AdventureGames: Belief and Betrayal

Český název: Zrada a Víra, Žánr: Adventura – mysteriózní / detektivní, Výrobce: Artematica Entertainment, Distributor (v ČR): Future Games, Rok vydání: 2008, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: - , Čeština: Ano

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 55%

Artematica Entertaining (dnes Be2Bit) bylo italské herní studio založeno v roce 1996 Riccardem Cardinim. Od počátku se soustředili na adventury a hry se sportovní tématikou. Prvotinou adventurního žánru byla hra Druuna: Morbus Gravis (2001; zcela nehratelná hra s hrdinkou s prsy č. 5). Jako druhá pak v roce 2004 vyšla detektivní pařba s názvem Crime Stories: From the Files of Martin Mystére. Autoři se polepšili, hra si našla své příznivce a studo se okamžitě pustilo do dalšího detektivního příběhu s historicko-mysteriózním příběhem.

Je to hra Belief and Betrayal, masově distribuovaná hra (zabalené kopie lze stále nalézt ještě dnes) po celé Evropě již koncem roku 2007. U nás se díky svému temnému mysterióznímu příběhu zalíbila studiu Future Games, které se ji rozhodlo počeštit a vydat. Prodeje však nebyly příliš vysoké a sotva se zaplatily náklady s hrou spojené. Proč se tak stalo? Jednak máme rok 2008 (světová krize), jednak o adventury je citelně menší zájem než kdy dřív a v neposlední řadě on-line kritici hře nedávali bůhvíjak vysoké hodnocení a v časopisech se hra snad ani neobjevila. Jak to s ní objektivně je? Na to se podíváme v dnešním příspěvku.

Úvodní obrazovka hry

Prvopočátky letopočtu byly těžké

Neznámo vždy lákalo a dávalo popustit fantazii o tom, co se asi dříve mohlo dít. Nacisté, Leonardo da Vinci, Templáři - to jsou nevyčerpatelná témata, ze kterých se do adventurních her propsalo už mnoho a mnoho zajímavého. Navíc jsou to věci, o které je v herní komunitě vždy zájem.

Nejinak tomu je i v aktuálně popisované hře, která nás zavádí rovnou do doby života Ježíše Krista - pocestného kazatele a zakladatel křesťanství. Toho jak víme doprovází 12 apoštolů a společně hlásí víru o "Království Božím (jinak též Království nebeském)". Ačkoliv v dnešní době již nikdo s jistotou neví, co to přesně znamenalo, někteří (např. Svědkové Jehovovi) věří, že se jednalo o Božskou vládu, která nastane poté, až Bůh zasáhne a zničí současný systém věcí.

Jenže ouha, Ježíš i učedníci jsou za své kázání pronásledováni až jsou nakonec zrazeni jedním z nich - Jidášem Iškariotským, který si za zradu řekl o bájných 30 stříbrných. Nikdo samozřejmě neví, zda to je pravda nebo ne, ale takových 30 stříbrných se od té doby považuje za symbol zrady, za symbol ďábla, za něco mystického s nadpřirozenými schopnostmi. Vznikají o tom povídky, seriály i filmy a nyní i hra - Belief and Betrayal!

Příběh Jonathana Dantera

Pokud by jste vlastnili německou verzi hry nesoucí podtitul "Das Medallion des Judas", hned by bylo jasné o co půjde :). My však musíme ještě chvilku předstírat, že zatím o ničem nevíme.

Ve hře se ujmeme Jonathana "Jo" Dantera, výborného New Yorského redaktora časopisu The Manhattan Mirror. Toho jeho šéf zrovna vysílá na nějakou konferenci do Miami, aby udělal interview s jedním z nejznámějších kardinálů, kardinálem Gregoriem.

U Jonathana doma - rozhovor se bude muset zrušit.

Jenže co čert nechce, máte hovor, který není zrovna dvakrát příjemný. Volá Vám detektiv (pardon, v Anglii samozřejmě vrchní konstábl) Twinings ze Scotland Yardu, který Vás informuje o násilné smrti Vašeho strýce Franka Dantera a žádá Vás, aby jste se urychleně dostavil do Londýna. Vše je však nějak divné a nedává to smysl - Váš strýc má být mrtvý už přes 10 let. Ale což, díky dobře cvičenému novinářskému nosu, který větří nějaký zajímavý článek, do Londýna nakonec přeci jen odcestujete.

