod nimi mají jen tu nejhorší představu, protože v nich většinou končí různí odsouzenci. Přestup mezi jednotlivými oblastmi navíc není otevřen každému - krystalové portály, tzv. Fenokrystaly, většinou hlídá nějaký strážce, neprostupné bludiště nebo složitý mechanismus.

Země Strata dělící se na několik vrstev.

Escarpa je název další vrstvy a život je zde možný jen na příkrých útesech, které jsou pospojovány mosty či chodbami a je obydlen groteskními postavičkami jako jsou Bitternutovi či prapodivně vypadající král Rupert s jeho sarkastickou ženou Di a pěknou dcerou Leenah. Ve vrstvě Pergola žijí maličcí trpaslíčci v neprostupných lesích. V originále jsou zvaní Ostiaries a s jejich vůdcem Smetanou zastávají roli malých uctívačů krystalových portálů. Asthenia je vrstva plná magmatu, kde nežije živá duše, zato je plná prapodivných a nekonečných skalnatých bludišť. 

Escarpa.

Asthenia.

Další vrstvou je Tenebrous, která je obývána humanoidy s nažloutlou kůží a větší hlavou bez vlasů. Kromě toho jsou zde různá stvoření jako šílení králíci, obří stonožky nebo rostliny - a všichni mluví! Překvapením je, že se zde nachází ještě poslední, malá vrstvička zvaná v originále The Null Void a jedná se v podstatě o dutou krystalovou jeskyni bez gravitace, vody a světla. 
 
A pokud by vás snad zajímalo, jaktože je život ve vrstvách možný bez zřejmého zdroje světla, pak vězte, že celá planeta Strata je vlastně seskupení různých krystalů sahajících od jádra až na povrch a právě díky nim se světlo (a teplo) má šířit :-). No prostě pohádka.
 
Všude samý krystal. 

Překvapivý návrat ke kořenům.

Jak už jsem psal v úvodu, hra Torin´s Passage byla pro mě ve spojení se jménem Al Lowe velkým překvapením. Už jsem totiž ani nedoufal, že Al Lowe zvládne po těch všech letech i něco jiného než jen sérii o Larrym (a menší odbočky jménem Freddy Pharkas). Avšak přece! V jeho životě totiž nastal ten příjemný moment, kdy se děti stávají pro rodiče "parťáky" a tráví spolu většinu času. A právě jeho dcera pro něj byla tou dobou největší motivací! 

Al se rozhodl vytvořit rodinou hru, u které by se podle jeho slov střetávali generace - tak jako on s dcerou. No a u koho jiného se inspirovat, než u Wolta Disneyho, který desítky let dělal něco podobného pomocí svých pohádek a zábavních parků? Al tvrdě makal a vytvořil komplexní pohádkový svět, který původně měl mít 5 plnohodnotných dílů, leč přijetí hry, které bylo vcelku vlažné a tržby, které nebyly podle plánu, zapříčinilo, že žádné další pokračování nikdy nevzniklo.

K vyplnění děje prvního příběhu se stačilo podívat jen kousek do minulosti na hry jako Black Cauldron (vybudovaný svět od Lloyda Alexandra), King´s Quest III (unesené dítě) a King´s Quest VII (engine a animace) a vše spojit dohromady. 

Začátek příběhu začíná zradou a vraždou krále a královny neznámým (ale vpravdě předvídatelným) vrahem. Dědic trůnu, malý Torin, je na poslední chvílí zachráněn svojí osobní chůvou a odnesen na neznámé místo. Chůva je později nalezena, ale z obavy o Torinův život se rozhodne mlčet.  Díky tomu je nespravedlivě potrestána tím nejpřísnějším trestem - je odsouzena do vyhnanství, do Zemí pod povrchem.

Čas plynul dál a celých 20 let vyrůstal Torin u adoptivních rodičů nevědom toho, jaké krutosti se kdysi dávno odehrály. V jeden moment se však objeví zlá čarodějnice Lycentia, která z nějakého důvodu zakleje jeho adoptivní rodiče do krystalů a odnese je spolu s sebou do Zemí pod povrchem. O co tu jde? Kdo je Lycentia? Proč zrovna jeho rodiče? Na všechny tyto otázky musí Torin najít odpovědi a aby je nalezl, musí se nepřekvapivě vydat skrz všechny dříve popsané vrstvy planety Strata.

Únos adoptivních rodičů.

První hratelná obrazovka před Torinovým domem.

Skutečná rodiná pařbička

Putování Torina skrz všechny vrstvy planety za záchranou svých rodičů je vpravdě zajímavé dílo - ani lehké, ani příliš složité. Samotné putování ve stylu "tam sebrat to" a "to použít tam" není problém, ale najdou se takové herní špeky, se kterými skutečně běžný hráč potřebuje pomoci od staršího a zkušenějšího pařana. 

