Gobliiins

Žánr: Logická, Výrobce: Coktel Vision, Distributor: Coktel Vision, Rok vydání: 1991,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: GOG,  Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 75%

 

 

V rámci herní výzvy na portálu high-voltage jsem si minulý rok zapařil zajímavou a poměrně i obtížnou adventuru Woodruff, kterou jsem hodnotil celkem vysoko - příběh mě jednoznačně bavil, hra měla spousty novátorských hádanek a byla celkově fakt tuhá na pokoření. 

Pro tento rok jsem si řekl, že musím znovu vyzkoušet přímého předchůdce - sérii Goblins, kde dneska začnu prvním dílem. Tento první díl od francouzského umělce Pierra Gilhodese mi okupoval počítač již v době prehistorické, kdy pod stolem byla rachtající 486tka a já chodil na základní školu. Z té doby si pamatuji kolektivní večerní dýchánky s rodinou, kdy se rodiče snažili přijít na další postup, aby jejich synek byl spokojený, avšak selhali :D.

Poté si hru pamatuji znovu z let, kdy jsem pařil převážně adventury, ale jen díky legendárnímu WinCheateru a panu Ing. Miroslavu Muchovi (mimochodem pamatujete si na tu dobu také?) jsem byl schopen hru pokořit. Gobliiins jsou totiž pěkně zapeklitou LOGICKOU hrou.

Nicméně všeho dočasu - více rozepíšu v níže uvedeném textu. 

Úvodní obrazovka hry.

Čtení manuálů, část I.

První ze všeho padne pár doporučujících vět. Pokud jste už četli ode mne nějaký příspěvek na starší hry, převážně z produkce firmy Sierra, pak si asi vzpomenete, že jsem vás vždy odkazoval na zevrubné prostudování manuálu. Tam se totiž objevilo vysvětlení příběhu a nutné řešení protipirátských ochran, byla tam většinou přiložena nějaká mapka nebo například popsáno ovládání. Najednou se tak hráč, který se po prvním spuštění hry mohl cítit ztracen, dostal ihned do děje. 

A nejinak je tomu i u Gobliiins. Určitě NIKDY nezkoušejte si jen tak zapnout hru, protože vůbec nebudete tušit, kdo jsou oni tři Goblini, kdo to nadává opodál v domku a proč děláte prvních pár akcí tak, jak je děláte. Prostě takový styl hraní je bez šance na větší úspěch a hra vás může rychle přestat bavit.

A co tedy ten manuál říká? Intro hry a manuál jasně poukazují na to, že místní král Angoulafre zešílel. Ale ne jen tak sám od sebe, ale za pomocí tajemné magie Voodoo. Někdo totiž vytvořil panenku krále a nehezky si s ním hraje. Lékaři si nevědí rady a králi se rozhodnou pomoci tři malí Goblini (proto název obsahuje tři "i").

Král se najednou necítí úplně ve své kůži.

Goblini se jmenují  Hooter, Dwayne a BoBo. Nebo jim také můžete říkat evropsky Ignatius, Oups a Asgard, případně si je můžete pojmenovat jako Mág, Koumák a Válečník, jak to dělá většina českých hráčů. 

Poznámka ke jménům: 

Co Čech, to originální pojmenování Goblinů. V návodu ve SCORE č. 23 používá Irena Formánková jména jako: Granny, Sleepy a Horney. V rubrice klasika ve SCORE č. 31 používá Jan Tománek jména: Kouzelník, Kašpar a Čert (Pekelník, Satanáš). To mě tedy vede na otázku - jaká jména Goblinů jste používali vy?

Ignatius má kouzelnou moc a může proměňovat různé předměty na jiné předměty - například větvičku na krumpáč, může předměty zvětšovat či prodlužovat (různé lana). Oups je postavička, která může jako jediná z nich brát předměty do rukou, nosit je a používat. Asgard řeší většinu věcí silou, umí mlátit kolem sebe (což například způsobuje otřesy) a umí šplhat po lanech.

Ignatius, Oups a Asgard.

