Broken Sword 2: The Smoking Mirror

Český název: Broken Sword 2: The Smoking Mirror, Žánr: Adventura – detektivní, Výrobce: Revolution Software, Distributor: Virgin Interactive, Rok vydání: 1997,  Info: wikipedie, mobygames, databazeher,  Dostupnost: Steam, GOG, Čeština: Ano - v originální distribuci pro ČR.

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 85%.

 

Poznámky: Původní recenzi jsem napsal 8.6.2023 jako jednu z prvních. Dne 9.5.2025 jsem ji přepsal a doplnil o desítky upscalovaných obrázků, easter-eggy, aj.

 

V roce 1996 slavil Broken Sword 1: The Shadow of the Templars (dále jen BS1) celosvětový úspěch a nutno podotknout, že právem. Do světa adventur přinesl tolik novinek z hlediska příběhu, grafiky a zvuku, že ještě ani dlouho potom nebyl překonán. 

Není proto divu, že se tým Revolution Software rozhodl využít stejný engine jako v případě BS1 a zkusil svůj úspěch zopakovat ještě jednou. Tentokráte však s úplně novým příběhem z oblasti střední Ameriky. 

Jak se to celé povedlo a dosahuje druhý díl skutečně stejných kvalit jako díl první?

Úvodní obrazovka hry

Nico v nesnázích

Příběh naší dvojice, američana George Stobbarta a francouzky Nico Collardové, pokračuje pouhých 6 měsíců od událostí v prvním díle. George se zrovna vrátil z Ameriky, kde se staral o svého umírajícího otce doufajíc, že s Nico přijde na jiné myšlenky. Ta ho však požádala, aby ji doprovodil k jistému archeologovi - profesoru Oubierovi, se kterým by ráda prodiskutovala nějaké věci, na které nedávno narazila.

Avšak v momentě, kdy dveře otevře místo profesora dvakrát vyšší hromotluk ze střední Ameriky, začíná to být celé velmi podezřelý. George je navíc po chvíli omráčen ranou do hlavy a když se po chvilce probudí, zjistí, že je připoután k židli se smrtícím pavoukem před ním a úmyslně založeným požárem u dveří.  Je tedy jasné, že zde půjde o kejhák a to možná ještě více než v předchozím dobrodružství. 

George však není žádné americké ořezávátko a netrpí ani arachnofobií a tak problém s pavoukem bude brzy vyřešen, nicméně po vaší milované Nico není ani vidu ani slechu. 

Pavouk je zabit a oheň je tak jediná zbývajcí překážka.

Proč byla unesena? Na čem pracovala tentokrát? Hrozí jí nějaké nebezpečí? To jsou všechno otázky, které Vás v cca první čtvrtce hry ženou dopředu. Je to sice klasická detektivní zápletka o unesené přítelkyni, které dochází čas, nicméně funguje na výbornou! George opět musí vyslýchat svědky a sbírat drobečky, které za sebou Nico či profesor zanechali a díky nim postupuvat kupředu. A to i přes fakt, že se musí spojit se svým domnělým rivalem Adréém.

Sakra, já věděl, že šlo o mnohem více. Co ale s tím kamenem?

 

S vypětím všech fyzických i psychických sil Nico nakonec vypátráte a dozvídáte se další kousek příběhu o tom, jak Nico původně sledovala podezřelý drogový kartel patřící jistému vlivnému muži jménem Karzac. Do kartelu se infiltrovala jako kurýr a očekávala nějaký balíček drog. Překvapením pro ní však bylo, když místo zásilky drog dostala do rukou jakýsi kámen. Protože neměla ani šajnu co kámen představuje, kontaktovala Andrého a ten ji zase doporučil prof. Oubiera. Shodou nešťastných náhod byl však profesor do celého obchodu zapojen také a tak je už jasné, proč na Vás nečekal on, ale ten hromotluk co Vám usiloval o život. Proč je ale ten kámen tak důležitý?

Unesená Nico, Karzak a jeho gorila Pablo.

Příběh se opakuje, jen Templáři nyní chybí

Všímáte si, jak pomaličku zabředáváte hlouběji a hlouběji? Je to velmi podobné jako v předchozím díle. Jen si vzpomeňte, jak jste se z obyčejné exploze kavárny  dostali na stopu neo-templářů a překazili jim plány na převrat, který chystali pomocí nevýslovné přírodní síly, kterou by ovládli. I v BS2 teprve všechno začíná a pokud jste hru nehráli, pak vězte, že se máte na co těšit.

Karzac a jeho banda nemá v úmyslu nic jiného, než oživit "boha" Tezcatlipocu, který byl znám svoji krutovládou vyžadující lidské oběti. Když se situace už stala neúnosná, nejvyšší kněží našli způsob jak Tezcatlipocu uvěznit do zrcadla. Bůh byl však příliš silný a vědělo se, že na konci 5. věku (který nastává právě nyní) může znovu povstat. Aby se tak nestalo, byly vytvořeny 3 kameny moci, které měly Tezcatlipoku uvěznit napořád. Dřív než však byly kameny umístěny na svá místa, vpadli do země Španělé, vydrancovali ji a kameny zmizely. 

