Demo: Legends of Castile

Český název: Legends of Castile Žánr: Adventura - lidová, Výrobce: Torrezno Entertainment, Distributor: Torrezno Entertainment, Rok vydání: 2023?,  Info: wikipedie, mobygames, databazeher, legendsofcastile.com  Dostupnost:  Steam, Čeština: Ne.

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: počkáme si na plnou hru

 

Prvního července roku 2023 se na Steamu objevilo demo nové adventury s názvem Legends of Castile. Jedná se o prvotinu malého indie studia Torrezno Entertainment, za kterým stojí španělský autor Luis Izquierdo Juez s jeho přáteli a rodinou. 

Hra na mě působila "mile" a protože se mi aktuálně nedostává vůbec žádného času, rozhodl jsem se ji zahrát a trošičku popsat stejně tak, jak jsem to dříve udělal například s Foolish Mortals, Twilight Oracle, Scott Whiskers in the Search for Mr. Fumbleclaw, The Adventures of Bryan Scott nebo s nejistou Laurou Bow 3.

Úvodní obrazovka

A long time ago in Spain far, far away ...

Omlouvám se, ale nic příznačnějšího než hláška ze Star Wars mě nenapadlo a jakmile si hru zahrajete, určitě mi dáte za pravdu. Je to tak trošku pohádka a tak trošku se odehrává na místech, která nám, obyčejným Čechům, vůbec nic neříkají.

Konkrétně se podíváme do severního Španělska - do provincie Castile v 19. století. Zde mezi městy Segovia a Burgos (v reálu od sebe vzdálených > 200km!) putuje naše mladá hrdinka Maria de Salazar, aby přinesla důkaz o existenci různých magických stvořeních, které se v kraji mají vyskytovat - ježibaby, trpajzlíci všeho druhu či dokonce Kyklopové. 

Ha, nějaká (ježi)baba a podivná cedule!

 

A jak se vůbec k takovému prapodivnému úkolu María dostala? Zcela prostě. Jednou si zašla na záchod a bylo to! Ač to na první pohled vypadá jako vtip, tak vtip to rozhodně není. María byla s přáteli na místní veselce a zrovna, když se jí chtělo ... no, vykonat potřebu řekněme, prošla se místním vinným sklepem, trošku si asi říhla z lahvinky a spatřila panenku Marii. Nebo je o tom alespoň skálopevně přesvědčená.

Ať je to jakkoliv, pravdou je, že při takových situacích lidem obecně přeskočí a mají tendenci být zapřisáhlí věřící. Výjimkou není ani María, která si z ničeho nic uvědomila, že se chce stát řádovou sestrou (no jak jinak, že?). Problémem však je její mládí a možná i troška arogance s jakou nakráčela do místního kláštera. Matka Představená se jí však rozhodně vyhovět, ale jen za podmínky, že donese ty důkazy o magických stvořeních, o kterých jsem psal již dříve.

Na co v demu narazíme?

Maríi tak nezbývá nic jiného než se vydat do středu provincie Castile. Jenže zrovinka tato provincie je vůbec ta největší mezi  sedmnácti dalšími a Mária trošku zabloudí. Blíží se noc a María je uprostřed ničeho, bez vidiny blízkého města a možného bezpečného přespání. Vlci si již brousí drápky ...

Záchranou se zdá být malý domek nedaleko, kde má sídlit místní pasák ovcí. V případě honu na Kyklopy je to trošku podezřelé, nemyslíte? Ale abychom nepředbíhali. Do domu nevede snadná cesta. Majitele nejprve musíte upoutat a přesvědčit, že za poskytnutí přístřešku určitě nebude škodný a navíc ani hladný, neb mu slíbíte výbornou Castilskou polévku.

Místní domek pasáka ovcí

Na polévku však nemáte ani recept ani suroviny a tak se budete muset po nějakých porozhlédnout po domě. Samotnou přípravu se Vám navíc pokusí znepříjemnit otravní trpajzlíci, které budete muset zlikvidovat. No a kdo by čekal za misku dobré teplé polévky vlídné slovo, bude zklamán. Místní pasáček na nás pohlédne svým jedním velkým očkem, roztrhá své šaty a ... ne, nebojte, žádné sado maso to určitě nebude, ale na to jak to přesně dopadne si budeme muset ještě chvíli počkat, neboť v tom nejlepším demo končí.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání je relativně přímočaré a typické pro 2D point-and-click adventury. Levé tlačíko myši se stará o většinu akcí, pravé se používá jen pro detailní průzkum věci či osoby. Prostředním tlačítkem / kolečkem můžete aktivovat inventář. Ten je řešen jako pletený koš (ačkoliv María žádný nenosí) v jehož útrobách je v jednom momentu i více než 15 předmětů (včetně dalšího koše, který seberete po cestě).