Představení hlavních hrdinů však ještě není konečná. Manuál dále říká, že naši tři malí kamarádi se snaží ve skutečnosti najít kouzelníka NIAKA, nerudného ničemu, který má rád drahé kameny a nezvané návštěvníky straší svým psem jménem Ragnarok, který rád konzumuje malé ptáčky. To je mimochodem alfa a omega, protože kde si myslíte, že se vaši tři Goblini nacházejí v prvních minutách hry? Ano, je to přesně před jeho domkem a jen stačí zjistit, jak se dostat dovnitř... 

 

Krutost nezná hranic

Prvotní cíl hry je tedy doufám jasný a nyní si rozepíšeme, jak na něj skrz znalost z manuálu.

Takže platí to, že pokud jste si přečetli manuál, máte v kapse cca 10 prvních levelů z celkého množství 22. Dále platí, že co level, to jedna herní obrazovka. V prvním levelu tak například musíte nějak získat krumpáč, který použijete hned v dalším levelu na výkop diamantu, který následně ukážete a předáte NIAKOVI. No lehké, viďte?

Až na to, že vůbec :-)

Sice tušíte, co máte dělat, nicméně negativem všeho je, že na každé obrazovce je nutné provést přesnou sekvenci akcí, a to s většinou Goblinů. Absolutně frustrujícím je pak ukazatel zdraví, či energie, který samozřejmě ubývá tím rychleji, čím víc špatných akcí provedete (a těch špatných akcí může být jen 10!).

"Zemřít" tak můžete například hned ve druhém levelu. Zkuste například Válečníkem bouchnout do jablek a uvidíte, co se stane. Nebo zkuste například s Mágem zvětšit první a třetí jablko zleva a uvidíte, zdali se vám ho podaří vzít a zaházet s ním prohlubeň pod mostem. Rovnou vám prozradím, že nepodaří - místo toho vyleze červ, Koumák se vystraší a vy jste potrestání ztrátou energie. 

Rozbíjení jablek není žádoucí (sledujte dole ukazatel energie).

Jablko získáno - bohužel to špatné (sledujte dole ukazatel energie)

No jenže jak máte předem vědět, že máte vzít 2. a 4. jablko a nikoliv ono 1. a 3.? NIJAK. TO PROSTĚ NEMŮŽETE. MUSÍTE TO ZKOUŠET. Zkoušet přesně tak, jako když jste např. ve hře Lemmings zkusili prokopat tunel a nevyšlo to, nebo tak jako když jste se pokoušeli postavit schody a nevyšlo to. Hru jste tak museli začínat odznovu a zkoušet jinou strategii. Totéž platí i zde a v klasickém pojetí point and click adventury bychom to nazvali "používání všeho na všechno". Navíc v prostředí zcela nehlásících se věcí či neaktivních míst. A taková ta hra prostě je - pěkně zapeklitá.

Nakonec prozradím, že zde přeci jen existuje taková malá berlička záchrany. Hra sice nejde ukládat, ale do každého levelu existuje heslo (tak jako do Lemmings, Vlaku, Dooma a já nevím do čeho ještě), které se vám ukáže po dokončení toho aktuálního. V něm je sice zakódováno i množství energie (a tedy podle stavu se může lišit), přesto když level dokončíte, nahrajete si jeden zpětně (kde jste měli stále 100% energie) a pak ve zrychleném módu a již správně projdete ten, který vám dal zabrat, máte vlastně stále 100% energie. Je to trošku zdlouhavé, útrapné, ale mně to stálo za to. Hra mě prostě bavila.

 

Čtení manuálů, část II. 

Poslední část příspěvku věnuji ještě samotnému ději. V úvodu jsem totiž zmínil jen prvotní cíl a určitě si nemyslete, že byste se k NIAKovi vloupávali celých 22 levelů. NIAKA totiž uspokojíte diamantem už ve čtvrtém levelu, a on si pak s Gobliny začne trošku hrát a pošle je na sběr tří ingrediencí na odkouzlovadlo. Ví totiž, že on sám, jako výlučný uživatel magie, by je nikdy nezískal. A když mu je po všech těch útrapách v podzemích donesete, odhalí se krutá pravda - to NIAK je totiž strůjcem všech králových problémů. 