V Londýně je Vám pak sděleno, že se Váš strýc stal vatikánským tajným agentem chráníc ty největší církevní tajemství. Bohužel díky této roli musel už před lety fingovat svoji smrt, aby neohrozil svoji rodinu. Policie má také zprávy o tom, že prý dva dny před svojí smrtí umístil něco do bezpečnostní schránky na letišti (sakra, kdo umisťuje tajné věci do schránek na letišti?). Rádi by to vyzvedli, ale musí se čekat na speciálního agenta CIA z USA. Dostanete tak alespoň klíče od bytu, kde Váš strýc pobýval a musíte čekat...

Ve Frankově bytě.

V tento moment se příběh začíná pěkně rozjíždět. Agent sice dorazí, ale jeho chování je trošku jiný, než by jste očekávali. Místo slibované pomoci na Vás vytasí svůj kvér s tlumičem se slovy, že s ním máte okamžitě jít. Intonace v jeho hlase, pohled do tlumiče a vědomí toho, jak v poslední době umírají vatikánští agenti, nevěští nic dobrého. Štěstím tak budiž zjevení tajemné osoby, Kate McKendalové, která hrozbu jisté smrti odvrátí za pověstných pět minut dvanáct.

Jako George a Nicol z legendárního Broken Swordu

Kate je členkou Odkazu (v angličtině Legacy) a onen Odkaz je něco jako organizace pracující pro Vatikán chráníc tajné agenty. Na druhé straně však stojí mocná Sekta (lidi proti Vatikánu), které se v poslední době dostala k moci a zdá se, že začala po něčem pátrat a tentokrát jde i přes několikrát zmiňované mrtvoly. Vaši hrdinové tak budou mít ve hře co dělat!

Hra za Kate - před knihovnou v Londýně.

Čtete dobře! Pokud Vám totiž Johnatan se svými prošedivělými vlasy, otřesnou motorkářskou bundou a toporným pohybem nepadl do oka, nezoufejte! Hra Vám umožní hrát i za Kate. Ta sice vypadá jako protivná učitelka ze základní školy, která si myslí, že pobrala všechnu moudrost světa, ale určitě to jde přežít. Společně prozkoumáte zákoutí Londýna, jeho letiště a místní Scotland Yard. Pokračovat budete do Francie do Chartress, do Říma, Vatikánu či Benátek.

A proč to všechno? Držte se, nyní to totiž přijde! Díky nastudované historii, kterou jsem uvedl na začátku to lze celé propojit. Představte si totiž, že Jidáš ony přijaté peníze za zradu Krista vrátil a protože byly prokleté, nikdo nechtěl, aby se šířily po světě. Někdo se tak zasloužil o to, že je roztavil a udělal z nich jeden jediný medailon - relikvii známou jako Imago Sanctissimus, která má sílu změnit chod života na planetě Zemi. Nebo že by to byl všechno jen nesmysl?

V Římě.

Ať už tak nebo tak, riskovat život celé planety se určitě nevyplatí a k onomu medailonu se musíte dostat dříve než zlořádi ze zmíněné Sekty.

Adventurní slabota

Člověk by si řekl, že taková zajímavá hra bude poměrně složitá, opak je však pravdou. Drtivou většinu lokací (hra obsahuje prolog a 6 kapitol) procházíte jako nůž máslem a jen málokdy se může stát, že by jste se někde zasekli a pokud ano, pak jen díky tomu, že jste něco jednoduše přehlédli.

Ze začátku hraní (v celém Londýně) jsem dokonce měl nepříjemný "WTF" pocit z toho, že se snad ani nejedná o adventuru, ale o nějakou jeho odlehčenou odnož. V uličkách Londýna jsem totiž odlákal bezďáka od fotobuňky, získal fotku, předal ji nějakému maníkovi a první kapitola byla u svého konce.

Krátké, viďte. No mezi námi - pokud jste zkušený adventurista a pokud budete více pozorný nežli já, pak Vám jedna kapitolka zabere cca 20 - 30 minut a to znamená, že herní doba nepřekročí 3 hodiny - no nic moc! Kdepak jsou ty pařby s délkou 10 či 20 hodin?

Bohužel mě hra zklamala i z hlediska řešení nějakých rébusů či miniher. Všude se zmiňují tajné manuskripty, otevřený spor mezi Katary a Templáři a jeden by už čekal nějaké pěkné zpestření v podobě lámání tajných kódů, šifer či otevírání nějakých tajných dveří. Bohužel nic z toho se ve hře nevyskytuje. Tedy alespoň ne v pravém slova smyslu - sice zde najdete nějaké točení se zrcadly či točení s ozubenými kolečky, ale co to jako má být? Třikrát zmáčknete tlačítko a máte vyřešeno!

Nastavování zrcadel

Které kolečko je to správné?

Zkrátka a jednoduše pokud je příběh průhledný od první minuty hraní a puzzly zklamaly, už zbývá jen grafika a nějaké mechanismy.

Ovládání, grafika, zvuk:

Ovládání

Ovládání hry je převážně příjemné. Nevýhodou tak budiž jen fakt, že obsahuje několik netypických mechanismů, na které hráči nejsou obecně zvyklý a mohou jim tak činit obtíže.

První čeho si určitě všimnete je obrovský zlatý kruh, který ve mě vždy vzbuzoval pocit, že jím má hlavní hrdina proskočit, nicméně působí zde jen jako obyčejný kurzor. Ten se mění podle toho, zda s postavou někam jdete, nebo zda míříte na nějaký předmět, který můžete prozkoumávat nebo s ním interagovat.

Většina předmětů je ve hře krásně vidět, nicméně najde se pár záludností (většinou nějaké knihy či otvory), které odhalíte jen v případě pomalého pohybu myšítka po celé obrazovce A NEBO, když stisknete mezerník, který je všechny zobrazí. Předměty se ukládají do prostorného inventáře, který se ukáže najedete-li myškou do spodní strany obrazovky. Sem a tam mě sice štvalo, že nepotřebné předměty mezi jednotlivými kapitolami nemizí, na druhou stranu adventurní špeky alá MacGyver (kočka + sponka = tank) zde nečekejte! Vše je poměrně jasné a přímočaré.

Pokud by jste se přeci jen dostali do slepé uličky, doporučuji si přečíst "deníček", kde si hrdinové vedou zápisky. Tento deníček vyvoláte najetím myšky na levou stranu obrazovky.

Ukázka deníku.

No a nyní konečně k tomu zmíněnému mechanismu. Kromě zápisků v deníčku zde totiž existují ještě tzv. INDÍCIE, ty vyvoláte pokud se myškou posunete pro změnu na pravou stranu obrazovky. INDÍCIE JSOU ROLOVACÍ (existují zde malé šipky doprava a doleva) a většinou jsou to jednoduché věty. Některé, jako například "můj telefon v Evropě nefunguje", nedělají vůbec nic, jiné jako "Hodiny Frankova dědečka byly vždy zastavené" musíte vhodně použít - v tomto konkrétním případě na kapesní hodiny v inventáři.

Ukázka použití indície.

Je to mechanismus, na který jsem neustále zapomínal. Jednou jsem například byl zaseklý v oblasti Vatikánu jen proto, že mě strážník nechtěl pustit do místního mauzolea. Vyzkoušel jsem vše, promluvil si se všemi - nic. Až po nakouknutí do návodu jsem prozřel. Zapomněl jsem použít indicii na druhého hlídače, který toho prvního může odlákat. Shame on me!

Jako poslední zmíním pohyb postavy. Ten je sice hrozný z hlediska animace, ale výborný z hlediska plynulosti; path-finding funguje na jedničku. Pokud hráč dvakrát zmáčkne levé tlačítko myši, postava může běhat. Pokud navíc zmáčkne pravé tlačítko mezi obrazovkami, okamžitě se přesune. Jedinou nedokonalostí někdy bylo, že do / z některých lokací se lze dostat jen pomocí mapy daného místa - např. Alanovo letiště.

