The Night Is Grey

Český název: Tato noc je šedá Žánr: Adventura – Výpravný thriller, Výrobce: WhaleStork Interactive, Distributor:  WhaleStork Interactive, Rok vydání: 2024,  Info: oficiální stránky, Dostupnost: Steam

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 70%

Dnes začnu trošku obráceně, neboť po dohrání této mám smíšené pocity. V předchozím příspěvku o demu hry jsem byl neskutečně unešen a slíbil jsem si, že jakmile hra vyjde, okamžitě si ji koupím. Tehdy mě zaujala převážně grafika. O příběhu toho známo moc nebylo a já popustil svoji fantazii všemi směry. Těšil jsem se na 2D point & click adventuru typu survive. Jak jen jsem byl bláhový. 

The Night is Grey je poctivý a VELMI KVALITNÍ thriller, ale jeho rozuzlení je psycho (doslova) a hlavního hrdinu, během hry celkem sympatického, to sráží na dno lidské společnosti (alespoň za mě). Hra má taky jeden velký neduh. Tím je samotný výpravný styl příběhu, který sleduje několik věcí najednou, aniž by jste tušili proč se tomu tak děje. Po dohrání tak můžete mít nepříjemně trpký "WTF?" pocit a upřímně si říkáte, za co těch 10 - 15 éček padlo. 

Pojďme se na celou hru podívat detailněji a bez špetky studu zaspoilerovat ty nejzajímavější momenty během hraní.

Portugalci to s grafikou umí!

Za novinkou The Night is Grey stojí malé nezávislé portugalské studio WhaleStork Interactive (v překladu čáp s velrybí hlavou), které bylo založeno již v roce 2018 a od samého začátku avizovalo vývoj této hry. Počet lidí, kteří za ní stojí, by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Scénář vypracovalo duo André Broa a Tiago Fragoso, první zmíněný je pak autorem i pozadí a hudby. O animaci postav se postaralo duo Teresa Moreira a Pedro Varela. Posledním členem týmu byl programátor Miguel Cravo, který vše zkompletoval (nutno podotknout, že velmi dobře!).

Hra měla být hotova již kolem roku 2021, nicméně každým rokem se odkládala a vyšla až 5. ledna roku 2024, tedy neuvěřitelných 6 let od oznámení začátku vývoje.

Úvodní obrazovka hry.

Návrat do první kapitoly

Už demo nám ukázalo kompletní první kapitolu. Ta nás seznámí s Grahamem, ústřední postavou celé hry.

Ten se vyřítí na lesní cestu uprostřed temného lesa, utíkajíc před smečkou vlků, kteří se zdržují nedaleko. S plnými kalhotami se rozhodne okamžitě zmizet. Cestou potkává malý domek (obrovský dům na samotě kdesi v prdeli; klasický horor sám o osobě), kde objeví holčičku jménem Hannah. Maminka prý šla nahodit generátor, ale nějakou dobu se již nevrací a malá Hannah se bojí, že se jí mohlo něco stát. S vlky za zády, Graham neváhá a holčičku bere sebou na strastiplnou cestu za jejími prarodiči, kteří prý žijí někde v nedaleké vesničce. 

Nutné je však číst mezi řádky a nevěřit úplně všem sladkostem okolo. Proč má například Graham takovou péči o malou Hannah? Nestačí se jen opevnit u ní doma a počkat do rána? Nemůže se do vesnice vydat jen on sám?  Všechno se dozvíte v pravou chvíli, téměř na konci hry (nebo zde na konci příspěvku) :).

Začátek konce - konec začátku

Znáte takové ty filmy, kde sledujete hlavní příběh a sem a tam, většinou někdy na jejich konci, je příběh proložen retrospektivními detaily ve stylu alá "Jak to všechno vlastně je?"  Typickým představitelem tohoto stylu je horor Saw, který s divákem krásně manipuluje a když si už myslí, že je konec, bum, přijde zvrat!

