AdventureGames: Mise Quadam

Žánr: Adventura - sci-fi, Výrobce: Agawa, Distributor: JRC, Rok: 1995, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: -, Čeština: Ano

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 30%

V roce 1994 přišla firma Vochozka trading s originálním nápadem. Namísto dovozu drahých zahraničních her do ČR, hledala skupiny lidí, kteří by pro ni nějakou hru vytvořili, aby ji pak mohla za lidovku prodat. První hrou bylo Tajemství Oslího ostrova, parodie na Monkey Island od firmy LucasArts. Druhou se stalo 7 dní a 7 nocí, hra která si zase vzala inspiraci z Larryho, lechtivější hry od firmy Sierra On-Line.

V té době však byla známá i firma JRC Slavomíra Pavlíčka a ten rozhodně nechtěl zahálet. Petr Mandík, děčínský rodák, programátor, milovník sci-fi a autor již několika her (např. Mavlin: Vesmírný únik), mu tedy do kanceláře v Praze přišel jednoho dne jako na zavolanou. V družném rozhovoru se dohodli na spolupráci, díky které vznikla nyní recenzovaná Mise Quadam.

Hra vznikala v průběhu velkých letních prázdnin a předlohou jí byla sci-fi sága Perry Rhodan (bohužel jsem ji nikdy nečetl) . Po dlouholetých Mandíkových programátorských zkušenostech a sci-fi jako hobby, by jeden čekal něco ve velkolepém stylu - třeba i mimo komické pojetí Space Questů nebo Rexe Nebulara, ale bohužel ... v následujích několika řádcích uvidíme, že se to příliš nepovedlo. Respektive se to nepovedlo vůbec.

Úvodní obrazovka hry

Konec lidské civilizace

Děj hry nás přenese do 24. století, kdy lidská rasa téměř prohrála svůj souboj s androidy. Pomyslné světýlko na konci tunelu reprezentuje pro lidskou rasu skupina vědců na planetoidní základně Matna Plus, která si nedávno všimla, že androidi začali rodnou Zemi pokrývat zvláštní látkou zvanou kyberton.

Kyberton všude kam se podíváš. Skvělá šance pro lidstvo.

Dokonce se jim i podařilo z hypergoónických počítačů (to je název, co?) vytáhnout informaci, že lze tuto látku "zažehnout" paprsky GynBet Zéta, díky čemuž by došlo k tak bouřlivé reakci, že se celý kyberton a vše na něm prostě vypaří.

Jediným problémem je, že jediný dostatečně silný sodogomorátor (bože, kdo ty názvy vymýšlel) se nachází na měsíci planety, jejíchž dávno mrtví obyvatelé kyberton vynalezli. A ten měsíc se jmenuje Quadam!

Rada mladších vyslala na Quadam dva z nejschopnějších lidí, ale po několika týdnech s nimi ztratili spojení. Mise se nejspíše nezdařila. Lidé se však nechtěli jen tak vzdát a zkusili své štěstí napodruhé. Tentokráte nechali rozhodnou počítač a ten vybral VÁS - Davida Criggse, hlavní postavu hry. Byla vám přidělena poslední provozuschopná dálkoletná loď a hurá na Quadam!

Poslední naděje lidsta - David Criggs.

Přehlednost jde stranou

Až sem dobrý. Sice mě hned v intru nepříjemně překvapila podprůměrná grafika, ale by jsem ochotný pokračovat dále. Přeci jen to celé můžeme chápat jako jistý "styl", říkal jsem si. Ale i přes důkladné pročtení manuálu (většinou to totiž pomáhá) jsem rychle zjistil, že jsem udělal chybu.

Jednoduše jsem se nechytal s tím kam jít, proč tam jít, co tam vzít a proč to vzít a kde a proč to zase použít.

Tak například hned první bod o tom, kam jít. V manuálu se sice nachází mapa, ze které pochopíte, že Quadam je měsíc o dvou ostrovech a nekonečném oceánu, ale to, na kterém se nacházíte vy a kam asi putujete mi přišlo zahaleno tajemstvím až do více než poloviny hry. Nešlo například do mapky nakreslit na druhý ostrov něco jako "bájné město marťanů" nebo "zbytky řídícího centra" a do manuálu to trošku okomentovat? Přeci jen nalezení onoho centra a spuštění paprsků je hlavním cílem hry.

S vypětím všech sil bych řekl, že horní obrázek souvisí s červeným bodem na mapě.

Schválně si výše uvedenou mapku zkuste srovnat s těmi, které se nacházeli v prvních hrách od Sierry, tj. například Black Cauldron a určitě mi dáte zapravdu, že ta z Mise Quadam působí jako vtip. Dokonce mi to připomnělo mé čmáranice alá kresba mapky ke zakopanému pokladu u nás na zahradě - jenže to mi prosím pěkně bylo tak 8 - 9 let a zde se bavíme o komerční hře!

Adventurní peklíčko

Kromě špatné orientace v terénu, kdy jsem dokonce přehlédl jeskyni, do které hrdina musí vlézt, mi navíc začala vřít hlava u adventurní části hry. Většina recenzí tvrdí, že největší slabinou hry jsou nehlásící se předměty a mají pravdu! Sice to bylo i v jiných hrách (třeba i v těch od Sierry), ale přesto mi to tak nevadilo, jak tady! U Mise Quadam je všechno tak divně nakreslený, že v kombinaci s povinným několikanásobným klikáním (viz ovládání hry), jsou některé předměty prostě nesebratelné.

Typickým zákysem se tak hned za začátku stane neviditelný kámen, který v průběhu hry slouží jako ostrý nůž, ale i přesto, že o něj David u své lodi zakopne, a já oblast proklikl, kámen jsem nesebral. Zaprvé jsem ho neviděl, zadruhé jsem se asi netrefil do 2x2 pixely aktivní oblasti a za třetí jsem neklikl více jak 2x. Konec zvonec.

Neméně problematická je také kombinace předmětů. Napadlo by vás například chytat pavouka do lasa? Vodou rozpustit pevný krystal nebo si "prochčít" cestu pomocí močopudné supercoly? Nejenže je to nelogické, ale pokud to vztáhnu k Space Questu, tak i mírně neuctivé a já se opravdu nesmál!

Cesta je volná.

Inu, asi po hodině hry, kdy jsem progres zaznamenával jedině pomocí metody všeho-na-všechno, jsem rezignoval a vzal si do ruky návod, se kterým to už šlo samo. Tedy až na malý detail - dialogy a texty, kterých jsem si začal více všímat.

Dialogový hnůj

Dialogy jsou opravdu šílené a řeknu vám rovnou, že se mi ještě nestalo, že bych si přál, ať už je hlavní postava potichu. Zkrátka co věta, to perla:

"Ani žádný houby tu nevidím. Asi je to málo hnojený. Že bych si vodskočil? No jo, jenže co když je moje lejno pro místní přírodu nebezpečný? "

A dialogy po nalezení původní posádky? No, někdy jsem měl pocit, že se autoři při psaní zhulili a nebo jim to jednoduše bylo celé u zádele :). Jak jinak si vysvětlil, že byli schopni stvořit další perličku na obrázku níže.

Co to je za blábol

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Jedná se o ryzí 2D point-and-click adventuru a její ovládání je z 90% procent levým tlačítkem myši, kterým chodíte, mluvíte, prozkoumáváte a sbíráte předměty. Jen je potřeba zdůraznit, že každou věc na obrazovce musíte prozkoumat minimálně 3x až 5x! Při prvním kliknutí si hrdina předmět jen prohlédne, při druhém až pátém stisknutí se mu teprve začne více věnovat, začne ho detailně komentovat až ho nakonec sebere.

Pravé tlačítko pak slouží k uložení předmětu do inventáře a nebo popisu toho předmětu v inventáři - prakticky přesně tak, jak to fungovalo i u 7 dní a 7 nocí.

Samotný inventář se nachází ve spodní části obrazovky a vidíte v něm 6 aktivních pozic, které však můžete posouvat doprava nebo doleva. Co mě štvalo, bylo sbírání nesmyslně velkého množství předmětů, které v průběhu nejenže nemizí, ale některé ani za celou hru nevyužijete.

Jako poslední musím napsat, že jsem na rozdíl od Tajemství Oslího ostrova nenašel žádný slepý konec, kde bych zkejsnul a hru nemohl dohrát. Na druhou stranu si hra neodpouští potrestat hlavního hrdinu smrtí - především pak v situacích, kdy ho nejprve varuje, že učiněná akce nepovede ke šťastnému konci.

Smrti se nevyhnete.

Grafika

Není velkým tajemstvím, že na grafické práce si studio Agawa podalo inzerát do Annonce. Ozvalo se tehdy 5 lidí z nichž byl vybrán Jan Císař. Původní grafické nákresy prý vypadaly úchvatně, ale následné skenování a komprese do rozlišení 320x200 a 256 barev vzalo za své a tehdejší recenzenti grafiku označovali jako "nepěknou" až "hnusnou".

Já se k nim bohužel přidávám a ještě dodávám, že stejně nepěkným dojmem působí také zkostnatělé animace hlavní postavy nebo dalších několika potvor, které se ve hře vyskytují. Je to prostě bída.

Ukázka animace hlavního hrdiny.

Zvuk

Za zvuk byl zodpovědný Petr Bartáček (další zakládající člen týmu Agawa) a pro hru složil asi čtyři 2 minutové nahrávky, které se v určitých lokacích neustále opakují a začnou vás nudit přibližně za ony 2 minuty. Zvukové efekty (nepočítaje hučení asi dvou hnusných kytek) a dabing absentují úplně.

Hodnocení

Mise Quadam mohla být zdařilou pařbou a ten hrozný grafický vzhled bychom ji třeba i odpustili, ale autoři to prostě neudělali dobře. Pobíhání po planetě sem a tam, sbírání podivných a nikdy nepoužitých předmětů, "prochcávání" si cesty skrz keře, odfláknuté dialogy, trapný humor - to jsou všechno věci, které by se v kvalitních komerčních hrách stávat neměly.

30%

Dobové recenze