Tři bájné kameny - jejich získání je alfa a omega příběhu.

Cílem tedy bude procestovat svět a kameny najít. Abych byl přesný, jeden již máte, ale zbylé dva musíte získat a to dříve než nepřátelská banda. Paříž či Marseillské ponuré doky vystřídá Londýn nebo Amazonie či přilehlé karibské souostroví, kde budete nejen pátrat, ale zároveň se i rozplývat nad úžasnou grafikou.

Městečko Quaramonte

 

Karibik - dům kapitána Ketche

Velmi příjemným překvapením a takovým obzvláštněním ve hře také je, že druhou hratelnou postavou se stává Nico. Její časový příděl je však mnohonásobně menší než Georgův a za mě je také škoda, že autoři nepomysleli na nějaké lepší zapojení při řešení adventurních puzzlů - například možnost mezi hrdiny přepínat, sdílet předměty, atd.

Kromě ní se ve hře mihne i Georgův sok v lásce André Lobineau, malé cameo si střihnou i američní manželé a turisté Duane a Pearl Hendersonovi a uvidíte i známého četníka posedávajícího u kavárničky u Montfaucon. 

Nahoře snímek z BS1 dole z BS2.

Zajímavé adventurní prvky

Pokud se odprostím konečně od samotného příběhu, pak bych rád vyzvedl ještě adventurní část a vlastně popsal celkově i to, jak je hra obtížná a jak se hraje.

No abych byl zcela upřímný, u většiny lokací se skutečně nezapotíte. Většinou totiž vstupuje do scén, které se jeví až nápadně vyčištěny - např. lano smotané v koutě, motor bez benzínu, hadičky držící pohromadě. Na první pohled tak vidíte, co se bude po vás chtít, tj. vzít lano a omotat ho na motor, pak rozříznout hadičku a nalít z ní benzín do trychtýře.

Co mě doslova naštvalo bylo, že některé lokace jsou řešeny jen jako "kecací". Například v lokaci Quaramonte nebo u domku kapitána Ketche vlastně jen chodíte z místa na místo, od postavy k postavě a jen na základě klábosení se posouvadáte dále. Sem a tam sice něco zkombinujete, něco někomu dáte, ale žádná sláva to teda není.

Přesto ve hře existuje několik, no vpravdě tak asi 4, puzzlů, které mi přišly docela zajímavé.  V Karibiku je to například rozhlehlé lesní bludiště nebo puzzl s nalezením pokladu kapitána Ketche skrz průzkum ostrova geodetickou trojnožkou. Zvláště u toho druhého jsem se pěkně zapotil, protože mi stále nedocházelo, že si mám pomoci barevným terčíkem v jiné lokaci ostrova.

Hledání pokladu kapitána Ketche.

Druhou lokací, která Vám dá zabrat je vnitřek pyramidy, kde hádanek řešíte několik a protože je to už skoro před koncem hry, je to neskutečně nervy drásající zážitek. U Nico a její hádanky, kde rotujete s obřími kameny, aby jste dali dohromady nějaký obrázek je ještě všechno v pohodě (je zde hezký Easter-Egg), ale v případě George, kdy různou kombinací stlačení pák otevíráte a zavíráte různá kamenná vrata, aby jste nakonec našli tu správnou kombinaci vedoucí ven, může být skutečně o život.

S Nico uvnitř pyramidy.

Já však tyto hádanky skutečně miluji a je to vlastně důvod, proč mě tento žánr tolik baví. Mozkové obvody zkrátka musí pracovat na plné otáčky.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání

BS2 je stejně jako první díl čistokrevná 2D adventura s point-and-click ovládáním. Většinu akcí řešíte přes levé tlačítko myši a to pravé slouží pouze k průzkumu. Zároveň ho ale nesmíte podceňovat, protože pokud některou věc neprozkoumáte, neaktivuje se další akce. Já osobně hru znám velmi dobře, přesto se mi při posledním hraní stalo, že jsem neprozkoumal leták informující o blížícím se zatmění a nenalezl jsem tak dodatečný štítek, který by mě zavedl do Marseillských doků a zůstával jsem stále zaseknutý v Paříži.

Samotné ovládání, respektive kurzor, který v BS1 vždy krásně upozorňoval na nějakou akci nebo kombinační možnosti se změnil k horšímu. Po vzoru Lure of the Temptress nebo Beneath a Steel Sky byl nahrazen jen jakýmsi křížem, který sice symbolizuje "něco aktivního", ale ani za boha nevíte co a bohužel z toho už neplyne, že se něco bude dát kombinovat. Jedinou malou berličkou je zapnutí "popisu aktivních míst", které je v defaultu vypnuté a s každou novou hru se opět vypíná. 

Ukázka z možností ovládání.

Inventář je umístěn v dolní části obrazovky a viditelným se stane v okamžiku, pokud s kurzovem do spodní části sjedete. Nezapomeňte také, že některé předměty, ač jsou to vyjímky (např. krabice na psí sušenky a osidiánový kámen) se dají kombinovat uvnitř inventáře. Jak jsem také už říkal, nezapomeňte všechny předměty řádně prozkoumat pravým tlačítkem.

Závěrem vám musím napsat, že stejně jako v BS1 zde můžete umřít. Dávejte si proto pozor a některé vyloženě specifické akce si lépe rozplánujte (především při hře za Nico, kdy se máte vyhnout hlídce na housbotu).

Grafika

Druhý díl opět vyniká svým ručně kresleným visuálním stylem z per a tužek velmi zručných animátorů. Díky tomu tak připomíná jeden velký příběh animovaného filmu. Oproti prvnímu dílu mi však přijde, že se s ním animátoři víc piplali a přidali sem a tam spoustu detailů, stínů a nebo prostě vylepšili animace v cut scénách, které vypadají fakt skvěle.

Ukázka z cut scény - jak z animovaného filmu.

Jedním z klíčových prvků grafiky je široká paleta barev, která se mění podle prostředí - od temných a tajemných lokací v Paříži či Londýně, až po exotické džungle Střední Ameriky a Karibiku. Autoři se také rozhodli snad do každé scén dát plynulý scrolling, který vždy odhalí nějaké pěkné detaily - stačí si o ně jen říci kliknutím na boční část lokace (symbol vábící ruky).

Zkuste občas kliknout do rohů obrazovky.

Zvuk

Za hudbou opět stojí Barrington Pheloung, renomovaný skladatel známý svojí prací na televizních seriálech a filmech. Jeho soundtrack opět přináší atmosferickou a napínavou hudbu, která podtrhuje příběhové tajemství, nebezpečí i exotická prostředí. 

Co se týče dabingu, hlavní postavu George namluvil opět Rolf Saxon, ale do role Nico Callordové byla pasována Jenny Caron Hall. Texty jsou napsány velmi kvalitně a titulky jsou součásti hry již v základním nastavení.

Hodnocení

Autoři využili hype prvního dílu na výbornou. Ve stejném duchu a pod stejným enginem vytvořili do roka a do dne hru, která sice po příběhové stránce nedosahuje původních kvalit, nicméně po herní stránce je stále nadprůměrná.

Výborně! 85%

Zajímavost:

Když si vygooglujete jméno Tezcatlipoca, dozvíte se, že z původního jazyka je jeho jméno překládáno jako "Smoking mirror", které naráží na jeho spojení s obsidiánem. Do češtiny byl tento výraz přeložen přímo ve hře jako "Kouřící zrcadlo".

Easter-Egg:

Pokud se v případě Nico v podzemí pyramidy nechcete trápit s jedním zmíněným puzzlem, stačí najít tajný pixel. Pokud na něj správně kliknete, Nico na průchod ukáže "své přednosti" a cesta bude volná :-).

Tajný Easter-Egg

 

 

Dobové recenze:

Recenze v časopise SCORE č. 45 (9.1997)

Další obrázky ze hry:

 

Idilické posezení u kavárny?

Karzak, jeho gorila Pablo a spoutaná Nico.

V galerii v Paříži. Je štěstím, že s nimi Oubier obchoduje.

V Marseilských docích.

Nerudný hlídač brány.

Jak se jen dostat dovnitř?

Konečně! Nico nalezena!

V družném rozhovoru s paní Hendersonovou před policejní stanicí.

Uvnitř policejní stanice.

Druhá přístupná budova ve městě - sídlo těžební společnosti.

Taxi z města?

Miguel - kapelník, který skončil ve vězení jen za to, že hrál na hudební nástroj.

V sídle generála Raoula.

V džungli - výborná a okouzlující grafika.

U místního kmene s cílem získat protijed pro Nico.

Rozmluva s místním šamanem a vysvětlení příběhu.

Před muzeem kapitána Ketche.

Na mole s malým rybářem Riem.

Uvnitř muzea kapitána Ketche - takový jeden velký puzzle.

Poprvé na Ostrově zombie.

Mezitím v Londýnské podzemce.

Tak hurá do džungle.

Zmíněné bludiště.

Na prase stačí vystřelit šipku. Jen je potřeba upravit rákosovou trubku.

Mezitím opět v Londýně.

Důvěřivému profesorovi nezbývá mnoho času.

A vida - dokonce se zde natáčí Ostrov pokladů.

George ve své životní roli.

Vypálená vesnice.

Před poslední pyramidou.

Na vrcholu pyramidy.

Zatmění měsíce - finální fáze hry.

Uvnitř pyramidy a hledání průchodu skrz.

Osvobození Tezcatlipoky - zlého krvelačného boha.

Zlý bůh pod náporem paprsků ze tří získaných soch.

Konec příběhu.

