AdventureGames: EcoQuest 2: Lost Secret of the Rainforest

Žánr: Adventura – ekologická, Výrobce: Sierra On-Line, Distributor: Sierra On-Line, Rok vydání: 1993, Info: wikipedie, mobygames, databaze-her, Dostupnost: -, Čeština: Ne

Sepsal: Kamil „DarkMan“ Novák , Hodnocení: 80%

Tak zde máme druhý díl této edukativní série, tentokráte s názvem Lost Secret of the Rainforest. To je mimochodem jediný oficiální název a titul EcoQuest 2 si lidé vymýšlí ze zřejmého důvodu návaznosti na předchozí dobrodružství.

Jak se ale stalo, že se Sierra rozhodla pro edukativní hry a jaké to byly? Mohl za to nepřekvapivě kreativní ředitel Bill Davis (ten člověk mohl snad za vše :-) ), který si v době tvorby King´s Questu V pohrávál s myšlenkou edukačních her. Měl pár nápadů, které představil Kenu Williamsovi, který nápady okamžitě posvětila navíc svolal obrovskou schůzků. Té se museli účastnit všichni designéři, spisovatelé a vyšší management s tím, že chce od každého slyšet návrhy na nový typ edukačních her.

Corey Cole navrhl hru s názvem Mathematical Mansion, z čehož později vyšlo Castle of Dr. Brain a hra byla ihned posvěcena samotným Billem Davisem (taková malá domů, hehe). Ten si mimochodem ještě jako bokovku prosadil Pepper´s Adventures in Time. Pak přišla na scénu Lori Ann Cole, která navrhla Mixed-Up Fairy Tales, což zase rychle podpořila Roberta Williams jakožto autorka Mixed-Up Mother Goose. No a pak zde byly plány na téma ekologie v praxi s dvěma nápady - řešení problémů v podmořském světě a řešení problémů v deštném pralese. Většina lidí hlasovala pro první téma a tak vznikl první díl, který jsem zde popsal minule.

Nicméně druhé téma se jen schovalo do šuplíku a čekalo se. EcoQuest měl úspěch a tak bylo rozhodnuto o pokračování. Bohužel bez Jane Jensen, která v té době byla na fulltime na hře Gabriel Knight a bohužel v mírně zrychleném režimu, díky kterému se nestihl ani dabing.

Ale co už, níže stejně uvidíte, že tato hra je prostě adventurní bomba a já v hodnocení budu opakovat slova všech jiných hráčů - hra patří do top (VGA) titulů Sierry jako například King´s Quest VI, Quest for Glory I & IV, Conquests of Longbow či Gabriel Knight.

Úvodní obrazovka hry.

Z hlouby oceánu do nitra deštného pralesa

Dva roky trvalo vydání druhého dílu a přesně o dva roky zestárl i náš hlavní hrdina Adam. Je mu už dvanáct a se svým otcem podniká stále větší a větší dobrodružství pro ochranu ekologie.

Nyní jsou otcovými přáteli z místního ekologického spolku pozváni do oblasti deštného pralesa v Peru, kde již během letu zjišťují, že zásah lidí do tohoto křehkého ekosystému je stále markantnější. Detonace, výpaly obrovských ploch, bagry, buldozery, všude dělníci...

Let nad deštným pralesem.

A bohužel pro našeho hrdinu se lidé dostaly i do nitra samotného pralesa, kde zdecimovali co mohli, včetně malých výhonků Srdce lesa. Což, abyste lépe pochopili, nejsou nějaké výhonky brambor či rajčat, ale malé dětičky posvátného ducha lesa zvaného Srdce lesa [Forest Heart v originále] - nebo též Matky přírody, chcete-li.

A zničení takových výhonků znamená pro džungli a pro všechny její obyvatele jistou smrt. Nebo, že by se zde dalo ještě něco udělat? Ano, dávné indiánské legendy tvrdí, že naprostou zkázu může zvrátit malý bílý kluk, který se vydá na nebezpečnou cestu do dávno ztraceného města k pramenu živé vody a přinese výhonky nové. A můžete hádat dvakrát, kdo bude oním bílým chlapcem :). Tak hurá za dobrodružstvím!

A sakra!

Na druhém díle již nespolupracovala Jane Jensen, autorka legendárního Gabriela Knighta, ale sám za sebe nemohu říci, že by hra tím nějak trpěla. Hlavní autorka Gano Haine vytvořila i bez pomoci pěkný a poutavý příběh, který hráče umí strhnout ihned po příletu do městečka Iquitos (btw. skutečné městečko v Peru), ve kterém se ihned objeví velmi podezřele vyhlížející záporák Maxim Slaughter a Adamův otec je okraden o veškeré papíry. Musí se tak vydat na místní ambasádu s tím, že Adama poprosí, aby na něj "chvilku počkal". Adamova únava z dlouhého letu a bájná legenda však udělají své a po chvilce Adam stojí uprostřed lesa čelíc mnoha jeho nebezpečenstvím.

Ty vydry jsou ale potvory :-) Zatáhli totiž Adama do nitra džungle.

Bude muset překonat nejednu skálu, vyšplhat na nejeden strom, seznámit se s indiány, proplavat kolem mangrovníků a vyzrát na nebezpečné potvory v jezeře, aby nakonec došel do bájného ztraceného města.

Nicméně není potřeba se bát. Přeci jen hra spadá do kategorie dětských her či her určených k učení se, kde by asi nikdo neriskoval to, aby byl Adam potravou pro nekonečnou pralesní havěť. Úmrtí zde prostě není možné.

Všude jsou naopak příjemně vypadající tvorečkové jako papoušci, vydry, tukani či netopýři, se kterými Adam může promlouvat a kteří mu i pomáhají. Ke konci hry se k němu dokonce přidá sličná netopýřice Paquita. Nicméně není to žádný side-kick a její role je v podstatě ještě menší než delfína Delphineuse v prvním díle.

Ta grafika je prostě úžasná. Zde téměř konec hry.

Stejně tak se určitě nestane, že byste se ocitli v nějakém slepém konci s frustrací z toho, že musíte opakovat nějakou dlouhou část hry jen proto, že jste dříve něco nesebrali nebo něco neudělali.

Přesto hra není úplně snadná a největší problémy vám popíši v další sekci.

Adventura jako řemen!

Když jsem se díval na kanále youtube na on-line walkthrough, všiml jsem si času kolem dvou a půl hodiny, maximálně tří hodin a říkal jsem si, že hru musím za týden (můj klasický čas na zahrátí jedné hry) stihnout klidně dvakrát. No, trošku jsem se spletl, protože když jsem si tak počítal čas strávený s touto hrou, vyšlo z toho něco kolem 9 hodin a to jsem ještě řadu věcí určitě minul či neuvyžil, protože moje skóre se zaseklo na hodnotě 894 bodů z celkových 1000 možných.

Hra má v sobě totiž spoustu zajímavých adventurních prvků, hádanek či copy-protection věcí, které mě trošku zbrzdily.

Zaprvé si člověk musí zvyknout na tu možnost, že by měl čas od času prozkoumat sebrané předměty, zda-li v sobě neukrývají ještě nějaké skryté poklady. V první fázi je to třeba pas, který v sobě ukrývá ještě další doklady. V pozdější fázi hry je to naopak zlatá maska, která v sobě zase má další zlatý a těžký kotouč, který se dá použít jako závaží.

Použití nalezeného zlatého kotouče.

Ve hře také musíte velmi pečlivě naslouchat rozhovorům, zvláště pak v případě zacyklených úkolů. V jedné fázi, konkrétně v indiánské osadě, se musíte dostat do šamanova stanu. Jenže strážný vás pustí až tehdy, donesete-li mu vzácného motýla. Motýla však chytnete na sladkou návnadu od kořenářky, která vám však nektar nalije jen do hliněné misky. Misku však dostanete od mladé dívky až poté, co jí uzdravíte dítě ... atd. atd. atd. Zkrátka i takových věcí si ve hře užijete a mně natvrdo pomohlo až to, když jsem si na kus papíru napsal kdo je kdo a co chce. Pak jsem tak dlouho chodil okolo a plnil jejich úkoly, až se mi tuto část podařilo konečně překonat.

Indiánská osada.

No a pak si zde dáte i pár pohodových miniher - zvonkohru, kamennou skládačku a hádanky od uvězněného pantera, kterého jejich odpovězením osvobodíte. Schválně, jestli dáte tuto:

" Its strength is in its jaws,

its size is not so great,

but no creature in the forest,

can lift its size to weight".

Mravenec

Do toho budete muset překonat i jeden copy-protection v šamanově stanu. Naštěstí však lze hádat skoro donekonečna a dřív nebo později zjistíte která věc (ozdobné tetování) souvisí s tím co říká šaman. Případně si můžete stáhnout manuál či hint-book a máte vystaráno také :-).

Copy-protection v šamanově stanu.

Nicméně zatím ani jedna zmíněná věc mě nedonutila čučet do návodu tak, jak jsem to dělal například v lokaci dělnického tábora. Tam byl malý Adam odvlečen po vypálení části pralesa naším záporákem Slaughterem a já osobně považuji tuto lokaci za nějtěžší část hry. V dřevěné boudě jsem například nezatahal mrtvého tygra za ocas a tím nezískal tajné heslo. Díky tomu pak neodhalil ani číslo do sejfu. Trvalo mi i dostat se z boudy ven a byl jsem nesčetněkrát chycen hlídačem a vrácen na původní místo. A dokonce ani venku to nebyla žádná procházka růžovým sadem.

První větší zásek ve hře - v dělnickém táboře.

