AdventureGames: Space Quest 1 (VGA)

Žánr: Sci-fi, Výrobce: Sierra On-Line, Distributor: Sierra On-Line , Rok vydání: 1991, Info: ~~wikipedie~~, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, GOG, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 60%

Remake Space Questu 1 s podtitulem Roger Wilco in the Sarien Encounter je další hrou, kterou se Sierra na začátku devadesátek rozhodla rehabilitovat. O rok dříve to již zkusila s King´s Questem 1 a ve stejném roce, tj. 1991, se do světa hodlá podívat i Larry v novém VGA oblečku.

Co víc, hra vychází ve stejnou dobu jako její čtvrté (trošku podivné) pokračování. Narozdíl však od něj se na remaku nepodílí původní autoři - Mark Crowe a Scott Murphy, kteří jsou sice v manuálu uvedeni, ale reálně na hru nesáhli.

Jaká hra je, v čem se liší oproti své originální předloze a je na ní vidět, že ji nevytvořili oni původní autoři? To vše byste měli najít v níže napsaném příspěvku.

Úvodní obrazovka hry - nahoře VGA, dole EGA.

Uklízeč dostal své jméno, ale zbytek aby pohledal ...

Space Quest je poměrně profláknutá hra, ale speciálně pro "nováčky" považuji za důležité zmínit dva detaily. Zaprvé musím zkritizovat začátek hry. Ten je totiž vůči svému předchůdci značně osekán o jakékoliv informace o tom kdo jste, kde se nacházíte nebo proč po vás jdou nebezpeční Sarieni. Sierra totiž vsadila na to, že lidi umí číst a vše nafrkala do manuálu hry.

Za mě je to hrozná chyba, protože položme si ruku na srdce, kdo z nás hráčů čte manuály? Já osobně manuál (nebo návod) čtu jen tehdy, když jsem opravdu v koncích a vždy u toho strašně nadávám. Nikoliv proto, že mně vadí např. anglický jazyk, ale proto, že mě vždycky dokáže kompletně nas***, tedy pardon, naštvat, že samotná hra není prostě schopná mi poskytnout ten komfort a příběh mi odvyprávět sama a firmy to musí zachraňovat různými "berličkami". Takže nezapomeňte - pokud hrajete VGA verzi, přečtěte si prvně manuál a nebo můj příspěvek o EGA verzi!

Arkáda - nahoře VGA, dole EGA.

Zadruhé mě zamrzelo, že jsem ve hře opět nenašel jedinou zmínku toho, kdo za celým úkladným plánem stojí. Sice to vše vypadá na Sarieny, ale ve druhém díle se z ničeho nic ukáže hlavní strůjce a ačkoliv Roger tvrdí, že ho odhalil, nic takového nenastalo ani v originálu ani v remaku (nebo o tom alespoň nevím). Je to podobně blbá situace, jako když je Roger stíhán ve třetím díle jistým androidem za nezaplacení píšťalky a přitom ji ve druhém díle získal grátis. Autoři se nad takovými detaily očividně nezamýšleli.

Nepoučitelná Sierra, nebo snad hráči?

Ponechme však mou kritiku zatím stranou a podívejme se spíše na to, jak se vám hra bude hrát. To upřímně závisí na tom, jaký postoj k hrám od Sierry máte, protože i v tomto případě se můžete dostat do slepého konce a i v tomto případě můžete umřít. Proč? Protože Sierra...

Ale nezoufejte, ačkoliv jsem jistě ovlivněn jejím předchůdcem, kterého jsem pařil tak rok a půl zpětně, hra mi nepřišla úplně marná. Pokud půjdeme postupně a do detailu, můžeme začít Arkádou - lodí, ze které se máte v úvodu dostat. V originále jste na to měli 15 minut. Problémem však bylo, že čas běžel skrytě (dal se odečíst jen na počítači v řídící místnosti) a než jste si loď prošli, vyzkoušeli kdejaký příkaz v parseru, odečet byl u konce a to znamenalo jistou smrt.