Pohled do inventáře

Osobně mi vadil styl vybírání akce - po kliknutí na předmět se objeví jakýsi malý obrazec ve tvaru erbu se třemi symboly pro sebrání předmětu, prozkoumávání a mluvení a Vy musíte ještě jednou vybrat co chcete udělat. Je to tedy velmi pomalé až otravné. Kde já to jen naposledy viděl?

Ukázka dostupných akcí.

Grafická stránka hry je, jak jsem již psal, "milá". Vznikla ručním nakreslením a následným "vybarvením" v počítači. Jako nástroj pro celkovou tvorbu hry bylo využito Visionaire studio. Jediný problém mám s tím, že se grafika rychle okouká - schválně se zaměřte na všechny obrázky přiložené k příspěvku a uvidíte, které barvičky autor preferuje (oranžovou a hnědou). Ze začátku to beru, ale později je to až moc fádní. 

Co si naopak zaslouží vyzdvižení jsou animace hlavní postavy. Znáte ten pocit, když postava jen natáhne pracku před sebe a v inventáři zmizí celý žebřík? Tak zde tomu tak není! Někdo se v těchto animacích vyřádil a já například skutečně oceňuji, když si María, aby dosáhla na česnek, stoupne na špičky. Případně když se ohne k malé stolní zásuvce. Tak by to mělo vypadat!

Závěrem dodávám, že hra nenabízí dvojklik na rychlý přesun mezi lokacemi a ani žádnou nápovědu k aktivním předmětům či akcím.

Velkou škodou je chybějící dabing. Na oficiálních stránkách hry se sice dočtete, že dabing je otázkou úspěchu či neúspěchu kick-starteru, ale také zde na druhou stranu můžeme najít informaci, že hra má vyjít již v tomto roce. Jak si to autor všechno představuje stihnout je tak velká záhada. Na dabing bych však jednoznačně nějakou tu kačku přispěl!

Závěrem

Hra je na první pohled hezky nakreslená. Později mi však grafika přišla až moc fádní. Příběh mě moc nezaujal. Hledání důkazů o mystických potvorách kdesi ve Španělsku je na mě až příliš lokální záležitost. Navíc Kyklopové prostě nějak netáhnou. Zvláštní ovládání a chybějící dabing hru sráží ještě trošku více a prozatím se jedná o jedno z nejslabších dem, které jsem v roce 2023 hrál. 

Autorovi bych doporučil zkusit nějakou kampaň, vybrat pár penízek a na projektu ještě zapracovat. Držme mu palce!

 

Další obrázky ze hry:

Zajímavý styl spaní.

Krásná malá kuchyňka.

Jídelna mixnutá s knihovnou - a jaké to zajímavé čtení tam mají :)

Po schodoch, po schodoch ...

Škaredí okřídlení trpajzlíci.

Polévka je hotova.

Tak a co teď? Sežere mě nebo tu polévku? Nebo obě?

Jak to asi dopadne?

 

Polda 7

Český název: Polda 7, Žánr: Adventura – detektivní, Výrobce: Zima Software, Distributor: Zima Software, Rok vydání: 2022,  Info: wikipedia, mobygames, databaze-her,  Dostupnost: Steam, Čeština: Ano.

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%

 

Polda je zpět! Už posedmé. Tím se vlastně řadí mezi jednu z nejdelších adventurích sérií na světě.

Polda 7 vlítl na hit-hit o letních prázdninách v roce 2020. Původní cíl bylo vybrat 400 tisíc (protože Petr Svoboda je podle vlastních slov pesimista a projektu moc nevěřil), nakonec se však vybralo o milión víc. Vývoj hry trval 2 roky a pro přispěvatele byl uvolněn v předstihu v roce 2022. Navíc bez jakékoliv protipirátské ochrany.

To se ukázalo jako chyba, neboť zhruba po dvou týdnech se objevila pirátská kopie a s budoucími zisky to vypadalo skutečně blbě. Hrozilo dokonce, že se projekt ani nezaplatí. Ač to vypadá divně, nesmíte se nechat zmást vybranou částkou - platí se procenta hit-hitu a odvádí se daň státu. Reálně se tak z 1 400 000 stane něco přes 800tis, ale vývoj stál 1 600 000 - psycho co?

