Codename: ICEMAN

Výrobce: Sierra On-Line, Distributor:  Sierra On-Line , Rok vydání: 1989,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: GOG Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 50%

 

 

Tak jsem se konečně odhodlal dopařit jednu (možná i právem) přehlíženou hru od Sierry - tedy alespoň podle mého skromného názoru. Hra měla simulovat misi tajného agenta, jenže místo toho děláte spíše vše ostatní, tj. řídíte ponorku, opravujete různé věci, řešíte protokolarní postup, ale na skutečné akce si moc nesáhnete. 

Za svůj život jsem zkoušel tuto hru dopařit již 2x, ale vždy jsem vytuhl v kapitole se zmíněnou ponorkou. Zde je totiž tolik "špeků", navíc vyžadujících manuál hry a navigační mapu, že před 20 lety, kdy jsem měl hru nasprosto staženou, bylo nemyslitelné, abych ji pokořil.

Ale do třetice všeho dobrého, říká se. Na začátku velkých letních prázdnin roku 2025 jsem si tedy hru stáhl znovu, tentokráte z oficiální GOG distribuce i se všemi manuály (obsahující copy protection solution), a kompletně ji projel, abych vám o ní mohl něco málo sepsat.

Řeč dneska bude samozřejmě o hře Codename: ICEMAN. Za tou stojí policejní veterán a vývojář Jim Walls známý již ze série Police Quest. Po vydání druhého dílu si Jim myslel, že spolu se svým týmem začnou pracovat na třetím pokračování, jenže majitel Sierry on-line, Ken Williams, byl proti. V roce 1987 se totiž vzhlédl v pořadí 15. bondovce s názvem Dech Života s Timothy Daltonem v hlavní roli a chtěl zkusit prorazit s další franšízou o "tajném agentovi". Jim tak byl, možná i trošku proti své vůli, dotlačen k tomu navrhnout hru s ultimátním tématem USA vs SSSR.

Práce na hře trvala asi rok, ale jak jsem už naznačil, nedá se říci, že by se tým nějak shodl na tom, jak má hra celkově vypadat - agent nebo důstojník, více adventura nebo více simulátor? Podle knihy The Sierra Adventure: The Story of Sierra On-Line se v jeden moment dokonce jednalo o nejhůře zprogramovanou hru vůbec, navíc plnou bugů a dead-endů.

Josh Mandel například vzpomíná "A designer would get a game and then they would go off and do their own thing. Nobody really checked it over. Nobody said, "Here´s the flaws in your design, here are your dead ends" and so on." 

Štěstím však byl příchod zkušeného programátora Marka Hooda, který do hry přidal unikátní systémy (více v sekci ovládání) a kód celkově opravil.

I přesto se hra nesetkala s pozitivním přijetím a zamýšlené pokračování Codename: Phoenix bylo zrušeno, nápad s bondovskou franšízou byl uložen k ledu a tým dostal pokyn začít dělat na třetím pokračování Police Questu.

Úvodní obrazovka hry

 

Námořní velitel Johnny B. Westland se hlásí do služby

Jak jsem už trochu naznačil, nápad Kena Williamse o tajném agentovi se nějak nepovedl. Místo tajného a ostříleného agenta se musíme ve hře spokojit "jen" s námořním velitelem [hra přesně tvrdí Navy Commander] Johnnym B. Westlandem, o kterém za celou dobu nezjistíme ale lautr nic jiného. 

S Johnnym se ocitneme ve fiktivní době (uvádí se kolem roku 2004) a zrovna se naplno rozjíždí světová ropná krize, když v tom jsou v oblasti Tuniska nalezeny velká naleziště ropy. Průser je samozřejmě na světě, protože Tunisko je napůl cesty směrem k Rusku, ale také napůl směrem k USA a obě velmoci si logicky na naleziště brousí zuby a svět se tak pomalu ocitá na prahu (studené) války. Tomu samozřejmě pomůžou i samotní Rusové, kteří pod záštitou jisté teroristické složky unesou amerického velvyslance.  