V remaku se oněch 15 minut odečítá také, ale jsou vždy zobrazeny někde viditelně na hlavní obrazovce a přesně tak vidíte, kolik vám ještě zbývá času. Navíc díky VGA grafice jsou všechny předměty krásně viditelné (není potřeba je lovit příkazy LOOK AROUND a bouchat je zpětně do parseru) a kromě toho, že jsem se jednou musel schovat za sloup, nemohu říci, že by jsem se někde zasekl (ale umřel jsem, to nebudu zapírat).

Nezapomeňte, že někdy je řešení jednoduché :).

Možnou malou nepříjemnost představuje implementace protipirátské ochrany a hned na ni bohužel narazíte na Arkádě. Zde v družném rozhovoru s umírajícím vědcem dostanete tajný kód k přístupu do databáze knihovny, abyste z ní ukořistili jistou kazetu. Zatímco v originálu to bylo jedno slovo, jmenovitě "Astral Bodies", v remaku to může být slovo jakékoliv z předem daného výběru a navíc ono slovo musíte pomocí manuálu převést do jistého kódu, aby vám z knihovny vůbec něco vypadlo.

Mimochodem na všechny texty, tajná hesla nebo číselné kódy si dávejte pozor a zapisujte si je bokem na papír. Platí totiž "co hra to unikát" a s každou novou hrou se mění a určitě nechcete dojít až do konce a zjistit, že nevíte nějaký kód a uvíznout ve slepém konci.

Autory silně chápu, ale je to neuvěřitelně otravné!

Ukázka momentu použití manuálu při protipirátské ochraně.

Po útěku na Keronu a do přístavu Uncle Flats to bude všechno velmi podobné - tedy přímočaré a rychlé. Na celé planetce totiž nemůžete jít nikam jinam, než k obrovské kostře (jinak vás sežere pouštní červ) a v onom přístavu si peníze na novou loďku vyděláte až dětsky snadně zmanipulováním automatu magnetem. Což je mimochodem výborný ekvivalent k původnímu heslu "holy shit", které automat pobláznilo stejným způsobem. Nově také můžete přeskočit minihru s kluzákem za ztrátu pouhých 5 bodů.

Jedinými podpásovkami jsou momenty, kdy se příliš unáhlíte a skončíte ve slepé uličce. Jednou je to v momentě, kdy prodáte svůj kluzák nějakému překupníkovi, aniž by jste věděli, že pokud nabídku poprvé odmítnete, přijde podruhé a přidá k tomu "raketový batoh" a podruhé je to v momentě, kdy za těžce utržené Buckazoidy (místní měna) koupíte nevhodného droida nebo loď.

A pokud znáte Police Quest, tak asi nemusím zdůrazňovat, že si musíte pohlídat vytažení klíčků ze zapalování, jinak vám kluzák někdo ukradne a opět nastane dead-end :-).

Nabídka 30 buckazoidů a raketový batoh k tomu zní dobře.

A co poslední lokace, kde se Roger ocitne v Sarienské lodi? Tu už raději popisovat nebudu, ale věřte, že pokud jste se dostali až na ni, pak už dohrání hry do konce je otázka minut.

Suma sumárum hra se mi nehrála vůbec špatně a upřímně mně jen mrzelo, že jsem ji dohrál za jeden sobotní večer a mnohonásobně déle mi trvá se vyžvejknout v tomto příspěvku.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání

Hra frčí na enginu Sierra Creative Interpreter - SCI1 a díky tomu můžete zapomenout na textové hrátky s parserem, který sice ve Space Quest 1 nebyl úplně špatný, ale uměl potrápit. Vše je nahrazeno ikonovým systémem umístěným v horní části obrazovky. Ten nabízí výběr pro chůzi, prozkoumání, sebrání předmětů a mluvu. Po vzorku Space Quest IV obsahuje navíc ještě ikonky pro očichání a ochutnání.

