Výrobce: Micröids, Distributor: Philips Media France, Rok vydání: 1996,
Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: -, Čeština: Ne
Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%
V dnešním příspěvku se podíváme na jednu z prvních adventur společnosti Microids, kterou vytvořila pro platformu CD-i. Že nikde v názvu nevidíte ani Amerzone ani Syberii a že nevíte, co to CD-i je? Tak nezoufejte, pokusím se vám vše vysvětlit.
Raná historie videoherních konzolí je poměrně divoká a obsahuje plno slepých odboček. Jednou z nich je i konzole Compact Disc-Interactive (zkráceně CD-i), kterou začaly vyvíjet společnosti Philips (Nizozemci) a Sony (Japonci) zhruba v roce 1984, tedy dva roky po uvedení CDčka do masové distribuce, a která byla na trh uvedena kolem roku 1991 za cca 800$ (tehdejších dolarů). Svým způsobem tyto společnosti předběhly dobu, ale k jejich smůle se konzole neuchytila a samotná společnost Phillips se po 5 letech, tedy v roce 1996 rozhodla s dalším vývojem seknout. Stejně tak společnost Sony využila poznatky z vývoje CD-i a přenesla je už dříve do svého Playstationu, kterého vydala v roce 1994, jako přímého konkurenta všem dosavadním konzolím, CD-i nevyjímaje. Král je mrtev, ať žije král.
![]() |
| CD-i konzole; zdroj wikipedia.org |
Ještě před koncem CD-i se však francouzská pobočka Phillips rozhodla oslovit společnosti Microids (mimochodem založenou již v roce 1985) s tím, aby pro onu konzoli vytvořila "nějakou adventuru". Tým se později rozhodl stvořit detektivní příběh s tajným agentem v hlavní roli.
No a aby se z projektu vytřískalo pár peněz navíc, rozhodlo se i o portování pro operační systémy DOS a Win 3.1. A jen díky tomu se můžeme podívat na dnešní hru, jejíž název je Secret Mission. Hru, která vznikla ještě dávno předtím, než se Microids zapsal do podvědomí všem adventuristům s tituly jako Amerzone nebo Syberia.
![]() |
| Úvodní obrazovka hry |
Dvojitý agent Jef4
Dvě hry s tajným agentem v hlavní roli jsem zde již popisoval. Jedna byla Code-Name: ICEMAN od americké firmy Sierry On-Line, druhá pak Operation Stealth of francouzeského Delphine Software. Obě si však jsou svým tématem velmi podobné. Co taky chcete pro roli tajného agenta vymýšlet za převraty? Náhlý útok ufo? Ne. Roboti požírající lidi? Lidi požírající roboty? Ne... teda co to sakra už kecám.
Zkrátka a jednoduše - ústředním tématem je vždy přetahovaná mezi SSSR a USA, hlavním hrdinou je tajný agent, o kterým se nikdy nic nedozvíme (jinak by nebyl přeci tajný) a většinou je zde nějaký padouch se svými ďábelskými plány, ať je to výstřední milionář nebo jsou to teroristé.
A rovnou vás musím upozornit, že ani v případě hry Secret Mission to nebude jinak. Ve hře se totiž ujímáte tajného agenta Jeffa (kódové označení Jef4), jste v roce 1952 a vše se odehrává ve fiktivní východoasijské zemičce Opalia (něco jako Malajsie). Ačkoliv zemička vypadá jako totální díra, z nějakého důvodu je pro svět, konkrétně pro dvě mocnosti, SSSR a USA (a vidíte, už jsme v tom zase), nezbytná a ten kdo ji kontroluje, kontroluje vlastně celý svět - tedy to alespoň tvrdí manuál hry.
Protože zrovna nedávno byla v zemi zaznamenána politicky napjatá situace a zdá se, že proradný ministerský předseda chystá nějaký převrat, někdo z obou mocností vysílá do oblasti právě Jeffa - vlasně vás. Jenže Jeff je hned po přistání omráčen, zdrogován a zatažen do nějakého hotelového pokoje.
![]() |
| Proradné Jeffovo přepadení. |
![]() |
| Na hotelu - jedna z prvních obrazovek hry. |
Příběh tak může začít. Jeff vlivem drog ztrácí paměť a na vás v první fázi je zjistit, ke komu vlastně patříte, komu můžete věřit a komu ne a co je vaším úkolem.
To se vám v prvních minutách pokusí objasnit ruská agentka Natasha (ano, nechybí ani fame fatale), která vám odhalí to, že jste vlastně dvojitý agent a že máte vypátrat tajné dokumenty, usvědčující ministerského předsedu Vishaku (a už je tu i ten padouch) z plánů na svržení krále Opalie. Jenže můžete jí věřit?
![]() |
| Tak to bylo těsné. |
Cesta Opalii tam a zase zpět
Když už jsem to tak nekousl, tak je jasně, že jí věřit nemůžete - ale to ponechme chviličku stranou. Důležité je se podívat do jakých lokací se ve hře podíváte či jestli si hru z hlediska "adventuření" užijete, nebo ji budete proklínat. K oboum bodům mám hned dvě pozitivní poznámky. Lokací totiž navštívíte tolik (60+), že vám z toho bude přecházet zrak. Máme tu klasické lokace bezejmenného města (hotel, doktora, restauraci, bar, park, dům speciality na různé kultury), pak zde máme džungli, vesnici kmene Thugnotu, aj. I přes vetší množství lokací na hře strátíve tak maximálně 5 hodin (což je zároveň maximum než vás hra začne nudit) a ani z hlediska adventurního to není vůbec špatné.
![]() |
| U místního doktora - třeba s amnézií pomůže. |
Hra má totiž zajímavě poskládaný scénář a v každém okamžiku, když už si říkáte, že hra nikam nevede, tak se vám kousek něčeho dalšího otevře. Začínáte v hotelu, poté rozhovory se všemi zainteresovanými, kontaktováním tajné spojky a pomocníků jen proto, abyste se dozvěděli co je vaším úkolem. Ten bude spočívat v získání kompromitujících dokumentů na místního předsedu vlády.
![]() |
| Aha! Takže tajná chodba! |
Tyto dokumenty však nenaleznete jen tak někde na cestě, ale jsou chráněny v královském paláci a dostat se tam, bude oříšek. Cestu totiž otevírá posvátný medailon, který je v držení starobilého kmene Thugnotů kdesi hluboko v Opalijské džungli. Jeff si tak chtě nechtě bude muset zahrát na Indiana Jonese a vypravit se na výpravu, která ho může stát život (a v mém případě o něj i přišel).
![]() |
| Výprava na džungle může začít. |
![]() |
| Letadlo se našlo. |
![]() |
| Tajná šifra v takovéto hře nesmí chybět. |
![]() |
| ki-ce-ki-ta-ma-ce = tak jaké jsou ty znaky? |
![]() |
| Aha. Tyto znaky byly potřeba. |
K tomu všemu si budete muset užít i pár akčních pasáží - postřílet nájemné vrahy, zdolat potápění v sutinách starobylého města či zneškodnit bombu. To vše s jistým časovým (naštěstí milostivým) limitem.
![]() |
| Zneškodňování bomby. |
![]() |
| Akční pasáž překvapila. |
A pokud by toho bylo málo, pak si ještě užijete bloudění džunglí, kdy musíte trefit správný východ, jinak se pohybujete stále v kruzích (něco jako později v Broken Swordu 2). Na konci pak musíte projít i maličký bludiště tajnými tunely.
![]() |
| Bloudění v bludišti. Papír a tužka byly potřeba. |
Hra je zkrátka napěchovaná skoro vším na co jen pomyslíte a to vše navíc přichází vždy v tu právou chvíli.
Ovládání, grafika, zvuk
Ovládání
Ovládání hry je vzhledem k tomu, že hra byla prvně určena na CD-i a až následně portována na PC (DOS a Win 3.1) poměrně složité a do opravdového "point and click" ovládání má opravdu daleko. Svého hrdinu totiž ovládáte pomocí směrových šipek nebo numerické klávesnice, tj. 4 - doleva 6 - doprava, 2 - dolů, 8 - nahoru. Manuál hry ještě uvádí, že klávesy 1,7,9 a 3 lze použít pro pohyb po diagonále, ale to mi bohužel nefungovalo.
To však není vše. Logicky totiž nemůže fungovat ani klikání na předměty a jejich průzkum či sběr. Autoři to zde vyřešili poměrně kulantně - ono se totiž stačí dostat do blízkosti daného předmětu a ihned se objeví v malé nabídce v pravo nahoře obrazovky. Kdyby k tomu existovala nějaká spojnice s hlavní postavou, princip by byl na chlup stejný jako v Eternamu nebo Shadow of the Comet. CO MĚ VŠAK ŠTVALO BYLA POMALOST HLAVNÍHO HRDINY, NEMOŽNOST BĚHAT, NEBO PŘESKOČIT RYCHLEJI DO JINÉ LOKACE. Hold cena za konverzi z videoherní konzole.
Ve složitosti ovládání ještě nekončíme. Máme tedy v pravém horním rohu malé okýnko a díky klávese ESC a následně díky směrovým šipkám můžeme vybírat, co se předmětem má stát (průzkum, sebrání, použití "něčeho" na něj, atd). Stejně tak předměty můžeme v této nabídce někomu darovat, něco kombinovat (2x šipka doprava) a nebo se dostat do menu hry.
![]() |
| Způsob ovládání |
Menu hry je poměrně prosté - 4 pozice na uložení hry (což je sakra málo!), zapnutí a vypnutí titulků (ještě, že tak) a vypnutí hry.
Předměty samotné sbíráte jakoby do "virtuálního" inventáře, který si však nikdy neotevřete. Místo toho opět musíte vybírat směrovými klávesy daný předmět, který chcete následně použít. Samotné předměty se kombinují většinou externě, ale někdy i mezi sebou (bílou růži a chloroform musíte použít hned 2x :-) ).
Závěrem zmíním, že jsem se ve hře za celou dobu nedostal do slepého konce, ale neříkám, že to nejde. Hádám totiž, že minimálně jeden takový moment může nastat v okamžiku unáhleného uložení pozice v momentě, kdy např. z jeskynního bludiště není návratu (tunel je zasypán), ale vepředu vás (díky zapomenuté akci dříve) čekají stráže. Hlavní hrdina však může zemřít, a to poměrně častokrát. Já osobně jsem např. šlápl na kobru, chytili mě při špionáži, došel mi kyslík při ponoru, nedeaktivoval jsem správně bombu, atd.
Grafika
Grafická stránka hry je ve výsledku taková nemastná neslaná. Některé lokace se sice velmi povedly (džungle, potopené starobylé město), některé jsou však hodně strohé (vesnice Thugnotů). Pozadí je 2D předrenderované a postavy jsou vytvořeny ve 3D.
![]() |
| Některé animace jsou velmi pěkné! |
Za pochvalu však stojí výborné cut-scény, kterých je nepočítaně a následují skoro mezi každým větším pokrokem ve hře a při každé změně lokace. Původně sice maskovaly velmi pomalé načítání CD-i jednotky, ale ve verzi pro DOS jsem měl pocit, že se dívám "na animovaný film". Zde grafikům (Loïc Yvart) patří určitě palec nahoru.
Zvuk
Zvukové efekty nebo hudba samotná nevybočují ze standardů dané doby. Hráče však potěší kvalitně provedený dabing s možností aktivovat si k němu titulky.
Hodnocení
Jeden dobrák, fame fatale, SSSR vs USA a padouch s ďábelskými plány. To jsou všechno věci, které jsou vždy v každém pravém příběhu o tajném agentovi. Jenže to je už extrémně stará a ohraná písnička, která moc netáhne. Netáhla v dřívějších hrách a netáhne ani nyní.
Příběh je tedy silně předvídatelný a bez zjevného vývoje k něčemu, co by hráče mohlo aspoň trošku překvapit. Ovládání je kostrbaté a celkem obstojné animace nebo cut-scény či povedený dabing to prostě už nezachrání. Za mě je Secret Mission promrhaný potenciál a skóre ponechám na maximální úrovni průměrné či mírně nadprůměrné adventury s podobným tématem.
65%
Dobové recenze
V mém soukromém archivu nenalezeny
Další obrázky ze hry
![]() |
| V hotelovém lobby s agentkou Natashou. |
![]() |
| Klasická jízda po městě. |
![]() |
| V čekárně u psychologa. |
![]() |
| Před místním barem. |
![]() |
| Hazardní hra - aneb kudy vyleze krysa. |
![]() |
| V baru. |
![]() |
| Před domem uznávaného archeologa. |
![]() |
| Vražda v přímém přenosu. |
![]() |
| Není to nějaké varování? |
![]() |
| Jen neuklouznout ... |
![]() |
| Sakra tak jsem uklouzl. |
![]() |
| Průzkum starébylého města. |
![]() |
| Vzduch je potřeba. |
![]() |
| Ve vesnici Thugnotů. |
![]() |
| Jaké nápisy skrývá socha místní bohyně? |
![]() |
| Menší nápověda. |
![]() |
| Konečně v místní pokladnici. |
![]() |
| Konečně venku. |
![]() |
| V jeskyni místního studovaného domorodce. |
![]() |
| V tajné místnosti ministerského předsedy. |
![]() |
| Pravá tvár místního psychiatra odtajněna. |
![]() |
| Zmetek jeden. |
![]() |
| A dokonce v tom jede i Natasha. |
![]() |
| Drogy. |
![]() |
| US ambasáda je asi ta lepší. |
![]() |
| Ještě najít bombu a bude to ... |
![]() |
| Tak to vypadá, že jsme krále zachránili. |
![]() |
| Konec |














































Žádné komentáře:
Okomentovat