Každá pomyslná kapitola je důkladně vysvětlena hezkým intrem.

Rázem se děj mění. Musíte totiž najít Voodoo panenku krále a budete se muset vypravit za legendárním mudrcem SHADWINem, zestárlým králíkem, který žije pod mrkvičkovým polem (to se fakt píše v manuálu) a který vás může skrz tajné portály teleportovat do jiných světů, kde by mohla být síla, která by za pomocí ohně od bájného draka GEMELLORa mohla prokletí zlomit.

A jako třešničkou na dortu bude akce s nalezením supersilné zbraně (prak) na poražení hlavního záporáka.

Dvojhlavý drak GEMELLOR (velmi obtížná lokace!!).

Zkrátka i zde, pokud si nastudujete trošku informací, neměli byste mít problém pochopit, kam a proč směřujete. Obtížnost však v průběhu hraní mírně roste a musím se přiznat, že v některých pozdějších momentech (lokace se  zmíněným drakem; lokace, kde musíte rozveselit písaře Vlkodlaka; lokace s neviditelnou návnadou; finální souboj) jsem se zastavil a musel použít návod. No co, přeci jen k hráčově pomoci je kdysi psali - a jeden dost dobrý napsala i Irena Formánková pro časopis SCORE č. 21 :-).

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Hra jede na interním enginu firmy Coktel Vision jménem GOB, který ve své době podporoval rozlišení 320 x 200 a 256 barev. Zároveň byl speciálně vytvořen pro možnost hladké manipulace s vícero postavami. To znamená, že se postavy nikde nesekají ani když stojíte u kmene stromu a akce se má provést v její koruně. Stačí kliknout a vybraný Goblin si již na dané místo dojde.

Pro ovládání je rozhodující spodní panel. Uprostřed je věštecká koule, pomocí níž přepínáte mezi Gobliny (stačí však kliknout i na ně samotné). Úplně napravo je lebka, na kterou když kliknete, vyskočí menu hry - tj. ukončení hry, možnost začít level odznovu a nahrání jiného levelu pomocí hesla. 

Uprostřed mezi věšteckou koulí a lebkou jsou tři ingredience, které sbíráte do odkouzlovadla a vedle nich je voodoo figurka krále. Když cokoliv z toho máte, zobrazí se to malou bílou čárkou pod danou věcí. 

Hlavní panel hry.

Úplně nalevo je jakoby inventář - předměty však může sbírat a používat jen Koumák a to vždy jen jeden. Pokud je nutné použít více předmětů, musí se střídat - tj. vyhodit jeden do prostoru a jiný sebrat. 

Specifikum hry je umět použít vhodného Goblina skrz jeho speciální schopnosti, které jsem už popsal o pár odstavců dříve.

Závěrem zmíním, že se ve hře nemůžete nikde zaseknout (aspoň jsem na to nepřišel), ale velmi snadno můžete umřít. V prvních fázích třeba někde spadnete nebo vám dojde ona zmíněná energie, v dalších fázích vás zase velmi lehce může zabít NIAK či někdo nebo něco jiného.  

Rychlá smrt v pozdější fázi hry je celkem samozřejmá.

Grafika

Grafická stránka hry je něco, co fakt stojí za to zmínit. Je to velmi specifický osobitý styl autora Pierra Gilhodese, který kombinuje karikaturní a pohádkovou tvorbu do jedinečného stylu. Vlastně se nebojím říci, že autor za ta léta (protože v tvorbě stále pokračuje), vytvořil se svými Gobliny ucelené univerzum, do kterého zasadil nejen všechny díly o Goblinech (do roku 2026 jich zvládl 6), ale i dříve zmíněnou hru Woodruff.

Palec nahoru si zaslouží i extrémní množství animací Goblinů, pro něž byly vytvořeny animace podle dané situace (špatné provedení akce, dobré provedení akce, hněv, radost...).

