AdventureGames: Police Quest: In Pursuit of the Death Angel (EGA)

Český název: Police Quest: Pátračka po andělovi smrti, Žánr: Adventura – policejní, Výrobce: Sierra On-Line, Distributor: Sierra On-Line , Rok vydání: 1987 Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, GOG Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%

O letních prázdninách roku 2023 jsem si dal za cíl pokořit sérii Space Questů (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7), nedávno jsem opět dopařil všechny díly série Quest for Glory (1, 2, 3, 4, 5) a nyní se budu nějaký čas zaobírat hrami z policejního prostředí. Ano, řeč bude o sérii Police Quest, konkrétně o prvních čtyřech adventurně laděných dílech.

A hned na úvod se pustím do toho nejstaršího, celým názvem Police Quest: In the Pursuit of the Death Angel, který vyšel v roce 1987. Jednalo se tehdy o hru běžící na stařičkém Sierráckém enginu AGI s EGA grafikou a klasickým parserem. Hra byla navržena jako "procedurální adventura" bývalým policistou ve výslužbě Jimem Wallsem a ihned po vydání se stala hitem! Díky jejímu úspěchu pak Sierra pokračovala dalšími díly.

Jak se ale stalo, že se do Sierry dostal bývalý policista a začal navrhovat hry s policejní tématikou? Detaily přináší kniha The Sierra Adventure: The Story of Sierra On-Line, ze které některé věci použiji do tohoto příspěvku, aby byl opět trošku zajímavější.

Úvodní obrazovka hry.

Policejní důstojník herním vývojářem

Jim (rodným jménem James) Walls se narodil v roce 1940 ve slunném Americkém státě Kalifornie a bohužel o jeho mládí se toho moc neví. Původně pracoval sedm let jako optik a až v roce 1971 dokončil místní California Highway Patrol police academy.

Od tohoto roku hlídkoval se svým vozem po Kalifornských dálnicích kontinuálně až do jednoho osudného dne roku 1985. Při rutinní prohlídce došlo k potyčce a střelbě při níž byl Jim málem zastřelen. Zážitek z této kontroly pak přerostl do post-traumatických stresových stavů, kdy Jim nebyl schopen dále vykonávat svoji práci a rozhodl se skončit. Psal se rok 1986 a Jim byl, po 15 letech služby u policie, nezaměstnán.

Chtěla tomu snad náhoda, ale jednoho dne, v malém městečku Oakhurst, přišel do místního kadeřnictví Ken Williams - zakladatel a majitel firmy Sierra On-Line. Zrovna v tu dobu zde měla službu Donna, manželka Jima Wallse, a jak už to tak u kadeřnictví bývá, slovo dalo slovo a za chvíli byla ruka v rukávě.

Ken měl plán na nový žánr procedurální adventury a chtěl někoho s reálnými zkušenostmi, aby hra působila co nejvíce autenticky. Jim mu tedy sepsal krátký příběh ze kterého byl Ken nadšen a žádal víc, víc a víc, až z toho pomalu vznikal námět na první díl nové série Police Quest.

Děj hry je tak vlastně inspirován skutečnými událostmi, které Jim sám zažil. Dokonce jméno hlavního hrdiny Sonny, je vlastně jméno jeho vlastního syna.

Velké drogové problémy v malém Lyttonu

Pojďme se nyní podívat na onen děj hry samotné. Ve hře se stáváte ostříleným policistou Sonnym Bondsem ve fiktivním městečku Lytton v Kalifornii. Kalifornie, potažmo Lytton, trpí v uplynulých dnech zvýšenou kriminalitou spojenou se vzrůstajícím prodejem a konzumací drog.

Místní plátek novin s krásným Easter Eggem o království Daventry.

Z počátku se o kriminalitě zmiňuje jen místní tisk jemuž nelze všechno věřit. Jak čas plyne, Sonny se víc a víc zaplétá do tajného obchodu s drogami. Pátrání ho přivádí na velmi tenký led a kolikrát balancuje na hranici života a smrti. Z obyčejného městského hlídkování se tak stává pravý policejní thriller, který baví a děsí zároveň.

Lytton P.D. - Policejní stanice města Lytton.

Jak jsem již napsal, v prvopočátku hry je Sonny Bonds (obyčejným) hlídkujícím policistou. Vykonává rutinní obhlídky ve svém policejním voze a nic nenasvědčuje tomu, že by za chvíli měl zažít nejnebezpečnější období svého života. Vše se však změní v okamžiku, když je přivolán k jedné automobilové nehodě. Maník za volantem je děsivě tuhej a ještě děsivější je fakt, že byl nejspíše zastřelen. Díry po kulkách vše dosvědčují a následné hlášení, které maníka identifikuje jako dealeara Lonnyho Westa je jen malým bonusem.

Ve městě se děje skutečně něco zlověstného a maličké indície ukazují co. Jednou malou indícií je výpověď od místní prostitutky Marrie Wilkansové, která poukazuje na pseudonym šéfa veškerých problémů - The Death Angel. Druhou pak zpověď Vašeho kamaráda kolegy Jacka Cobba, který zjistil, že jeho dcera Kathy začala ve škole drogovat. Lytton je vážně v průšvihu.

Tady jde do tuhého.

Po pár dalších okamžicích Sonnymu už dochází veškerá trpělivost a rozhodne se pro změnu. Impulsem mu je setkání se s velmi nebezpečným nájemným vrahem, který má svědomí nejedno chladné tělo v místní márnici, mimojiné i to Lonnyho Westa. Sonny se tedy nechává převelet pod oddělení narkotik a teprve zde začíná to pravé dobrodružství tajného agenta.

Mé jméno je Sonny, Sonny Bonds

Spolu s šéfem oddělení poručíkem Morganem, nebojácnou parťačkou Laurou Wattsovou a Sonnyho "přítelkyní" Marrií vymýšlí, jak se dostat až k samotnému šéfovi místního kartelu - Jessie Bainsovi alias Andělovi Smrti. Pokud padne on, padnou i ostatní.

Schůzka před finální misí.

Musí však spěchat - umírá stále více lidí a aktivní stopy jim doslova mizí pod rukama. Vašemu kolegovy umírá dcera Kathy v nemocnici a dříve usvědčený nájemný vrah utíká z vězení. Záhy je nalezen tuhý u místní říčky. Stal se očividně nepohodlným a ze strachu z mluvení byl jednoduše zlikvidován někým jiným.

Podle informátorů zbývá poslední možnost. A to vydat se do líhně veškerého zločinu - místního hotelu Delphoria a zkusit ohromit místní bosy něčím, aby se s Vámi začali vůbec bavit. Třeba mezi nimi bude i onen Anděl Smrti ...

Hotel Delphoria - a tajný agent Sonny Bonds.

Definice procedurální adventury

Pokud jste hru hráli, pak příkazy open door - get in - close door & open door - get out - close door vás bude strašit ještě pár týdnů po dohrání.

Je to z toho důvodu, že tyto příkazy (procedury; především close door) prostě nesmíte opomíjet ze stejného důvodu, jako je neopomíjíte ve skutečném životě. Přeci jen, kdo nechá ve městě otevřené dveře a jde na koktail?

Ze stejného důvodu si budete muset dávat velký pozor i na Vaše chování coby respektovaného policisty neb policista je někdo, ke komu se má vzhlížet, nikoliv někdo, kým opovrhujete. Tak například

je nutné být vždy vykoupán a vyvoněn
na schůzky se chodí vždy včas
policista vždy dělá prohlídku vozidla před jízdou
nikdy nejezdí zbytečně rychle a už vůbec ne na červenou
vždy hlásí své kroky do vysílačky
respektuje oficiální zatykací protokol
....

Zkrátka a jednoduše těch pravidel (procedůr), kterými se budete muset řídit je opravdu hodně. Naštěstí všechny naleznete v manuálu hry, kam opravdu doporučuji se podívat.

Nezapomínejte také na to, že pokud jdete do akce, musíte mít zbraň! Stalo se mi, že jsem si první den u Protidrogového zapomněl kvér ve skříňce, hrál několik hodin, nervoval se, proč mi ti parchanti dealeaři utíkají před očima a až podle video-návodu jsem zjistil, že na ně musím jít s vytasenou zbraní, kterou jsem však neměl :). Hint: To stejné platí i ve věznici, kde musíte odkládat Vaši výbavičku do speciální skříňky, jenže při cestě zpět Vám již nikdo neřekne, abyste si tyto věci vzali zpět. Klasicky jsem tak cestoval městem úplně neozbrojen.

Hratelnost dříve a dnes

V návaznosti na popis toho, proč se Police Questu říká procedurální adventura, se hodí popsat hratelnost obecně.

Abych se přiznal, nejsem kdovíjaký fanoušek Sierráckých starých her. Hlavně tedy ne těch, kde jste vrženi do ohromného herního pole s minimem informací, co se po Vás konkrétně chce.

Police Quest je v tomto jiný, mírnější, řekl bych. Pokud si totiž prostudujete zevrubně manuál, budete mít ostříží zrak a přežijete úvodní kolečko na policejní stanici, pak Vás hra bude vodit téměř za ručičku. Jednoduše řečeno, budete posíláni na určitá místa nebo za určitými lidmi a pokud je najdete, budete překvapeni, jak jednoduchá hra může být. V úplných začátcích Vás hra dokonce sama trénuje na sérii malých testíků. Jednou je to o tom, že nesmíte podlehnout kráse jedné holčiny, podruhé zase o tom, že se nesmíte nechat zvyklat nějakých ochlastou a jeho námitky, že ho "pouta za zády tlačí". Nedivím se tak, že v Americe hra byla využívána policisty jako "reálný trenažér".

No ale abych hru zase příliš nevychválil a nepřeceňoval. Malé peklíčko to přeci jen bude. Musíte mít dobrou znalost angličtiny a ani s ní vám hned všechno nedocvakne. Nejlepší je tak chodit a zkoumat - ultimátní "LOOK AROUND" funguje relativně dobře, ale odhalí jen asi 70% důležitých věcí, převážně předmětů. Dalších 30% si musíte vykoukat sami a zeptat se více do detailů, jako "LOOK WALL" nebo "LOOK BOARD" či "LOOK BOX". To stejné platí o rozhovorech, o nahlížení do souborů, atd.

Návod doporučuji mít při sobě a v případě nouze ho vytasit tak rychle, jak rychle tasíte zbraň z penálu.

Ovládání, grafika a zvuk

Hra vyšla v roce 1987 a jako taková běží na stařičkém enginu AGI. Ovládání je tak možné jen pomocí šipek na klávesnici a to nejlépe té numerické! Při pohybu po schodech, hlavně na konci hry, určitě doceníte numerické klávesy 7, 9, 1 a 3, které umožňují chodit diagonálně!!

Výhodné bude také používat klávesy F4, F6, F8 a F10. V případě jízdy automobilem se klávesou F4 přepínáte mezi mapou města a lokální obrazovkou (policejní stanice, park, atd). Klávesou F10 pak aktivujete maják a zrychlení auta tak, aby jste dohonili neukázněné řidiče a trošku je přitlačili ke krajnici.

Klávesa F6 a F8 se používají zásadně při akcích. Stiskem klávesy F6 nabijete zbraň a stiskem klávesy F8 zbraň tasíte. Druhým stiskem stejné klávesy ji zase schováte.

Jako poslední Vás musím varovat, že se ve hře hraje poker (ten úplně nejklasičtější) a proto by jste si měli ujasnit jeho pravidla, aneb sbírání dvojiček, trojiček, full-housu, pokeru a postupek (špinavých, čistých, královské).

Grafika byla vytvořena ve stejném duchu jako ta pro King´s Quest, Space Quest nebo Leisure Suit Larry a více než 16 různě barevných pixelů zde prostě neuvidíte. Na grafice dělal hlavně Mark Crowe a Gerald Moore.

O hudbu, lépe řečeno o pípavé zvuky, se postarala manželka Ala Lowa Margaret, Ta v úplných počátcích firmy vytvořila zvuky nejen pro Police Quest, ale také pro King´s Quest III. Hra tedy "pípá" podle toho, v jaké situaci se Sonny nachází. Pokud mu jde o krk, zvuky jsou trošku hrubší, pokud naopak sedí v hospodě a slaví narozeniny s kolegou, pak je pípání až nesnesitelně vysoké :)

Hodnocení:

Je to trošku zvláštností, ale nikdy jsem neměl rád žánr policejních či detektivních adventur. Udělal jsem chybu - policejní tématika není vůbec špatná a první Police Quest je toho důkazem. Hra je "jednoduchá", poutavě zajímavá a krásně gradující. Je až neuvěřitelné, kolik se toho do ní v roce 1987 vlezlo.

Hra za mě dostává krásných 65% s tím, že se těším na další pokračování!

Dobové recenze:

...

Další obrázky ze hry: