AdventureGames: Brány Skeldalu 2: Pátý učedník

Výrobce: Napoleon Games, Distributor: Cenega, Rok vydání: 2002,

Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 75%

V roce 1998 vydal známý český pařan, publicista, moderátor a vývojář v jedné osobě, Jindřich Rohlík, nezapomenutelnou RPG rubačku Brány Skeldalu - hru, připomínající staré dobré dungeony počátku devadesátých let. A i přesto, že se ve světě pařily zcela jiné pařby, své fanoušky si hra našla!

Stejný autor se pak vrhl i do tvorby druhého dílu. Opět trošku proti proudu času, opět možná trošku podle sebe a pro sebe. Hra se totiž přerodila v adventuru s prvky RPG a kouzlením.

"Adventury jsem měl vždycky rád, dodnes rád mám a také je stále hraju. A právě proto, jsem chtěl vytvořit adventuru se silným příběhem, který je dalším důvodem, proč jsme vybrali jako dominantní žánr adventuru"

Jindřich Rohlík pro iDnes.cz v roce 2002

Já osobně si ji pamatuji velmi dobře, protože je to po sérii Quest for Glory a Tlönovi jediná podobná hra mixující zmíněné žánry dohromady. A tehdy jsem se jí skutečně něco nahrál! Především pak u soubojů jsem trávil nekonečné hodiny vymýšlením všemožných magických kombinací k poražení neskutečně tuhých nepřátel. Zároveň si pamatuji nadávky nad řešením některých puzzlů.

Ale co už. Nepřítelem hry se za pár let od vydání stal její zastaralý engine, který měl problém rozjet se pod novějšími stroji a softwarem. Nikdy jsem si tak nemyslel, že si hru ještě někdy zahraji. Naštěstí zde opět pomohl sám vývojář a hru v roce 2025 umístil do on-line distribuce serveru Steam. Díky tomu nebylo tak říkajíc "o čem". Hru jsem si koupil, stáhl, zapařil a nyní k ní něco málo sepíši.

Úvodní obrazovka hry

Zpět do Rovenlandu

Pokud neznáte zmíněný "první díl", napíši vám k němu alespoň pár vět. Příběh nás tehdy zatáhl do Rovenlandu, kde začalo bujet zlo. Pěti kouzelníkům prdlo v kouli, začali zabíjet místní, postavili věž Skeldal a v ní začali praktikovat nejen černou magii, ale začali i zkoušet otevřít bránu do temné dimenze Zohar. Šest hrdinů, které hráč na svém putování posbíral se s nimi nakonec utkalo v boji, zmasakrovali je a bránu zavřeli. Tedy to si alespoň všichni mysleli :).

Současný příběh Bran Skeldalu 2: Pátý učedník se odehrává asi deset let poté a autor si závěr předchozího dílu trošku musel ohnout. Ze skupinky dobrodruhů se navrátil pouze jediný - Wahargem (v původní hře o něm není ani zmínka), válečník, který se usadil v kraji Arte, ve které je i městečko Moharn s místní universitou mágů.

A právě proti nim začal Wahargem uplatňovat tvrdé represe. To se logicky nelíbilo studentům, především našemu hrdinovi Engeorovi, který si s kamarády zašel do nedaleké hospody trošku si postěžovat. Pár piv udělá své a za chvilku si Engeor pouští až moc pusu na špacír, kritizujíc právě Wahargema. Rozhovor je zaslechnut a Engeor zatčen pro pomluvu. Trest je zničující - doživotní vězení v trestaneckém táboře Korvi Trikoli.

Bouda pro vězně.

Trestanecký tábor Korvi Trikoli.

A právě onen trestanecký tábor je první hratelná lokace ze hry a do rukou zde poprvé dostáváte vašeho hrdinu Engeora. Toho je z tábora nutné dostat, vytrénovat ve skutečného mága a vyřídit si to s Wahargemem a jeho přisluhovači.

Ve hře postupně navštívíte několik zajímavých lokací. Od zmíněného trestaneckého tábora, bažiny, pevnost nekromantů či hlavní město Moharn v kraji Arte. Všemocný mág Nimeth (to je ten pošuk, který vyučil pět mágů, kterým pak prdlo v kouli) vás navíc přinutí k návratu do Rovenlandu, prozkoumání Neviditelného města a přilehlé rozpadající se věže Skeldal. Chce vám totiž názorně ukázat, a nyní pozor spoiler, že Wahargem je pouhou loutkou v rukou někoho daleko mocnějšího - Bezry, jednoho z pěti mágů, který masakr ve věži před 10 lety přežil a plánuje menší pomstu. A hádejte jaký je tedy váš dodatečný úkol? Ano správně! Najít ho a zneškodnit.

Tábor Nekromantů.

Ve věži Skeldal s místní nebezpečnou upírkou.

Zajímavý mix RPG a adventury - konečně!

Mix RPG a adventur mě vždy lákal a není proto divu, že jsem si pár (inu už pár desítek let zpět) zamilovat celou sérii Quest for Glory. Stejně tak mě oslovila hra jménem Veil of Darkness či dokonce zcela nehratelný a zabugovaný Tlön: A Misty Story, kterého si i přes komplikace sem a tam kdykoliv rád zahraji. Jindřich Rohlík mi tak svým výtvorem vykouzlil úsměv na rtech a i přes negativní ohlasy jsem si hru prostě musel zakoupit.

Očekávání nebyla vysoká a asi jen díky tomu mi hra prostě sedla. Například tu není střídání dne a noci a tím pádem ani žádná potřeba postavu "šetřit" nebo nějak vyživovat či napájet vodou. Po každém souboji se postava zcela uzdraví.

Zadruhé je dobré si uvědomit, že Engeor je mág a vše ve hře řeší jen magií. Neexistují zde tedy žádné zbraně nebo brnění a postava tím pádem nemůže nic takového používat. Zvyšování útoku nebo obrany je tak pouze přes kouzla (např. kouzlo "magický štít", nebo "železná kůže").

Postava dokonce nemá ani žádné specifické dovednosti jako lezení, skákání, házení, komunikaci, ani nic podobného, co by stálo za to trénovat.

Ale nebojte. Nic z toho není důvodem k panice. RPG systém je prostě jen velmi jednoduchý a tím pádem určen i pro hráče, kteří žádné RPGéčko nikdy nehráli. Engeor se průběhu hry přesto vyvíjí (zvyšuje si úroveň) sbíráním tzv. trofejí (prostě bodů), které získáváte za porážení monster či řešení za adventurních puzzlů. Díky tomu se vám automaticky zvyšují životy, mana, útok, obrana a rychlost (viz níže). K tomu vám přibývají tzv. lekce, které pak používáte k vylepšování kouzel.

Vylepšování vaší postavy a ukázka všech kouzel.

Kouzla jsou pak celkově rozdělena do pěti kategorií. Čtyři representují živly - vodu, vzduch, oheň a zem a pátá kategorie je magie smyslů. Každá kategorie v sobě má 5 kouzel, které mají 5 úrovní. Ze začátku máte kouzel jen pár a jsou vždy na první úrovni. V průběhu hraní však nacházíte svitky kouzel dalších a postupně se vám tak seznam vašich kouzel pěkně plní.

Kouzla pak používáte jak k porážení monster, tak k řešení puzzlů. Nemůžete se například dostat přes propast - zkuste "teleport". Vadí vám pes na druhé straně rokle - zkuste kouzlo "pavučina". Chcete někoho ošálit - použijte "iluzi". A nebo jen můžete sem a tam vyzkoušet "detekci magie" a budete překvapeni, kolikrát vám to pomůže.

Detekce magie funguje skoro vždy, když už nevíte kudy-kam.

Co se týká soubojů, ty jsou řízeny tahovým způsobem a často jsou připodobňovány těm z Heroes of Might and Magic. Hrdina má 1-5 tahů v závislosti na jeho úrovni. Za začátku bojujete proti hadům a kostlivcům, později proti jakýmsi mutantům ze sklepení a ke konci pak s nekromanty, démony a přízraky. Skvělé však je, že NIKDY je nezlikvidujete např. samostatným fireballem, který by jste si vytunili na 5. úroveň. Zde musíte přemýšlet.

Typické soubojové obrazovky.

Monstrum můžete například "nakazit nemocí" a zamrazit "pavučinou" a jen sledovat jako z něho vyprchá život. Na sebe můžete použít například "oko za oko" a při každé ráně sledovat, jak ubývá život i protivníkovi. V pozdější fázi můžete nepřítele zase "ovládnout", "vysát z něho energii" nebo tzv. svázat s jiným monstrem kouzlem "hlubina" Pokud pak monstrum zemře, stáhne s sebou i to svázené. To je mimochodem hint i pro závěrečný boss fight s Bezrou :).

Závěrem k magii a soubojům ještě dodám, že se monstra v pokročilejší části hry rewspanují a vy tak máte šanci nahánět uměle trofeje a vylepšovat tak Engeorovu úroveň.

Adventurní puzzly dají zabrat.

RPG část s kouzly je tedy za námi a zbývá popsat tu adventurní. Mě osobně sedla, ale mám k ní své specifické výhrady, kdy jsem v několika místech nebyl schopen postupu a mám za to, že minimálně v jednomz nich je někde zákeřná chyba. Buďto ve hře nebo mezi židlí a klávesnicí.

Ve věži Skeldal jsem totiž měl na pentagramu nastavit určitou číselnou kombinaci pro každou kategorii kouzel a sám jsem si nějak řekl, že mohu vyzkoušet počet letokruhů mezi symbolem a městem Moharn (na mapce nalezené opodál v knihovně). Nastavím to a nic. Zkouším hledat v každém koutu, převracím vše vzhůru nohama, klikám jak blbej a nic. Čtu návod a ten říká "nastavte čísla podle letokruhů, a např. pro vodu je to číslo 1". He?! Já tam ale vidím vrtevnic pět. U dalších symbolů to bylo podobné a mozek mi to nějak odmítl řešit. Pokud by tak někdo z čtenářů věděl, kde jsem udělal chybu, napište mi prosím!

Mapka kraje Arte. Počet vrstevnic má být kód k dalšímu postupu.

V jiných fázích hry mi poměrně chyběl nějaký popis předmětů. V jeden moment jsem tak sebral jakousi červenou knihu, ale úplně mi uniklo co to za knihu bylo. Engeor to podle mě ani neřekl. V inventáři pak bohužel nejde předměty dodatečně prozkoumat a mě tak absolutně nenapadlo, proč bych nějakému kožešníkovi ukazoval zrovna knihu, aby mi řekl, že je z Dračí kůže a může mi tak z ní vyrobit boty.

Mlčenlivost Engeora mě vlastně štvala poměrně dost po celou dobu, protože při jakémkoliv detailnějším průzkumu čehokoliv je odpovědí většinou jen: "NIC".

No a poslední co mě poměrně štvalo bylo aplikování některých kouzel, kde se autor rozhodl chtít po hráči používat nejen ono kouzlo, ale ještě i specifickou úroveň. To mi zase způsobilo zásek v Tisíciletém městě, ve kterém jsem měl rozsekat jakousi rychlou myš. Hrdina byl poměrně pomalý a tak jsem použil kouzlo "zrychlení" první úrovně - a nic. Čtvrté úrovně (nebudu přeci troškařit) - a nic. Že by páté úrovně? Ne. Nic. Tento puzzle chce kouzlo třetí úrovně, ani víc, ani míň.

Na náměstíčku v Moharnu.

Stejně tak již mnohem dříve jsem se nebyl schopen dostat do kanceláře starosty v Moharnu přes teleport, dokud jsem si nevšiml zkusit kouzlo nikoliv na "kancelář", ale na "balkón". Poté to už šlo.

Avšak tímto výčet adventurích záseků a negativ tak nějak končí. Ve zbytku hry jsem totiž nezaznamenal nic, co mi bránilo hru dohrát. Ono se totiž v pokročilejší části už ani nejednalo o adventuru, ale spíše o izometrickou rubačku s plno rewspanujících se nepřátel. Štěstím však bylo, že hra, jakmile mě začala nudit, rychle skončila nalezením hlavního záporáka a jeho zničením :). Celkový čas se podle Steamu zastavil na 12 hodinách.

Izometrická část hry - Tisícileté město.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Brány Skeldalu 2 je ve svém základu klasická point and click adventura běžící na enginu CPAL2D vytvořeného již o několik let dříve pro hru Hovniválové aneb záhada komixu. Postavu ovládáte pravým tlačítkem myši, levým pak vykonáváte akce. Konkrétně ono levé tlačítko musíte stisknout cca na 1 sekundu, aby se objevila nabídka typu "vzít", "promluvit" nebo "kouzlit". Prozkoumávání je zde, jak jsem již psal, upozaděno a jen vyjímečně funguje skrz pravé tlačítko.

Inventář se nachází ve spodní části obrazovky, je posuvný směrem doleva-doprava a ukádá se do něj BOHUŽEL úplně vše - ať už mluvíme o klasických předmětech nebo lektvarech many a životů. Právě pro lekvary bych vymyslel spíše něco jako multiplikativní zastoupení pomocí obrázku s číslovkou indikující počet lektvarů. Pokud si jich totiž nakuopíte cca 10, inventář je rázem plný a stává se nepřehledným.

Samotné předměty jsou ve scénách docela vidět, ale minimálně u drátu ležícího v Neviditelném městě na prknech polorozpadlého stánku jsem si zanadával, neboť jsem ho na první dobrou neviděl.

U kupce v Neviditelném městě.

Kombinace předmětů probíhá jak vně (dominantně), tak uvnitř (např. ve věži Skeldal si šavlí sesekáte kůl na upíra). Některé přeměty můžete používat přímo na Engeora (například ony lekvary, dračí boty, aj).

Obecná nabídka je pak v horní části obrazovky, kde můžete hru uložit (má asi 100 pozic!), obnovit nebo ukončit. Máte zde i volby, do kterých vám však v případě že hrajete ve Win11 nedoporučuji vůbec sahat - hra se může kompletně pokazit. Hned vedle je pak vidět progres vaší postavy a někde mezi jsou peníze. Peníze jsou skvělý nápad, ale fungují jen v Rovenlandu - zde totiž můžete prodávat kožešiny z ulovených zvířat a dostávat tak nějaké penízky. Za ty si pak musíte koupit nářadí, kouzla či ony lekvary. V Moharnu pak sice odměnu dostanete také (za vyčištění sklepení v hospodě od monster), ale už zde není možnost cokoliv nakoupit (dost dementní).

Hra mi neustále padala a vykazovala spousty chyb.

A abych nezapomněl. Ve hře logicky můžete umřít. Nejen v soubojích, ale i v adventurních částech hry. Na slepé konce jsem naštěstí nenarazil.

Grafika

Na grafice se podílel opět Martin Zhouf s asistencí studia Fanatic Games (Jiří Huňa, David Zakrzeki, Kamil Příhoda). Charaktery a animace si pak rozdělili Daniel Falta s Karlem Matějkou.

Grafika je zvláštní mix, který se mi v některých částech líbil, v některých už ne. Měl jsem totiž pocit, že se autor nemohl rozhodnout, zda-li hru udělá více jako 2D adventuru s předrenderovaným pozadím nebo jako isometrické RPG (něco jako Veil of Darkness). Oba dva styly se zde totiž prolínají a celkově to působí divně - začátek je promyšlený 2D, konec je více izometrická rubačka. Mezito pak přeskakuji 2D obrazovky, ve kterých svádíte lité tahové souboje.

Co mě však docela zamrzelo byly cut-scény, které nejsou animované v pravém slova smyslu, ale vždy je to jen přeblikávání pár statických obrázků s různou mírou zoomu či posunu. Dokonce se mi nelíbil ani hlavní hrdina, který ve většině případů vypadá jako masový vrah a kromě toho, že je učeň magie o něm nevíme vůbec nic dalšího.

Engeor v celé své kráse.

Zvuk

Zvukových efektů ve hře moc není a většinou uslyšíte jen vřískání různých potvor. Oproti tomu hudba se autorům povedla. Sice ve hře hraje skladeb jen několik a většinou se stále opakují, ale mají takovou hezkou "melodii", že nemáte absolutně žádnou tendenci něco ztlumovat.

V dabingu se předvedl Jakub Saic v roli Engeora, Jan Přeučil v roli Wahargema nebo Hynek Čermák v roli Bezry. Natáčelo se ve studiu Soundbox.

Hodnocení

Hardcore pařani musí přimhouřit oči nad trošku dětinskou grafikou, podivným mixem 2D a izometrického pohledu a pseudo RPG systémem. Ale co! Jindřich Rohlík se opět vytáhl a stvořil poměrně povedenou hru jakožto sequel ke svému prvnímu výtvoru. Sice nedosahuje nějak extrémně velkých kvalit, ale umí perfektně zabavit na několik hodin. A to tu jde především!

75%

Dobové recenze

Preview