Ikonový systém.

Co se týká těch dvou posledních ikonek, tak vězte, že jsou téměř zbytečné a Sierra jen musela zaplatit lidi, aby pro jejich použití napsali spousty povrchních monologů. Jediný snad zajímavý (a sakra debilně skrytý) easter-egg na čtvrtý díl, který je aktivován onou ikonou pro ochutnání, je až na Sarienské lodi poté, co Roger oblízne jakousi fialovou věc nad místní prádelnou.

Latex Babe pobíhající kolem.

Když už jsme u těch easter-eggů, tak vám prozradím, že ve hře existují ještě minimálně dva. Jeden je na Keroně, kde se těsně před jejím opuštěním objeví časový transportér (opět) ze čtvrtého dílu a ten druhý easter-egg je dostupný při úniku z Arkády při stisknutí tlačíta "Nemačkat". Narozdíl však od originálu, kdy jsme se ocitli ve hře King´s Quest 1, nás zatáhne do hry Conquests of the Longbow.

Tento Easter-egg ještě fakt ujde :).

Ještě se vrátím krátce k inventáři, který se taktéž nachází v horní liště a kam mizí veškeré sebrané předměty. Předmětů ve hře je tak přibližně 20 a všechny mají své logické použití. Kombinace probíhá zásadně mimo inventář a hráč si tak musí pohlídat jen to, že některé předměty v sobě mohou ukrývat další a objeví se až při prozkoumání (souprava poslední záchrany).

Ukázka inventáře.

Grafika

Původní EGA grafika běžela pod enginem AGI a měla rozlišení 160x200. Engine SCI1 již zvládá pohlednou VGA grafiku (jak asi vidíte na obrázcích všude okolo) do maximálního rozlišení 640x480.

A grafika je vlastně ta nejviditelnější věc, která se ve hře změnila. Všechny lokace byly znovu ručně nakresleny armádou grafiků pod vedením Douglase Herringa a všechny jsou fakt povedené. Tou nejzajímavější změnou je pustina na planetě Kerona. V původní hře putoval Wilco mezi skálami zatímco v předělávce jsou skály nahrazeny obrovskou kostrou neznámého tvora.

Je to sice zjevný odklon od původního parodování Star Wars a planety Tatooine (stejný pocit získáte i v remástrovaném vesmírném přístavu, který je více "fancy"), ale nemohu říci, že by mi to nějak vadilo.

I onu rostlinku v remaku najdete - jen na jiné obrazovce.

Zvuk

Zvuk se vám vůči originálu bude líbit, už žádné píp-píp nebo bíb-bíb, ale plná podpora Sound Blasteru (nebo o rok později krachujících karet Ad-Lib). Pro každou lokaci či akci vytvořil Ken Allen krásný zvukový podkres, který vždy přispívá k herní atmosféře. A tak jediné co mě strašně mrzí je, že se do hry nedostal povedený dabing jako v případě čtvrtého dílu.

Hodnocení

Silně podsvětelnou rychlostí jsme dorazili až na konec příspěvku. A mé pocity? Space Quest není úplně špatný remake a možná, že je nakonec i dobře, že do něho oba původní autoři nepromluvili, protože bůh ví, jakou koninu by mohli vymyslet (2. ani 4. díl mi nesedl). Grafické provedení je fajn, herně se jedná o klasickou Sierrovku s pár slepými konci a možností úmrtí.

Pokud znáte originál, během jednoho víkendu budete mít v seznamu nedohraných her o jednu hru méně - je to klasická speed-run varianta. Pokud originál náhodou neznáte, hru si alespoň vyzkoušejte a uvidíte :). Celkově lehký nadprůměr.

60%

Dobové recenze

(Ve vlastním archivu) nenalezeny

Další obrázky ze hry