No naštěstí média zafungovala, hru mediálně podpořila a všechny pirátské kopie byly zachyceny a staženy (nebo alespoň drtivá většina). Mně tato mediální bublina tehdy tak chytla, že jsem si hru zašel koupit a nadělil si ji k Vánocům. Vánoční svátky roku 2022 tak byly stráveny touto pařbou, která mě mimochodem přivedla zpět k hraní adventur.

Úvodní obrazovka

 

Pankrác si moc klidu neužije..

Po úspěšném vyřešení předchozího případu za velkou louží se Pankrác vrací zpět do rodných Lupan. Je zrovinka krásná sobota a Pankrác by si rád vychutnal akční novinku s Rambouskem (chápej jako s Johnem Rambem). Během sledování však přichází šok. Poutavá akční drasťárna je přerušena rychlými zprávami (PRD News), které informují celý svět o přistání tajné mimozemské lodi na stadióně ve Wembley. Co víc, loď záhy mizí a lidem okolo zmizí i šaty. Že by nějaká mimozemská technologie na zneviditelnění? Korunu tomu všemu dává tajemný hlas Dorta Vedra, který hlásá konec pozemského života jak ho známe.

Pankrácův pokoj v rodných Lupanech

Je to snad vtip? Nejspíše ne,  protože chvilku poté Vám volá letecký magnát, pan Jumbo, který si Vás oficiálně najímá k tomu, aby jste celou situaci prozkoumal a pokud možno mu vypátral, kam ten letoun zmizel. Přeci jen mít v portfoliu letounů jeden mimozemský s tajným maskováním zní moc lákavě. Protože prachy nikdy nesmrdí, Pankrác se vydává do akce!

Přeci jen to byla bouda

Na rozdíl od předchozího dílu se nám příběh trošičku protáhne, neboť není všechno takové, jak to na první pohled vypadá. Pokud si ještě vzpomínáte na Poldu 3 a jeho pátrání po kuchaři Cecvárkovi, které nakonec vyústilo v odhalení atentátu na prezidenta USA a pokud se Vám to líbilo, pak se Vám bude líbit i Polda 7.

Pankrác do Anglie skutečně odcestuje. Vypátrá údajnou mimozemskou agentku, Moniku Black, předá jí americké justici a dočká se světového uznání. Vše na první pohled vypadá jako zdárně vyřešený případ. To však platí jen do okamžiku, kdy Pankrác zapne telku, aby si užil další akční drsárnu s Rambouskem. Jenže ouha - film je opět přerušen Jardou Klátilem z PRD News s představením největšího hňupa na světě - Poldy Pankráce. Ona totiž celá původní scéna byla jen prachsprostá nachytávka a tahák na daleko větší akci - CelebritiCon s doprovodným programem "Chceš keš", kterou zaštiťuje Tomík Krejzar (Tom Cruise).

CelebritiCon je v plném proudu

Slepenec sice drží, ale je to hrozný

Řekněme si to upřímně. Do této chvíle to bylo naprosto výborné. Menší záhadná UFO zápletka, pátračka, no prostě všechno jak by mělo být. Co se odehrává později ve hře se mi už moc, až na pár detailů o kterých se ještě zmíním, nelíbilo.

Pankráce kontaktuje samotná Monika Black, která je ve skutečnosti jen módní blogerka a nikoliv agentka. Byla podvedena a zesměšněna stejně jako Pankrác, ale má za to, že všechno nějak "smrdí" a že se chystá "něco většího"! Osloví tedy Pankráce žádostí o pomoc a společně se vydávají na Con, aby odhalili o co vlastně jde. 

Uvnitř "centra" pro CelebrityCon

 

Neměl bych nic proti, kdyby celý Con nepůsobil až extrémně splácaně. Venku před hotelem je jakási Bolzánova díra, do které chtějí házet prachy, které pak budou lítat televizí ven. V hotelu samotném je mix obrazovek, které k sobě nějak moc nesedí - chrám přispěvovatelů, Cibien´s Corner, posilka, laborka pana Mlaska (Elon Musk) a  ve vrchním patře (nebo co to vlastně je) je hospitál, bar, přístup k JZD, atp. Během hraní jsem si říkal, jak toto mohlo někoho napadnout zkombinovat!?

Zrovna probíhá turnaj v Amerických očí - čáře

 

K tomu všemu je to tak neuvěřitelně natažené, že jsem myslel, že už to nemůže být horší. Typickým příkladem může být získání informací z tajného superpočítače, do kterého se dostáváte snad 10x s tím, že 9x jsou vaše pokusy intenčně špatně provedeny a vy musíte protrpět všechny animace a zbytečné dialogy o tom, jaký je Pankrác debil. Heslo k počítači je navíc schované v automatu Polda 2 v Cibien´s Corner a tak se hra ještě trošičku protahuje retro výletem do oné hry. 

