AdventureGames: Alter Ego

Výrobce: Future Games, Distributor: bitComposer Games, Rok vydání: 2010,

Info: ~~wikipedie~~, mobygames, databaze-her, Dostupnost: Steam, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 65%

A je to tady! Konečně jsem se propařil až k poslední hře studia Future Games, ke hře, která i přes veškerou snahu svých autorů nezaujala tak, jak bylo plánováno a studio muselo po více než 10 letech zavřít své brány.

A co, že se vůbec stalo? Moc známých informací se sice najít nedá, ale obecně je známo, že už při Reprobates se původní tým studia Unknown Identity (Zdeněk Houb a bratři Pekárkové) mírně nedohodli na konceptu hry s vedením. Přesto chtěl původní tým zaujmout stejným hitem jako byl kdysi Posel Smrti. Zdeněk Houb sepsal scénář k další hře, jenže vedení Future Games scénář odmítlo (prý z něj zůstal jen název) a jako nový scenárista byl povolán Jozef Nemet (Polda 5, Reprobates).

Pro takového Zdeňka Houba to byla konečná - z firmy odešel, hudbu dodával jen externě a i s ubývajícími lety na tento konec nevzpomíná zrovna v dobrém.

"Podle mě byla chyba v nerozpoznání schopnosti scenáristy ze strany vedení Future Games. Je třeba si uvědomit, že mimo postu scenáristy byl tým pro vývoj obou her stejný jako u Posla Smrti, možná ještě o něco lepší. Stejní grafici, stejný hudebník, pár externistů. Tak kde se stala chyba? Scenář. Pak se nelze divit tomu, že hry nepřinesly dostatek financí na případné další projekty"

Zdeněk Houb pro české vydání knihy Umění klasických Adventur

Future Games hru sice nakonec "nějak" udělalo a vydalo, ale jen pro zahraniční trh. Na ten český už paradoxně nebyly finance.

Já se dneska na hru konečně podívám a pokusím se vám ji popsat stejně tak dobře, jako již dříve zrecenzované kousky - Posel Bohů (70%), Posel Smrti (90%), Ni.Bi.Ru. (80%), Tale of Hero (70%), Reprobates (75%).

Úvodní obrazovka hry.

Alter Ego - a kde prosím?

Na poslední hru studia Future Games jsem se těšil posledních pár měsíců jako malé děcko. Dokonce jsem se někdy myšlenkově rozdvojil a jedna půlka hemisféry pracovala a ta druhá při práci poslouchala velmi povedené komentáře chlapíka říkající si adventurista, který už kdysi dávno natočil svůj walkthrough hrou. "Výborné" říkal jsem si, aniž bych vůbec hru viděl. Jenže pak jsem si hru obstaral, začal hrát a rázem jsem strnul s podivným úšklebkem.

Snad mi to tým stojící za hrou odpustí, ale musím hned na úvod říci, že adventuristovi komentáře tomu všemu dodávaly "život a smysl".

Ale pojďme pěkně postupně. Nechci přeci hru hodnotit hned na začátku. Zkusím to vzít postupně s nějakou návazností na Posla Smrti, se kterou se tak často srovnává (ač je to úplně mimo). Příběh se bude opět odehrávat v Anglii, avšak narozdíl od Posla Smrti, kde se příběh odehrával spíše ve vnitrozemí, zde to bude anglické přístavní městečko Plymouth. Taktéž se posuneme mírně zpět do historie, konkrétně z roku 1981 do chladných podzimních dnů roku 1894 - tedy do doby, kdy se nikdo s nikým moc nemazal.

A to ani s naším prvním hlavním hrdinou - Timothy Moorem, syrotkem, který od smrti svých rodičů vyrůstal v syrotčinci spolu se svým nejlepším kamarádem Brianem. Oba si vždy plánovali cestu do Ameriky s malým zastavením v Plymouthu, kde by si vydělali nějaké peníze a mohli pokračovat. Brian cestu zvládl, Timothy byl však chycen jako černý pasažér, okraden o nejcennější přívěšek po rodičích a předán policii. Před vězením však prchá úprkem do stok a jeho dobrodružství tak může začít!

Timothy v temných stokách.

Překvapením však je, že do příběhu najednou začnou vstupovat novinové články o úmrtí a pohřbu sira Williama Arthura Lewise přezdívaného Bílá Bestie [The White Beast] kvůli jeho vrozené deformitě a kvůli několika ohavným skutkům, které jsou na něho svalovány. Na scénu se dokonce dostává druhá hratelná postava - sebevědomý detektiv Briscol, který v Plymouthu doufá ve své rychlé povýšení.

Zprávy o Bílé Bestii.

Detektiv Briscol.

Cože? O co tu sakra jde? Je snad Timothy a detektiv Briscol jedna postava předstírající obě role? Jsou to snad dávno rozdělení bratři? Nebo nemají nějakou rodinou spojitost s aristokratickou smetánkou hrající si se svými poddanými? No věřte nebo ne, ale bohužel ani jedno zmíněné (ač bych si to přál), není pravda.

Realita je mnohem prostší - Timothy je prostě obyčejný zlodějíček snažíc se zajistit si finance na cestu do Ameriky, detektiv Briscol je prostě samolibý detektiv a oba se potkali čistě náhodou. (aáááách, zíííív)

A to prosím znamená, že se musím vrátit k mému komentáři o tom, že hra není příliš "živá" a ze všech zatím hraných poměrně únavná. S jedním kradete, s druhým řešíte zmizení těla nedávno pohřbeného sira Williama Arthura Lewise. Žádné vzájemné interakce, žádné velké překvapení. Obě postavy jsou navíc děsně nesympatické. Korunu všemu pak nasazuje doslovné zjevení se hlavního padoucha a vysvětlení jeho motivu (podobná deformita) jak ke krádeži těla, tak k dalším vraždám (hrobník, hrobníkův pes, doktor, krejčí, dva kumpáni, ...).

Vše zmíněné ještě mohl zachránit nějaký propracovaný závěr, ale bohužel. Ani ten se nepovedl a místo toho přišel velmi podobný tomu v Poslovi Smrti, kde však vzhledem k příběhu sedí a je logický. Pokud zaspoileruji, tak v Alter Egu hlavní padouši přežijí, Briscol bude zavražděn a Timothy chycen a ve vězení (asi) umlácen policajty za údajnou Briscolovu vraždu. No tak sakra chlapi - to jste nemohli vymyslet něco lepšího!? Tohle je fakt debilní!!!

Setkání obou hlavních hrdinů.

Adventurní nuda

Z hlediska adventuření a zapojení mozkových závitů je hra také poměrně slabá. Většina adventurních puzzlů se po vzoru Reprobates dá řešit převážně nekonečným prozkoumáváním lokací a postav. Nevyjde-li vám totiž něco napoprvé, můžete zkusit odejít z obrazovky a za chvilku se vrátit - většinou se něco mírně změní či se aktivuje nějaký nový dialog, který zase otevře něco dalšího.

Prozkoumávání samotných lokací pak není nic složitého, autoři totiž poprvé v historii umožnili zobrazit všechna aktivní místa v lokaci za pomocí klávesy F1 a narozdíl od předchozích her jich je vždy tak o polovinu méně. Velkou otázkou také je, zda-li taková berlička byla vůbec nutná, protože většina předmětů je viditelná už z dálky (až snad na hák na půdě prádelny nebo rozbité sklo u hřbitova).

Zobrazení aktivních míst (hvězdičky) a východů z lokace (šipky)

Co mě nemile překvapilo, byla téměř naprostá absence jakýchkoliv menších puzzlů - otevíraní sejfů, zámků, skříněk, tajných vchodů a já nevím co ještě. Ve hře vlastně nic takového neexistuje a je to neskutečná škoda, protože pár lokací, jako například kancelář detektiva, hrobka na hřbitově či dům kam hlavní hrdina Timothy jde krást, po těchto puzzlech doslova volá!

Totální vopruz pak byla i část, kdy jsem ovládal detektiva Briscola, objevil stopy v trávě, chtěl je odlít, ale ani za boha jsem nemohl nalézt nikde vodu. Přitom na hřbitově byla pumpa, kousek od hřbitova vodní kanál, v rezidenci zemřelého Williama studna a všude kaluže plné vody. Jenže nic z toho nebylo aktivní a já tak s hlavním hrdinou více než hodinu běhal všude možně, pokračoval v příběhu a stopy úplně ignoroval (což je nemyslitelné, že by se dělo ve skutečnosti - přeci jen co kdyby je někdo v mezičase zničil?).

Jedna z mnoha vražd - tentokráte je to hrobník Talbot.

Stejná cypovina bylo hledání jakéhosi kusu špalku, aby jím Briscol podepřel poličku v archivu na policejní stanici, protože jinak na ni odmítal sahat z důvodu možného zborcení. Přitom podepřít by se to dalo téměř stovkou jiných věcí ležících všude okolo.

Zkrátka a jednoduše budu sice krutý, ale musím říci, že se adventurní část hry moc nepovedla.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Hra byla postavena na 5. generaci AGDS enginu a tím si zachovala veškeré klady z her minulých. Levým tlačítkem ovládáte postavy, sbíráte předměty a vedete rozhovory. Pravé tlačítko slouží k detailnímu průzkumu (hodí se ho nepodceňovat). Kurzor se vždy zbarví červeně při najetí na libovolné aktivní místo ve scéně, neopak pokud je místo již tzv "vytěžené", stává se neaktivním.

Předměty jsou, jak jsem již psal, pěkně viditelné a sbíráte je do inventáře, který se nachází ve spodní části obrazovky. Předměty jsou kombinovatelné jak mezi sebou, tak vně inventáře, přičemž pokud je tato možnost kombinace, předměty krásně světélkují.

Zajímavým počinem je vedení si deníku, kam si detektiv Briscol zapisuje hypotézy či vodítka, které postupně potvrzuje nebo vyvrací. Při kliknutí na nějaké vodítko si pak detektiv (hráč) může trošku utřídit svoje myšlenky. Za mě to šikovné řešení - prosté, rychlé, účinné. Stupidní však je, že v poslední kapitole hrajete za Timothyho a !tak nemáte šanci si deník projít! a pánové si vše tak nějak zrychleně poví mezi sebou.

Briscolům deník. Postupně roste i mizí.

Grafika

Grafická stránky je podle mě dokonalá. Já prostě miluji tu nestárnoucí kombinaci 2D předrenderovaných pozadí a 3D postav. Zvláště pak od takových autorů jako jsou bratři Pekárkové a Honza Fiala. Stejně na tom jsou i velmi povedené cut-scény, kterých sice není moc, ale pokud už jsou, pak vždy s "wau" efektem.

Jedna z několika povedených cut-scén.

Co mě docela zamrzelo bylo malé množství lokací. Zatímco Posel Smrti jich nabídl kolem 150, zde jsme na slabé třetince. Řada lokací je pak jen dokreslena pro jinou dobu - den nebo noc.

Před hřbitovem - za Timothyho v novi, za Briscola ve dne.

Zvuk

Ačkoliv zde Zdeněk Houb přispíval pouze coby externista, jeho rukopis je rozeznatelný hned od začátku hry v úvodní obrazovce, která mi hned připomněla Posla Smrti. Všechno ozvučení je uděláno tak, aby podtrhlo realističnost lokací - temné uličky a dvorce, přístavní městečko, viktoriánská doba. Zároveň je však nutné říci, že všechny efekty jsou možná až extrémně stišeny a je nutné si s nimi trošku pohrát.

Hodnocení

Alter Ego je pro mě, jako pro fanouška studia Future Games a české adventurní scény, zklamáním a srovnání s Poslem Smrti vyskytujíc se napříč weby je naprosto liché.

Posel Smrti je prostě jen jeden. Postupem času se z něj navíc stalo jakési posvátné slovo a nedosažitelný cíl, který se v duchu úspěchu studia stal i jeho postupnou zkázou.

Alter Ego exceluje jedinečným grafickým zpracováním od bratrů Pekárkových a povedenou dynamickou hudbou od Zdeňka Houba. Nicméně scénář je doslova děsný a o zakončení se raději nebudu vůbec zmiňovat. Jestli jsem totiž kdy na nějaký blbý konec nadával, tak tento byl nejdebilnější v historií debilních konců a má slovní zásoba sprostých slov na popis jednoduše nestačí.

65%

Historické recenze

Nenalezl jsem (v osobním archivu tištěných časopisů).

Další obrázky ze hry