Willy Morgan and the Curse of Bone Town

Český název: Willy Morgan a prokletí Bone Town, Žánr: Adventura – detektivní, Výrobce: imaginarylab, Distributor: Leonardo Interactive / Whisper Games, Rok vydání: 2020,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, GOG, Čeština: Ano - od jurgenovycestiny, ale jen do GOG verze

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%

 

Willy Morgan je prvotinou od italského nezávislého studia Imaginarylab, jehož vznik realizoval Ciro Camera, italský grafik specializující se na 3D grafiku. Celých 15 let působil ve videoherní branži a přemýšlel jak by vytvořil pokračování Day of the Tentacle, na kterém kdysi vyrůstal. Slovo dalo slovo a se třemi kolegy se v roce 2015 pustili do příběhu hry, na kterou se v dnešním příspěvku podíváme - Willy Morgan and the Curse of Bone Town.

Úvodní obrazovka.

Tajemné zmizení před 10 lety

Hra nás přenese do 24. července roku 2018. Letní prázdniny jsou ve své polovině a většina dětí tráví volno někde s rodiči či s kamarády. To se však netýká našeho mladého hrdiny Willyho Morgana. Willy vypadá jako pravý kříženec nerda, Harryho Pottera a McGyvera a tak nás nepřekvapí, že zrovinka dokončil svoji vědeckou práci a chystá se jít spát. Bohužel zcela sám. Jeho matka je zrovna na nějaké amazonské výpravě a jeho otec, slavný archeolog Henry Morgan, se ztratil před 10 lety.

Překvapením pro Willyho tak je, když druhý den ráno obdrží dopis adresovaný do jeho rukou, ačkoliv mu ještě nikdo nikdy nenapsal. Tento dopis pochází z roku 2008 a zdá se, že jej napsal jeho ztracený otec, který ho žádá, aby neváhal a vydal se do starého hostince v Bone Townu do pokoje č. 09 a začal pátrat "v teple přátelského místa". Čeho se máme dopátrat však neřekne a je jen na nás řešit klasické adventurní hádánky a zápletky, které nás postupně dovedou k celé pravdě o tom, co se skutečně před těmi 10 lety stalo.

Doma v předsíni. Na kaktusu sestavujete kolo.

 

První čtvrtka hry se odehrává doma u Morganových a Vaším úkolem bude sestrojit si kolo, abyste mohli odjet do Bone Townu. Už zde se někteří méně zkušení adventuristi mohou pěkně zaseknout, neboť jakmile si zavřete dveře od pokoje a zapomenete na lampičku, se kterou můžete jednoduše rozpustit zatuhlý olej, pak jste ztraceni na pěkně dlouhou dobu!

Bone Town v noci.

Ulice v Bone Townu přes den.

Mapa města.

 

Guybrush by mohl závidět

Už od prvního setkání s místním hostinským se zdá, že zde není všechno v pořádku. Začínáte být pod drobnohledem a dokonce je Váš pokoj obrácen vzhůru nohama od neznámého vandala. Je tedy jasné, že zde půjde o něco většího a že jméno Morgan vzbuzuje v některých lidech úplné šílenství. Vše se postupně začíná vyjasňovat jakmile zjistíte, že Bone Town je ve skutečnosti poslední místo, kde byl Váš otec viděn než zmizel. Je tedy jasné, že zde pátral po něčem velkém a možná byl už hodně blízko!

Bone Town není totiž jen takové obyčejné upadající městečko, ale město u pobřeží, které kdysi založili členové posádky kapitána Kidda. Ano, skutečně toho známého piráta, kterého roku 1701 za jeho pirátské činy stihl trest oběšením. Nicméně ještě předtím, prý, stihl ukrýt obrovský poklad neznámo kam. Dokonce ani jeho loď, trojstěžník Adventure Galley, nebyla nikdy nalezena - tedy až do roku 2008, kdy se Vašemu otci podařilo najít první dílek starodávné mapy. Ještěže tehdy byl natolik chytrý a dílek ukryl právě pro Vás, aby jste mohli v jeho pátrání pokračovat. 

Složená mapa pokladu.

 

Cíl hry se tedy stáčí k hledání zbývajících 8 kousků mapy jež jsou v držení potomků původních pirátů. Tito potomci ve města zastávají různé role - knihovnice, zbrojíř, kněz, kovář, atd. a splnění úkolu pro jednoho otevírá možnosti pro splnění úkolu pro druhého. Ve své podstatě se jedná o klasické pobíhání přes cca 12 otevřených lokací, kde se nachází různé předměty či lidé a zkrátka jen na základě rozhovorů nebo intuice musíte věci kombinovat. Na začátku jsem se opravdu bál, že tolik lokací je už trošku moc ale hra je až extrémně dobře vybalancovaná. Myslím tím, že veškeré dialogy jsou velmi krátké a výstižné a logičnost při kombinování věcí je mimořádně dobrá. Za celou dobu jsem se v Bone Townu zasekl pouze jednou a to v momentě, kdy jsem přehlédl v jedné obrazovce štěrk, který jsem musel použít na katapult v obchodě u zbrojíře.

Celkově je hra kratší, ale adventurně dobře vybalancovaná. Nechybí zde zajímavý příběh a není nouze o zvraty. Co víc si můžeme přát?