V první vrstvě, kde vlastně máte jen přesvědčit místního hlídače, aby vám ukázal cestu k fenokrystalům, nebude pro nikoho žádný problém. Je to vlastně takové pozvolné seznamování se s Torinem a jeho side-kickem, kočkopsem jménem Boogle. U Torina budete obdivovat jeho parkurové dovednosti, u Boogla zase odhalíte, že je to specifická bytost, která se umí proměnit téměř v jakýkoliv předmět - červíka, lampičku, jojo, ošetřující sestřičku, atd.

Torin a Boogle. Celkem flexibilní postavičky.

To druhá vrstva se skládá asi z nejvíce herních obrazovek a je pravdou, že mě jako jedna z mála přinutila sáhnout k nápovědě. Nikoliv však po návodu v tištěné formě, ale k výborně naprogramované nápovědě přímo ve hře. Pokud se totiž podíváte na spodní část obrazovky, objevíte tam malý otazníček, který se vysouvá do přesýpacích hodin. Pokud na něj kliknete, dostane nápovědu jak ve hře pokračovat. V jeden moment mi tak nepřímo bylo naznačeno, jak se zbavit nepříjemných zákaznic bahenních lázní. 

Nejsem si jist, jestli nějaká jiná adventurní hra té doby měla něco podobného, ale přísahal bych, že jsem podobnou nápovědu viděl až v režisérské verzi Broken Swordu z roku 2009, tedy až o 14! let později.

Nezapomeňte prozkoumat skrolovací obrazovky do posledního detailu!

Ve třetí a čtvrté kapitole přišlo menší vyhoření. Vrstvy Pergola a Asthenia jsou totiž specifické tím, že nic nikde a s ničím nekombinujete, ale jsou před vás postaveny dva nechutné puzzly. V první zmíněné vrstvě musíte nejprve s malými trpaslíčky zaujmout takové postavení na "pentagramu", abyste díky jejich barevnosti zaujali vždy specifické pozice na vodorovných čárách. Hned vzápětí je zase musíte vyrovnat do předem daných pozic, jakoby notového zápisu. Protože byl Al Lowe vášnivý saxofonista, hádám, že tento puzzl pochází od něj, avšak protože já jsem na hudbu debil, pomohl až youtube :-).

Malí trpaslíčci.
 

Čtvrtá vrstva je zase charakteristická tím, že musíte pokořit nekonečné bludiště chodeb - tj. do jedné vejdete a vynoříte se v dalším správném východě. Vejdete do další chodby, nyní té nesprávné, a jste opět na začátku. Musel jsem si tedy po delší době obstarat tužku a papír a veškerý chodby si zaznamenávat tak dlouho, dokud jsem celé bludiště neprošel. Zajímavým faktem je, že podle knihy Umění klasických adventur pomáhala toto bludiště navrhnout sama dcera Ala Loweho.

Na tomto místě už asi nemá smysl vypisovat veškeré detaily, ale celkově se dá říci, že se jedná o zajímavý adventurní počin obsahující zajímavé kombinace, větší množství miniher a pěknou řádku špeků, které překvapí i zkušené hráče. Definice "rodinné hry" je tedy více než na místě.

V rámci přechodů mezi jednotlivými vrstvami musím zmínit, ještě jednu zajímavou a originální věc - flashbacky. Při každém přechodu se totiž aktivují krátká animovaná videa, která vždy kousek po kousku vysvětlují děj celé hry. Já jsem vám toho sice při úvodu napsal strašné kvantum, ale pravda je, že v úvodu hry vidíte jen únos Torinových rodičů. Avšak to, že jsou to adoptivní rodiče, to že Torin je královský dítko, a to, co se osudnou noc stalo, to se hráč dozvídá postupně. Já osobně jsem se vždy těšil až danou vrstvu dohraji, abych si složil další kousek skládačky příběhu.

Odsouzení Torinovi chůvy k životu V zemích pod povrchem.

Nepřipomíná vám ten páprda Palpatina ze Star Wars? 

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Hra Torin´s Passage je čistokrevná 2D point and click adventura, která byla vystavěna na enginu SCI2.1. Tedy stejném enginu, který používal například i Gabriel Knight 2, King´s Quest VII, Phantasmagoria nebo Space Quest 6.

Hra se ovládá myší a funguje zde pouze levé tlačítko myši fungující stejným způsobem jako v King´s Quest VII. Je to tzv. inteligentní kurzor, který má v sobě naprogramované všechny základní příkazy - sebrat, promluvit, použít. Detailní průzkum nějakého aktivní místa zde není naprogramován. Pravé tlačítko slouží k rychlému přesunu hlavní postavy.

Inventář je ta hnusná spodní polovina obrazovky, kde nejen přepínáte mezi sebou a vaším čtyřnohým mazlíčkem Booglem, ale kde je také možné najít veškeré sebrané předměty a důsledně je prozkoumat. Předměty se opět po vzoru KQ VII vykreslí ve 3D a je možné s nimi otáčet a interagovat (nepodceňte to!!).

