AdventureGames

Český název: Dark Seed 2 / Temné sémě 2, Žánr: Adventura – detektivní mystery / horor, Výrobce: Cyberdreams / Destiny Software Productions, Distributor: Cyberdreams, Rok vydání: 1995, Info: wikipedie, mobygames, databazeher, Dostupnost: Abandonware, www.oldgames.sk, Čeština: Ano (z Levelu č. 61).

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 75%.

V dnešním příspěvku se podíváme na malý hororový unikát, který adventuristé oceňují a skalní fandové série zatracují. Řeč bude o Dark Seed 2 a za malou chvilku čtení Vám popíši, proč tomu tak je.

Psal se rok 1992 a světlo světa spatřila hra Dark Seed - výborná adventura s makabrózní atmosférou navozenou mistrem H. R. Gigerem. Hra měla úspěch a k počítačům přitáhla nejednoho fandu Vetřelců. Fanouškovská základna rostla a začala se dožadovat dalšího pokračování. Každý chtěl vědět, co se s Mikem Dawsonem, hlavním protagonistou hry, stalo poté, co zhatil Prastarým plány na ovládnutí Země.

Původní produkční Mike Dawson (pro detaily čtěte předchozí příspěvek) je však pryč a Cyberdreams musí hledat někoho jiného. A nemusí chodit zrovna daleko. Jeden z kanclů totiž okupuje známý David Mullich (ano, ten Mullich, který později pomohl stvořit Heroes of Might and Magic 3) a zrovna tvoří další fantastickou hru - I Have No Mounth, and I Must Scream. Slovo dá slovo (aneb Patrick Ketchum zavelel) a David dostane na starost i druhý díl Dark Seedu.

Jenže potřebuje tým. Na základě doporučení volá Raymondu Bensonovi, kterého poprosí o příběh. Ten, protože byl od roku 1993 po propuštění z MicroProse "na volné noze", souhlasí. Benson, milovník filmů Davida Lynche a detektivek obecně, tvoří nový svět, příběh, puzzly, dialogy. Práci se věnuje naplno po dobu třech měsíců a po této době odevzdává více než 750 stran textu.

Do týmu se přidává opět i samotný Giger, který tvoří scenérie speciálně pro tento díl (pro předchozí díl byly scenérie hotové a pouze se licencovaly). Nicméně ani jeden ze zmíněných pánů nemá sílu hru "udělat". K tomu si Cyberdreams najímá firmičku Destiny Software Production s dvěma programátory a šesti umělci, mezi kterými vyčnívá Chris Gilbert. Ten se po vzoru Mike Dawsona z prvního dílu stává předlohou pro hlavního protagonistu.

Úvodní obrazovka hry

Osobní intermezzo

Na úvod příspěvku se musím přiznat nebo spíše pochlubit. Hru jsem si kdysi pořídil jako výběr hororových her mezi kterými nechyběly ani takové pecky jako Shadow of the Comet nebo Prisoner of Ice. Mým problémem kolem roku 2000 byla angličtina. Prostě to "nešlo" a ačkoliv jsem všechny tři hry prošel křížem krážem, nikdy jsem je pořádně nechápal.

Výběr fantastických her. Obal je sice ve francouzštině, ale vše se dá "přepnout" do angličtiny.

Vše se změnilo teprve v roce 2020, kdy jsem opět začal hrát. Hry si užívám už stejně dobře nezávisle na tom, jestli jsou v češtině, angličtině nebo němčině (práce vás prostě naučí). Navíc díky blogu, pro který si vždy dohledávám dodatečné informace, mohu až nyní objektivně zhodnotit a pochválit kvalitu hororového výběru, který Francouzi dali dohromady. Díky bohu, že jsem tehdy těch pár kaček (!! 99Kč !!) měl v peněžence.

Mike Dawson jako rozený detektiv

Ok. Ok. Nebudu už chodit kolem horké kaše a rovnou se do toho pustíme. Pokud jste nehráli Dark Seed z roku 1992, pak vězte, že příběh se točil kolem zlověstného plánu tzv. Prastarých, kteří Mikeovi ve spánku implantovali do mozku embryo (onen Dark Seed = temné sémě) a on měl jen 3 dny na to, aby se ho zbavil a s Prastarýma zatočil. Pokud by se tak nestalo, pak by se embryo vylíhlo, přeměnilo se na Vetřelce (vážně!) a vyhladilo by postupně život na Zemi.