I v této hře se naši hrdinové, Graham s malou Hannah, budou snažit dojít k jejím prarodičům během 4 hlavních kapitol. Následovat budou další dvě, které složitý příběh vysvětlují do nejmenších detailů a otáčí jej o 180°!!  Něco podobného jako ve zmíněné filmové sérii. Nebuďte tak překvapeni, když na konci hry skončíte na jejím začátku.

Zajímavostí také je, že všechny kapitoly jsou od sebe odděleny obrazovkami s velmi zvláštními titulky, v nichž očividně zhrzená žena viní své dítě z pouhé jeho existence. Nadává mu, proklíná ho a občas to vypadá, že by ho nejraději sprovodila ze světa. Hráč si jen říká, co to všechno má znamenat?

"Bojíš se tmy? Já ti ukážu temnotu!

Koukni se do zrcadla. Máš oči po otci.

Jeho temné sémě žije skrz tebe. Vidím to každičký den.

Přeji si, abych Tě nikdy neměla."

 

Šestka jako symbol řádu?

Nebudeme ale chodit kolem horké kaše a koukneme na každou ze šesti základních kapitol. První kapitolku díky demu máme již za sebou a nutno dodat, že se jí podařilo hráče až neskutečně navnadit.

Ve druhé kapitole se s našimi hrdiny dostaneme do oblasti velitelství bývalých dolů na těžbu něčeho, co zrovna asi nesplňovalo bezpečností protokoly a svým způsobem to může stále ovlivňovat místní život (nálady pod psa?). V této fázi hry se skrz pohozené deníky seznamujeme s historií dolů, rodinou majitele, jeho poskoka a bohužel také s jeho neblahým osudem. 

Nemůžu si také pomoci, ale neskutečně mě štvalo, že původně měl Graham takovou starost o malou Hannah, aby se jí nic nestalo, ale zde ji posadí na auto a promenáduje se všude možně.

Místní operační budova.

Těsně před vstupem do dolů.

Ve třetí kapitole se dostanete do samotných dolů a vaším úkolem bude je projít suchou nohou (neb jsou mírně zatopeny). Jedná se o takovou tu fázi hry, kdy neřešíte příliš adventurních špeků, ale kdy si musíte vzít do ruky mapku a putovat s ní nekonečným bludištěm podzemních chodeb.

Nekompletní mapka - zbytek si budete muset dokreslit.

Klasické bloudění

Nicméně není to tak složité a z dolu se dostanete rovnou do místní rezervace - národního parku Romulus Creek. Ten se rozprostírá jen pár metrů za vesnicí kam putujete. Problém je, že brána vedoucí dovnitř či ven je zavřená a místní hlídač se asi někde poflakuje. Útočištěm se Vám stane jeho strážná věž a cílem bude najít cokoliv, čím se z parku dostanete. 

V této kapitole se poprvé začíná výrazně projevovat tzv. backtracking, kdy se musíte několikrát vracet na místa, která jste již navštívili jen proto, aby jste z nich vymlátili ještě více informací. Naprosté peklo pak přijde v páté a šesté kapitolce.

Věž strážce parku - v Americe celkem běžná věc.

Shledání s babičkou. Pro Hannah dopadlo vše dobře.

Pátá a šestá kapitola hry jsou ty nejdůležitější na celé hře a jako hráči musíte dávat skutečně pozor na jakýkoliv rozhovor a jakékoliv vodítko (fotografie, deníky). Všechno má totiž svoji historii a jen pokud ji pochopíte, pochopíte i celou hru.

Pro zajímavost dodávám, že v obou posledních kapitolách ovládáte jen Grahama, který se musí nenápadně dostat za ženou, kterou už nějakou dobu sleduje, ale stále se bojí ji oslovit. Cestu vám bude blokovat nejen nerudný soused Otto, ale hlavně místní výzkumná organizace Syren, která zkoumá přítomnost škodlivých látek v půdě (pravděpodobně negativně působící na lidský organismus).

Místní pracovnice

Backtracking v této fázi dominuje a upřímně několikrát jsem se přichytil, jak nadávám, že s Grahamem opakuji několikrát ty stejné akce jen z toho důvodu, že dříve prostě nebyly odemknuty.

Adventurní hádanky rulez

Co jsem si ve hře naopak užil, byly opět klasické adventurní hádanky, které v průběhu hry krásně gradují. V první kapitole máte například jeden jediný úkol - nastartovat generátor. Ve druhé pak už lámete kód do velitelské maringotky či ke vstupu do dolů. Třetí kapitola je vlastně jedna velká hádanka a s Grahamem musíte velmi pečlivě vážit každičký jeho krok, jinak mu vyhasne lampa a hra končí jeho smrtí.

Tentokráte Graham špatně odbočil.

Ručně vyplněná mapka.

 

 

Hráč si tak chtě-nechtě musí mapku dolu vytisknout a postupně doplňovat a zkoušet, jestli ta či ona cesta vede k dalšímu záchytnému bodu v podobě barelu s petrolejem (B) nebo zda se Graham někde vyseká a zemře. Je to krásná nostalgie, která sice není v dnešní době moc oblíbená (všichni na všechno strašně spěchají), ale každý hardcore adventurista ji určitě ocení. Upřímně mi to připomnělo sestavování mapky chodeb pod hřbitovem ve hře Shadow of the Commet nebo sestavování mapky chodeb pod panství Black Mirror ve hře Posel Smrti.

Ve čtvrté kapitole se pak zapotíte asi nejvíce. Jednou při otevírání dětského zámku a podruhé, a to hlavně, při zprovoznění odsávacího systému, abyste zachránili malou Hannah, která zaběhla zpět do dolů pro svého ztraceného plyšáka. Musím se přiznat, že druhou zmíněnou hádanku jsem už nějak nedal a musel jsem se kouknout na hraný walkthrough na internetu.

Co také oceňuji je, že poslední dvě kapitoly již tyto hádanky neobsahují (až na nějaké primitivní výjimky) a hráč se tak může více soustředit na příběh samotný.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání hry se drží standardů point & click adventur - hra se ovládá myší. Levé tlačítko slouží na pohyb, sběr či kombinaci předmětů. Pravé tlačítko slouží k detailnímu průzkumu předmětu nebo nějakého místa. Je paradox, že pravé tlačítko se od první do třetí kapitoly nemusí téměř vůbec použít (pokud nechcete číst sáhodlouhé kecy okolo). Pak však přijde kapitola čtvrtá a hráč bez jeho použití na místní lavičky či kytaru ve strážní věži nemůže pokračovat dál.

Autoři do hry implementovali i funkci zobrazení aktivních předmětů ve scéně (mezerník) a musím říci, že jsem ho poměrně často používal. Ačkoliv žádný předmět není výrazně skryt (odpadá pixelhunting), jejich množství je někdy extrémní a lehce se může stát, že něco přehlédnete. 

Jsou tu však dvě věci, které bych osobně vylepšil. Zaprvé je to přidání zobrazení aktivních vstupů či výstupů do scény či zobrazení záložek v denících. V obou případech se mi stalo, že jsem bloudil okolo a nemohl pokročit dále jen proto, že jsem neobjevil nějakou lokaci, nebo si nenalistoval správnou stranu v deníku. Zadruhé bych pro velké množství předmětů ve scéně implementoval funkci, která ty prozkoumané a dále nepoužitelné deaktivuje.

Ukázka aktivních předmětů ve scéně

Co mě však neskutečně naštvalo, bylo omezené množství pozic pro uložení hry. Slovy čtyři + jeden autosave. Už jen fakt, že hra má 6 kapitol, je to skutečně málo. Nikoliv proto, že bych hru ukládal po každém kroku, ale proto, že někdy mám chuť se vrátit do dané lokace a znovu si jí projít, zda-li jsem vše pochopil správně. Zde je to bohužel bez šance a v půlce hry již není místo pro žádný save z první kapitoly. Zvláštně dementním se to stalo ve chvíli, kdy jsem bloudil bludištěm chodeb ve třetí kapitolce. Zašel jsem na nějaké místo, uložil hru a ... už jsem se nemohl vrátit! Světlo zhaslo, Graham zhebl. Začínal jsem tak od posledního autosavu, který byl však spuštěn cca hodinku a půl předem.