Johnny si zrovna užívá svoji zaslouženou dovolenou na Tahiti, ale po chvilce bude kontaktován z Pentagonu s tím, že je opět povolán do akce. Prezident totiž odmítl s teroristy vyjednávat (ano, víme dobře, že USA s teroristy nevyjednávají) a nařídil tajnou misi s kódovým označením ICEMAN s tím, že Velvyslanec musí být stůj co stůj zachráněn.

Společná pařba voleyballu na Tahiti. Johnny je ten vlevo vzadu.

 

Srandy stranou, tady to bude adventurně bolet

Po krátkém románku s kráskou jménem Stacy, ze které se později vyklube důležitý spojenec (zde ještě inspirace agentem 007 funguje skvěle) jste odveleni do centrály Pentagonu a začne krátký procedurální postup, který si hlavní autor hry nemohl odpustit. Všude musíte jak dementi předkládat své ID ke kontrole a u někoho ještě správně salutovat. S oním předkládáním se váže i jeden velmi trefný adventurní špek, který jsem snad ještě neviděl. V jeden moment, když si své ID berete od hlídačů zpět, nesmíte zapomenout se na ono vrácené ID podívat a zkontrolovat, zda vám vrátili skutečně vaše ID a ne někoho jiného. Pokud to nezkontrolujete, můžete být později na ponorce nemile překvapeni, že vytuhnete.

 

Pentagon a menší briefing uvnitř. Pozor na ono ID!!

Dead endů je ve hře mimochodem několik, ale na většinu se dá dříve nebo později  dojít. Co mě však štvalo daleko více, bylo nekonečné množství různých smrtí, které jsou někdy i způsobeny vaší pomalostí. Neprobliknete sonarem loď - smrt, s kapitánem dlouho kecáte - smrt, vstanete příliš brzy z kapitánského křesla - smrt, v Tunisku se dlouho sluníte na pláži - smrt. V některých fázích hry, zvláště na začátku a na konci, kdy je hra laděna více jako adventura, vás to tolik neštve, v jiných to pak umí s nervy pěkně zacvičit.

Buďme totiž upřímní - onen začátek a konec hry zabere tak hodinu až dvě a to je SAKRA málo, protože v celé hře můžete zkejsnout i přes 12-15 hodin (můj případ). A co ve zbylém času řešíte? Nejprve se učíte pomalu ovládat ponorku, poté s ní bojujete, pak se zase vyhýbáte ledovcům nebo následujete vlakovou loď. Také dešifrujete zprávy, hrajete kostky, opravujete podavač raket, zachraňujete životy, plácáte se v moři a já nevím co ještě... 

Oprava podavače raket

No zkrátka je zde tolik podivných věci, které snad ani nemůžu nazvat minihrami, ale spíše čirým masochysmem. Kéž by tak autoři investovali svůj čas a energii do vytvoření nějakého zloducha, který je vždy alfou-omegou všech bondovek a který zde túze chybí ...

Sedm čili sedm životně důležitých postřehů ze hry

Abych nezakládal další příspěvek o průchodu hrou, rozhodl jsem se, že vám alespoň částečně popíši  ty nejzapeklitější puzzly ve hře, které jsem zmínil výše a ukáži vám, jak důležité je číst manuály (jak už to u her od Sierry bývalo zvykem). Pokud vás tato pasáž nezajímá, klidně ji přeskočte až na část o Ovládání, grafice a zvuku.

 

1. Záchrana života z roku 1987

Během dovolené na Tahiti se dostanete do situace, kdy můžete zachránit život topící se dívce. Samotná záchrana z vody je řízena enginem, nicméně hned v zápětí se po vás chtějí provést úkoly spojené s resuscitací - pro anglicky nemluvícího člověka téměř nemožné. Nicméně manuál hry vám pomůže!