Trochu moc na jednoho malého smrtelníka, nemyslíte? Poté, co to všechno Mike absolvoval, trošku mu hráblo. Prodal ten zpropadený barák, kde to vše začalo, kopl přítelkyni Sue (knihovnici) do zádale a opustil Woodland Hills v Californii, aby se přestěhoval zpět k mamince do rodného Crowley v Texasu. Blbější začátek si těžko jeden představí, ale budiž.

Matčin domek a Mike v družném rozhovoru se svým alter egem Jackem.

Zde pobývá přibližně už rok a snaží se zbavit vzpomínek na minulost díky seancím u soukromého psychiatra Simse. Jeho nejlepším kamarádem se stává Jack, fiktivní alter ego a mimoto začíná randit se známou ze střední, jistou Ritou Scanlonovou.

Přibližně týden před událostmi hry samotné se má konat sraz bývalých spolužáků ze střední, kam zamíří i Mike a Rita. Jen jeden se však vrátí domů "celý". Rita je bohužel nalezena mrtvá a místní lenošný poskok titulující se značkou Šerif se vše snaží hodit na Vás. Vy, v roli Mikea, samozřejmě netoužíte hnít v lochu po zbytek svého života a zhostíte se úkolu vypátrat, kdo a proč Ritu zabil.

Místo vraždy Rity - zrovna před zábavním parkem.

Opět ti Prastaří

Pokud si tipujete, že v tom opět budou mít prsty Prastaří z temného světa, pak tipujete správně. Nejprve však trošku popořadě.

Na celém příběhu se Vám bude určitě líbit její detektivní styl. Mike postupuje logicky a z útržkovitých rozhovorů, drbů či novinových článků si skládá postupně cestu Rity a jejich možných nepřátel. Víte, ono těch lidí v příběhu moc není (celkově je zde cca 40 NPC rovnoměrně rozděleno mezi Dark World a Normální svět) a tak není velký problém najít podezřelé. Bohužel pro Vás jich bude více a dozvíte se, že Rita nebyla takový andílek, za jakého jste ji pokládali. Začne to bývalým poměrem Šerifa, pak si to rozdávala s místní patologem, starostou a dokonce i s kazatelem. Ta holka teda byla třída!

Klasická detektivka - šerif odlákán, prostor pro vyšetřování volný.

No a už když si myslíte, že máte vše téměř vyřešeno, otevře se lunapark (před kterým se odehrála ona vražda). V něm je samozřejmě spousta podvodných atrakcí, další NPC, ale hlavně je zde také ZRCADLOVÉ BLUDIŠTĚ a cesta do Dark Worldu funguje, bohužel pro Mikea, úplně přesně jako v jedničce - přes zrcadlo.

Zrcadlové bludiště v Lunaparku.

Jo, já taky!

Pro Mikeovu psychiku je to peklo, naopak pro hráče je to ráj. Pánové Mullich a Benson si totiž zahráli původní hru a zjistili jeden zajímavý fakt. Díky časovému pressu původní hra nejde vůbec do hloubky, nevysvětluje z Dark Worldu téměř nic. Tuto skvěle nahozenou rukavici se rozhodli využít a LORE trošku obohatit. Poprvé se tak dozvídáme o tom, že Prastaří dokonce ani nepochází z Dark Worldu, ale že na něj docestovali z jiné dimenze a obyvatele Dark Worldu si postupně zotročili / zlikvidovali. Když se pak dozvěděli o koexistenci světa Normálního (čtěte spoiler), krásného a plného energie, rozhodli se ho doslova vysát. Jenže nebyli schopni překročit bariéru tak, jak to mohl udělat Mike a tak na to šly přes embryo. Plán však selhal.