Grafické zpracování hry je něco, co si zaslouží neskutečnou poklonu. Autoři se drží klasického stylu 2D předrenderovaných pozadí a 3D hloubku dodávají třemi vrstvami paralaxního scrollingu. Vše je spojeno s pohybem hlavní postavy a musím říci, že to působí neobyčejně dobře. 

Skica

Renderované pozadí

Finální výsledek

Hra je vytvořena v enginu Unity, má více než 50 herních obrazovek a také se pyšní  FRAME-BY-FRAME ručně kreslenými animacemi postav (12 snímků za sekundu). To znamená, že Graham bude reagovat na nastalé situace - uskakovat, ohýbat se, schovávat se. Krásným příkladem je například situace, kdy bere malou Hannah na ramena, aby mu pomohla sebrat pilku ve skladě na nářadí. Je to zkrátka parádní a já si takto představuji klasickou point & click adventuru!! 

 

Z hlediska zvuku hra není vůbec špatná. Většina příběhu se odehrává ve tmě a všechny zvuky okolo, včetně chůze hlavního hrdiny, zdůrazňují mírně flustrující atmosféru. Hudba, která hraje v pozadí je taktéž vyvážená a ačkoliv si ji většinou vypínám, zde jsem ji jen mírně stáhl, ale nechal hrát.

Hra neobsahuje dabing, ale to neznamená, že by byl nějak potřeba. Snad mi i přijde, že s dabingem by se to celé rozsypalo. Zvláště tehdy, pokud rozhovory vypadají tak jak vypadají. Jednoduše řečeno - nemají hloubku. Graham vede takové zvláštní dialogy, které mi kolikrát přišly, že jsou úplně mimo kontext. Stupidní také je, že se dialogy nedají přeskakovat. Pokud se člověk uklikne, pak znovu musí přetrpět pěknou řádku textu. Jsou to detaily, ale zrovna takové, která člověka nejvíce štvou.

 

 

Hodnocení

Graficky se jedná o nejpovedenější dílo posledních let, dabing mi nechyběl, ale rozhovory byly strašně nezáživné a často se stávalo, že sváděly pozornost na úplně něco jiného, co vůbec nesouviselo s dějem. 

Oceňuji také výborný nápad na adventuru ve stylu výpravného thrilleru, kterou však sráží její finální provedení, kdy hráč musí více číst mezi řádky, než aby si užíval hlavní děj. 

Zakončení hry a pochopení celé pravdy je skutečně silný zážitek, který některé slabší povahy nemusejí rozdýchat. Možná je to ještě silnější konec než v Excavation of Hob´s Barrow. Mě se to třeba neobyčejně dotklo a nejraději bych i zapomněl, že jsem něco takového hrál. Na druhou stranu nesmím srážet hru za to, že mi nepadla do noty. Její provedení je stále nadprůměrné.

70%

 

PS: Pod obrázky je spoilerová část, která celý příběh vysvětluje.

Další obrázky ze hry:

Na lesní cestě - jedna z prvních obrazovek ve hře.

U Hannah doma. Generátor nejde, elektřina nesvítí.

Takový malý srub.

U generátoru.

První puzzle ve hře - nastartovat generátor.

V domě se už svítí, v krbu hoří dříví. Jen my jdeme někam doprdele do lesa.

Místní les.

Ještě napsat vzkaz pro matku Hannah a hurá pryč.

Místní maják. Majitel a správce je dědeček Hannah.

Seď a ani se nehni.

Pelletiérovi. Rodina podnikatele, který v oblasti těžil nějaké sračky.

Jak jen uzavřít všechny ventily?

Oh ... aneb reakce na všechny ty mrtvoly okolo

V parku Romulus Creek - pod strážní věží.

Poslední překážka - odemknout bránu.