Výcuc z manuálu ohledně procedůry na záchranu života.

 

 

2. Zopakujte si zeměpis

 

Vaše veškeré dobrodružství v ponorkovém simulátoru začne krátce po vyjetí z přístavu Pearl Harbor, předtím si však ještě budete muset načmárat trasu do Tuniska - cílové stanice. To se dá zmáknout jen pomocí tzv. navigation chart - mapky, kterou právoplatní majitelé originální hry našli přibalenou v krabičce. 

 

Navigation Chart. Body jsou vyznačeny v mapě. 

 

Zadejte správný kurz - snad budete lepší než já.

No a nebo si správnou cestu můžete zjistit z návodu na konci příspěvku :). WayPoint 1, tj. Beringův průliv (72N, 170W), WP 2, tj.  Severní stanice (86N, 86W), WP 3, tj. Grónské moře (83N, 2W), WP 4, tj. za Dánským průlivem (65N, 23W) a konečně WP 5, tj. před Gibraltarem (36N, 12W). Poslední bod se již dopočítá sám.

 

 

3. Ovládání ponorky aneb největší pytlovina světa

Poté co načmáráte trasu, se již můžete usadit do kapitánského křesla a zkusit si ovládat ponorku USS BlackHawk. Tedy nikoliv jen zkusit - to prostě MUSÍTE! Proč? Nevím. Kapitán na palubě sice je, ale zdá se nepoužitelný. Samotné ovládání se však ani nedá označit za mezihru, ale rovnou za simulátor, který trvá bratru polovinu hry a projít tímto simulátorem může jen opravdový herní mistr křížený s flegmatikem. To proto, že zde neexistuje možnost něco přeskočit a z častého úmrtí budete velmi frustrováni.

Simulátor ponorky.

Základem ponorkového simulátoru je řízení a boj. Ono řízení ještě ujde - vše nastavíte myší nebo pomocí klávesových šipek. Šipkami "doprava", "doleva" například jednoduše zatáčíte. Rychlost je řízena klávesy "+" a "-" a hloubka pak pomocí šipek "nahoru", "dolů". Navíc vám do všeho kecá kapitán, který je tam jinak do počtu a na konci se ještě zrakví na schodech. 

Nejhorší pro mě však byl boj se Sověty (proti lodu a později ponorce). To bylo táááák neintuitivní, že do teďka vlastně ani nevím, jak se mi to podařilo a systém zásahů silně podezřívám z "náhodného chování". To znamená, že jednou když vystřelíte na loď 4x, nic netrefíte, zatímco po 10. pokusu ji trefíte 3x. Doporučuji tak používat častější save-load přístup.

 

Útok na ponorku.

Dříve zmíněné jinými slovy znamená, že si musíte dát pozor na zásoby munice. Při boji s ponorkou jsem například pálil jak divý, jenže pak jsem došel na TU NEJHRŮZNĚJŠÍ VĚC - došla mi munice a já byl prosím pěkně úplně v pr**li.  To jednoduše znamenalo, že jsem si načetl pozici uloženou asi o 2 hodiny dříve, kdy jsem likvidoval sovětskou loď a celé jsem si to musel zopakovat více úspornějším způsobem. Tedy takový byl alespoň plán.

 

Jenže se nedařilo ani napodruhé a já byl po dalších 2 hodinách zhruba na stejném místě a tak jsem si říkal: "A musím tu ponorku vůbec likvidovat?". Věřte nebo ne, ale já se schoval do 2000 stop, vypl motory, sem a tam vypálil vějičku a ona ponorka prostě zmizela z radaru. Já sice nedostal plusové body, ale já snad ani žádné nechtěl. Byl jsem prostě rád, že je to celé za mnou. 

 

Mimochodem přesně díky této pasáži už vím, že si hru znovu už nikdy nezahraji. Prostě na to nemám znovu nervy.