Před doupětem v Poldovi 2

 

Jestli si myslíte, že si vymýšlím, pak si sami spočítejte aktivní lokace. Je jich přibližně stejně tolik jako v Poldovi 6, ale herní doba se protáhla na 2 - 3 násobek.

Třešničkou na dortu v natažení herní doby jsou pak podmíněné akce. Pokud si pamatujete ještě na Ni.Bi.Ru., pak jistě víte co to znamená a víte jak dobře to může být uděláno. Jenže v Poldovi 7 je to až neskutečně otravné. Pokud totiž neuděláte nějakou akci, která v programu odemkne akci následující, pak se nehnete z místa. Následkem toho je, že se k vedlejším postavám vracíte klidně 4x a zkoušíte, zda-li, když jste se koukli na kýbl v rohu místnosti, jste neaktivovali nějaký rozhovor, který Vám pomůže jít dále. Jak moc jsem to v Ni.Bi.Ru. obdivoval, tak moc mi to v Poldovi 7 vadí.

Dvojsmyslů je zkrátka příliš

Možná je to jen můj problém spojený s mým věkem (35), ale ve hře mi přišlo až příliš dědinské nazývat všechno a všechny nějakými zkomoleninami nebo dávat do každé věty dvojsmysl. Jednak to působí divně a druhak se tím díl zabíjí pro zahraniční trh (na který nebyl vlastně právě proto určen), neboť absolutně žádný zahraniční hráč těmto českým vtípkům či dvojsmyslům nebude rozumět.  

V Poldovi 6 to ještě docela šlo, neboť všechny tyto postavy byly tak nějak upozaděny, ale jakmile se všichni sjeli na CelebritiCon a plánují nějaký velký převrat ve smyslu "Make VHS great again", pak se z nich stávají nosné pilíře příběhu a všechny dříve "v pohodě" vtípky jsou "až příliš trapné" vtípky. 

 

 

Několik pozitivních věcí se přeci jen najde

Abych ale už hru moc nehanil, musím říci, že zde existuje i několik pozitivních věcí, které se mi líbily. Pokud vynechám fantastickou grafiku a ještě lepší dabing, pak se mi klasicky líbily všechny minihry. Celkově i návstěva Poldy 2 v automatu v Cibien´s Corner, který má remásterovanou grafiku bylo velmi příjemné a nedivím se, že ohlas lidí byl tak silný, že vzniká CELÝ Remástr dvojky. Být autory, udělal bych to stejně.

Jedno z prvních srovnání a malá ochutnávka na druhý remasterovaný díl.

 

Druhou věcí, která byla skutečně fajn, bylo zapojení Moniky Black do příběhu tak silně, že se z ní stala druhá hratelná postava. To je něco co jsem na autorech obdivoval. Přeci jen "Polda" byl vždy o "Poldovi", a ne o nějaké módní blogerce. Nicméně zvládlo se to tak nenásilně a tak dobře, že dokonce bych hře snížil hodnocení, kdyby to autoři neudělali. Ivana Korolová (mimochodem jediná známá osobnost hrající předchozí díly Poldy) má navíc tak dokonalý hlas, až mě to posadilo na prdel. Ke své postavě ve hře se náramně hodí a já tajně doufám, že jestli někdy vyjde Polda 8, tak se paní Korolová vrátí také.

 

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání je vskutku přímočaré. K drtivé většině věcí používáte jen levé tlačítko myši. Po stisknutí pravého tlačítka Vám pak vyjede inventář, který najdete i v pravém horním rohu obrazovky. Pokud by jste navíc nevěděli či spíše neviděli nějaké detaily ve scéně, funguje zde profláknutý mezerník, který všechny aktivní předměty zviditelní. 

V inventáři kromě předmětů najdete i mobil s poznámkovým blokem, telefonním seznamem a aktivním internetem (na který v případě zákysu nezapomeňte!). Poznámkový blok považuji za užitečnou věc (stejně jako v Excavation of Hob´s Barrow), neboť Vám v něm svítí vaše aktivní úkoly, které máte udělat. Pokud se tak od hry vzdálíte na cca týden či dva a pak se k ní zase vrátíte, máte všechno hezky popsané a v příběhu hezky pokračujete.

Co dělat dál? Aha - zachránit svět, já zapomněl.

 

Co mě u her Polda z hlediska obecného ovládání štve je omezené množství pozic pro ukládání hry. Většinou zde není možné ukládat více než 10 pozic (v této hře dokonce 8) a to mi na hru, která má délku kolem 12 - 20hodin, přijde opravdu málo.