Správce je asi místní včelař.

A hle. Další hádanka.

Záchrana Hannah.

Začátek páté kapitoly.

Nerudný soused Otto budujíc si na stromě svůj příbytek.

Grahamův příbytek. Graham je fotograf - stalker!

Uvnitř tábora společnosti Syren.

Krásná scenérie.

U vchodu do majáku.

Majitel majáku, jeho žena a dcera (Ava). Vnučka Hannah byla ještě na houbách.

Loďko, loďko, kdo v tobě přebývá? Graham!

Tak a jedem za onou neznámou.

A teď série spoilerů - raději nečíst!

V příspěvku jsem popsal základní příběh, ale všímavému čtenáři určitě neuniklo, že jsem poslední dvě kapitoly trošku usekl. Obě, pátá i šestá kapitola, na první pohled vypadají, jakoby pokračovaly v příběhu s tím, že Graham hledá matku malé Hannah, případně, že se rozhodl navštívit Hannah samotnou. Chyba lávky. Hra nám postupně začne odkrývat počátek konce.

Zaprvé všechny ony posměšné a urážlivé věty, které vídáte během jednotlivých kapitol jsou mířeny na samotného Grahama jeho matkou v době jeho dětství. Všechny ty keci o vlcích, o tom, že ho odnesou, všechno to zavírání do temné komory očividně na Grahamovi zanechalo nějaké ty šrámy na duši a to i přesto, že je už dospělý. Vize vlků měnících se v lidskou bytost, které Grahama pronásledují jsou tak vlastně jen v jeho hlavě a ona lidská bytost není nikdo jiný, než jeho matka.

Grahamovi se nedaří. V žádné práci příliš dlouho nevydrží a tak se jednoho dne rozhodne sbalit pár věcí, především jeho foťák a vyrazit na pobřeží. Zde chvilku kempuje v rozpadlé lodi jako bezdomovec a fotí místní lidi. Zaujme ho mladá dívka Ava, které na tržiště chodí pravidelně nakupovat. Jak čas plyne, je jí posedlý. Chce s ní mluvit, ale díky traumatům z dětství, si příliš netroufá. Pak přijde vzpruha. Začne obývat malý domek nedaleko a vypadá to, že se dostává ze svých přeludů. Tedy až do osudného dne. 

Graham se totiž rozhodl navštívit samotnou Avu. Dlouho ji sledoval a chce s ní mluvit. Co možná nečekal bylo, že ona nemusí chtít mluvit s ním. Odmítnutí nepřipadá v úvahu a Ava po krátkém zápasu umírá. Určitě to nevypadá jako nějaká nehoda.

Nech mě, ty slizáku!

Oups!

Jak se zbavit těla? Lehké, když je všude kolem voda...

Že by se Graham šel udat? Ani náhodou. Rychle se zbaví těla mrsknutím jej do vody a pokračuje v klidu dál. Snad až když potká malou Hannah, se v něm něco zlomí a hra tak pokračuje ve stylu jeho vlastního vykoupení za to, že Hannah doprovodí do bezpečí. Není tak překvapením, že dopis, který oné, tou dobou již dávno mrtvé matce psal, nebylo nic jiného než to, co vidíte níže.

Omlouvám se.

 

Tak co říkáte nyní? Síla co? Celou dobu jste nehráli za nějakého nerda, ale stalkera a psychicky narušeného člověka. Vraha! A že za to může výchova? A že touží po vykoupení? Zbystřete v momentě, kdy Hannah otírá slzy kapesníčkem, který ale není nic jiného, než roztrhlé tričko její matky, které se po jejich hádce roztrhlo a zůstalo viset na sloupu poblíž generátoru. Prostě hnus!

Nejsmutnější na tom vše je, že samotná Ava si podle zjištění neprošla zrovna lehkým období a dokonce jsem měl pocit, že se nám příběh snaží říci, že byla znásilněna místním hajzlíkem, který byl však díky svému tatínkovi - majiteli místních dolů, nedotknutelný a zůstal nepotrestán.