Kdo s čím zachází, tím také schází

Avšak ani v druhém díle nebudete zlotřilých plánů ušetřeni. Nový plán je totiž vytvořit tzv. Behemotha, obrovské monstrum, které by Zemi ovládlo. Aby však rychle dospěl, je nutné ho inkubovat a zásobit energií. Energie je však v Dark Worldu značně nedostatkové zboží a tak se Prastaří postarali o jedno malé překvapení. Stvořili tzv. Metamorfa (Shape-shiftera; Měňavce), který je schopný na sebe brát lidskou podobu, krátce pobývat v Normálním světě a působit zde proti lidem. V našem případě zabíjet, uřezávat hlavy a ještě začerstva je přenášet do obrovského generátoru, který pracuje na základě aktivity mozkových buněk a vyživuje jejich malého Behemothka. Ritinu hlavu najdete již na místě, tři zbývají a je tak jasné, že zde půjde do tuhého.

Malý Behemoth.

Od tohoto okamžiku máte otevřeny oba světy a je výhodné se do příběhu trošku vžít, předvídat a nezapomínat na známý fakt, že to co uděláte v Dark Worldu, ovlivní něco v Normálním světě a naopak. Stále ještě totiž nemáte dořešeny všechny podezřelé z Ritiny vraždy z předchozí pátračky a je tak nutné to dotáhnout do konce ruku v ruce se zničením Behemotha a těch Prašivý, pardon, Prastarých.

Závěrečný spoiler:

Až sem je hra naprosto skvělá detektivní adventura říznutá makabrózním artem od mistra Gigera. Cestujete skrz Dark World, odhalujete jeho komplexní lore, skládáte útržkovité informace, zapisujete si indície. Díky tomu přímo v Crowley vypátráte kult uctívačů Prastarých, najdete magické zbraně, kterými zničíte Behemotha a odpálíte obávanou vesmírnou loď Prastarých. Jako třešnička na dortu je sebevražda vaší matky, coby tajného Shape-shiftera. Jenže pak to přijde. Klasická Lynchovina - Mike se probudí vedle zabitého psychiatra, svede trapný souboj s Jackem, jeho temnou verzí sebe sama, který ho pobodá a zmizí do Dark Worldu. Policie vzápětí obviní (asi) mrtvého Mikea ze série vražd a nevysvětlitelných událostí poslední doby a příběh končí.

Souboj s Jackem nedopadl. O co tu sakra jde?

Je to tak. Žádný happy end, žádné agonické trýznění hlavního hrdiny. Nic takového. Jen nevysvětlitelný konec, který otevírá další a další otázky. Na některé z nich, a nutno podotknout zajímavé, se pokusil kdysi získat odpovědi jeden z fanoušků a čtěte níže, jak mu bylo odpovězeno samotným autorem scénáře.

Otázka:

Well, first of all, according to all the walkthroughs, the "best" ending has Mike getting killed at the hands of Jack. Is this, in fact, the best ending the player can get? (If so, ballsy move!)

Odpověď:

I seem to remember that this was the only ending. There was a glitch in the programming, though ... you were supposed to be able to move Jack around after Mike was dead. In other words, instead of YOU being MIKE throughtout the game, after Mike is dead, then YOU are JACK.

Otázka:

"Now, the big question. Does Jack actually exist? Is he completely a manifestation of Mike´s sick mind? Or is he an agent of the Ancents and the Dark World version of Mike? Does the Dark World even exist?

Odpověď:

Ahh, well, I´ll never tell. It´s supposed to be ambiguous. I was highly influenced by the work of David Lynch at the time, especially "Twin Peaks". In "Twin Peaks," did Laura Palmer´s father really kill her, or was it a supernatural being known as "Bob"? Or was "Bob" really Leland Palmer? Same kind of thing. Lynch never tells us. You are supposed to make up your own mind about it, interpret it as you wish.

Inu, třeba se někdy dočkáme Dark Seedu 3 :-). A víte co, já bych ho rád i viděl. Jen si představte nějakou 3D prácičku od Gigera v Unreal enginu.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání

Dark Seed 2 je klasická point and click adventura hraná z pohledu třetí osoby a klasické je proto i ovládání myší. Levé tlačítko slouží ke sběru předmětů, mluvě či průzkumu. Pravým tlačítkem si přehazuje nabídku co dělat a případně ho můžete použít k detailnímu průzkumu. Ve hře jsem však za celou dobu nezaznamenal, že by se tím odemklo něco, co jsem levým tlačítkem nezvládl.