Předměty se většinou kombinují vně inventáře, ale jsou zde i nějaké ty podpásovky, jako například v poslední vrstvě je nutné zkombinovat uvnitř inventáře pilu a dřevěný čagan, aby vznikla magická hůlka nebo zkombinovat hudební krystal s přehrávací skříňkou.

Představení různých vymožeností.

Kromě toho v této spodní části najde i dříve zmíněnou nápovědu (otazník napravo), můžete si zde zobrazit všechny rozhovory (kniha nalevo) a hra stále využívá bodovací systém (maximální počet bodu je 999). Za každou nápovědu se vám pak body snižují.

Ke konci ještě zmíním, že ve hře neexistuje dead-end, ale postava může zemřít. Dokonce je to občas podivná potřeba, aby hráč vyřešil nějaký puzzl.  

Grafika

Grafická stránka hry je pohádková, barevná a velmi detailní. Celá hra běžela v rozlišení VGA 640x480, cut scény byly v rozlišení 320x200 (podobně jako v King´s Questu VII). Jak už jsem zmínil v úvodu, za grafikou stáli především Jim Murphy a Bruce Sharp, kterým ještě sekundoval Al Eufrasio a společně vytvořili skutečně "pestrý" svět Strata, ve kterém se hra odehrává.

Zvuk 

Zvukové efekty obstaral samotný Mark Seibert. Hudbu však složil Michel Legrand, světově proslulý francouzský skladatel a držitel několika Oskarů, což v té době to bylo poměrně unikátní. Hudba je pěkně melodická a často máte moci jakoby byla určena pro film. Hra má navíc plně namluvené dialogy. V hlavní roli Torina je slyšen Michael Shapiro, Lycentii mluví Christine McMurdo Wallis a strýčka Pecanda s vražednými sklony mluví velmi zvučný Frank Corrado.

Titulky nebyly u původní hry dostupné, ale v nové verzi běžící pod  ScumVM jsou samozřejmostí. 

 

Hodnocení

Ač se dívám na hru sebekritičtěji, nemohu ji příliš kritizovat. Torin's Passage má jednoduše vše, co by rodinná hra měla mít - má zajímavý a poutavý pohádkový příběh, je to přiměřeně dlouhá hra a má spoustu novátorských prvků, které jsem do roku 1995 neviděl. U Torina se například ukazují jeho myšlenky, mezi přechody mezi jednotlivými vrstvami se objevují flash-backy vysvětlující celý příběh, je možné se vracet ke všem dialogům a funguje zde unikátní systém nápovědy, který jsem poprvé viděl až kolem roku 2009 s vydáním "režisérské verze" Broken Swordu.

Na hře mi v podstatě vadilo jen to, že se autoři více nepověnovali zakončení hry a spoléhali až příliš na to, že přijde nějakým zázrakem druhý díl. Hra je tak ukončena až příliš násilně a hráč si tak musí osud některých postav (co bude s Lycentií, bude Torin králem, bude s princeznou Leenah nebo ne?) zbytečně domýšlet.

A ano - ten panel ve spodní části obrazovky fungující jako inventář je opravdu hnusný!! :-) 

70% 


Historické recenze

Hodnocení v časopisech je "fajn". Bohužel autoři věnovali hře jen pramálo prostoru a použili takové obrázky, které neměli šanci zaujmout - nikoho!

Koukněte proto do níže uvedené obrázkové sekce. 






Další obrázky ze hry 

Kapitola I.

Před domem.

Krystaly všude kam se člověk podívá.


U domku hlídače fenokrystalů.


Kapitola II.

Na začátku hry.

Sběr destiček - alfa omega druhé kapitoly.

Bitternutovi - komická scénka.

Je libo něco vyprat? 

Opět ty destičky. Celkově jich potřebujete 9!

Boogle jako lampička. To hnědé nalevo je trus draka.

Jeden z místních obyvatel.

Fenokrystal nalezen - jde se dál!


Kapitola III.

Neprostupná džunle s maličkými domečky trpaslíků.

Princenza Leenah nalezena.

Jeden z mnoha puzzlů ve hře.


Kapitola IV.

Kompletně spálená země.

A hle - houpačka. 

Co s daným přístrojem? Že by ochladit lávu a pokračovat dál?



Poslední známá vrstva.

Torin je ihned po přistání zatčen.

Podivný kabaret.

Mistr zvuků.

Finální souboj.

Konec příběhu! Všichni zachráněni!

Posel Smrti - remástr hudby

    Posel Smrti - remástr hudby aneb Hithit kampaň z roku 2024      Sepsal:  Kamil „DarkMan“ Novák   V dnešním příspěvku se pokusím vytvořit...