Zkrátka a jednoduše si s touto hrou užijete - ale to je dobře! Nikdo nechce hrát dětsky snadnou hříčku.

Opět ta ekologie

Nyní už dost adventuření. Rád bych vám ještě v krátkosti popsal onen Ecordér, který jsem už zmínil výše. Ono totiž kromě sběru odpadu, který je podle prvního dílu i zde, přibyla do hry zajímavá funkce skenování okolí - tj. fauny, flory a vlastně čehokoliv. To se děje pomocí Ecordéru, malého skeneru, který vám daruje váš otec na začátku hry na to, abyste se učili poznávat věci kolem sebe.

Ecordér.

Ecordér je umístěn v inventáři, ale kdykoliv ho stačí vzít a začít s ním projíždět danou lokaci - např. květinky, zvířata, atd. Pokud to uděláte, pak se vám vše uloží soupisně do systému Ecordéru a vy si o tom můžete kdykoliv přečíst. Z 99% jsou to dodatečné edukativní informace, ale v onom jednom blbém procentu jsou to informace nutné k dalšímu postupu - obdarování netopýrů specifickými propustkami podle jejich latinských jmen, které zjistíte jen a jen z onoho Ecordéru.

Jediné mínus je, že stejně jako v prvním díle se jedná o poměrně specifické anglické názvy a jen málokdo má tak dobrou slovní zásobu, aby si přeložil co to vlastně oskenoval.

Použití a využití Ecordéru.

Ovládání, grafika, zvuk

Ovládání

Hra jede na enginu SCI (Sierra Creative Interpreter) verze 1.1, tedy na stejné verzi, na které jely hry jako King´s Quest VI, Laura Bow 2, Quest for Glory I (VGA) a III aj. Díky tomu je zde i klasický ikonový systém na který jsme zvyklý z jiných her už od dob King´s Questu V. Zleva doprava zde máme ikony pro chůzi, průzkum, sebrání předmětů a rozhovory (mluvte se všemi tvory, jsou za to body - a to prosím několikrát!). Pak je tu jedna ikona netopýra, která zobrazuje zajímavé informace o deštném pralese, např.:

"The kapok tree was almost wiped out by the harvesting of wood for cheap box timber".

Vedle této ikony je zde už jen inventář a ikonka pro recyklaci. Pokud tedy kdekoliv v lokaci najdete nějaké odpadky, můžete je touto ikonou sebrat a jakoby zrecyklovat. Za mě to byl skvělý nápad už v minulém díle (mnohonásobně lepší než ikona pro čichání a lízání ve Space Quest IV nebo v remaku prvního dílu) a hodí se i sem, ale oproti prvnímu dílu zde existují jen dvě lokace, kde nějaké ty odpadky najdete.

Ikonový systém hry.

Inventář je prostorný a předměty, které lze v dané lokaci sebrat jsou po vzoru prvního dílu prakticky vidět už z dálky (mají mírně jiné stínování). Kombinace předmětů je taktéž logická.

Ukázka inventáře.

Grafika

Za grafiku byl zodpovědný špičkový grafik Andy Hoyos se zástupem dalších zkušených grafiků, kteří odvedli skvělou práci. Já osobně hry s podobnou tématikou džungle a ztracených měst miluji. Jen si vzpomeňte jak skvěle vypadaly lokace v Indym 4, v Quest for Glory III, ve Flight of Amazon Queen nebo později ještě v Broken Swordu 2. A EcoQuest 2 se mezi nimi určitě neztratí. Dokonce pár lokací jakoby z oka vypadlo právě v Quest for Glory III (bájný strom uprostřed džungle, ztracené město).

Srdce lesa.

Zvuk

Zvukové efekty a hudba odpovídá své době a já osobně jí asi nemohu nic vytknout. Jediné co Vás však zamrzí je absence dabingu, který podle náznaků ve hře (záporák pronese 2-3 dabované věty, Srdce lesa pronese 1 dabovanou větu a Ecordér vás přivítá jednou hláškou), asi vznikal, ale nebyl nakonec dokončen.

Hodnocení

Ztracené tajemství deštného pralesa je jako dávno ztracený a znovuobjevený poklad adventurní tvorby devadesátých let. Jestli jednička byla skvělá, tak dvojka je perfektní, fantastická až boží. Po cca 9 hodinách hutného adventuření mi na hře chyběla jen jedna věc - dabing. Vše ostatní však bylo v porovnání s prvním dílem delší, obtížnější, zajímavější a dokonce i hezčí.

Neváhám tak dát velmi vysoké hodnocení a veřím, že se ke hře sem a tam v rámci nostalgie ještě vrátím.

80%

Dobové recenze

Recenze nevyšla v žádném časopise, který vlastním. Jedinou hodnotící tabulku jsem našel v Excaliburu č. 17 spolu s návodem.

Skóre se zde zastavilo na 78% a já s ním více než souhlasím.