Předměty sbíráte do malého inventáře, který se objeví najedete-li myšítkem do spodní části obrazovky. Za celou dobu hraní zde nebude více než 8 předmětů a jejich kombinace je přísně logická. Autoři se prostě a jednoduše soustředili na požitek z hraní, než na hru plnou nechutných zákysů.

Ukázka inventáře

Ve hře téměř neexistuje pixel-hunting a kdo čte manuál, nepřehlédne ani legendární magnet ve tvaru smajlíku na ledničce v kuchyni u Vás doma. Back-traking je nutný a je součástí příběhu. Stejně tak smrt hlavního hrdiny, kdy ve hře dokonce MUSÍTE jednou zemřít proto, aby jste získali ID kartu "privilegovaného" a mohli se tak v Dark Worldu volně pohybovat. Bohužel to platí JEN JEDNOU a proto Vám radím, aby jste nestrkali svůj nos někam, kam nemáte - můžete o něj totiž velmi lehce přejít :-).

Hra je ze staré školy a tak nehledejte žádné nápovědy pomocí stisku mezerníku či jiné klávesy. Taktéž, a to mě trošku štvalo, zde není implementován dvojklik na přechod mezi lokacemi. Díky tomu, že jsou přístupné oba světy a jsou hezky rozlehlé, by nějaká taková fičura přišla vhod.

Grafika

Jak již bylo napsáno v úvodu tohoto příspěvku, o grafiku (a programování) se staralo studio Destiny o síle 6 zručných grafiků. K tomu jim asistovali kmenoví lidé z Cyberdreams a samotný H. R. Giger. Na kresbu pozadí Normálního světa si pak Cyberdreams najal ještě Jeffreya Hilberse, kterého doporučil Mullich na základě dobrých vztahů, které si oba vytvořili, když pracovali pro Walt Disney.

Celkově vzato se hra po grafické stránce povedla a líbí se mi více než například o rok mladší Harvester. Přesto se najde pár obrazovek, které doslova bijí do očí a je na nich jasné, kdo je autorem. Schválně zkuste porovnat dva obrázky níže a určit, kterou kreslil Giger :).

Tak schválně, které ze dvou pozadí kreslil Giger?

Zajímavostí nakonec je, že jeden z 3D grafiků, Chris Gilbert, přijal nabídku stát se předlohou pro hlavní protagonistu Mikea Dawsona a šel ve šlépějích svého předchůdce.

Zvuk

Zvukový doprovod je výborný a postaral se o něj najatý televizní a filmový skladatel Mark Morgan. Ten do hry vytvořil výborný zvukový podkres, který silně připomíná nostalgický první díl. Aby se zdůraznila trošku tísnivá hororová atmosféra, autoři se také soustředili na zvukové efekty - chůze po různých podkladech, vrzající dveře, aj.

Dabing působí taktéž povedeně, ale za některé fráze v rozhovorech typu: "Ahoj, já jsem Mike Dawson, jak se máš?" bych zabíjel.

Hodnocení

Hodnocení hry si dovolím rozdělit na dva případy podle toho, zda jste spíše adventurista nebo spíše milovník Davida Lynche.

V prvním případě dostanete výbornou mysteriózní adventuru, ve které se dá stupňující se napětí krájet, ve které obdivujete mistrovu ruku a která Vás překvapí svým stabilním programem. Herní doba 6 hodin je tak akorát - co více si člověk jen může přát?

Ach ano - no přeci TEN ZÁVĚR. Ten závěr, na který všichni hráči čekají jako na smilování. Ten závěr, který rozhoduje o tom, zda se fanoušci dožadují pokračování nebo zda nakonec dělají, jakoby hru, kterou právě dohráli, vůbec neexistovala. Myslím si, a určitě nejsem jediný, že tady David Mullich udělal chybu, když kývl na Lynchovské pojetí namísto Lovecraftovského. Možná by bylo lepší, kdyby hlavní hrdina trpěl v nějaké agónii (typické pro Lovecrafta), než aby na konci vyvstalo tolik otázek, že nás straší ještě 20 let poté.

Za adventurní část 75% ale za ten nevydařený konec spadám do kategorie hráčů, kteří dělají, jakoby hra nikdy neexistovala :).

Dobové recenze

a návod