Grafická stránka hry kopíruje svého předchůdce. Hlavním malířem pozadí se stal opět Karel Kopic se svojí airbrushovou technikou. Zajímavostí zde je, že všechny nakreslené pozadí se do počítače nescanují, jak bychom normálně čekali, ale fotografují. Podle Petra Svobody scan nikdy nevypadal tak hezky jako kvalitní fotka.

Návrh 3D postaviček vytvářel Jakub Mareš (mimochodem skalní fanda série a autor remástrované grafiky v Poldovi 2 - Remástr). Převod do skutečného 3D a přidání všech grimas, které postavy dělají, vytvořil velmi pěkně Jan Fiala.

Zkrátka a jednoduše. Grafická stránka hry je naprosto výborná, umí zaujmout a je na ní vidět neskutečný kus práce, kterou skalní fanoušci umí ocenit (alespoň si to myslím).

Zvuk je takový klasický Poldovský a upřímně nenadchne, ale ani nezarmoutí. Na co však série Polda vždy vsázela byl dabing od známých osobností. Poldu opět dabuje Luděk Sobota u kterého však, na rozdíl od předchozího dílu, je slyšet takový zvláštní a někdy i nepříjemný chraplák, který se k "mladšímu" Poldovi, alespoň podle mě, moc nehodí. Na druhou stranu, ruku na srdce, si neumím představit Poldu bez pana Soboty! Jsem tedy velmi zvědav, jak se s tím autoři v případném pokračování vypořádají.

K panu Sobotovi se pak dále přidali i Bohdan Tůma, Petr Rychlý, Tomáš Matonoha, Petr Jablonský či Valérie Zawadská. Tedy mistři dabingu.

Zcela novou osobou se stala, a skutečně zaslouží uznání, Ivana Korolová. Ta propůjčila hlas druhé hratelné postavě Monice Black a její hlas byl pro mně neskutečným překvapením. Byl to takový uklidňovák - k postavě se skvěle hodil a krásně se poslouchal. Jednoznačně palec nahoru a já doufám, že jí ještě někdy v Poldovi uslyšíme.

 

Závěr:

Musím se přiznat, že hodnotit sedmý díl Poldy je velmi složité. Grafická stránka a dabing jsou jako vždy velmi silné. Stejně tak super je množství pěkných miniher a druhá hratelná postava Moniky Black. Naproti tomu uměle protahovaný příběh, místy až dědinské vtípky a slovní hříčky už neumím nějak docenit. Je však otázkou, zda hodnotit negativně něco, co bylo stvořeno pro specifickou sortu lidí, kteří přesně takovéto hry vyhledávají. Přeci jen proti gustu ... no však to znáte.

Suma sumárum, za plnou cenu jsem dostal příjemný počin od malého českého studia. Ceny nelituji a pokud bude někdy v budoucnu další kampaň, určitě ji podpořím!

65%

 

Recenze ve SCORE

Recenze hry vyšla v roce 2022 ve SCORE č. 338. Mimoto ve stejném čísle je možné najít šéfredaktorské zamyšlení se nad pirátění.  Následný rozhovor s autory Poldy 7, panem Svobodou a Fialou můžete najít v čísle 339. Všechny články přikládám pod tímto textem. Určitě stojí za to! Snad budou čitelné.

Další obrázky ze hry

Omlouvám se, hra mi neumožnila ukládat obrázky a tak jsem si ji nahrál jako video a až z videa obrázky pořídil. :-/. Není jich proto tolik jako v jiných hrách.

U Versáčka

 

Před kanceláří Donutely.

Kaple přispěvovatelů

Gym

Elon Mlask

V boudě u Bolzánovy díry.

 

 

Na Conu

Klasické místní JZD

 

Dort Vedro útočí.

Alone in the Dark

Český název: Alone in the Dark (Sám ve tmě), Žánr: Adventura – survive / horor, Výrobce: Infogrames, Distributor: Infogrames EU --> Atari --> THQ Nordic , Rok vydání: 1992,  Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, GOG (samostatně nebo jako antologie), Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 80%

 

Poznámka: Dne 30.10.2025 jsem upscaloval všechny obrázky z příspěvku. 

 

V tomto roce (2023) má světlo světa spatřit předělávka prapůvodní hry Alone in the Dark, která byla vydána v roce 1992 francouzskou skupinou Infogrames a za ty roky se právem stala herní legendou.

Svůj podíl na tom má i Hubert Chardot, milovník Cthulhu, Voodoo a čarodějnictví. H. Chardot se stal autorem scénáře nejen pro tuto hru, ale i pro ostatní té doby - Shadow of the Comet, Alone in the Dark 2, 3 a Prisoner of Ice. Není proto divu, že se příběhy mohou vzájemně nenásilně proplétat a tvoří tak menší "strašidelné" universum, na jehož část se v dnešním příspěvku podíváme.

Úvodní obrazovky hry

Emily Hartwood nebo Edward Carnby?

Bez dlouhých povídaček půjdu rovnou k tomu fantastickému příběhu. Ten nás zavede do státu Luisiana, na panství zámku Derceto. Tento zámek má za sebou trošku krušnou historii. Podle pověsti byl postaven roku 1818 podivným dobrodruhem Elijahem Pickfordem. V roce 1862 však vyhořel poté, co jej zapálila spojenecká jednotka vedená kapitánem J. W. Nortonem. Ten podle výpovědi unikl jisté smrti, kterou pro ně všechny Elijah plánoval. 

Pozemky však nezůstaly opuštěny dlouho. Již v roce 1875 zbytky zámku kupuje Howard Hartwood a nechává vše renovovat podle původních plánů. Hartwood totiž věřil, že na pozemku najde poklad neuvěřitelné hodnoty. Našel však akorát smrt, když si z nejasných příčin ukousl jazyk a udusil se vlastní krví.

Posledním majitelem byl Howardův syn, vážený malíř Jeremy Hartwood. Ten se do zámku stěhuje, aby získal inspiraci pro své výtvory. Bohužel i on brzy po nastěhování začíná mít hrozné vize. Chce přijít na to, co se to v zámku děje a proč jeho otec zemřel, ale dříve než to zjistí, umírá také - oběšením na půdě. Na první pohled nezanechává za sebou žádné informace...

Emily Hartwood nebo Edward Carnby

A v tento moment vstupujete na scénu vy jako hráč. Můžete si vybrat ze dvou charakterů. První bude žena, Emily Hartwood(ová) a jak jméno napovídá, jedná se o Jeremyho neteř. Koronerova zpráva vyznívá sice jasně, ale i tak by ráda zjistila, co přesně se jejímu strýčkovi stalo. Má podezření že něco, či někdo v domě ho k činu sebevraždy dohnal. Věří také v to, že jí strýček musel nechat nějaký dopis na rozloučenou, ve kterém by své pohnutky objasnil. Navíc si pamatuje, že jí strýc vždy odkazoval na staré piano, kde by dopis mohl být ukrytý...

Druhý hratelný charakter je Edward Carnby (hlavní hrdina i dalších příběhů), soukromý detektiv ve finanční nouzi, který je pro pár peněz schopen udělat cokoliv. Když dostane nabídku od překupnice se starými věcmi, jisté Glorie Allen, aby navštívil zámek a našel staré piano, po kterém prahnou kupci z celé Ameriky, neváhá... 

Oba hrdinové se vydávají stejnou cestou na zámek, vystoupají do nejvyšších prostor domu a piano skutečně najdou. Objeví i poslední dopis, který Jeremy sepsal těsně před svou smrtí. V něm stojí:

Dopis na rozloučenou.

 

"Přicházejí. Osvobodil jsem pekelné síly a nyní za to musím draze zaplatit. Derceto se stalo obětí zla! Slunce zapadlo. Najdou sice mé tělo ale duši nedostanou! Umím si představit tu zuřivost pána zla a ten teror v srdcích jeho přisluhovačů.  Už slyším jejich kroky. 

Někteří jednou možná pochopí to, co jsem udělal. Můj bože, odpusť mi. Sbohem. Jeremy Hartwood."

První herní obrazovka - na půdě.

Jenže slunce zapadlo a v tu chvíli je jasné, že dostat se z domu zpět bude velmi těžký úkol i pro Vás. Speciálně poté, co na Vás oknem vlítne jakási zmutovaná obluda a následně i mozkožroutská zombie. Přeji Vám hodně zdaru v prvním survive hororové adventuře svého druhu!

 

Průzkum domu odhaluje děsivé detaily

Nacházíte se na půdě, ale východ z domu je v přízemí. Před sebou tedy máte druhé patro, první patro a přízemí. V každém patře je milion různých menších či větších pokojíčků, různé reprezentativní sály, obří knihovna, studovna, jídelna a mnoho dalšího. Nechybí ani různé tajné dveře vedoucí do další chodby či světničky, které musíte navštívit, abyste zde sebrali něco, co Vám umožní hru dohrát.

Tajná knihovna. Talisman zde nalezný použijete v závěru hry.