Grafika:

Hra se řadí do 2.5D third person adventur. Jedná se o to, že na obrazovce ovládáte postavičku, která je ve 3D, zatímco veškeré pozadí jsou předrenderovaná. Postavy jsou "toporné", tedy kostrbaté, neohrabané (animace chůze nebo běhu), nedodělané a styl připomíná prvotiny z let cca 1998 - 2000. Sympatie si k nim zkrátka nevytvoříte.

Co je však úžasné, jsou pozadí. Ze začátku hry to sice vypadá všelijak a v případě bloudění bočními uličkami Londýna jsem si už říkal, že to snad není možné, ale v druhé části, kdy hlavní hrdinové cestují do Chartres, Říma, Vatikánu a Benátek se to rozjelo v ultra krásnou podívanou. Megalomanské scenérie, na kterých dříve ujížděl Benoit Sokal v Sybérii, byly téměř na každé obrazovce. V některých případech bylo dokonce vidět, že autoři museli hoooodně přemýšlet, jak pozadí nakreslit, aby obsahovalo co nejvíce detailů a přitom se do obrazovky vůbec vešlo. Schválně se níže zadívejte na 4 vybrané obrázky a uznejte sami, že vytvořit něco takového muselo dát pořádnou práci.

Katedrála v Chatres (jedna z mnoha Notre-Dame)

Náměstí ve Vatikánu.

Uvnitř galerie.

Benátky - zadní strana náměstí sv. Marka, zvonice sv. Marka v pozadí.

Ano, znalý člověk může vždy namítat, že tomu chybí nějaké detaily, jako například, že absentuje jakákoliv snaha o paralaxní scrolling a obrázky tak působí strašně staticky, ale upřímně mi to ani moc nevadilo. Děj začínal být pěkně temný, do hry začínala být zatažena špička církve a lokace, které jsem navštívil tomu odpovídaly na jedničku. Trojice artistů, jmenovitě Sergio Rocco, Alessio Fallabrino a Alberto Viapiano, se zkrátka vytáhla a odpustíme jim i nižší rozlišení 1024x768, ve kterém hra běží.

Za zmínku stojí i cut scény, kterých je ve hře opravdu hodně a pokaždé se na ně velmi pěkně dívá. Někdy je to sice srandovní (souboj Jonathana a mnicha), ale to vůbec nevadí - kéž by např. česká hra Tale of a Hero měla něco podobného!

Zvuk

Ve hře hraje stále dokola několik skladeb. Je jich cca 5-6 a neustále se opakují ve smyčkách. K některým lokacím jednoznačně sedí, k jiným už vůbec a vy si jen říkáte, že je neskutečná škoda, že tomu autoři nevěnovali větší úsilí.

To stejné platí o dabingu. Hru mám pouze s anglickým dabingem, které zajistilo nejspíše dtp entertainment. V případě vedlejších rolí nemám námitek - postavy mluví klidně, své role umí ztvárnit velmi věrohodně - ať už se pohybujete v Itálii nebo Francii. Hlavní postava mi však moc nesedí a působí až moc umělo-arogantním dojmem. Hodně mě také štvalo, že nedostal do vínku bohatou slovní zásobu a při fázi kombinování předmětů se opakují cca 3 - 4 fráze, které se ani k dané věci či akci nehodí.

Hodnocení:

Se hrou Belief and Betrayal je to těžké. Příběh je fajn, ale určitě Vám, stejně jako mně, přijde okoukaný (Broken Sword 1, 3, 4) a celkové rozzuzlení bylo takové nemastné neslané. Adventurní hádanky zde v podstatě nejsou a nějaké očekávané minihry absentují úplně. Grafika pozadí je výborná, 3D grafika postav je však toporná. Zvuk je mírně odfláknutý. K prošedivělému hlavnímu hrdinovi si vztah nevypěstujete a druhá postava zase vypadá jako nepříjemná učitelka, kterou jsem se zatnutými zuby přežil.

Mé doporučení patří spíše hře Memento Mori, která ukazuje, jak by se detektivní a mysteriózní adventury v roce 2008 měly dělat. Celkově a maximálně jen 55%.

Dobové recenze:

Nepodařilo se mi najít žádné časopisy.

Další obrázky ze hry: