AdventureGames

Výrobce: Coktel Vision, Distributor: Sierra Entertainment, Rok: 1993, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Abandonware, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 75%

V dnešním příspěvku se podíváme na jednu z prvních FMV (Full Motion Video) adventur, kterou vytvořila francouzská společnost Coktel Vision již v roce 1993. Za hrou stojí známá francouzská autorka Muriel Tramis, která ve firmě už stála za několika prvotinami, tzv. erotickými trillery, jako Emmanuelle či Fascination.

V nich jsme měli možnost potkat vždy podobný typ ženské hrdinky (řekněme výrazně svůdné) a užít si napínavý detektivní příběh. Na Lost in Time [Ztracena v čase] však ani jedna z uvedených her nemá. A pokud vás zajímá, o čem hra je, pak věnujte pár minut níže napsaným řádkům.

Kapitánka, technička a MacGyver

Ve hře budete hrát nepřekvapivě za ženský charakter - za příjemně vypadající dvacetisedmiletou míšenku Doralice (nebo prostě zkráceně Doru), která se podle manuálu živí jako lodní kapitánka a IQ má na hodně vysoké úrovni. Je to prostě takový malý MacGyver v ženské podobě a má pro strach uděláno!

AI rekonstrukce hlavní hrdinky Doralice. Myslíte, že to tak může být? :-)

Poznámka: Ve hře Fascination je hlavní postavou také Doralice - kapitánka letadla na pravidelné lince Miami - Paříž. A ačkoliv je jméno stejné, hrdinky jsou odlišné a nemají nic společného.

Příběh začíná jako zlý sen, ze kterého (nebo spíše do kterého) se Doralice probudila - nachází se v podpalubí lodi Briscarde, vracející se ze své plavby zpět do Evropy. Loď převáží černošského šamana Yorubu a také jistého spoutaného muže jménem Melkior. Ten Doralice prozradí, že pochází z budoucnosti, konkrétně z roku 2092, a byl vyslán jako člen "časové policie" zpět v čase, aby dopadl nebezpečného aktivistu Jarlatha Equse, který ukradl vzácný prvek zvaný Americium 1492 (nalezen 30 metrů pod hladinou Mexického zálivu, silně radioaktivní).

Horní část lodi; přední část.

Melkior - agent časové policie.

Při vzájemném rozhovoru si Doralice vzpomíná, jak se na loď vůbec dostala. To je mimochodem výborný hratelný flashback, kdy se s Doralice podíváme do panství Prunelierů [Manor de la Pruneliere], které měla hrdinka z nějakého důvodu zdědit. Jenže protože notář na Doralice nečeká, rozhodne se jít na průzkum sama.

Před bránou panství.

Celková mapka panství.

V blízkosti panství objeví vrak lodi, tajnou cestu k němu a v něm se střetne s oním Jarlathem, jehož skok v čase Doralice vtáhne z roku 1992 do roku 1840 přesně na místo, kde hra začíná.

Cestování časem není žádná novinka - jen si vzpomeňte na Future Wars, ale zde autorům tleskám. Už dlouho se mi totiž nestalo, aby mě hra tak pohltila, abych stále chtěl hrát dál a dál a vědět, o co to ve hře jde.

Nekonečné možnosti na cestě tam a zase zpět

Hru samotnou můžeme rozdělit na 4 části, které se liší graficky (viz dále v sekci grafika) i obtížností. V první části bude Doralice procházet podpalubí lodi Briscarde, na které se ocitne a bude zde řešit ty nejtriviálnější úkoly - tzn. většinou se dobře dívat za různé bedny či sudy, sem a tam něco sebrat a něco zkombinovat. Například při druhém prozkoumání objevíte na spodní straně stoličky hřebík, který vytáhnete kombinačkami. Nalezenou a namočenou houbou zase navlhčíte plakát, který půjde strhnout. Získaným nožem si zase vyřežete stupínek do dalšího patra lodi. Celkově tedy nic složitého.

V druhé části se Doralice myšlenkami přesune na panství Prunelierů, kde celý příběh začal a jakoby si bude vzpomínat, jak se sakra mohla ocitnout v podpalubí oné lodi a ještě k tomu v minulosti. Jednoduše je to příjemně se hrající flashback, který mě uchvátil grafikou sestávající se z množství digitalizovaných fotografií. Stejně tak se mi líbily všechny adventurní puzzly - Doralice si zde doopravdy hrála na MacGyvera. V jeden moment například musela sestrojit elektromagnet k získání vypadnutého klíče ze dveří. Celá akce spočívala ve vytržení kliky, jejím omotání drátem (vytváříte vlastně cívku) a opravou staré lithiové baterie z traktoru.

Vidíte na střeše ten záchranný kruh? Ne? Nejste sami :-).

Lano se bude hodit.

Zároveň jsem v této fázi už musel trošku listovat návodem, protože jsem přehlédl několik věcí - dřevěný škrpál na schodech, střep v okně, plechovku pod krovem a záchranný kruh na střeše rybářského domu. Za mě fakt hnusný pixel-hunting.

Nedomyslel jsem ani to, že abych ho ze střechy dostal, musím tam vhodit návnadu pro racka, který když přiletí, kruh mi shodí. Shame on me!

S vědomím toho, že musím po lokacích jezdit kurzorem a hledat jakýkoliv detail, s vědomím toho, že předměty získávám po dvojím či trojím kliknutí (různé schovky prostě mají třeba dvojitá i trojitá falešná dna), pustil jsem se do třetí části, kterou jsem ale upřímně ani moc nepochopil. Byl jsem schválně uvězněn nerudným kapitánem lodi, abych mu ukradl nějakou bambitku a ještě nějaké další předměty, které jsem ale stejně nezískal. Navíc jsem se na celé lodi neuvěřitelně ztrácel - běhal jsem od čerta k ďáblu, jen abych zjistil, kam že to pasuje klíč, který jsem objevil na jiném a hodně vzdáleném místě. Navíc mě tam neskutečně vysíral mluvící papoušek, který ani nebyl vidět. Návod tedy přišel vhod i zde.

Tento kód bych bez návodu neodhalil.

Naproti tomu poslední část na tropickém ostrově s "obrovskou" plantáží byla více než triviální - předmětů v inventáři bylo pár a celkově jsem běhal jen mezi místním šamanem a jeho milenkou. Ti mi nakonec pomohli dosadit poslední dílek skládačky příběhu, který jsem tak trošku už čekal, ale i tak mě potěšil. Spoiler: Doralice je potomkem vedlejších NPC postav v minulosti.

Smrt hlavního padoucha však byla trapná a může se zařadit do seznamu "nejdebilnějších konců adventur". Schválně jej neprozradím, to prostě musíte vidět. Celkově jsem byl však rád, že se Doralice navrátila zpět do svého času (blbé konce bytostně nesnáším).

Finální souboj.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Hra Lost in Time je povedenou adventurou z pohledu třetí osoby. Byla vytvořena v interním enginu Gob firmy Coktel Vision, měla rozlišení 320 x 200 a 256 barev. Z hlediska enginu se tak jedná o stále stejný kód, jaký hráči znají z Fascination a všech Goblinů. Ovládání je výhradně levým tlačítkem myši, kterým když kliknete na nějakou aktivní oblast, většinou se spustí ona FMV animace ve formátu pip (obraz v obraze; picture in picture).

FMV sekvence.

Pravé tlačítko slouží k vyvolání inventáře (ve Fascination to bylo pouze roletové menu jako v hrách Future Wars nebo Operation Stealth). Kombinace předmětů je pak klasicky trošku dementní - nejprve předmět musíte vybrat, vyjet z inventáře, znovu na inventář najet a tam najet na předmět, který chcete s tím prvním zkombinovat. Samozřejmě se vždy aktivují stejné FMV animace jako dříve.

Ukázka kombinace předmětů.

Předmětů je někdy jen pár, jindy klidně i 30 a zkoušet u nich pravidlo "všechno-na-všechno" je k zbláznění. Upozorňuji také, že někdy se vyplatí předměty jen tak proklikat levým tlačítkem (menší podpásovka: v domku rybáře stačí kliknout na získaný lustr a rázem se z něj stane "kotvička") nebo prohledat (v předmětu můžete nalézt další předmět).

Ve hře se můžete pohybovat buď pomalu, nebo můžete využít mapku, která se nachází v menu hry. Ze začátku je mapka prázdná, jakmile však hrou postupujete, zapisují se do ní nové lokace. Mapka existuje pro všechny lokace - dříve jsem již uvedl mapku panství Prunelierů, níže je mapka lodi Briscarde a v poslední fázi se objeví mapka ostrova.

Mapka lodi Briscarde.

Na závěr upozorňuji na to, že ve hře také máte možnost zobrazit si tzv. žolíky - to znamená, že celkově 3x si můžete zobrazit interaktivní nápovědu. Osobně mi však moc nepomohla. Většinou byla jen velmi obecná.

Grafika

Grafická stránka hry není špatná, ale není ani nijak výborná - je prostě jiná. Na jednu stranu novátorská, na druhou však nevyvážená. Část hry je renderovaná do 3D (loď Briscarde v minulosti), část hry je složena z fotografií (sídlo Prunelierů) a část hry je hnusně namalovaná (tropický ostrov Svatý Cristobald).

Kapitánova kajuta (Loď Briscarde)

Rybářův domek (panství Prunelierů).

Ostrov (Sv. Cristobalda)

I přes tuto nekonzistenčnost můžeme říci, že hra předstihla (svým způsobem) dobu. Bylo jen velkou škodou, že v případě první verze pro MS-DOS to vše muselo být smrsknuto na celých 20 MB místa na disku a to velmi zasáhlo veškeré FMV animace (velmi nízké FPS)! Ke zlepšení došlo až v případě vydání CD-verze.

Zajímavost: Nevím, zda si toho někdo ve hře všiml, ale mám takové menší podezření, že v animacích, kde je Doralice snímán celý obličej (resp. jeho půlka), hraje jiná herečka než ve zbytku hry. Taktéž se mi nějak nepozdává hrdinka z amerického přebalu hry. Co říkáte?

Zvuk

Veškeré zvukové efekty (kroky, otevírání různých skříněk a dveří, šumění moře, skřípání dřeva) a včetně hudby vytvořil Charles Callet, který byl dvorním skladatel společnosti. Ve hře uslyšíte kolem desítky cca dvou až tříminutových skladeb, které patří do skupiny "je to fajn". Částečný dabing byl slyšet až po uvedení CD-verze.

Hodnocení

Hry z vlastního pohledu hraji jen výjimečně. Jakmile ve hře není vidět postavička, bývá to pro mě z nějakého důvodu zabité. Je tedy až k nevíře, jak dlouho jsem seděl u této hry. Není sice moc působivá, není dokonalá, přesto mě strhla a bavila! Žena v hlavní roli, cestování časem, protřelý padouch, trošku toho adventuření, trošku pixel-huntingu, trošku akce. Prostě tato hra má od všeho tak nějak trochu a přesto umí hodně oslovit - bravo Muriel Tramisová, právě jste si mě zaháčkovala na to, abych se mrkl i na další (starší) tituly.

75%

Historické recenze

Recenze ve SCORE č.2 z roku 1994.