Zvuk

Zvukové efekty jsou příjemné - Goblini hezky ťapkají, zuří když se něco nepovede nebo jsou naopak veselí. Veškerá mluva je na druhou stranu jen takové goblinní mlaskání a teprve až v intru pro každou novou kapitolu se spustí dabing (v případě CD verze). 

Pro CD verzi také vytvořil francouzský zvukař Charles Calet 16 krásných skladeb, které můžete najít hrající samostatně třeba pod tímto odkazem ("Spooky" se mi fakt líbí).

 

Hodnocení

Na databázi her napsal kdysi uživatel Han22 komentář, se kterým se asi ztotožňuji nejvíce a lépe bych to už nenapsal.

"Parádní oddychovka, která má sice do seriózních adventur hodně daleko, ale stejně se na ni nezapomíná."

Na hru se prostě musíte naladit - přečíst co jde, pochopit ovládání postav a smířit se s tím, že v tak 75% zkoušíte všemožné kombinace akcí a že ne vždy daná akce povede k úspěchu. Goblins jsou prostě hrou LOGICKOU, jako například jsou stařičcí Lemmings nebo mladší The Lost Vikings, kříženou s adventurní částí ve smyslu Maniac Mansion. 

Za mě to bolelo, přesto jsem byl po dohrání maximálně spokojen a vidím to tak, že do plánu na další rok zahrnu druhý i třetí díl.

75%

 

 

Historické recenze 

Další obrázky ze hry

Tři Goblini před domkem Niaka.

Jak se dostat blížek k lomu k nakutání hezkého diamantu?

Uvnitř Niakova domku.

Průzkum podzemí.

Sběr surovin. Ještě chybí dvě.

A co si tak vypěstovat tu poslední kytičku?

Podzemní kobky.

Chytnutí ptáčka.

Ptáčka musíme vhodně použít na Ragnaroka.

Uvnitř boční laborky Niaka. Voodoo panenka získána z přihrádky.

Jak se jen dostat kolem čaroděje na hřbitově?

Aháá, může pomoci taková pěkná roštěnka :-).

Mrkvičkové pole. Shadwin musí být blízko.

A hle, Shadwinovo doupě. Bože, on je hluchý!

Jen socha klidu a dračí oheň může pomoci.

Socha klidu nalezena.

Drak Gemellor. Jak od něj získat oheň?

Socha s ohněm použita a král zbaven všech neduhů. Rychle pro super zbraň.

Starý hrad s vlkodlačím písařem CARBONKEM. Jak mu jen navrátit lidskost?

Obr MELIAGANTE. Má rád příběhy, ale má zašpuntované ucho.

Super tajná zbraň (prak) získána, tak hurá na kouzelníka co otravuje celé okolí.

Konec

EcoQuest: The Search for Cetus

Žánr: Adventura –  ekologická, Výrobce: Sierra On-Line, Distributor: Sierra On-Line, Rok vydání: 1991,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: -,  Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 75%

 

Po roce tu zase máme čas velkých letních prázdnin a já se klasicky pouštím do paření méně známých her od firmy Sierra On-Line. V minulém roce jsem zde dopařil sérii Conquests of Camelot a Longbow a v dnešním roce jsem si dal za cíl (minimálně) sérii EcoQuest. 

EcoQuest je taková menší záležitost a spadá do kategorie pohádkových her typu The Black Cauldron, Mixed-Up Mother Goose nebo Mixed-Up Fairy Tales. Navíc, jak název napovídá, využívá trošku té edukace o ekologii. 

Série je složena ze dvou dílů a na prvním se podílely především ženy - Gano Haine (autorka i druhého dílu), Jane Jensen a Tammy Dargan. O to víc zamrzí, že hra nebyla ani do dnešní doby přidána do oficiální on-line distribuce skrz platformy Steam nebo GOG a jedinou možností jak hru sehnat je skrz Abandonware stránky.

Úvodní obrazovky hry

Malý ekolog zachraňuje Atlantidu 

K hrám nemám žádný předsudky a prostě si vždy sestavím plán (to už je asi postižení z korporátu) a z něj hraji co mě napadne. Upřednostňuji sice tituly více známe, ale jakmile dojdou, beru další - klidně nezmáné, klidně haněné, klidně infantilní. EcoQuest je však hra pouze neznámá, spíše neprávem přehlížená a určitě není infantilní. Vlastně bych řekl, že je určena pro kohokoliv, kdo si chce mírně odpočinout od různých úmrtí hrdiny, dead endů a nelogických puzzlů. Navíc je ještě z té příjmené doby, kdy jsme lidi zachraňující přírodu nazývaly ekology a nikoliv ekologickými aktivisty nebo dokonce ekoteroristy, kteří se lepí k silnicím, zabírají domy, vážou se ke stožárům nebo s hordou právníků blokují infrastrukturně důležité výstavby.

Ale dost toho stěžování si! Zaprvé tento blog není o politických názorech, ale o hraní a před námi nyní stojí malý sympatický klučina Adam Green, který si zaslouží trošku toho prostoru.

Adam v zadní traktu domu. Delfín se trošku schovává.

Adamovi je 10 let, jeho otec je známý ekolog, ale zrovinka si potřeboval odskočit na jednu z mnoha konferencí a Adama nechal doma s tím, že buďto může jít si hrát ven nebo může zůstat doma a hrát si s delfínem v zadním traktu budovy. 

Poznámka: No jen si představte, že byste to řekli v dnešní době svému dítěti, kterému je 10!? :-)

Protože je Adam trošku introvert, rozhodne se zůstat doma - jen tedy netuší, že v následujících pár minutách začne to nejúžasnější dobrodružství, které si nedokázal  představit ani v těch nejdivočivějších snech. Onen delfín totiž začne po chvilce mluvit, představí se jako Delphineus a Adama poprosí, zda-li by mu nepomohl najít bájného Cetuse [čti Sítuse]. 

Cetus je Vorvaň Obrovský, král podmořské říše Eluria, který se někde záhadně ztratil a v říši zavládl zmatek. Nikdo neví co má dělat, všude se hromadí odpadky, vše tak nějak umírá a říši ohrožuje "Pojídač masa", kterým je Rejnok Manta - archnemesis hry.

Eluria v celé své kráse.

Hra je jakoby rozdělena na tři navazující celky. V první části se Adam postupně seznamuje s tím, co souvisí s ekologií a samotným Delphineusem. Celá hra se zde odehrává jen  na dvou herních obrazovkách - u něj doma a později na širém moři. 

Následně se Adam potopí do hloubek oceánu až k bájné Atlantidě (rybičky si ji přejmenovali na onu Elurii), kde rybičkám musí pomoci zpamatovat se z náhlého zmizení Cetuse. Starosta městečka je totiž malý ustrašený krab, který přestal plnit funci vedoucího rybí rady a celé město tak strádá. Cílem tak bude dodat krabovi trošku odvahy a všem obyvatelům "nějak" pomoci, aby se nakonec účastnili rybího zasedání. 

Logicky nesmí chybět ani vyslechnutí si bájného proroctví od Orákula o tom, jakpak vy jako malý lidský klučina zachráníte celou říši.

Bájné proroctví.

No a v poslední části pak musíte najít samotného Cetuse a osvobodit ho ze zajetí. Díky tomu budou všichni obyvatelé podvodní říše zachráněni a vy se tak můžete navrátit domů. Prostě pěkná pohádka na dobrou noc! 

I dětské hádanky dají zabrat

EcoQuest je příjemná hra, která však umí i potrápit - děti i dospělé. Mě se stala osudná (asi) netrpělivost a přehlédl jsem tak několik zásadních oblastí. 

Zaprvé, nevím proč, ale moje verze hry měla problém v tom, že mi Adam nechtěl vplout do kruhového chrámu uprostřed města a hodně dlouho jsem si tak myslel, že je to jen "kulisa". Až jsem na něj klikl snad 5x, Adam do něj vplul.