V každé místnosti Vás může někdo nebo něco ohrozit na životě. Většinou jsou to zombíci či různé zmutované potvory. Někdy navíc pořádně tuhé! Ve hře sice můžete najít brokovnici a revolver, ale střílet s nimi je o nervy. Zkrátka než postava zaměří a vystřelí, už ležíte tuzí na podlaze. Opravdovým kamarádem se Vám tak stane pravý rytířský meč, se kterým oddělování hlav od těl půjde velmi snadno a zombíci budou padat jako hrušky.

Zombíkům stačí hrnec polévky s vnitřnostmi a bude klid!

V průběhu Vašeho putování budete objevovat všemožné předměty. Především knihy, zápisky či pergameny. Něco je naprostý brak, něco Vás dokonce zabije neboť recitací různých pasáží vyvoláte síly z jiného světa, ale na něco bude výhodné se zaměřit pořádně. Bude se jednat o menší nenápadné zápisky odhalující historii prvního majitele domu, domu samotného, jeho vyhoření, přestavení a bohužel také smutné zápisky posledního majitele, který před smrtí skutečně trpěl. Detailním čtením se také dozvíte, že cesta ven prostě nepovede, dokud nezničíte jakéhosi šmejda, sedícího v katakombách pod barákem, odkud už dlouhá léta škodí každému, kdo se do domu nastěhuje.

Trošku do hloubky příběhu aneb spoilerů není nikdy dost

Abych Vás moc nenapínal. Tím šmejdem je bývalý pirát Ezechiel Pregzt přezdívaný krvavý Ezech. Ten se na svých plavbách pustil do okultismu největšího kalibru. Zkoumal čarodějnictví, Voodoo a různé kulty jako například kult Cthulhu. Jednou skutečně dospěl do stádia, kdy se stal téměř nesmrtelným, nicméně měl tolik nepřátel, že se musel stáhnout do ústraní. To se mu hezky povedlo, neboť v té době objevil rozlehlé pozemky v Luisianě s množstvím menších kaveren pod nimi. Nad těmito kavernami postavil za uloupené zámek, který pojmenoval Derceto - na počest své bývalé lodi a posádky. Zde se skrýval a zdokonaloval v magii a okultismu až do osudného roku 1862.

To skupina vojáků pod vedením J. W. Nortona zabloudí na pozemky. Majitel je pozve dál a pohostí, tajně však plánuje jejich likvidaci otravou - nejspíše z nich chce udělat svoje zombie otroky. J. W. Norton však plán prokoukne, Pickforda zastřelí a jeho muži zámek zapálí. Bohužel Pickfordovi přisluhovači se na poslední chvíli vrhají do hořícího domu, aby ho odnesli do jeskyní bod domem. Tam je jeho duše vtělena do prastarého stromu. Nemá tedy tělo, ale stále přežívá, ovládá své přisluhovače a tělo se snaží získat od nebohých majitelů domu. Ti však vždy raději zaplatí svým životem, než aby se jejich těl zmocnil.

Aktuálně jste na mušce vy. Emily nebo Edward. A bude jen na Vás tohoto šmejda jednou provždy zlikvidovat, jinak totiž zlikviduje on Vás - nebo ještě hůře, zmocní se Vás.

Tam je ten šmejd!

Call of Cthulhu

Navíc, jak jsem již psal v úvodu, za scénářem stojí mistr Chardot a tak v zámku Derceto najdete i knihy od Lorda Boleskina z Shadow of the Comet. Prakticky se jedná o dvě, "Deník Výpravy" a "Vzpomínky" v nichž je krásně popsáno, jak se naposledy vydal do Nové Anglie do městečka Illsmouth, aby zdokumentoval tajemný přelet Helleyovy komety. Bohužel natrefil na fanatiky hlásající se ke kultu Cthulhu, se kterými se bohužel nedokázal vypořádat, zešílel a umřel v nemocnici Svatý Andrew. 

Všechny knihy a příběhy jsou logicky velmi krátké, ale na druhou stranu velmi výstižné a do příběhu to krásně zapadá. Je to taková nenásilná reklama na další hry od stejné skupiny lidí.

Ovládání, grafika a zvuk

Ovládání 

Ovládání postav a akcí je výhradně pomocí klávesnice. W-A-S-D řídí pohyb. Dvojím rychlým zmáčknutím klávesy W postava začne utíkat. Repektive měla by začít, ale funguje to tak nějak divně a jednou to jde a podruhé ne.

Akce jako prohledávání, boj, skákání, tlačení předmětů, aj. se vyvolává stisknutím Enteru, navolení dané akce a následném provedení pomocí Mezerníku. Ze začátku mě to neuvěřitelně štvalo, ale později jsem si na to zvykl. Je to nakonec celkem přehledené.

Váš inventář je značně omezený neboť ani v reálném životě by jste asi neunesli 5 knih, gramofón, indiánskou dečku, brokovnici, a mnoho jiného. Naštěstí předměty můžete kdykoliv a kdekoliv odložit a jakmile se zbavíte nějaké větší věci, pak se pro ně zase vrátit. Používání věcí je logické a v jeden moment jsem byl rád, že je i "blbuvzorný". Sebral jsem totiž jakousi starou šavli a hned použil na monstrum. Šavle se mi rozbila a chvilku jsem měl tendenci ji vyhodit z okna (to nedělejte!) ale pak jsem ji jen odložil. V přízemi jsem šavli měl dát na erb a říkal jsem si, že jsem pěkně v řiti, protože šavle v celku už jaksi neexistuje. Nicméně vrátil jsem se pro oba kousky zpět do 2. patra a oba je umístil na erb. Světe div se, ono to fungovalo!

Odložený gramofon - už splnil svoji úlohu.

Grafika 

Grafika je taková všelijaká a asi jí budete muset přijít na chuť. Mně se líbilo ručně malované pozadí. Každá místnost, ať už pokoj nebo nějaká kaverna v jeskyni byla pěkně nakreslená. Co se mi však nelíbilo, byly postavy a monstra, které jsou složeny z polygonů. U postav maximálně poznáte rozdíl žena-muž a u monster jsem poznal jen zombíka. Zbytek netuším co to mělo být - zmutované kuře, pes, kočka, kráva s pavoukem a vlkem??

Palec nahoru si zaslouží kamery (na tu dobu!), které nejsou nikdy stejné. Ačkoliv jsou statické, postava byla skoro vždy dobře vidět a pokud ne hned, pak stačil jen malý úkrok stranou či vpřed a kamera se změnila na tu "více vhodnou".

Zvuk

Zvuk je pěkně strašidelný. U postavy se mění zvuk nášlapů na podlahu podle toho jestli chodí po prknách nebo po dlažbě. Sem a tam zavyje vlk, zahouká sova a pokud hrajete ve 23hod jako já, pak máte tendenci si káknout do kalhot. Dabing je také velmi povedený a určitě poznáte staré známé hlasy z Shadow of the Comet.

Hodnocení:

Alone in the Dark je právem považován za otce survive hororových her, jako byl později Resident Evil nebo Silent Hill. Polygony, ze kterých se postavy sestávají se Vám určitě líbit nebudou, ale vše ostatní Vám to plně vynahradí. Napětí by se v některých místech dalo krájet a příběh Vás ve hře udrží dokud hru nepokoříte. Krásné hororové skřeky, vlčí zavytí, soví zahoukání, aj. dělají celkovou atmosféru ještě lepší. Pokud můžete obětovat hodinku (až tři) svého času, pak si hru alespoň vyzkoušejte.

Za mě 80%.

Recenze z českých herních časopisů:

Ex. 15 - recenze, Ex. 16 - návod (titulní stránka), Score 25 - návod, Score 36 - klasika

 

V českém herním rybníčku si Alone in the Dark zahrál o recenzoval Petr "Lee" Bulíř  v časopise EXCALIBUR č. 15. Ve své recenzi dává několik tipů jak hru hrát a na co si dávat při hraní pozor. Hodnotí jí 88% a těší se na Shadow of the Comet.

V následujícím čísle, v Excaliburu č. 16, se pak na hru nachází návod. Ten s klidným svědomím doporučuji. Další návod vyšel i ve SCORE č. 25 od Andreje Anastasova. Ten si nejspíše s hraním dalších pokračování chtěl doplnit svoje mezery, hru si proto zahrál a vydal návod.

 

Velmi povedená je recenze od Chalida Himmata ve SCORE č. 36 coby Klasika. Hlavně v úvodu se seznámíte s detaily Edwarda Carnbyho, za kterého hru nejspíše hrál. Hru hodnotí plnými 90% a s jeho doporučením určitě souhlasím.

Další obrázky ze hry:

 

Dům Derceto v celé své noční kráse.

Jsme sledováni!

Asi dětský pokoj. Nebo prostě jeden z mnoha!

V koupelně. Voda neteče a nepoteče.

Ve spižírně v kuchyni.

Tajné dveře do podzimních katakomb.

Jedna z mnoha kaveren.

Cesta ven vede přes sklep.

Po zničení hlavního antagonisty to nevypadá tak špatně.

Konečně venku z domu i přilehlých pozemků!

Ale no tákk! To je hrozně trapné!