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládaní je naprosto jednoduché a typické pro adventury. Myškou klikáte buďto levým tlačítkem na provedení určité akce nebo pravým na detailnější popis objektu. Dvojklik levého tlačítka pak funguje na rychlý posun mezi obrazovkami. Tento pohyb byl navíc dokonale podpořen mapou, kterou dostanete chvilku po příchodu do Bone Townu. V případě, že se zaseknete, můžete vyzkoušet použít mezerník po jehož stisknutí se zobrazí všechny aktivní objeky v obraze. Inventář se vyvolává zmáčnutím klávesy "I" nebo skrolováním kolečkem myši.

 

Z hlediska grafiky se jedná o krásnou ukázku 2.5D adventury, která kombinuje ručně kreslené a 3D renderované věci do sebe. Hra běží na systému Unity, kterého již využil v roce 2013 Leisure Suit Larry: Reloaded či v roce 2017 Syberia 3. Hra je tedy výborně uzpůsobená pro moderní stroje a u mě běžela v rozlišení 1920x1080 bez sebemenších problémů. Pozadí jsou nakreslena velmi kvalitně a věrně umí například zachytit ponurou atmosféru upadajícího města Bone Town.  K celkovému grafickému provedení mám jen dvě malé výtky:

Zaprvé mě trošku štvalo, jak nedotažené jsou některé animace při sbírání či používání věcí. Willy zkrátka natáhne ruku a ... bum ... celé kolo mu skončí v batohu. Nešlo se tomu například vyhnout tak, že by ikonka myši změnila ze "sebrat" na "použít" a Willy by si tak nic do batohu nerval a rovnou by odjel? Vím, že by to už bylo moc detailů, ale z hlediska délky hry (hra je na jedno odpoledne) si myslím, že by to autoři mohli aspoň zkusit.

Zadruhé, v celé hře, která se ze 75% odehrává právě v Bone Townu jsem postrádal nějaké vedlejší postavy - pár turistů, místních, atp. Hra k tomu skutečně sama vybízí - ve skutečnosti běháte od "obchodu" k "obchodu" a snažíte se najít části dávno ztracené mapy k pokladu a proto pár otravných či naopak nápomocných lidiček by neuškodilo. Jinak vezmeme-li v potaz, že hra vzešla od nezávislého studie, pak nemůžeme nic jiného kritizovat.

 

Zvuk dokresloval atmosféru pirátského městečka celkem obstojně. Dabing se, myslím si, velmi povedl a postavy mají přesně takový hlas, jaký by jste očekávali.

Závěrem

Willy Morgan je velmi povedená adventura. Je vidět, že autoři chytli svěží vítr do plachet a příběh s pirátskou tématikou rozhodně neurazí. Mínusem může být snad jen její kratší doba, mírné grafické nedostatky a absence nějakých mini-her. Celkové hodnocení 65% je určitě fajn a já se těším, že nám autoři naservírují i nějaké to pokračování, které bylo mimochodem v závěru naznačeno.

Před místní knihovnou.

Na hřbitově

U kostela.

V této lokaci nezapomeňte sebrat štěrk!

 

Místní lékárník.

V jeskyni - v tajné skrýši.

Loď Adventure Galley.

 

 

Poklad!

 

Konečné rozzuzlení!

Broken Sword 2.5: The Return of the Templars

Český název: Broken Sword 2.5: Návrat templářů, Žánr: Adventura – detektivní, Výrobce: MindFactory, Distributor: MindFactory, Rok vydání: 2008,  Info: wikipedie, mobygames, databazeher,  Dostupnost: Freeware, Čeština: Ano; Fénix Prodabing

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%.

 

Broken Sword 1 v roce 1996 sklízel výsostně vysoké hodnocení po celém světě za grafiku, hudbu a především za napínavý detektivní příběh o Neo-Templářích, kteří se chystali násilně uzmout vládu nad světem.  O rok později byl vydán Broken Sword 2, který využíval stejný grafický engine, měl stejný zvukový doprovod, ale scénáristé nás tentokrát nechali překazit plány na přivolání Tezcatlipoca, aztéckého temného boha a po templářích se slehla zem.

Na přelomu tisíciletí se adventury začaly mírně posouvat do pozadí a přestává o ně být zájem. Sám Charles Cecil šířil zprávy o tom, že 2D point and click adventury jsou mrtvý žánr a žene svoji firmu Revolution Software do 3D. Jako svoji 3D prvotinu vydávají In Cold Blood v roce 2000 a už o rok později, po zrušení jiných projektů, se začínají soustředit na Broken Sword 3: The Sleeping Dragon, který má trilogii důstojně završit. Hra vychází v roce 2003 a pařani z celého světa jí udělují různorodá hodnocení. Řekněme si upřímně, že hráči čekali 2D klasiku a dostali 3D s příběhem, který byl sice fajn, ale během hraní vyvstávaly otázky, na které jsme nikdy nedostali odpovědi.

Není proto divu, že se fanouškovská základna, hojná především v Německu, rozhodla vzít situaci do svých pařanských rukou a vyplnit mezeru v příběhu mezi 2. a 3. dílem. Vzniklo malé nezávislé studio MindFactory (jestli tomu tak můžeme říkat?) a začal vznikat Broken Sword 2.5: Return of the Templars. Ten byl dokončen po cca 8 letech, tedy až po oficiálním třetím ale i čtvrtém díle. 