 

4. Dekódování zpráv 

Dekódování zpráv je čistý copy-protection a k tomu ještě velmi otravný (celkově se ve hře objeví 3x) . Po určité fázi řízení ponorky jste vždy vyrušeni radistou s tím, že obdržel dekódované zprávy; ty se vždy skládají z dvou setů (Washington & CIA) trojpísmenných znaků a oba sety musíte (inu měli by jste) přeložit, aby jste se dozvěděli, jak pokračovat dále.

K tomu budete potřebovat zmíněné znaky od radisty, dekódovací knihu, počítač a ještě všemocný kufřík z kapitánova sejfu. Věřím, že zprávy z Washingtonu rozkódujete snadno, ale s CIA jsou neskutečné problémy a dokonce i řada návodů neuvádí správný postup. Proto vám onu proceduru trochu popíši.

Řekněme, že obdržíte znaky

BB - J - E   a   BD - B - F

Ty se dají pomocí dekodovací knihy přeložit jako 

88 - 9 - 2   a    84 - 8 - 1 

Dekodovací kniha A=0, B=8, atd.

 

První číslo značí číslo stránky, druhé řádek, třetí slovo v manuálu hry, kde se vždy musíte podívat na malou tabulku u spodní části stránky. Jenže 88. ani 84. stránka nikde neexistuje. Něco je tedy špatně. Prvně totiž musíte zjistit hodnotu "posuvu" na tajném počítači v kufříku kapitána (kód sejfu: 23448803 a kufříku: 762-134; použijte mikrofilm z naušnice od Stacy). 

A = army, N = Navy (to jsme my!), AF - air force, ...)

Tím pádem se původní čísla změní přičtením oné trojky na

91 - 12 - 5    a    87 - 11 - 4

A fígl naposled zní - pokud jsou čísla vyšší než 10, zmenšujte je o právě onu 10 tak dlouho, dokud čísla nebudou sedět stranám a řádkům v manuálu. Výsledek tedy může vypadat takto

11 - 2 - 5    a    17 - 1 - 4

A tedy konečně můžete kouknout např. na 11. stranu manuálu, najít tabulku textu, v ní se podívat na 2. řádek a najít 5. slovo (zde číslo) 4100. To stejné platí pro druhý set znaků, kde najdete slovo ARIZONA.

11. strana v manuálu, druhý řádek textu a 5. slovo

Slova naboucháte do počítače a et voila, dostanete za to tajnou zprávu. Která upřímně moc neřekne, ale body za to jsou :). Jo a abych nezapomněl, od okamžiku co získáte tajné šifry, až po okamžik než je vyluštíte, neukládejte hru a nenačítejte pozici. Může se zde vyskytnout bug a zprávy nikdy nevyluštíte.

No konečně!!!!!!!!!!!!!!!!!! Toto fakt bolelo!!

5. Codename: DICEMAN

BOSS dice nebo také BULL dice byla svého času velmi oblíbená hra v okolí námořního města San Francisco (alespoň se to píše v manuálu). Česky hře můžeme říkat prostě kostky. A ačkoliv je princip hry jednoduchý, není nikde pořádně popsán!

Hra se hraje podobně jako karetní poker, jen je zde pár zvláštností, jako například ta, že neplatí postupky. Ultimátně však musíte sbírat co nejvyšší čísla a to vždy takto:

Pět stejných čísel [Five-of-a-Kind] - další rozdíl vůči kartám

Čtyři stejná čísla [Four-of-a-Kind] - klasický "poker"

Full House [Three of a kind and a pair] - 3 + 2 stejných čísel

Tři stejná čísla [Three-of-a-Kind]

Dva páry [two pairs]

Jeden pár [a pair]

Ve hře začínáte současně a kdo má na začátku nejvyšší čísla, je označen za BOSSe, tzn. má jisté výhody, jako například položit hru [tlačítko N]. Pokud je shoda, háže se znovu. 

Já osobně doporučuji měnit co nejčastěji a soustředit se na nejvyšší čísla (tj. šestky, pětky) [tlačítko R]. Pokud už na začátku vám padnou dost velká čísla a máte například dvě dvojičky, doporučuji nic nedělat [tlačítko C].

Pět šestek - není vyššího čísla. Výhra!

Ve hře stačí vyhrát dvakrát po sobě a získáváte daný předmět, tj. láhev rumu, 1x bankovku (celkem musíte získat 3), nebo přístroj na rušení elektromagnetických polí. Ale nebojte, i když to zní jednoduše, u hry stejně strávíte přes dobrou hodinku času :-). A když prohrajete nebo odmítnete hrát? Nic se neděje, vše se dá vyřešit i jinak.

6. Ztraceni v moři

Zde jsem pohořel. Myslel jsem, že mám bloudit mořem a hledat cestičku k ropné stanici a k přístavu, ale to byla chyba. Stačí si zaznamenat koordináty z periskopu (přístav - 40°; ropná plošina - 282°) a pak se ještě zeptat radisty" na vzdálenost k daným objektům (ropná plošina 1640 yardů; přístav 2850 yardů). 

Všechny získané čísla pak stačí zadat do potápěcího přístroje a pak máte aspoň nějaké vodítko kam a jak dlouho budete plavat. 

Potápění.

 

7. Máte řidičák?

Zcela poslední mezihrou je ovládání dodávky, ve které prcháte před zabijáckými teroristy. Cílem není nic jiného než bez nehody projet klikatou cestou a dostat se až k transportu. Vlastně jen přidáváte nebo ubíráte plyn, ale i přesto první pokusy nedopadly vpravdě moc dobře a já už měl tendenci hru vzdát. Jenže pak jsem si všimnul, že narozdíl od všech předchozích her, se zrovinka tato dá přeskočit stisknutím klávesy F8 (opět se ztrátou několika bodů). Nebylo co řešit!

PS: Naprostou srandou bylo, že o den později, kdy jsem sepisoval tento příspěvek, jsem si mezihru zopakoval a prošel jsem ji úspěšně několikrát - až jsem si řekl, že natočím menší gif, který je níže.

Poslední únik před teroristy.

 

Já vím, já vím. Všechno nahoře vypadá celkem přívětivě a jeden by si mohl říci, co mi na tom tak vadí. Ale schválně si hru zkuste zahrát a pak mi dejte do komentáře vědět, co si o tom myslíte.

 

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Hra běží na enginu SCI0, stejně jako jiné hry své doby - například King´s Quest IV, Police Quest 2, The Colonel´s Bequest. Narozdíl však od nich se do hry podařilo přidat pár vylepšení.

Zaprvé si tým vydupal rozšíření pohybu do osmi směrů namísto klasických čtyř. Ne že by to k něčemu bylo, ale je to zajímavé obzvláštnění, které se objevilo až u VGA éry. Zadruhé se Mark Hood pokusil vylepšit parserové ovládání, které je narozdíl od dvou posledních zmíněných her blbuvzdorné. Napíšete LOOK a hned odhalíte tak 80-90% všeho, co se kde nachází. Nemusíte být dokonce ani blízko nějakého předmětu. Stejně tak to funguje s příklazy "GET", "PICK UP", "TALK", či "OPEN". Postava, pokud nemá v cestě nějakou překážku, se po zadání příkazů sama rozejde a vykoná onen příkaz. 

Někdy je to však až moc dementní - typickými příklady jsou hovory v telefonu. Vytočíte například číslo na rozvoz jídla a z druhé strany se ozve "Co si přejete?". Žádný "Order a meal" či "Place order" však neexistuje - nefunguje. Stačí opět a jednoduše napsat "TALK" a engine si už o vše řekne. 

Postavu také můžete ovládat levým tlačítkem myši, zatímco tím pravým prozkoumáváte věci. Jednoznačně se tak vyplatí proklikat každou blbost ve scéně a hned budete vědět, co se jak jmenuje a kde se co nalézá (přeci jen někdy je složité se vyznat v tom, co daná grupa pixelů představuje). 

Grafika

Ačkoliv na grafice spolupracovali špičky své doby, grafika je zde poměrně nudná, někdy až sterilní a pod enginem SCI0 se jedná o jednu z těch horších. 

Povedené je snad jen množství animací (spritů) hlavní postavy.

Zvuk

Zvuková stránky hry pro mě byla zklamáním. Za začátku se hra sice vytáhla povedením intrem, pak přešla do zvuků bubnů na Tahiti, ale pak - ticho. Kromě pár zvuků imitujících rachtání kostek v kelímku, vystřelování torpéd či mechanické úpravy válečku jsem nějak nezaznamenal nic, co by mě nějak oslovilo. O to větší zklamání bylo zjištění, že se na hře podílel zvukový mág Mark Seibert.

Odfláklé byly i rozhovory, které mi svojí neuvěřitelnou strohostí prostě nesedly.  Rozhovory samozřejmě nadabované nejsou.

Hodnocení

Ach toto bolelo. Já čekal ryzí akci, plno adventurních puzzlů a prostě něco ve stylu "protřepat, nemíchat", ale dostal jsem spíše "netřepaný a zamíchaný" koktejl bludů, který mě málem položil. 

Hra je rozdělena jakoby na několik částí, které mi ale přijdou buďto dodělané uměle pro prodloužení hry (dovolená na Tahiti, hraní kostek), zcela úchylné (procedurální přístup, řízení ponorky), nepraktické (copy-protection překladu zpráv) nebo prostě jinak mimo (potápění). K tomu si ještě přidejte všechny nelogické návaznosti (oprava ponorky) a spoustu dead-endů.

Nene, takto to jednoduše nefunguje a není divu, že žádné další pokračování nevzniklo. Dávám jen 50%. 

Dobové recenze

První, poměrně povedený avšak někdy chybný, návod vyšel v Excaliburu č. 20 od autora Cpt. Vlada. Zároveň je zde uvedena hodnotící tabulka, která se zastavila na čísle 63%.

 

 

Další obrázky ze hry 

Na hře se podílel Bob Stewart, svého času expert na námořnictvo USA.

Záchrana života  a jak sami vidíte - opět musíte číst manuál :).

Uvnitř hotelu na Tahiti.

Sličná recepční.

Hotelový bar. Sbalit jde jen Stacy - holčina vpravo dole.

Menší ukázka tanečního umu.

Stacy - další agentka.

Bez menší romantiky by to nešlo.

Volání bude ve hře běžné.

Přeprava do Washingtonu D.C.

Přílet na letiště.

A hurá do služby - na U.S.S. BlackHawk

Vaše kajuta.

Tak pojď Honzíku, ukážu ti svoji kajutku :).

První várka dekódovaných zpráv

 Druhá várka dekódovaných zpráv

Třetí várka dekódovaných zpráv 

 

 

Uvnitř raketového prostoru.

Strojovna.

Krásný výhled.

Kapitán uklouzl a spadl - no to si děláte prdel, ne?

Ale prej bude v pořádku ...

Sonar - lokace si poznačte.

Tak hurá do skafandru.

Rybář. Stačí mu říct tajné heslo ICEMAN. Jen nesmíte moc dlouho otálet.

Tostanete mapku k místu, kde najdete věci na přeslečení.

Oáza a Stacy.

Pravý převlek.

Před budovou kde vězní velvyslance. Nezapomeňte do jídla schovat zbraň.

Konenčně - velvyslanec nalezen.

Nene, nezabije. Stacy pomůže.

Hurá, konec.

Nutné ceremonie.

Pár metálů.

A pusa nakonec.