Podruhé mě absolutně nenapadlo, že mohu vplout do vzduchové kavity v jedné z dalších lokací. Ve stejné lokaci mi dokonce sasanka sežrala malou červenou rybku, která mi o chvilku dříve sežrala klíč, který jsem potřeboval. Já onu pojídací akci však neviděl a tak jsem rybku stále hledal všude možně aniž by mě napadlo, že je už mrtvá v sasance a klíč z ní musím "nějak vylovit".

Až kouknutím na on-line walkthrough jsem zjistil, že celou dobu míjím jednu lokaci!

Zatřetí zmíním, že ve hře existují celkově dvě minihry. První je obecně o sestavení mozaiky pomocí posouvání jejich částí. Podobných miniher jsem vyřešil už pěknou řádku a tak jsem s tím neměl sebemenší problém. A i kdyby - ve hře je možné použít tlačítko "help", které části mozaiky umí sestavit na pár kliknutí samo (viz níže).

Problém nastal u druhé minihry, kde jsem měl sloupy na jedné straně natočit tak, aby byly obrazem sloupů na druhé straně. Já to udělal a ... a nic! Nechápal jsem co dělám špatně a až zuřivým klikáním na všechno možné jsem snad jen náhodou došel na to, že z nějakého důvodu musí zaznít specifický zvuk oznamující, že se jednotlivé kameny sloupů správně natočily a zafixovaly. Divný.

Mozajkový puzzle.

Puzzle s rotacemi sloupů.

Naproti tomu jsem však nezaznamenal větší problémy co se týče ryzího adventuření. Všechny předměty měly své logické využití a logické kombinační možnosti. Jinými slovy se mi prostě nikdy nestalo, že bych se někde pídil po tom, co s čím mám kombinovat a proč. Možná jeden maličký zádrhel přišel v jeskyni zaplněné nebezpečným odpadem, ale naštěstí jsem si celkem rychle vybavil, že řešení měl Adamův otec na stěně u sebe doma a jen jsem zopakoval postup tam nakreslený -> lano + plovák + vysílač.

 

Jediné mínus bych hře dal snad jen za to, že Delphineus vypadá jako side-kick, ale jeho využitelnost je asi taková, jako například využití sovy Cedrica v King´s Quest V - žádné. To znamená, že s ničím moc neporadí. 

Nenásilná ekologie v praxi  

Jako úplně poslední zmíním onu ekologii, která je do hry nenásilně včleněna skrz sběr různého odpadu a skrz pomoc podvodním tvorečkům a rostlinám. Na sběr odpadu má Adam po ruce recyklovatelný vak, kam všechny odpadky může sbírat.  Zároveň hra chytře brání recyklaci věcí, které by Adam v pozdějších fázích hry mohl potřebovat a nehrozí tak žádný nechtěný dead-end.

Ukázka malého úklidu.

Pomoc podvodním tvorečkům probíhá v malém obytném komplexu zobrazeném na animaci výše. V jednom otvoru žije např. Mečoun, který má kolem tlamky omotaný plastový nesmysl a je potřeba to z něj dostat, v jiném otvoru zase žije želva, která snědla dobře vonící plastové balónky a nyní nemůže dýchat. Nebo je zde rybka, která má doma otrávenou vodu, kterou je nutné vyčerpat ven. Je zde také rybka, která se "topí" uvězněná v plastovém sáčku nebo rybka, která se utápí v depresi z toho, že nemá doslova co jíst. Všechny rostliny jsou totiž pokryty hnusnými řasami, které vznikají jako důsledek působení fosfátů. 

A takto bych mohl asi pokračovat donekonečna, ale nebudu. Zkuste si hru schválně zahrát a uvidíte sami, že nic není tzv. na sílu. Místo toho se jedná o pěknou a nenásilnou edukaci díky čemuž má hra u mě malé bezvýznamné plus. 

Další ekologická edukace - nebezpečné sítě v oceánech.

Jediná škoda je, že některé slovíčka jsou mimo klasickou slovní zásobu českých dětí - např. algea [řasy] nebo sea urchins [možští ježci] či Sperm Whale [Vorvaň Obrovský], což může mladší publikum odradit.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Hra byla nejprve vydána na disketách a o rok později i s dabingem na CD. Hra je klasická 2D point and click adventura, která běží na stejném enginu (SCI1) jako King´s Quest V, Space Quest IV nebo remástr Larryho I. Má tak stejné ovládací mechanismy a hráče tak nemůže překvapit i podobné ovládání  - ve vrchní části obrazovky jsou ikony na pohyb, průzkum (ten se skutečně vyplatí!) a rozhovory. Batoh představuje inventář a hned vedle je již zmíněný vak pro recyklaci odpadků.

Ikonky. 

Do inventáře sbíráte všelijaké předměty, které však mají v drtivé většině logické využití. Ostrá mušle může například posloužit jako nůž, trojzubec zase jako páčidlo.

Ukázka inventáře.

Grafika

Za grafiku byl zodpovědný William D. Skirvin se zástupem asi dalších 10 grafiků, kteří se na pěkně vyřádili. Začátek hry sice ještě nevypadá ještě nijak zvlášť dobře, ale jakmile se Adam potopí do hloubek oceánu, grafika je fakt parádní. Většina rostlinek se hýbe, všude plavou roztodivné rybičky, sem a tam je vidět krásný korálový útes. Všechno hraje krásnými modro-zeleno-tyrkysovými tóny - no prostě nádhera!

S většinou aktivním míst (lokací, předmětů) si grafici ještě navíc příjemně vyhráli tím způsobem, že se po kliknutí zobrazují jakoby v detailů a většinou ještě s dodatečnou animací. A co víc - v CD verzi mají všechny postavy implementován lip-sync.  

Detail racka pokrytého nějakým ropným sajrajtem.

Zvuk

Zvukové efekty jsou složeny především ze zvuků tekoucí vody, šplouchání, bublinek, zvuků Delphineuse, aj. O hudbu se obecně nevíce zasloužil Chris Braymen (ačkoliv Mark Seibert je uveden jako šéf CD verze), který do hry složil desítky různých skladeb. Na povedeném dabingu se podíleli jak zaměstnanci společnosti (Mečouna mluví Josh Mandel), tak jejich příbuzní (hlavní postavu Adama mluví Dylan Skirvin), tak najatí herci.

 

Hodnocení

Všichni asi hráli King´s Questy, většina možná i Space Questy, Police Questy či sérii Quest for Glory, ale troufnu si říci, že jen málokdo si zkusil zahrát tuto hru. A za mě je to neskutečná škoda! 

EcoQuest má totiž vše to, co by měla mít správná adventura. Má poutavý a zajímavý pohádkový příběh říznutý troškou novátorské techniky využívající ekologii. Má také úžasnou ručně kreslenou grafiku podmořského světa, kdy si člověk někdy připadá doslova jako v animovaném filmu. Úžasná také byla veškerá hudba a dabing.

Trio Gano Haine, Jane Jensen a Tammy Dargan odvedlo jednoznačně úžasnou práci! Stahujte a pařte - hra stojí fakt za to! 

75%

  

Dobové recenze

-

Další obrázky ze hry 

V otcově pracovně.

Zadní trakt budovy - delfín začal mluvit.

Jo to je hnus!

Před Eulerií.

Můžu si vypůjčit ten trojzubec?

Socha Cetuse.

Uvnitř kulatého chrámu.

V jednom z několika příbytků místních rybek.

Depresní rybka co nemá co jíst.

 

Želva, která snědla pár plastových balónků.

Rybář - který nekrytým rotorem své lodě ohrožuje vše živé.

Pokračování v pátrání po Cetusovi.

Krásné útesy.

Tajná Kavita s mrtvým pirátem - moc mi do oceánu neseděla.

Ta červená rybka mi dala zabrat!

Jeskyně s nebezpečným odpadem - cíl je ho vyčistit.

Tady to vypadá až moc podezřele.

A hele, Cetus. 

Cetus byl harpunován a může za to Rejnok Manta.

Pomoc už je to.

Finální souboj!

Cetus a všichni okolo zachráněni.

Konec hry.