Původní hra byla pouze v Němčině, ale během let 2009 až 2010 se přidaly titulky v angličtině, španělštině, italštině, atd. a přibyl také anglický dabing. My v ČR si můžeme hru vychutnat v češtině díky Fénix Prodabing od roku 2012. Stojí ale hra za to?

Úvodní obrazovka - v češtině.

Historické intermezzo

Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu, to je celý název templářských rytířů. Jak víme z historie, určitě o nich nemůžeme říci, že by byli chudí. Za 200 letou historii (1119-1322) vybudovali neuvěřitelné hrady, pevnosti či dokonce celá města, která se rozpínala po celé tehdy známé Evropě. Hlavní sídla byla nejen v Paříži, Římě, Londýně, ale také například v Motpellieru či portugalském Tomaru. Hlavně poslední zmíněné si zapamatujte. Bohužel templářská rozpínavost se stala jejich zkázou. Filip IV. Sličný začal proti nim vystupovat a díky předem připraveného plánu je začíná diskreditovat - obviňuje z kacířství, neúcty k svátosti oltářní, sodomie, atd. Po neskutečném nátlaku na papeže začíná čistka. Po celém světě jsou templáři pochytáni a pokud se nezřeknou řádu, jsou zabiti. Často končí na hranici. Takový trest čekal, s přiznáním nebo bez něj, i velmistra řádu Jacque de Molay a Geoffroy de Charnay, kteří byli upáleni společně 18. března 1314 na místě současného ostrova Cité. To je celá a nepokroucená pravda, kterou jsme se všichni učili v hodině dějepisu. Jak s tím naložili chlapci z MindFactory?

 

Nico prý umřela

Příběh se má odehrávat 4 roky (ač mi to přijde trošku moc) od událostí druhého dílu a George se zrovna spěšně vrací z Ameriky zpět do Francie. V Americe se staral nějaký čas o svého umírajícího dědečka, ale byl vyrušen spěšným telegramem, který ho informuje o tom, že je Nico mrtvá. Po příjezdu se George vydává do jejího  bytu, aby zjistil co se stalo. Překvapením však je, že Nico zde sedí živá a zdravá a popírá úplně vše co se týká onoho telegramu. Ba co víc. Moc se s Vámi vybavovat nechce a jste nuceni byt opustit. 

Protože George se odmítá jen tak vzdát, postupně zjišťuje, detaily onoho dopisu. A bohužel do toho opět začali kecat Neo-Templáři, kteří sice byli po vyvrcholení prvního dílu silně oslabeni, ale ne zničeni. Postupně začínají znovu ovládat pařížské podsvětí a tentokráte ještě rychleji než předtím. Do svého řádu konvertují téměř kohokoliv, kdo přijme jistou finanční hotovost. Někdo jim jde na ruku snáz a někdo vůbec. Tím kdo podlehne je strýc Nico. Ta se ho snaží zachránit a na oko se stává členem řádu. Problém nastává v okamžiku, kdy Nico dostává za úkol zabít starostu Paříže, aby potvrdila svoji loajalitu. To už je trošku moc i na francouzskou tajnou službu, která musí zasáhnout než bude pozdě. A tak je okamžitě jasné, kdo fintu s falešným telegramem vymyslel.

Ale co to ti templáři chystají tentokrát? Musím říci, že autoři si popustili trošku fantazii o tom, co a jak se stalo či mohlo stát. Tentokráte totiž templáři objevili jakousi mystickou bránu s jejíchž pomocí by se dalo cestovat v čase a zvrátit tak chod dějin. Jediným problémem je, že brána se otevírá či ovládá jistým pečetidlem, které bylo ztraceno. Geoffroy de Charnay sice dostal úkol toto pečetidlo najít, ale nějak to nestihl. Poslední stopa však vede do Tomaru (skutečná poslední bašta rytířů). Je tedy na Vás se templářům postavit znovu a vyhrát v tomto souboji o tom, kdo pečetidlo najde jako první.

Legendární první scéna z BS1 - kavárna "de la Chandelle Verte", tedy
u Zelené svíčky je již opravena.

Jeden z francouzských parčíků - Park Rouge (Červený park)

Slavné návraty se moc nepovedly

Když napíšu detailní informace o příběhu, nezní to tak špatně, co? Autoři měli očividně dobré, možná až příliš velkolepé plány, které se dají jen těžko realizovat ve hře, která je dělána jako freeware. Skutečně, čím dál jste v příběhu, tím víc je vidět, jak autorům docházeli nápady a snad i trpělivost (přeci jen hru vyvíjeli 8 let!!!). Často jsou tak detaily obsaženy pouze v dlouhých konverzacích mezi Vámi a ostatními. 

V příběhu se potkáte se starými známými. Někteří, jako květinářka, kněz, Andréé a koneckonců i Flap a Quido či Duane a Pearl (dva poslední jsou mimochodem nastrčeni ve všech dílech) mi ve hře sedli. Na druhou stranu, oživení Khana či zjevení jakéhosi svázaného filozofa v parku bylo kompletně mimo. Khan mi v BS 1 přišel cool ale zde ho líčí jako strašného ťulpase. Prý jeho otec byl iluzionista a tak si vzal neprůstřelnou vestu s fakekovou krvavou patronou. Nicméně však Georgovi a Nicol nepomohl, protože si při vystupování z vlaku zlomil nohu. To jako vážně??? Navíc v celé hře nemá ani nijak zásadní roli a pokud by tam nebyl, tak by se vlastně nic nestalo.

Co nemohu hodnotit (nejsem zkušený historik), ale nelíbí se mi to, byl fakt, že se děj ke konci přesunul kamsi do Číny a autoři spojovali nespojitelné. Ač to nevylučuji, neřekl bych, že se templáři s Čínany příliš kamarádili.

Nejen příběh, ale i hádanky jsou oproti původní sérii trošku slabší. Kromě zapojování obvodů kdesi v knihovně si toho vlastně moc nepamatuji. Velká škoda! Kompenzací tak může být snad jen Nico jako hratelná postava.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání bylo přeneseno z původních dílů jedna k jedné. Jedná se o myšoidní střídání levého a pravého tlačítka myši. Rozhovory můžete vesele přeskakovat.

Grafika běží v rozlišení 800x600 a byla nakreslena velmi obstojně a respektuje styl původních dílů. V Paříži jsem si například myslel, že autoři pouze překopírovali pozadí, ale když se děj posunul dále, například do Tomaru, grafika byla zcela nová a přesto se podobala např. Sýrii z prvního BS.  Líbí se mi, že autoři zachovali scrolování obrazu u příliš velkých lokací. Až na nějaké drobnosti se grafice nedá nic vytknout.

Zvuk byl více méně okopírován, ale i tak výborně dokresluje atmosféru. Co mě ale překvapilo, bylo vydání dabingu. Věřte nebo ne, ale hlas Stana Burdmana (angličtina), který daboval Goerge byl skutečně dobrý a hezky se poslouchal! Ostatní postavy byly také velmi povedené a mnohonásobně lepší než v českém ekvivalentu, který mi místy trhal uši.

 

Závěrem

Ač příspěvek vyznívá negativně, hru musíme chápat jako freeware. Nikdo si asi nevzal a nevydělal ani korunu a přitom jsme dostali povedenou hru s ještě více povedeným dabingem. Zkrátka palec nahoru a klobouk dolů. Hodnotím 65% a hru doporučuji všem skalním adventuristům a fanouškům Broken Swordu. 

Rue Jarry, ulice kde bydlí Nico.

Byt Nico s krásným plakátem BS2!

Místní archiv novin France Nationale

V knihovně poblíž Londýna.

Nico jako hratelná postava s Duanem a Pearl.

Svázaný magor. Jeho roli jsem vůbec nepochopil.

Na vykopávkách v Tomaru v Portugalsku.

Ve studni. Již velmi blízko k objevu pečetidla.

Scéna v letadle.

Slavná čtyřka. George, Nico, tajný agent a ... KHAN.

A jdeme do finále, tajná brána je již otevřena. Jak toto může dopadnout?

Polda 6

Český název: Polda 6, Žánr: Adventura – detektivní, Výrobce: Zima Software, Distributor: Zima Software, Rok vydání: 2014,  Info: wikipedia, mobygames, databaze-her,  Dostupnost: Steam, Čeština: Ano.

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%

 

Poznámky: Původní recenzi jsem napsal 1.6.2023 jako vůbec jednu z prvních. Nemusí tak obsahovat úplně všechny informace, něco nemusí být správně a ve většině případů absentují obrázky. V brzké době ji tak plánuji přepsat / vylepšit.

 

Byly časy, kdy se Polda vydával téměř každý rok a Zima Software s ním slavila neuvěřitelné úspěchy. Pak přišel Polda 5, který se vyvíjel snad na třikrát a výsledkem byl takový všemožný paskvil s poměrně nehezkou grafikou. Neúspěch tohoto dílu znamenal zastavení prací na sérii Polda obecně. Následoval neúspěch hororové hry Bloodline a firma se ocitla ve vážných problémech.

Po úpadku firmy se však rozhodl bývalý zaměstnanec, Petr Svoboda, že série by si zasloužila pokračování. Začínal velmi pozvolně. Jako první udělal hru Sexy Prší na mobilní telefony. Pokračoval hrou Polda 2. Hrám se dařilo a kde je vidět zájem hráčů, tam je škoda to nezkusit s dalším dílem. Bez jakýchkoliv kuloárních šuškaček, bez jakékoliv propagace, hra Polda 6 vyšla na konci roku 2014 pod hlavičkou firmy JRC.

Úvodní obrazovka.

Já hru objevil až jako přílohu k časopisu SCORE 274 v prosinci roku 2017 a čistě z lásky k adventurám jsem si časopis koupil. Trvalo pak dalších 5 let než jsem časák rozbalil a hru zahrál (shame on me!). Povedl se zamýšlený restart a o čem to bude tentokrát?

Polda 6 jako herní příloha v časopise SCORE 274.

Polda goes Hollywood

Pankrác, ať už ve službách státní policie nebo jako soukromý detektiv toho má za sebou už skutečně hodně. Svými činy navíc trumfuje jiné známé detektivy z celého světa. Přeci jen rozlouskl případ zmizení sourozenců v rodných Lupanech (Polda 1), vyřešil případ klonování (Polda 2), zabránil atentátu na prezindenta (Polda 3) a zacestoval si časem (Polda 4-5). Povedlo se to snad Colombovi, Sherlocku Holmesovi či Jessice Fletcherové? Ani omylem! A proto není divu, že prezident USA Barák Obama se pro vyřešení současného případu obrátí na našeho českého rodáka.

Stalo se totiž něco, co nikdo nečekal. Stalo se něco, co může ovlivnit světovou bezpečnost. Někdo ukradl SEZNAM VÍTĚZŮ OSKARŮ z filmové vily. Pankrác na nic nečeká a vydává se na cestu z Lupan do USA, aby případ rozlouskl. Překvapením však je, že hlavní zloděj za sebou nechává, dodejme že až podezřele schválně, drobečky skládačky, která má Pankrácovi  osvětlit čin krádeže a zároveň ho připravit na fakt, že dotyčný chystá ještě něco daleko horšího, kde by už mohla téct krev.

Pankrác si tak začíná víc a víc uvědomovat, že se nedobrovolně stává lovcem pokladů a příběh historicky padá až do dob korzárů a řeší dávný spor mezi rodem Cárriů a samotným bohem vína, divadla a veselí - Dionýsem. Kolem 15. století se totiž na jednu korzárskou loď nalodil neznámý cizinec - onen Dionýsos a s ním se objevila v podpalubí spousta sudů vína. Kurzáři však chtěli víno jen a jen pro sebe a nedbali varování cizince, kterého navíc chtěli předhodit žralokům. Jaké překvapení bylo, když se nic z toho nepovedlo a kapitán lodi spadající do rodu Cárriů byl stižen kletbou, která přetrvává do dnešních dní. Naopak divadelníkům se začalo víc a víc dařit no a podívejte jak si snobsky v San Angeles žijí nyní.

V  Lupanech. Doma v garáži.

Před Hollywoodskými studii.

U Majáku.

Na první pohled se to může zdát jako překombinované, ale opak je pravdou. Tento historický příběh nenásilně vstupuje do děje a jen dokresluje všudypřítomné hlášky "smrt Dionýsovi" a vyjasňuje motiv onoho zloděje.

Ovládání, grafika a zvuk

Hra má klasické myšoidní ovládání. Funguje zde dvojklik pro rychlý posuv a dají se přeskakovat rozhovory. V případě záseku pomůže mezerník čímž si zobrazíte předměty, které jste přehlédli nebo předměty, které se dají v dané lokaci nějak použít. Druhou zmíněnou možnost však nedoporučuji - to už se připravíte o jakýkoliv herní zážitek typický pro adventury.

Polda 6 spadá do kategorie 2,5D adventur, využívající 2D pozadí s 3D (kreslenou) postavičku. Celkově se grafická stránka hry povedla. Autoři se vrátili do éry Poldy 2 a 3 a oslovili výtvarníka Karla Kopice, aby jim nakreslil pozadí. Ten je ve světě znám pro svojí airbrashovou techniku kresby. Ta spočívá v postupném nanášení barev rozstřikem pomocí vzduchové pistolky a dokreslení detailů ručně. Je to neuvěřitelně složité, ale výsledek vypadá skutečně nádherně. Ukázka kresby pozadí s motivem JZD je v tomto odkazu. Navíc pan Kopic kreslí všechno krásně izometricky a tak to připomíná staré dobré časy v Day of the Tentacle apod.

3D animace postav si vzal na starost Jan Fiala a také si zaslouží velkou poklonu. Různé grimasy, které postavy dělají během hry jsou jedinečné a hlavně dobře koukatelné. 

Dabing samotný je u většiny postav výborný. Luděk Sobota, Martin Dejdar či Jiří Krampol excelovali. Zvuk je navíc buďto vyčištěn a nebo dabéři mají hlasy jako zamlada - žádné chrapláky neslyším. Iva Panzderková se svým hlubším hlasem či Jiří Mádl naopak s hlasem mladíka mi moc nesedli. To je však jen subjektivní názor.

Závěrem

Polda 6 vsadil na návrat ke kořenům. Autoři použili klasický humor, udělali líbivou grafiku a oslovili známé osobnosti, které se postarali o prvotřídní dabing. No a protože přesně tyto 3 body stáli za každým předchozím dílem, tak to stačilo i tentokrát. Příběh hry je jednoduchý, téměř lineární. Navíc mám pocit, že díky lehčím adventurním hádankám (by) se podařilo přilákal i lidi, kteří s tímto žánrem do styku nikdy dříve nepřišli.

Hezká práce, 65%!